Datová centra by podle odborníků mohla pomoci stabilizovat evropské sítě

Evropská datová centra by se v příštích letech mohla stát důležitým nástrojem pro stabilizaci elektrických sítí nejen skrze omezení spotřeby během špiček, ale i schopností dodávat elektřinu zpět do sítě z vlastních bateriových úložišť. Odborníci však varují, že technologická a provozní omezení mohou využití této flexibility komplikovat.

Podle nové analýzy think-tanku CERRE by mohla evropská datová centra nabídnout do roku 2035 až 60 GW flexibilního výkonu, tedy výkonu, o který jsou centra schopna snížit svůj odběr, nebo který jsou schopna krátkodobě dodat do sítě.

Jak vysvětluje Stefano da Empoli, ředitel italského institutu I-Com, datová centra mohou omezit či přeplánovat výpočetní úlohy, aniž by narušila klíčové operace, a tím pomoci při stabilizaci energetického systému.

Tato schopnost se stává zásadní, protože spotřeba elektřiny ze strany datových center prudce roste. Studie think-tanku Ember odhaduje, že jejich spotřeba se více než zdvojnásobí na 236 TWh do roku 2035, přičemž největší nárůst čeká Irsko, Nizozemsko a Německo.

Flexibilita baterií a chladicích systémů a přesun výpočtů

Datová centra disponují rozsáhlými bateriovými systémy, které mohou být využity nejen jako záložní zdroj energie, ale také pro potřeby sítě. Podle Aleksandara Grbiće z firmy Hitachi Energy mají tato zařízení velký potenciál pro dodávky elektřiny do sítě i navýšení odběru v případě přebytku elektřiny v síti.

Dalším významným faktorem je flexibilita chladicích systémů, které představují značnou část spotřeby elektřiny datových center. Inženýr Andrea Morbelli z Open Gate Italia upozorňuje, že tyto systémy lze řídit tak, aby spotřebovávaly více energie v době nízkých cen elektřiny. Výzkum Navius Research navíc ukazuje, že vodou chlazené systémy mohou fungovat podobně jako tepelné baterie, ukládat chlad a snížit špičkovou spotřebu až o 25 %.

Analýza dat společností Google a Alibaba ukazuje, že zhruba 70-90 % úloh lze přesunout bez významného dopadu na provoz, přičemž pouze zbylé úlohy jsou skutečně citlivé na zpoždění a musí být zpracovány okamžitě. To otevírá cestu pro přesun výpočetních úkonů na dobu s nižším zatížením sítě.

V současnosti představují datová centra dle studie Ember 33–42 % spotřeby elektřiny ve městech jako Amsterdam, Londýn a Frankfurt, přičemž v Dublinu tento podíl dosahuje až 80 %. Evropská komise přitom plánuje ztrojnásobení příkonu datových center během příštích 5–7 let, což zvyšuje tlak na integraci těchto zařízení do řízení soustavy.

Výzvy a rizika

Odborníci zároveň upozorňují na technická a provozní rizika. Generální tajemník European Data Centre Association, Michael Winterson, varuje, že přechod datových center na záložní dieselové generátory při snaze o snížení zátěže sítě může paradoxně ohrozit jejich stabilitu.

„Pokaždé, když centrum přejde na vlastní generátor, existuje systémové riziko, že se něco pokazí,“ tvrdí Winterson.

Také šéf italské energetické společnosti A2A, Renato Mezzoncini, zdůrazňuje, že datová centra mají omezené možnosti řízení své spotřeby elektřiny.

"Datová centra nelze snadno zařadit do klasických mechanismů, které jsme přijali v jiných odvětvích … v zásadě nemohou vždy přerušit svůj provoz," řekl Mezzoncini.