Bulharský energetický regulátor povolil české společnosti ČEZ prodat její distribuční firmu v Bulharsku pojišťovací a finanční skupině Eurohold. Umožnil tak dokončit transakci za 335 milionů eur (8,8 miliardy Kč). Kromě distributora dodávajícího elektřinu více než dvěma milionům lidí tak Eurohold získá i další aktiva firmy ČEZ v Bulharsku, uvedla dnes agentura Reuters.
Transakci už loni schválil bulharský antimonopolní úřad. Souhlas energetického regulátora byl ale poslední překážkou, která stála dokončení transakce v cestě. &#8222;Oficiální vyjádření od bulharského regulatorního úřadu jsme zatím neobdrželi. Jakmile jej budeme mít, budeme pokračovat v přípravě na vypořádání transakce,&#8220; řekla dnes ČTK mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.
ČEZ podepsal s Euroholdem dohodu o prodeji aktiv předloni v červnu. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil.
Do balíku prodávaných firem patří společnost CEZ Bulgaria, která od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem, dále CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.
Eurohold dnes potvrdil, že už získal všechna povolení regulátorů nutná k dokončení transakce. Dodal, že jeho cílem je vytvořit přední regionální energetický podnik. Firma rovněž uvedla, že akvizici hodlá financovat kombinací vlastního kapitálu a půjček od předních investičních bank. Podle zdrojů Reuters by transakce měla být dokončena ve druhém čtvrtletí. Akcie Euroholdu po zprávě o schválení transakce posílily na burze v Sofii téměř o 13 procent.
<blockquote>&#8222;Máme podporu globálních investičních bank s dobrými zkušenostmi s financováním takových dohod. Po dokončení akvizice se zaměříme na vybudování přední regionální energetické společnosti,&#8220; uvedl Vasil Stefanov, který má v Euroholdu na starosti fúze a akvizice.</blockquote>
ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ. Společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a také na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako je Německo a Francie. Koncem loňského roku ČEZ oznámil, že podepsal dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu ale podniky neuvedly.
Expanzi společnosti ČEZ do zahraničí označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Společnosti

Energetický regulátor v Bulharsku povolil firmě ČEZ prodej aktiv

USA a Bulharsko podepsaly memorandum o porozumění v oblasti civilního využití jaderné energie. Dohoda má rovněž posílit diplomatické a ekonomické vazby mezi zeměmi.
Memorandum bylo <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Bulgaria-and-USA-agree-to-nuclear-cooperation?feed=feed">podepsáno</a> poslední říjnový týden oběma stranami. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že dohoda má dále posílit diplomatické a ekonomické vazby mezi oběma národy. Premiér Bulharska Bojko Borisov se nechal slyšet, že jaderná energie je jedna z nejčistších a nejzelenějších zdrojů a že to je důvod, proč jeho země chce využívat bezpečné technologie posledních trendů a dosáhnout diverzifikace energetických zdrojů.
<blockquote>&#8222;Tímto dokumentem se Bulharsko a USA zavázaly k odpovědnému využívání jaderné energie a technologií s důrazem na lidský kapitál a rozvoj pracovních sil, vzdělávání, školení, udržování nejvyšších standardů a postupů v oblasti jaderné energetiky a její bezpečnosti,&#8220; uvedla v prohlášení bulharská vláda.</blockquote>
Bulharsko, které na přelomu minulé dekády zahájilo a záhy přerušilo výstavbu jaderného zdroje u Belene, z důvodu ekonomické nerentabilnosti, od minulého roku <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">opět hledá cestu</a>, jak výstavbu zdroje obnovit. Belenská elektrárna měla využívat technologie Rosatomu, a to dvou bloků VVER-1000.
V současnosti disponuje Bulharsko dvěma jadernými bloky ruské výroby v <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/bulgaria.aspx">elektrárně Kozloduy,</a> které pokrývají asi třetinu výroby elektřiny v zemi. Nyní Bulharsko memorandem s USA znovu deklaruje vůli stavět další jaderné zdroje a to z důvodů splnění cílů Zelené dohody pro Evropu – závazku EU o uhlíkové neutralitě do roku 2050. Dle bulharské vlády nemůže být uhlíkové neutrality dosaženo bez použití jaderných zdrojů. V tomto bodě se stanovisko Bulharska ztotožňuje se stanoviskem ČR, Polska a několika dalších zemí EU.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Belene, zdroj: Rosatom

