Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Správní soud v Sofii zrušil rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ bulharské společnosti Eurohold. Napsal to dnes bulharský portál money.bg, podle něhož soud verdikt vynesl ve středu.
Uvedené rozhodnutí znamená, že věc se vrací bulharské antimonopolní Komisi na ochranu hospodářské soutěže (KZK) k novému projednání. Komise se podle webu money.bg může proti tomuto závěru sofijského správního soudu do čtrnácti dnů odvolat k bulharskému nejvyššímu správnímu soudu.
Antimonopolní úřad o zablokování prodeje aktivit ČEZ v Bulharsku rozhodl 24. října. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (v té době 8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.
ČEZ i firma Eurohold následující měsíc podaly proti rozhodnutí každá za sebe správní žalobu. &#8222;Budeme se domáhat u soudu zrušení tohoto rozhodnutí, protože nám nepřijde jako relevantní. Eurohold prostě nemá nic v energetice v Bulharsku, a naopak je to relativně silná stabilní společnost, takže nehrozí, že by převzal bulharskou energetiku někdo, kdo na to nemá,&#8220; řekl tehdy ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Společnosti

Soud v Sofii zrušil zablokování prodeje aktiv ČEZ v Bulharsku

Bulharský antimonopolní úřad podle agentury Seenews udělil třem bulharským společnostem z energetické skupiny ČEZ pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. Píše o tom dnešní deník E15. ČEZ zneužití postavení na trhu odmítá, pravděpodobně se proti rozhodnutí odvolá.
Firma Fast Pay nakonec s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ souhlasila, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty, napsala agentura SeeNews. Podle ní Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků.
Pro ČEZ je rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil, sdělila E15 mluvčí ČEZ Alice Horáková. &#8222;Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,&#8220; dodala. Podle ní se nyní ČEZ s rozhodnutím detailně seznámí, s velkou pravděpodobností se proti němu odvolá.
ČEZ na bulharský trh vstoupil v roce 2004, ale ze země se rozhodl odejít kvůli sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu zhruba třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska. Počátkem loňského listopadu ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu.

Energetika v zahraničí

E15: Bulharský antimonopolní úřad udělil třem firmám ČEZ pokutu

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Bulharsko kvůli pandemii koronaviru prodlouží termín podání závazných nabídek na výstavbu jaderné elektrárny Belene. Důvodem je omezený přístup investorů k dokumentům a dalším podkladům nezbytným k podání nabídky.
Dopady pandemie koronaviru mají další, relativně neočekávaný, dopad na energetický průmysl. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2BF0DR">Agentura Reuters</a> informovala o tom, že Bulharsko prodlouží termín pro podání závazných nabídek zájemců o stavbu jaderné elektrárny Belene.
Původní termín pro podání závazných nabídek byl do konce letošního dubna. Jak ovšem vyplývá z nedělního prohlášení bulharské ministryně energetiky Temenužka Petkovová, termín nakonec bude posunut. S ohledem na dynamický vývoj ohledně pandemie ministryně zatím nezveřejnila nový termín, ale pouze indikovala, že se nebude jednat o významné prodloužení termínu.
<blockquote>„V současné době nejsme schopni zajistit přístup zájemců k potřebným dokumentům a budeme muset prodloužit termín pro podání nabídek do doby, než přístup dokážeme zajistit. Může se jednat o prodloužení o měsíc, měsíc a půl,“ uvedla Petkovová. </blockquote>
Koronavirus má již nyní <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/koronavirus-ma-za-nasledek-vyrazny-pokles-spotreby-elektriny-italii-klesla-16-ve-francii-dokonce-22">významné dopady na spotřebu elektřiny</a>. Zpoždění a případně i přehodnocení některých energetických projektů tak může být dalším dopadem, který koronavirus způsobí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584898616.json“,“caption“:“Jaderná energetika má na výrobě elektřiny v Bulharsku významný podíl“}
O výstavbu jaderné elektrárny Belene se aktuálně zajímá pět společností. Mezi nimi jsou společnosti Rosatom, čínská CNNC a korejská KHNP, které se zajímají také o výstavbu nového jaderného bloku v ČR. Účastnit se mají také společnost Framatome a General Electric, ty nenabízejí vlastní typ reaktoru a chtějí zajistit dodávky materiálů, zařízení a financování.
U bulharského města Belene mají dle aktuálních plánů vyrůst dva jaderné bloky typu VVER-1000/V-466, každý o tepelném výkonu 3000 MWt a elektrickém výkonu 1000 MW. Projekt jaderné elektrárny Belene měl být již jednou realizován. O jeho ukončení se rozhodlo v roce 2012 a ruský Rosatom byl za ukončení odškodněn částkou téměř 17 mld. Kč. O oživení projektu se rozhodlo v červnu 2018.

