Krátkodobý rozpad synchronní zóny a pokles kmitočtu neohrozil provoz přenosové soustavy ČR
V pátek 8. 1. 2021 se vlivem několika výpadků krátkodobě rozdělila synchronní zóna evropské přenosové sítě na dvě části – jihovýchod kontinentální Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek kontinentální Evropy s nedostatkovou bilancí. V důsledku působení automatických opatření se během několika minut pokles zastavil a kmitočet se vrátil do normálního pásma provozu. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.
Příčinou rozdělení synchronní zóny v pátek 8. ledna ve 14:05 bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz. Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu ±200 mHz, přičemž ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou ostrovů.
„V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům. Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ říká ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS, a. s., Miroslav Šula.
„Dispečeři ČEPS díky signalizacím a alarmům v řídicím systému a také díky evropskému výstražnému systému incident rychle zaznamenali a po návratu provozních parametrů do bezpečných mezí neprodleně obnovili standardní provoz elektrizační soustavy ČR,“ dodává.
Celou situaci a její dopady na provoz elektrizační soustavy bude společnost ČEPS ve spolupráci s partnery dále podrobně analyzovat. Zároveň probíhá analýza na úrovni Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) pod záštitou regionální skupiny Continental Europe, která bude blíže zkoumat příčiny této události a způsoby, jak do budoucna podobným situacím předejít.
Mohlo by vás zajímat:
Díky za další informace. Důležitá je, že šlo o poruchu v Chorvatsku a současně že tam nešlo o nedostatek výkonu (zvýšil se tam kmitočet). Takže držíme pěsti Chorvatům ať se jim to podaří spravit byť by bylo příčinou poruchy cokoli.
A díky přenosovým dispečinkům za dobrou práci při zvládání nestandardního stavu. Je vidět, že dispečink ovládají lidé (a samozřejmě i technika) na zcela jiné úrovni než jakou zde prezentují někteří diskutující, zpravidla odpůrci OZE.
pr, kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska.
Jen si neuvědomujete, že rakušani z důvodu pátečního nedostatku ee nakupovali ee kde mohli. Takže chorvati, srbové , rumuni jim vesele prodávali, jen nezajistili stabilitu sítě a přešli do ostrovního režimu. Rakušanům najednou chybělo to co si za drahé eura nakoupili, protože fyziku neočůrali a nakonec je zachránili češi se slováky a maďary a jejich jaderné elektrárny.
OZE v té době byli jen strašáci na polích a sosatelé zlodějských dotací...
Inu trh. Obchodník prodá klidně i vlastní babičku když mu z toho něco kápne. Pokud na Balkáně nemají nastavené některé brzdy, pak je dobře že to dopadlo tak jak to dopadlo (nic dramatického se nestalo) a že je šance s tím do budoucna udělat pořádek. Zase to jen dokládá, že celá nestandardní situace může mít pozitivní vyústění.
Myslel jsem a doposud to tak vždycky bylo, že v síti je elektrika ze všech zdrojů a ne že vedou k zákazníkům pouze dráty z jaderných elektráren.
Milý pr, to co nás zachránilo byl dostatek roztočených generátorů uhelných a jaderných elektráren, které při poklesu frekvence o 200 mHz přešly na otáčkovou regulaci (zvyšovaly výkon jak to šlo). Tento krok proběhl zcela automaticky bez jakékoliv účasti centrálního dispečinku - přepnutí regulace proběhlo automaticky na elektrárnách. A bez těchto elektráren by byl ten centrální dispečink jen zbytečným statistou. Větrníky a fotovoltaiky nepřispěli k řešení problému vůbec nijak. To by si měli uvědomit nekritičtí příznivci OZE.
Díky za vysvětlení "otáčkové regulace".
Zajisté došlo, a předchozí texty to dokládají, také k zapojení záloh a to je už starost dispečinku.
A k předposlední větě - laskavě už konečně přestaňte dělat z druhých voly. Tvrdil snad někdo že by OZE měly pomoci? Já NE! OZE za to ani nejsou placeny, takže by byly padlé na hlavičku kdyby to dělaly. Ta Vaše eristická dialektika je špatně skrývaná, manipulace zase nevyšla.
Vážený pane, abyste mohl zapojovat ty zálohy, tak napřed musíte v řádu minuty ten propad frekvence zachytit a zastavit na úrovni, která ještě umožňuje paralelní provoz soustavy. Pokud se to nepodaří, tak se ta síť rozsype. O tom, jestli se to podaří, rozhodují roztočené synchronní generátory klasických elektráren a jejich automatická regulace. Centrální dispečink ČEPSu nastupuje až ve druhém sledu, když vrací situaci do normálu. Dále bych Vás rád upozornil, že ani ty klasické elektrárny nejsou zatím placeny za poskytování setrvačnosti a nejsou nijak placené ani za schopnost držení sítě v poruchových stavech. Takže Vaší logikou se na to měly vykašlat a nechat síť kleknout.