Jaderné elektrárny

Bulharsko bude spolupracovat s USA na jaderném programu

Bulharský antimonopolní úřad povolil bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold koupit bulharská aktiva firmy ČEZ za 335 milionů eur (9,2 miliardy Kč). Oznámila to dnes skupina Eurohold. Úřad se touto záležitostí začal znovu zabývat poté, co správní soud zrušil jeho loňské rozhodnutí, které transakci zablokovalo. Společnosti ČEZ a Eurohold podepsaly dohodu o prodeji aktiv loni v červnu. Transakci ještě musí odsouhlasit bulharský energetický regulátor, napsala agentura Reuters.
Prodávaná aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma. &#8222;Bulharská Komise pro ochranu hospodářské soutěže poskytla firmě Eurohold Bulgaria svolení k převzetí dceřiných společností skupiny ČEZ v Bulharsku,&#8220; uvedla dnes společnost Eurohold. Loni v říjnu přitom komise dospěla k závěru, že nově vzniklá skupina by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a transakci zablokovala.
<blockquote>&#8222;Víme, že bulharská Komise pro ochranu hospodářské soutěže rozhodla, ale písemné vyhotovení vlastního rozhodnutí zatím nebylo zveřejněno,&#8220; sdělila dnes ČTK mluvčí ČEZ Alice Horáková.</blockquote>
&#8222;Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, dalším naším krokem bude žádost o souhlas bulharského regulatorního úřadu (KEVR),&#8220; dodala.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří společnost CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, dále CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ do Bulharska přišel v roce 2004, kdy koupil tři distribuční firmy za 281,5 milionu eur. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl odejít. Firma dostala například milionové pokuty za údajné zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ, společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v oblastech jako Německo a Francie. Minulý týden skupina ČEZ oznámila, že podepsala dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu podniky neuvedly.
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Eurohold: Antimonopolní úřad je pro prodej bulharských aktiv ČEZ

Výběr významných zahraničních akvizic Skupiny ČEZ (společnost oznámila, že prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets; řazeno abecedně podle zemí):

Albánie &#8211; V roce 2009 získal ČEZ za zhruba 102 milionů eur většinový podíl v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes, později přejmenované na CEZ Shpërndarje. V lednu 2013 ale odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu a s Albánií zahájil mezinárodní arbitráž. Spor vyřešila dohoda z léta 2014 o tom, že ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl.

Bulharsko &#8211; ČEZ do země přišel v roce 2004, kdy koupil tři distribuční firmy za 281,5 milionu eur. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl odejít. Firma dostala například milionové pokuty za údajné zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům institucí, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Ta dosud neskončila.
Už několik let se ČEZ z Bulharska snaží odejít, v roce 2017 třeba prodal černouhelnou elektrárnu Varna u černomořského pobřeží. Prodat se snaží také hlavní aktivity, tedy distributory zásobující asi tři miliony z celkem 7,1 milionu obyvatel země. První pokus z roku 2018 ale nevyšel a dokončen není ani druhý obchod, ohlášený loni v červnu, když prodej distribuce nebo obnovitelných zdrojů bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold zablokoval tamní antimonopolní úřad.
Bulharský regulátor loni v říjnu došel k závěru, že nově vzniklá skupina by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a tak transakci zablokoval. Poté, co jeho verdikt zrušil soud, se koncem letošního srpna úřad záměrem společnosti ČEZ prodat majetek za 335 milionů eur (téměř devět miliard korun) začal zabývat znovu.

Polsko &#8211; V lednu 2006 ČEZ získal většinové podíly v jihopolských černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho, které patřily americké PSEG. Později získal ČEZ v obou společnostech stoprocentní podíl. V roce 2011 vstoupil i do developera větrných parků Eco &#8211; Wind Construction. Později založil také firmu ČEZ ESCO, do které včlenil podniky zajišťující dodávky komodit, energetické audity, energetické poradenství nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalací fotovoltaických elektráren.
V souladu s loni schváleným plánem prodeje části zahraničních aktiv našly v Polsku letos nové majitele dva projekty větrných elektráren, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává ČEZ do konce roku. Letos v září česká energetická firma začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.

Rumunsko &#8211; Na zdejší trh vstoupil ČEZ koupí 51 procent distribuční společnosti Electrica Oltenia v únoru 2005. V roce 2009 se ČEZ stal jediným vlastníkem. Nyní rumunská aktiva ČEZ zahrnují jednu z největších distribučních společností v zemi s 1,4 milionu zákazníků, největší větrný park vybudovaný na pevnině v Evropě Fantanele-Cogealac, hydroenergetický systém Reşita sestávající ze čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren a prodej elektřiny a plynu zákazníkům.
Také rumunská aktiva jsou na prodej, podobně jako v Polsku s výjimkou firem podnikajících v moderních energetických službách (ESCO) a zde i trading (obchod). Začátkem srpna ČEZ oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Dnes společnost uvedla, že podepsala smlouvu o prodeji většiny rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. Cenu firmy neuvedly.