Jaderné elektrárny

Koronavirus zdrží proces výstavby jaderných bloků v Bulharsku, zájemci dostanou více času k podání nabídek

Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin se dnes zúčastní slavnostního ceremoniálu spuštění plynovodu TurkStream. Plynovod, nazývaný také Turkish Stream, vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka. Obchází Ukrajinu z jihu, podobně jako to ze severu činní ještě výkonnější plynovod Nord Stream určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
TurkStream má dvě větve, každou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.
Ruský plynárenský gigant Gazprom začal nový plynovod naplňovat již na Nový rok. Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že začala dostávat ruský plyn tímto potrubím. &#8222;Dodávky ruského plynu jsou nejen pro nás, ale také pro Řecko a Severní Makedonii,&#8220; řekl šéf firmy Vladimir Malenov bulharskému rozhlasu. Upozornil, že existují možnosti, jak tento plyn v případě potřeby poslat do Rumunska a na Ukrajinu, přes které Bulharsko až dosud ruský plyn dostávalo. Od nové trasy si Sofia slibuje úsporu v přepočtu zhruba 900 milionů korun ročně, a tak spotřebitelé by mohli zaplatit o pět procent méně.
Z Bulharska má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska, ale ještě není dostavěn.
<figure id="attachement_51535" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Putin-Erdogan-April-2018-460-Turkish-presidential-website.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Putin-Erdogan-April-2018-460-Turkish-presidential-website.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Moskva se snaží omezit přepravu plynu přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně). Nord Stream 2 původně měl být dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.
Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ovšem nyní proti tomu ruskému dražší.
Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard metrů krychlových na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard ročně. Ukrajina zastavila vlastní přímý dovoz ruského plynu v listopadu 2015, připomněla agentura Reuters. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily ruskou anexí Krymu a vypuknutím povstání proruských separatistů v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014.