Co dělají jiní, pakliže mne to neovlivňuje, je mi šumák fuk. Logika není má. Já jen dodržuji co mi ČEZ poručil, neb by mne jinak nepřipojil. Kdo ten bordel spískal, zda ČEZ, ČEPS, ERÚ či EGÚ mne absolutně nezajímá. Takže nedělejte z lidí blbce. To že po několika letech obrátili o 180 stupňů jen vypovídá o tom s jak nepřejícnými hajzly máme co do činění.
Ale jiné kolem sebe nemáme. Zatím se znemožnili před odbornou veřejností, klidně ať v tom pokračují dále.
Dnes s Vámi musím jen souhlasit. SW PLC chyby zpravidla nedělají to obsluha zpravidla chybuje protože si myslí že je chytřejší než ...
V čemž nejsme v rozporu. I to je dobrá práce, nechat dělat techniku to co dělat umí a vědět její limity.
Jestli někdo dělá blbce z lidí tak pr.
Regulátor sítě nemůže sjednat, chtít regulaci výkonu nahoru, když na to oze nemá kapacitu(setrvačnost rotoru a kotle) nebo dolů, když se má odebrat veškerá oze vyrobená energie.
Neorientujete se ve vláknech. Odpovídáte na nesouvisející téma. Ale budiž, k Vaší narážce. Již energetik zde psal, že od minimálně minulého roku jsou všechny nové OZE zdroje povinny dodávat proud i do "zkratu" ze strany distribuční sítě a to řádově sekundy než se od sítě odpojí. O charakteristikách výkonu závislého na frekvenci ani nehovořím. To že již mnohé OZE mají akumulátory a tedy mají kapacitu o které hovoříte jakoby jim chyběla, pro Vás však může být novinkou. Připouštím.
Mnozí začínají nestíhat co se kolem v energetice děje. Úplně stejně jako Telekomunisti čuměli na WiFi pacifik který se kolem nich prohnal v začátcích Inernetu.
Urážíte, zbytečně.
Proud do zkratu nedává z FV výkon navíc, Vrtule by mohla- trochu, asi jako generátor. Velké bateriové systémy - kolik jich je?
Domovní - no o těch moc nevím ale nejspíš nemají speciální
potřebné měniče kvůli ceně.
Neurážím, to by vypadalo zcela jinak. A je dobře že přiznáte že nevíte vše. Jako každý z nás. Proto opakuji: "To že již mnohé OZE mají akumulátory a tedy mají kapacitu o které hovoříte jakoby jim chyběla, pro Vás však může být novinkou. Připouštím."
To je ten proud navíc do "zkratu" v DS který je zapotřebí uvažovat u každé již 6 let postavené FVE. Někteří jej mají zakázáno dodávat, naopak jiným je dodávka přikázána. Dle vývoje PPDS.
A já jsem dokonce rozklíčoval proč. Divil byste se, přesně proto aby se nestali lidi nezávislými. Koho by to překvapilo?
Rozumím tomu tak, že prvopočátek ale byl v nedostatečném výkonu v Rumunsku. Pak se jim odpojila část přetížené sítě načež byl teprve přebytek výkonu Rumunsko + Chorvatsko +... odpojilo se to a protože se do západní Evropy dovážela ve velkém smradlavá energie z východu, byl v síti zejména Rakouska nedostatek.
Bez další analýzy či informací to co jste napsal nedává moc smysl.
Rakousko je velmi nestabilní pseudozelená energetika závislá v zimě na dovozu z jihovýchodní evropy. Tam hledejte jádro pudla.
V rumunsku rakušanům nejede paroplynový zdroj (porouchaný), který si tam postavili. Oni totiž fungují zeleně tak, že doma mají slunečníky větrníky a v rumunsku paroplynky a vesele přetahují ee z rumunska do rakouska. PPE Rovná (prostějov) je také ve slovenskorakouských rukou. Smrdí na moravě a v rakousku se mají bionanopikoeko.
Obdobně to chtějí udělat poláci-helmuti u nás. paroplynová elektrárna ve spolaně a ee půjde do německa-polska přes přenosovou síť. Přitom ruský plyn nesnášejí, ale český z ruska mají poláci rádi.
Helmuti vlastní elektrárny po evropě.
Pak se nedivte, že přenosová síť to nedává.
A my máme díky rakouským a helmutovským paroplynkám inverzi- směs co2, h2o a něco vzduchu.
Musíte hledat vlastníky.
Zlaté naše jaderky, ty vypouštějí trochu h2o bez co2.
Říká se tomu vývoz co2 mimo své vlastní území.
Kdo vlastní, rozhoduje.
Po třiceti letech bychom to již mohli vědět. Prostě když něco prodáme, nebo zde necháme investovat jiné, pak se nesmíme divit že na běh dějin nemáme nejmenší vliv. Předci to věděli.
V tomto souhlasím. Asi se blíží doba dotazu: Tak co hoši, co je tady vaše?