Turecko &#8211; Skupina ČEZ zahájila své podnikání v Turecku v roce 2008 podpisem o strategické spolupráci s tamní společností Akkök. Portfoliu dominují vodní a paroplynové elektrárny, které doplňují elektrárny větrné. Koncem srpna 2014 zahájila ostrý provoz nová paroplynová elektrárna Egemer v jihovýchodním Turecku o instalovaném výkonu 904 MW, která tvoří zhruba tři čtvrtiny výkonu všech tureckých zdrojů s účastí ČEZ. Česká firma má s tureckým partnerem také distributora, který působí v průmyslové severozápadní provincii Sakarya. Elektřinu dodává zhruba 1,3 milionu zákazníků. Také turecká aktiva plánuje ČEZ podle loňského rozhodnutí valné hromady prodat.

ČEZ už se stáhl z Albánie, řeší Polsko, Rumunsko a Bulharsko

Bulharský předseda vlády Bojko Borisov požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou o podporu při odklonu Bulharska od uhlí. Podle Borisova Bulharsko bez pomoci nezvládne dosáhnout případných vyšších cílů snížení emisí do roku 2030. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/bulgaria-calls-for-eu-help-to-phase-out-coal/">Euractiv</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">Evropská komise</a> navrhla zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % vůči roku 1990, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">Evropský parlament</a> navrhl zvýšit tento cíl až na 60 %. Zároveň skupina jedenácti členských zemí EU vydala společné <a href="https://www.permanentrepresentations.nl/binaries/nlatio/documents/publications/2020/10/14/joint-statement-on-the-revision-of-the-eu%E2%80%99s-2030-climate-target/Joint+statement+EU+2030+target.pdf">prohlášení</a>, ve kterém vyjádřila podporu cíli snížit emise o alespoň 55 % do roku 2030. Mezi tyto státy patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
<h2>Komise by podle Bulharska měla přijít s plánem</h2>
Bojko Borisov, bulharský premiér, ovšem řekl, že <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/soud-v-sofii-zrusil-zablokovani-prodeje-aktiv-cez-v-bulharsku">Bulharsko</a> je samo schopno dosáhnout pouze snížení emisí o 40 %. Zároveň dal jasně najevo, že země potřebuje podporu Evropské komise, aby vyššího společného cíle EU dosáhla. Premiér ale neokomentoval, jakým způsobem by podpora Komise mohla vypadat.
Uhlí se na výrobě elektrické energie v Bulharsku v roce 2017 podílelo z 45,9 %, přičemž zásoby uhlí by zemi měly vystačit na výrobu elektřiny na dalších 60 let.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, snížení emisí velice podporujeme. Zároveň ale chceme, aby Evropská komise přišla pro země střední a východní Evropy, kde se vyrábí většina energie z uhlí, s plánem. To se týká i Bulharska – téměř 60 % naší energie je vyrobeno z uhlí,“ uvedl Bojko Borisov.</blockquote>
Podle portálu Euractiv Borisov řekl, že se s předsedkyní Komise von Leyenovou dohodl, že skupina odborníků začne zkoumat, jakým možným problémům by Bulharsko čelilo, pokud by se rozhodlo urychlit svůj odchod od uhlí.
<h2>Bulharsko zatím konkrétní plán odklonu od uhlí nemá</h2>
V minulém týdnu Komise zveřejnila zhodnocení finální verze <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/implementation-eu-countries/energy-and-climate-governance-and-reporting/national-energy-and-climate-plans_bg">národního klimaticko-energetického plánu</a> Bulharska. Ve <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/staff_working_document_assessment_necp_bulgaria.pdf">zhodnocení</a> Komise mimo jiné komentuje absenci detailnějších informací o tom, kdy a jak bude dosaženo odklonu od uhlí. Nepřítomnost těchto informací podle Komise komplikuje vyhodnocení možných dopadů přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku prezentovaných v plánu.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com

