Sankce uvalené na Lukoil vyvolaly bulharský zákaz vývozu paliv do EU

Bulharský parlament schválil dočasný zákaz vývozu některých paliv do členských států Evropské unie. Opatření má zajistit stabilitu domácího trhu po amerických sankcích uvalených na ruský ropný koncern Lukoil, který provozuje největší bulharskou rafinerii v Burgasu. Zatímco vláda krok hájí jako nezbytný pro ochranu domácích dodávek, v Bruselu i mezi sousedními státy vyvolává obavy z narušení jednotného evropského trhu. Informoval o tom server Reuters.

Zákaz se vztahuje především na vývoz nafty a leteckého paliva do členských zemí EU. Výjimku však tvoří zásobování lodí a letadel, stejně jako dodávky pro ozbrojené síly NATO a EU. Ředitel celní správy může navíc povolit individuální výjimky.

Rozhodnutí iniciovaly vládní strany a získalo širokou podporu 135 hlasů a jen čtyři hlasy proti. Parlament zároveň uložil předsedovi Státní agentury pro válečné zásoby, aby do týdne prověřil stav národních palivových rezerv. Cílem je ověřit, zda má země dostatek zásob pro případ výpadků produkce či distribuce.

Lukoil v centru dění

Bulharská ekonomika je na Lukoilu silně závislá. Společnost provozuje rafinerii Burgas s kapacitou 190 000 barelů ropy denně, více než 200 čerpacích stanic a rozsáhlou síť skladů i přepravních kapacit. Po uvalení amerických sankcí na Lukoil a Rosněfť kvůli pokračující válce na Ukrajině oznámil Lukoil, že prodá své zahraniční aktivity globálnímu obchodníkovi s komoditami Gunvor, aby se vyhnul dopadům restrikcí.

Z pohledu bulharské vlády jde o preventivní krok. Vláda chce zabránit situaci, kdy by sankce ochromily dodávky z klíčového podniku a způsobily nedostatek paliv na domácím trhu.

Politika versus trh

Rozhodnutí přichází v době, kdy se Evropská unie snaží koordinovat energetickou politiku a postupně omezovat dovoz ruských fosilních paliv. Bulharský krok ale ukazuje, že při konkrétní hrozbě výpadků mohou státy upřednostnit národní energetickou bezpečnost před principy jednotného trhu.

Analytici upozorňují, že tento precedens může být problémem pro regionální stabilitu. Zvláště státy jako Rumunsko, Řecko či Severní Makedonie, které jsou s Bulharskem propojeny obchodními toky paliv, mohou pociťovat dopady omezení vývozu.

Signál pro Brusel

Krok bulharské vlády zároveň odhaluje hlubší dilema EU: jak sladit tlak na přerušení vazeb s ruským energetickým sektorem s reálnou závislostí některých členských států na ruských firmách. Bulharská vláda v minulosti opakovaně žádala výjimky z embarga na ruskou ropu. Argumentovala ekonomickou závislostí a potřebou přechodného období.

Pokud by se současný zákaz vývozu protáhl, mohl by ohrozit princip energetické solidarity a vést k dalším jednostranným krokům v jiných státech. Evropská komise tak bude zřejmě tlačit na jasný harmonogram ukončení omezení i na posílení regionální koordinace dodávek.

Dočasné řešení, nebo nový precedent?

Bulharská vláda tvrdí, že opatření je pouze dočasné a má chránit domácí trh před otřesy. Přesto může sloužit jako test, jak daleko mohou členské státy zajít při prosazování národních zájmů v rámci evropské energetické politiky.