Nevím na kterou stranu je dotaz myšlen, jakoby na zahraničního vlastníka?
Potom by spíš dával smysl dotaz: "Tak co hoši, co nám tu ještě patří?" asi by to byl kratší seznam ;-)
To by si soudruzi helmuti a rakusani nesměli odsouhlasit zlodejske zákony greendealu z třetí říše.
Helmuti a rakušáci vlastní českou přenosovou soustavu ČEPS? Dej si deset dřepů hňupe.
To bylo o fous. Jen tak tak, že nenastal Blackout. Byla to masivní porucha. V pátek 8.1.21 v 13:04:55(MEZ) v evropské síti ENTSO-E došlo k výraznému poklesu frekvence. Byl to nejsilnější pokles od listopadu 2006, kdy v západní Evropě nastal rozsáhlý Blackout.
Německé nové OZE dodávali v tomto okamžiku do sítě pouze 9,7% potřebného výkonu ( VtE 4.34GW a FTE 2,12GW z potřebných 66,26 GW)
Vzhledem k pandémii je snížen počet běžících výrobních jednotek KZE elektráren v provozu a tím je snížena rotující hmotnost a točivý moment turbín a generátorů, které působí jako puffer(Momentreserve) a tak klesá možnost primární i sekundární regulace výkonu, který mohou poskytnout pouze KZE a PPE. Problematika rotujících hmot, udržování frekvence a regulace napětí jsou v odborné branži už dlouho diskutovány v souvislosti s pokračujícím rozšiřováním „těkavých napáječů“. Avšak v politice úzce zaměřené na snižování emisí se to neděje vůbec. Kdyby se zodpovědnost za energetický systém měla přenést na OZE, tak tady půl roku sedíme hladoví po tmě a mrzneme.
Přechodem na OZE se citlivost systému zvyšuje, jednak kvůli rostoucí složitosti, značným výkyvům ve výrobě, chybějícím možnostem regulace a tím pádem kolísání zajištěné dodávky.
Některé nedávné poruchy frekvence mají různé příčiny. Je znepokojující, že některé události nemohly nebo nebyly zcela objasněny.
pomocným řešením je vybudování dalších PVE SEVER až32GWh v denním cyklu, ale i další PVE=bezpečnostní prvky EPS zelení magoři odmítají, politici se jim nepostaví,.....a odborníci jsou odvoláváni, pokud se zelenými magory neouhlasí, řešení nemají, ....ale odpor a potíže plní v zájmu cizích mocností,....už chápeme touhu po moci v ČR ....Pirátů a dalších vlastizrádců = = lépe sloužit cizákům!
Potíž s rozvojem PVE je v tom, že pro vyrovnání denního cyklu je a ještě nějakou dobu bude kapacit a prostředků dost. Ceny peak/offpeak se neliší natolik, aby byla nová PVE podle zavedených hledisek rentabilní, takže žádná komerční banka na takový projekt peníze nepůjčí. Týdenní nebo dokonce sezónní kapacitu jde rozumně pořídit jen na velmi malém počtu velmi výjimečných lokalit, což kontinentální systém jako celek nespasí. Zčásti jsou tak provozována existující díla v Alpách, která v účetnictví vlastníků už novou paseku nenadělají.
Do rychlé regulace se, technicky vzato, může PVE trvale zapojit, pokud má aspoň dva stroje - souběžně první čerpá, druhý generuje. Jednu svou elektrárnu takto absurdně provozuje EnBW, ale o jiném případu nevím.
No dalo by se asi najít takové řešení které bude preferovat právě VE a PVE proti PPE.
Děkuji za dobrý rozbor. Není někde seznam těch poruch frekvence?
Je to podklad pro obžalobu zelených zlodějů, co nerozumí energetice.
Neochota vyšetřovat byla známa u komunistů, kteří se převlékli do zeleného kabátu.
Rakušani , helmuti by se měli odpojit v době inverze odpojit od přenosové sítě a pochopit, že jsou jen komunistické zelené pijavice.
A nebo se odpojíme my, aby si zbytek evropy užil blackout.
Chci se zeptat, kdy se můžeme odpojit od přenosové sítě entsoe?
Dtto se můžeme odpojit při vrtulení ze severního moře, což se již několikrát stalo.
Mě jako spotřebitele nezajímá nekvalitní ee i když ČEPS za to nemůže.
ČEPS platí za regulaci sítě cca 6 mld Kč (2020) z našich peněz. Pro čr je nejjednodušší odpojení, jakmile dochází k ohrožení sítě blackoutem. Stejně jako to udělali chorvaté, srbové, rumuni.
Na šmejdy musí být přísný metr.
informace o aktuální situaci v zásobování EE,frekvenci, riziku blackout,produkci, distribuci EE a pozadí s tím související. O tom všem podrobně informuje Herbert Saurugg na svém webu.