Putin a Erdogan dnes oficiálně spustí nový plynovod TurkStream

Rusko v neděli zahájilo dodávky plynu novým plynovodem TurkStream do Evropy, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N29A058">uvedl dle agentury Reuters</a> bulharský přepravce plynu Bulgartransgaz. Plynovod je pro Gazprom alternativní trasou k přepravě plynu přes Ukrajinu.
Rusko buduje plynovod TurkStream a zdvojnásobuje přepravní kapacitu NordStream jako alternativní trasy k tranzitu přes Ukrajinu v dodávkách plynu do Evropy.
<blockquote>„Ruské dodávky plynu nejen pro nás, ale také do Řecka a Severní Makedonie jsou prováděny novým vstupním bodem (na naší turecké hranici),“ řekl CEO Bulgartransgaz, Vladimir Malinov, bulharské rozhlasové stanici BNR.</blockquote>
<figure id="attachment_79841" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1100px;"><img class="size-full wp-image-79841" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map.jpg 1100w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-512x391.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-768x586.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-1024x781.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-725x553.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-800x610.jpg 800w" alt="" width="1100" height="839" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu TurkStream. Zdroj: Gazprom</figcaption></figure>
Ruský plynárenský gigant Gazprom zahájil 1. ledna dodávku asi 3 miliard kubických metrů (bcm) ročně plynovodem TurkStream do Bulharska, čímž nahradil trasu, která dříve vedla skrze Ukrajinu a Rumunsko. Gazprom loni přepravil touto cestou asi 3 bcm do Řecka a asi 0,5 bcm do Severní Makedonie.
Malinov uvedl, že plynovody původní trasy Trans-Balkan jsou v současné době nečinné, dodal však, že byly zhotoveny jako reverzní a mohou tak být v případě poptávky použity pro přepravu plynu do Rumunska, Moldavska a na Ukrajinu.
<blockquote>„Otevřeli jsme tedy cestu pro LNG z řeckého terminálu Revithoussa až na Ukrajinu,“ dodal Malinov.</blockquote>
Plynovod TurkStream bude disponovat dvěma paralelními větvemi, přičemž každá má roční přepravní kapacitu ve výši 15,75 bcm. První větev je plánována pro zásobování Turecka. Druhá potom pro zásobování jižní a jihovýchodní Evropy z Bulharska. Bulharsko doufá, že do letošního května bude moci přepravovat plyn do Srbska a do konce roku postavit celou sekci.
Zatímco Rusko a Ukrajina <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/moskva-a-kyjev-podepsaly-dohodu-o-tranzitu-plynu-do-evropy">na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu</a> o tranzitu plynu do Evropy, objemy klesnou z 65 bcm v roce 2020 na 40 bcm ročně v období let 2021-2024.

Rusko zahájilo přepravu plynu plynovodem TurkStream do Řecka a Severní Makedonie

Bulharský antimonopolní úřad zablokoval plánovaný prodej bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ, o která měla zájem společnost Eurohold. Smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy Kč) by podle úřadu vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy, uvedla dnes agentura Reuters. ČEZ v reakci ČTK sdělil, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí. V úvahu připadá použití opravných prostředků proti verdiktu antimonopolního úřadu, případně uplatnění nároku v mezinárodní investiční arbitráži.
Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač začátkem října ČTK řekl, že pokud bulharské úřady prodej aktiv opět zablokují, tak si je ČEZ nechá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004, od roku 2013 je tam ale ve sporu s místními úřady.
Eurohold v reakci na dnešní oznámení uvedl, že rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu přijímá jako pozitivní hodnocení své finanční síly. Ocenil rychlé provedení hloubkové kontroly v rekordní době deseti pracovních dnů a dodal, že věří, že rozhodnutí bylo přijato po podrobné a pečlivé analýze všech skutečností a okolností. O případných dalších krocích v souvislosti s dohodou a rozvojem investiční strategie firmy v energetickém sektoru musí rozhodnout dozorčí rada.
Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZ dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma.
<figure id="attachement_16782" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/výstavba-VVN-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/výstavba-VVN-800x532.jpg" alt="Výstavba vedení velmi vysokého napětí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Loni v červenci bulharský antimonopolní úřad znemožnil prodej aktiv předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom. V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení, naposledy loni v prosinci 2,19 milionu leva (přes 28 milionů Kč). ČEZ tehdy oznámil, že se odvolá.