Energetika v zahraničí

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Správní soud v Sofii zrušil rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ bulharské společnosti Eurohold. Napsal to dnes bulharský portál money.bg, podle něhož soud verdikt vynesl ve středu.
Uvedené rozhodnutí znamená, že věc se vrací bulharské antimonopolní Komisi na ochranu hospodářské soutěže (KZK) k novému projednání. Komise se podle webu money.bg může proti tomuto závěru sofijského správního soudu do čtrnácti dnů odvolat k bulharskému nejvyššímu správnímu soudu.
Antimonopolní úřad o zablokování prodeje aktivit ČEZ v Bulharsku rozhodl 24. října. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (v té době 8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.
ČEZ i firma Eurohold následující měsíc podaly proti rozhodnutí každá za sebe správní žalobu. &#8222;Budeme se domáhat u soudu zrušení tohoto rozhodnutí, protože nám nepřijde jako relevantní. Eurohold prostě nemá nic v energetice v Bulharsku, a naopak je to relativně silná stabilní společnost, takže nehrozí, že by převzal bulharskou energetiku někdo, kdo na to nemá,&#8220; řekl tehdy ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Soud v Sofii zrušil zablokování prodeje aktiv ČEZ v Bulharsku

Bulharský antimonopolní úřad podle agentury Seenews udělil třem bulharským společnostem z energetické skupiny ČEZ pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. Píše o tom dnešní deník E15. ČEZ zneužití postavení na trhu odmítá, pravděpodobně se proti rozhodnutí odvolá.
Firma Fast Pay nakonec s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ souhlasila, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty, napsala agentura SeeNews. Podle ní Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků.
Pro ČEZ je rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil, sdělila E15 mluvčí ČEZ Alice Horáková. &#8222;Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,&#8220; dodala. Podle ní se nyní ČEZ s rozhodnutím detailně seznámí, s velkou pravděpodobností se proti němu odvolá.
ČEZ na bulharský trh vstoupil v roce 2004, ale ze země se rozhodl odejít kvůli sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu zhruba třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska. Počátkem loňského listopadu ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu.

E15: Bulharský antimonopolní úřad udělil třem firmám ČEZ pokutu

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Bulharsko kvůli pandemii koronaviru prodlouží termín podání závazných nabídek na výstavbu jaderné elektrárny Belene. Důvodem je omezený přístup investorů k dokumentům a dalším podkladům nezbytným k podání nabídky.
Dopady pandemie koronaviru mají další, relativně neočekávaný, dopad na energetický průmysl. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2BF0DR">Agentura Reuters</a> informovala o tom, že Bulharsko prodlouží termín pro podání závazných nabídek zájemců o stavbu jaderné elektrárny Belene.
Původní termín pro podání závazných nabídek byl do konce letošního dubna. Jak ovšem vyplývá z nedělního prohlášení bulharské ministryně energetiky Temenužka Petkovová, termín nakonec bude posunut. S ohledem na dynamický vývoj ohledně pandemie ministryně zatím nezveřejnila nový termín, ale pouze indikovala, že se nebude jednat o významné prodloužení termínu.
<blockquote>„V současné době nejsme schopni zajistit přístup zájemců k potřebným dokumentům a budeme muset prodloužit termín pro podání nabídek do doby, než přístup dokážeme zajistit. Může se jednat o prodloužení o měsíc, měsíc a půl,“ uvedla Petkovová. </blockquote>
Koronavirus má již nyní <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/koronavirus-ma-za-nasledek-vyrazny-pokles-spotreby-elektriny-italii-klesla-16-ve-francii-dokonce-22">významné dopady na spotřebu elektřiny</a>. Zpoždění a případně i přehodnocení některých energetických projektů tak může být dalším dopadem, který koronavirus způsobí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584898616.json“,“caption“:“Jaderná energetika má na výrobě elektřiny v Bulharsku významný podíl“}
O výstavbu jaderné elektrárny Belene se aktuálně zajímá pět společností. Mezi nimi jsou společnosti Rosatom, čínská CNNC a korejská KHNP, které se zajímají také o výstavbu nového jaderného bloku v ČR. Účastnit se mají také společnost Framatome a General Electric, ty nenabízejí vlastní typ reaktoru a chtějí zajistit dodávky materiálů, zařízení a financování.
U bulharského města Belene mají dle aktuálních plánů vyrůst dva jaderné bloky typu VVER-1000/V-466, každý o tepelném výkonu 3000 MWt a elektrickém výkonu 1000 MW. Projekt jaderné elektrárny Belene měl být již jednou realizován. O jeho ukončení se rozhodlo v roce 2012 a ruský Rosatom byl za ukončení odškodněn částkou téměř 17 mld. Kč. O oživení projektu se rozhodlo v červnu 2018.