Stejně jako chyběla výroba OZE v Německu, chyběla také výroba odstavených 13 bloků JE ve Francii a na tomto skoro blackoutu se podílela i neplánované prodloužení oprav jednoho bloku v Dukovanech, kde se plánovaná odstávka protáhne o měsíc, "stabilní JE" zas tak stabilní nejsou
Pane Blaho, ČR neměla problém s výkonovou kapacitou. V tomto období navíc výrazně exportovala el. energii do Německa, Rakouska a na Slovensko. Prodloužená odstávka bloku na EDU v tomto nehrála žádnou roli.
tak to určitě, odhadovaná ztráta neplánované odstávky kvůli závadě na parním generátoru na hospodaření ČEZ je nemalých cca -300 milionů Kč ze zisku = cca 0,6 Kč/akcie.
Je zajímavé, že tuto zprávu lze těžko dohledat a vůbec médii neproběhla...
Dobře, ale ztrátu výroby z Dukovan nahradil ČEZ výrobou z jiných svých zdrojů, pravděpodobně z uhlí. Samozřejmě, výroba z uhlí je zatížená cenou emisní povolenky, ale není to ztráta 100%.
Dá se očekávat, že při pernamentním stoupajícím (víceméně úmyslném-zlomyslném) zpřísňování požadavků na bezpečnost JE a s tím souvisejícími požadavky na stále více auditů, testů certifikátů, vlastně úředních štemplů, bude jaderná energetika stále méně stabilní.
Osobně si myslím, že to je cíl.
nemyslím si, že závada na parním generátoru se dá přehlédnout, a když bude oprava trvat měsíc, asi nejde o povolený šroubek, Dukovany jsou prostě už staré a pomalu dosluhují. JE v Evropě má jen jednu šanci, jakmile dojde k havárii s jaderným únikem bude v Evropě konec JE velice rychlý...
Já psal obecně o stoupajícím zpřísňování požadavků na bezpečnost JE, ne o konkrétních Dukovanech.
Pane Bláho, tvrdíte, že je to kvůli poruše na parogenerátoru, máte alespoň mlhavou představu, jak takové zařízení v jaderném bloku vypadá? Někdy v polovině minulého roku se to řešilo i na zdejších stránkách, zkuste si to vyhledat.
A pokud jsou správné vaše údaje o výpadku příjmů z výroby kvůli prodloužení odstávky, vychází mi z nich cena asi 83 korun za MWh. To je hluboko pod cenou, kterou zde někteří pro výrobu v JE uvádějí. Není někde chybka?
Právě naopak, obě naše jaderné elektrárny vytvořily na podstatné části ČR ostrov, který udržel frekvenci a výpadkům zabránil.
Pokud jde o francouzské JE, tak jejich výkon v pátek ve 14 hodin byl 51727 MW, přesně o rok dříve to bylo 52080 MW, tj. prakticky stejný.
to určitě Emile, nedávný článek níže si přečti a pochopíš
Ten článek byste si měl přečíst spíš vy, je totiž směřovaný na konec února a zatím máme jen začátek ledna.
Francouzi kvůli JE odstávkám a nedostatku energie odebrali k 12. lednu od Německa už 1,2 TWh (v roce 2020 za celý leden 1 TWh)
To je klidně možné, ovšem není to kvůli odstávkám ale kvůli vyšší spotřebě, dané hlavně chladnějším počasím. Podle ENTSO-E je ve Francii výroba z JE v tomto období letos 14,7 TWh, loni ve stejném období to bylo 14,5 TWh. Navzdory tomu, že mezitím definitivně ukončili provoz dvou 880 MW bloků JE Fessenheim.
O tom, že by se ES ČR rozpojila na ostrovy ve zprávách není ani zbla.
Já jsem taky netvrdil, že se ES ČR rozpojila na dva ostrovy, ale že naše jaderné elektrárny přešly do ostrovního režimu.
cituji: "... obě naše jaderné elektrárny vytvořily na podstatné části ČR ostrov, ....."
A ta nepodstatná část ČR tedy co? Jakože taky byla v tom ostrovu o kterém píšete? A ten ostrov byl podvodním kabelem spojen se zbytkem ES v EU, nebo ne?
Fakt se jen snažím přijít na to co svými slovy popisujete.
O žádné nepodstatné části ČR jsem nic nepsal. Podstatných částí ČR je více, jinou podstatnou část ČR pokrývaly zase jiné než jaderné elektrárny.
Kdybyste se opravdu snažil přijít na to co popisuju, tak byste nevymýšlel hovadiny o podvodních kabelech.
Ostrovní provoz (autonomní regulace) a separátní provoz (galvanické oddělení) není vždy totéž.
Milý Emile,
já se nebudu snažit si nic domýšlet. Při domýšlení si vzniká nejvíce omylů. A u Vás bude stačit abyste psal tak jak to je a ne že očekáváte domýšlivce místo čtenářů.
Inu a k tématu cituji: "Pojem ostrovní provoz chápe ERÚ jako provoz energetických zařízení (zdrojů a k nim připojených spotřebičů) prokazatelně galvanicky
oddělených od elektrizační soustavy, a to nejenom spínacím nebo jistícím prvkem."