Bulharsko zablokovalo plánovaný prodej tamních aktivit společnosti ČEZ

Bulharská společnost Eurohold doufá, že do konce letošního roku získá všechna potřebná povolení, a završí tak smlouvu o nákupu bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ za 335 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Podle agentury Reuters to dnes uvedl předseda dozorčí rady Euroholdu Assen Christov. ČTK se snaží získat vyjádření společnosti ČEZ.
Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZ dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma. Dohodu ještě musí schválit bulharský antimonopolní úřad a energetický regulátor.
<blockquote>&#8222;Očekáváme, že antimonopolní úřad smlouvu schválí během příštích 25 dnů,&#8220; uvedl Christov.</blockquote>
Loni v červenci antimonopolní úřad znemožnil prodej předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom.
Eurohold plánuje transakci financovat pomocí vlastního kapitálu a úvěru od dvou velkých bank. Firma tyto banky odmítla jmenovat, podle zdrojů Reuters jsou to Deutsche Bank a Nomura.
Bulharský finanční regulátor letos zahájil prověrku finanční situace Euroholdu s tím, že distributoři elektřiny jsou součástí klíčové infrastruktury spojené s národní bezpečností. Závěry prověrky ale zatím nezveřejnil.
ČEZ minulý týden uvedl, že si bulharská aktiva ponechá, pokud tamní úřady jejich prodej opět zablokují. &#8222;Nechceme nijak předjímat rozhodování bulharského antimonopolního úřadu. Nevidíme však žádné překážky, které by z pohledu soutěžního práva bránily schválení transakce. Společnost Eurohold v Bulharsku v současné době nevlastní žádná energetická aktiva, situace na bulharském energetickém trhu by se proto prodejem našich aktiv společnosti Eurohold nijak nezměnila,&#8220; řekl ČTK místopředseda představenstva společnosti ČEZ Tomáš Pleskač.
V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. Kupní smlouvu podepsanou loni s Inercomem ukončil ČEZ letos v dubnu.
Nová strategie ČEZ, schválená letos v červnu, počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby ESCO, které chce ČEZ naopak rozvíjet doma i v zahraničí.

Eurohold chce nákup bulharských aktiv ČEZ dokončit ještě letos

Energetická společnost ČEZ si ponechá svá bulharská aktiva, pokud tamní úřady opět zablokují jejich prodej. ČTK to dnes řekl místopředseda představenstva firmy Tomáš Pleskač. ČEZ v červnu oznámil, že prodal svá aktiva v Bulharsku tamější firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Transakci ještě musí schválit bulharské úřady. Antimonopolní úřad loni v červenci znemožnil prodej předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom.
<blockquote>&#8222;Nechceme nijak předjímat rozhodování bulharského antimonopolního úřadu. Nevidíme však žádné překážky, které by z pohledu soutěžního práva bránily schválení transakce. Společnost Eurohold v Bulharsku v současné době nevlastní žádná energetická aktiva, situace na bulharském energetickém trhu by se proto prodejem našich aktiv společnosti Eurohold nijak nezměnila,&#8220; uvedl Pleskač.</blockquote>
V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. Kupní smlouvu podepsanou loni s Inercomem ukončil ČEZ letos v dubnu. Podle tehdejšího vyjádření mluvčí ČEZ Alice Horákové bylo důvodem kroku počínání bulharského státu, který svým protiprávním jednáním zmařil splnění odkládacích podmínek, a tím i vypořádání smlouvy.
<blockquote>&#8222;Jestliže bulharské úřady bez zjevného důvodu zablokují i tento náš druhý pokus o prodej bulharských aktiv, pak zcela logicky v prodeji pokračovat nebudeme a nebudeme zbytečně vynakládat další prostředky. V takovém případě si aktiva ponecháme a budeme je nadále řádně provozovat tak jako doposud. Otázkou prodeje našich bulharských aktiv bychom se v blízké budoucnosti rozhodně nezabývali,&#8220; uvedl dnes Pleskač.</blockquote>
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
Nová strategie ČEZ, schválená letos v červnu, počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby ESCO, které chce ČEZ naopak rozvíjet doma i v zahraničí.
Na začátku září vyzval ČEZ zájemce, aby projevili zájem o jeho aktiva v Rumunsku. &#8222;Obdrželi jsme řadu předběžných vyjádření zájmu zúčastnit se prodejního procesu našich tamních aktiv. Došlá vyjádření nyní zhodnotíme a zároveň provedeme kontrolu zájemců, takzvaný compliance check. V další fázi prodejního procesu pak přihlášené zájemce, kteří projdou kontrolou, požádáme o zaslání nezávazných nabídek,&#8220; dodal dnes Pleskač.
rdo mal ktp