Takže příště neužívejte pojmy, které jsou definovány jinak.
Jak už vám psal pan Ivan Novák, zde je myšlen ostrovní provoz ve smyslu autonomní regulace a ne ve smyslu galvanického oddělení. Obojí se běžně používá, kdo se trochu orientuje v problematice, chápe rozdíl.
Myslím že význam "ostrov" je dvojí.
Obvykle je to fyzické odpojení od sítě jak píšete .
Nicméně signál "ostrov" do regulátoru stroje znamená přepnutí regulátru z regulace výkonové, kdy stroj drží zadaný výkon, na regulaci frekvenční - proporcionální tj. s nerovnoměrností a stroj dodává při velkém poklesu frekvence co to dá, a o to šlo.
Jotáák, nějaký programátor PLC jednou nazval signál "ostrov" a slang co z toho vznikl jsme povinni převzít. Aha.
Nejsem programátor, ale už od 80 let m.s. se s signál do regulátoru stroje jmenuje "ostrovní provoz" a pro regulátor znamená přepnutí s výkonové regulace na frekvenční. Generování tohoto signálu bylo původně od odepnutí hlavního vypínače od sítě(=fyzický ostrov). A drahně let, co je komunikace, může být generován i od dispečinku správce sítě.
A teď si představte, že toto měnič zvládá rozhodnout sám. Vzorkování parametrů v síti dělá 256x v sekundě. A dle nastavených ochran (požadované průběhy, hodnoty, časy.....) se řídí sám. Tedy ten Váš signál není od distributora, ale je autonomní a to v každé rozumné nové OZE instalaci.
Měnič vzorkuje 256x za sekundu, synchronní generátor nekonečněkrát za sekundu. Žádné vzorkování, spojitá reakce, většina parametrů má při přechodech nenulové derivace do extrémně vysokých řádů.
A jak rotující tak měničové zdroje se dají řídit jak centrálně tak nouzuvě samostatně, nic nového.
Skvělý komentář, setrvačnost soustavy jsem pochopil a docenil až minulý rok, líbí se mi výrazy "Momentreserve" (i když to měl být myslím buffer a né puffer=) a „těkavé napáječe“.
Poslední týden jsme tu právě na problém rotujících hmot a spinning reserve VS měniče narazili několikrát. Nevíte něco o výhodách, nevýhodách synchronvertorů, střídačů se syntetickou setrvačností? V síti se chovají jako synchronní generátory, i se snadněji se řídí, ale zatím je to málo rozšířená novinka.
Nejlepší příklad rotující hmoty jsou synchronní kompenzátory/kondenzory, synchronní mašina která se jen volně točí bez mechanického napojení na cokoliv, a jen tím pasivně poskytuje LVRT a setrvačnost/tvrdost sítě, a regulací buzení reguluje napětí a účiník/jalovinu. A vrací se do módy, hlavně v oblastech velkého nárustu "těkavých napáječů" :D
nevím, jestli vám to pomůže ale zkuste se na to podívat:
Einfluss reduzierter rotierender Masse auf den Netzbetrieb (reduMa)
M.Sc. Michael van der Straeten, Dipl.-Ing. Wladimir Lisin
Díky. Ich spreche Deutsch nur ein Bisschen, ale docela to jde.
Jak přesně pracují Střídače se syntetickou setrvačností nevím. Musí mít k dispozici zdroj jako baterie nebo kapacitor. A to dost velký. Setrvačnost rotoru je v řádu 1s, setrvačnost kotle 10 minut. Pak to obvykle stihne už regulátor výkonu kotle.
Podobné měniče - filtry THDU nebo THDI (total harmonic distortion) jsme ale dodávali. Jsou určeny k opravení sinusovky zkreslené sítí nebo zdrojem. Mají kapacitory, ale na krátkou dobu ( 0,1s) a nejsou to žádná láce, (0,5milKč) za jeden z nejmenších. Myslím, že je doma nikdo mít nemůže.
Ok. Je nějaké info o prvním použití v Quebecu, bylo to na VtE které mají jednak trochu buffer rotor turbíny, a hlavně jely 6% pod plným výkonem, to byla rezerva požadovaná regulátorem. Na vstupu těch měničů jsou kondenzátory, ale výstup bufferují naopak tlumivky, což myslím docela dává smysl? (indukčnost je magičtější než kapacita?)
Ale říkám si že dokud se u HVDC terminálů, což jsou pokud vím největší měniče na světě, budou stavět synchronní kondenzory, tak je magie rotující hmoty nenahraditelná. Polovodičový regl je ale super na modely letadel, 3-fáze synchronní motory jsou paráda.
on line měření frekvence, info a monitoring dalších parametrů:
https://www.netzfrequenzmessung.de/index.htm
https://gridradar.net/netzfrequenz.html
https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=de&c=DE&week=01
https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter-widget/
https://www.saurugg.net/blackout/das-europaeische-stromversorgungssystem
Při příštím podpětí nebo přepětí v síti (změna frekvence) způsobenému rakouskými nebo německými přenosovými soustavami musí ČEPS přejít do ostrovního provozu.
Helmuti ani rakušani nám náklady na blackout nezaplatí.
A náklady na zpětné přifázování jsou nižší nežli blackout.
Když se mohli odpojit chorvaté, srbové, rumuni, proč ne my?
Ať si helmuti a rakušani svůj oze bordel vyřeší sami...
Nás to zatím stojí jen peníze.
A to Vaše "musí" je dáno nějakou mezinárodní smlouvou? Poskytněte odkaz, Dík.
Odkaz si najděte u chorvatů, rumunů, srbů. Nejsem váš poskok soudružko...
Najednou. Od Vás to sedí!
Dej si deset dřepů zloději.
Němčoury odpojovat nemusíme! Na hranicích s nima máme PST, trafa s fázovým posuvem, a řízením toho fázového posuvu se dá regulovat přenesený výkon!
Stálo nás to peníze, ale byla to skvělá investice. Z jejich soustavy můžeme brát nadbytek za levno, dodávat při nedostatku za draho, ale jen do výkonu který zvládáme, nechtěný tok kterýmkoliv směrem můžeme kdykoliv přiškrtit.
Bisone a bavorsko? Nejde jen o přepětí ale hlavně podpětí, které bylo u rakušáků, proto spustili své zdroje v chorvatsku, srbsku, rumunsku. Tam došlo k přepětí, protože přenosová síť jihovýchodu není na takového šméčka dělaná a odpojili se od sítě. Rakušáci nelenili a prosili u nás. Spustili svou PPE Prostějov, vysosali plyn ze zásobníku lobodice, zadělali ovzduší co2.
Samozřejmě prosili čez, křetínského eph a další o par GW výkonu.
Za zabránění blackoutu by nám měli zaplatit pár miliard. Nemůžeme jim utírat stále zadky pro jejich greendealové fantasmagorie.
Lanovky na straně spotřeby, ty nechť si vypnou, stejně je hnusně a jen prochrchlávají se švýcary evropu covidem.
Ta regulace soustavy je šíleně nedoceněná. OZIsti se z toho můžou pomátnout, ale zatím se prostě zneužívá tvrdost sítě z rotujících hmot o které se tu bavíme poslední dobou často. Kdyby se ale odpojila většina alternátorů tak se Němci za ty podpůrné baterky a pičoviny nedoplatí...
A stejně to helmutům nepomůže, hmota je hmota. Baterka je citlivé zařízení. Zkus z baterky sosat více, než dokáže dát a opačně ji rychlonabíjet brutálními toky elektronů, jak to umí větrníky v severním moři.
Baterku odpálíš.
To si zelení blbečci neuvědomují.
Koledují si o naše odpojení od sítě entsoe a ať si svůj průser pytlíkují jak chtějí.
Víte snad že v nedávné době mechanická konstrukce baterií poměrně dost poskočila a to tak trapně jednoduchým způsobem, který ale má vliv na jejich zatížitelnost a proudy, že to až není pěkné. Drobná změna kterou Tesla udělala umožňuje z baterie dostat vyšší proudy a zároveň snižuje tepelné namáhání.
Doufám že nemyslíte jen to nedávné zvětšení článků. Pokrok to je, ale není to až takový zázrak.
Jako modelář nevím kde je problém u běžných baterek. My jsme 5 let zpátky měli baterky pod 200g co daly přes 500W a daly se nabíjet 5C. Enormně zatižitelné baterky rozhodně existují už dlouho, velkokapacitní taky, hádám že je problém vybalancovat vysoký výkon, kapacitu a bezpečnost s nízkou cenou, v dopravě ještě i s nízkou hmotností.
Ne, myslím to jak poskládali fólie.
www. youtube. com/watch?v=hbPKE62aM0U
Jo, tak to je dobré, to uspořádání je hodně sofistifikované.
Já bych neměl absolutně žádné výhrady, kdyby neHYPEovali 5X více energie. Uznávám že nekecají, ale když oni při změně velikosti neuvedou i nějaký měrný parametr(na kilo OR na litr), tak já se tomu prostě musím trošku smát:D Jinak ale nic proti, jak jsem psal já baterky využívám tvrději než 99% populace.
Podle energostatu došlo v Maďarsku kolem 5h k poklesu výkonu JE a zároveň rostla poptávka po elektrice. JE zvýšila výkon po 14 hodině na běžnou hodnotu. Mohlo to předcházet tomuto mimořádnému incidentu?
Zjistit prvopříčinu je důležité, a je asi možné, že šlo takový impuls. Ale ještě důležitější otázka je, proč kontinentální soustava nereagovala rychlým monotónním přechodem k nominálním parametrům, a naopak se relativně dlouho potácela mimo ně.
Popisuji výše. impuls přišel z rakouska (nízká frekvence) a mělo by za to platit jako mourovaté. Jihovýchod Evropy jen reagoval. Kdybychom zareagovali stejně, tak se ponoří rakušáci a helmuti do tmy.
Co rakousko, všichni zelení greendealoví zloději.
všechny ostrovy v pravém slova smyslu (fabriky a tak) mají pro rozvodnu ostrova vypracován automatický systém ohozu zátěže při poklesu frekvence podle důležitosti spotřebiče. Pro velké sítě to není?
Je, ale zatím jsem zachytil, že došlo jen na mezistupeň "smluvní snížení odběru" na úrovni přenosu, IT o 1000MW, FR o 1300MW.
Všechny soustavy mají tzv. frekvenční plán, kdy se při poklesu frekvence pod určitou hodnotu automaticky "odhazuje" zátěž. Ale je to už taková poslední záchranná brzda.
Už dávno měli liberalizovat a otevřít trh se systémovými službami pro všechny a hlavně pro akumulátory. A ne se stále držet standardů a kvalit které platili před 30 lety. Snad se toho tento rok konečně dočkáme i u nás a tak jako v zahraničí začnou akumulační systémy svou rychlostí, kvalitou i cenou vytlačovat ze sítě ty neefektivní a špatně regulovatelné rotační (setrvačností omezené) a dosud vydržované poskytovatele těchto služeb a tyto nežádoucí frekvenční úlety rotačních zdrojů se stanou minulostí. Na druhou stranu když už v síti nebudou žádné omezující asynchronní a synchronní rotační zdroje, tak takové kolísání frekvence +--2Hz ani nebude nikomu vadit.
Můžete mě dát link na střídač se syntetickou setrvačností pro domácnost s akumulátorem a hrubou cenu?
Milý pane rádobyenergetiku potvrzujete známé pravidlo - čím méně toho dotyčný ví, tím více má sebevědomí. A co ty rotační stroje ve spotřebičích? Těm nebude to lítání frekvence vadit? Co myslíte? Jinak právě ty rotační zdroje tu síť stabilizují a ten pokles frekvence výrazně zpomalují. Nebýt toho, tak při nedostatku výkonu jaký byl ten minulý pátek frekvence padne jako kámen a síť se rozpadne v řádu vteřin. Kdyby hloupost nadnášela, tak už jste někde ve stratosféře.
Energetik má solidní některé znalosti, ale miluje ignorování pozitiv rotačních strojů. Naprosto odmítá uznat že všechny synchronní motory v síti také tvoří setrvačnost, ne jen zdroje. I motor-generátory nejen izolují stranu generátoru, ale stabilizují stranu motoru.
Taky nechápu to jeho "omezující asynchronní a synchronní rotační zdroje", v čem tu síť omezují? Podle mého především omezují možnost aby se síťová frekvence při průseru rozpadla a všechny měniče divergovaly a způsobily tím kolaps!
Pane Hájku, už jsme to tu myslím jednou probírali, dá se na to pohlížet tak že rotační stroje naopak svou frekvenční měkkostí dělají problémy, polovodičový zdroj by držel 50Hz i kdyby tragače padaly, jak se říká. Ale to by si vyžadovalo postupnou, zásadní, změnu koncepce elektrizační sítě. Zejména například její postupný rozpad na jednotlivé ostrovy spojené HVDC linkami či linkami střídavými zakončenými měnírnami. Otázka jak velké by pak tyto ostrovy měly být. Jestli na úrovni okresu, státu, nebo někdejších rozvodných podniků.
Mírná změna paradigmatu a větší zapojení střídavých měníren by ale mohlo mít jisté výhody v oblastech s dominancí jednofázových zátěží.
Pořád nechápu vaši pointu. Pokud přestane být rezerva a spotřeba převýší výrobu, tak parametry sítě neudrží žádný zdroj! Rotační stroje sníží frekvenci ale napětí by mohly klidně držet stabilní kdyby o to šlo, měniče by zase bez problémů mohly držet frekvenci ale přitom MUSÍ snížit napětí! Zákon zachování energie.
Navíc ta síť napájená měniči by pro U-I řízení vyžadovala jejich non-stop propojení s malou latencí, protože nic nevypovídá o rovnováze výroby a poptávky. Tam by pomohla vaše vize HVDC mezi ostrovy, ale zase všechny HVDC jsou dnes mezi 2 místy point-to-point, existuje jediné se 3 terminály, žádná HVDC síť dnes neexistuje (hádám jestli tam není podobný problém...)
I normální alternátor, kdyby na to byl dělaný, by mohl udžet při podvýrobě frekvenci naprosto konstantní. Ale je to blbost protože by kleslo napětí, rozjel se účiník, a opět byste musel všechny zdroje propojit protože to U-I regulace požaduje v každém případě.
Point, ten že se dá z jistého úhlu pohledu brát přítomnost frekvenčně nestabilních zdrojů jako nežádoucí. Spíš dělám takového ďáblova advokáta.
Je otázka zda by síť U-I musela mít podpůrnou datovou síť, nebo ne. DC sítě v době kdy byly rozšířené nic takového neměly, nemyslím si že by to bylo úplně nutné. Nicméně díky že o tom mluvíte, zrovna v týdnu jsem přemýšlel nad tím že by bylo možné udělat virtualizovanou DS, kdy by obchodník měl přes něco s malou latencí (na druhou stranu mi se bavíme o tom že posíláme jednou za desetinu vteřiny jeden nějaký UDP datagram, to protlačíte i přes 56kbps modem) co by sbíralo data o aktuálním zatížení jeho odběrových míst a podle toho se realizovala výroba v nasmlouvaných elektrárnách. Na správci DS a EPS by pak bylo jenom hlídání stavu sítě a jejích prvků.
Ok, ďáblova advokáta beru. Upřímně jsem o tom posledních pár dnů načetl kvůli zdejším diskuzím na toto téma tak 5x víc než co bych se motivoval sám.
Zrovna dnes jsem četl impaktovaný článek kde jasně píší že U-I řízení velké multi-point sítě bezpodmínečně vyžaduje data-link. Upřímně nemám páru jak regulovali DC sítě, ale díky ztrátám tenkrát neexistovaly delší propojení, všechno se generovalo velice blízko, říkám si jestli vůbec měli sítě s více generátory (co by jely současně). Mohlo být víc generátorů v jedné lokalitě, ty mají data-link mechanický jako táhla nebo rotující tyč mezi governory. Můj odhad datového toku a potřebné linky souhlasí s vašim, ale logicky by byly nezbytné ty loggery o kterých píšete na každé elektrárně, terminální větvi, asi i křižovatkách.
To vaše vize s HVDC linkama se mi zamlouvá daleko víc. Rozdělení na ostrovy by řešilo většinu problémů hypotetické frekvenco-statické soustavy, ale i jestli má být fakt OZE budoucnost tak mylím že HVDC je jedna z možností. Větší plocha je větší šance že někde svítí/fouká nebo aspoň že tam mají zálohu/akumulaci, v průseru jde ty ostrovy snadněji izolovat. I to řízení profi HVDC stanic podle mně půjde udělat na multi-point podstatně snadněji než tisíc vesnických traf, nějaká teorie o tom i je, jen to zatím níkdo nezkusil. Můzou komunikovat pulsama po tom HVDC jako HDO. Ještě by to vrátilo setrvačnost!, jen místo indukčností by ji poskytovaly kondenzátory, další výhoda kdybyste trval na konstantní frekvenci ostrovů. Což mně přivádí ještě zpět že na HVDC lehké kolísání napětí prakticky nevadí (když na termináloch jsou stejně měniče), takže to řízení nějak musí jít.
Bizone,
Nevím jak to dělali před sto lety, ale vím o elektrárně která měla parní stroj, naftový motor a dost pravděpodobně k tomu i baterii, jak bývalo zvykem. Vím že Edisonova elektrárna měla propojení mezi regulátory, ale nevím nakolik je to nutné a nakolik to bylo dáno stavem techniky v té době. Nicméně je možné sestavit "směrové relé" které určí zda pracujete jako generátor, nebo motor a to spojit s nějakým pohonem regulátoru buzení. Další věc je že Edison to měl všechno na jednom fleku Vzdálenost mezi zdroji, odpor sítě atd. by mohl také hrát roli.
HVDC by měly, myslím, zajistit že se i při rozpadu soustavy nebude problém tak divoce šířit. Respektive že bude možné do oblasti dodávat výkon a situace se nebude zhoršovat. V ČR je několik 110kV linek přes hranice, které se ale k importu/exportu nepoužívají, jejich převedení na HVDC +-150kV by pak mohlo výrazně posílit kapacitu.
Multi-point by se dala udělat mezi Boguszówem a Neznášovem
ote-cr. cz/cs/statistika/dlouhodoba-rovnovaha/files_dlouhodoba_rovnovaha/elektrizacni-soustava-cr-2020. png
Tak mám utajenou zprávu z ČEPS.
Prapříčina byla v Rumunsku, kde došlo jako první k automatickému odpojení stykače a nestabilitě. V rumunsku mají paroplynky rakušáci, aby si nečmoudili doma, ale hezky v rumunsku a ty jim dle potřeby dodávají ee do přenosové sítě.
Ty nedodávaly potřebné množství ee směr rakousko, tak v rakousku vzniklo podpětí a sítě rumunsko, srbsko, chorvatsko se odpojily.
Změna frekvence u nás trvala cca 10 sekund. Po připojení horké zálohy se to vrátilo rychle k normálu. Rakušáci ani helmuti patrně horkou zálohu nemají, tak doufají, že my je zachráníme.
Maďaři jen koukali, co se jim v síti díky rakouským soudruhům děje.
OZE komunismus na ntou. Ať si od tesly nakoupí baterky a co 5 let nové, hlupáci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se