Udržitelnost nejsou jen obnovitelné zdroje. Chytrým využitím dat a flexibility mohou i tradiční hráči posouvat trh

Udržitelnost v energetice je téma, které se často spojuje s marketingem a může být zneužíváno. Ve světě ale existují provozovatelé přenosových soustav, distributoři, start-upy, investoři, ale i tradiční energetické firmy, které aplikují nová, chytřejší řešení, využívají data, energetickou flexibilitu a další technologie, aby posunuli energetiku dál. A už dávno nejde jen o větší zapojení obnovitelných zdrojů. Zástupci takových firem se sjedou na pražské konferenci Share Your Energy a představí praktická řešení a zkušenosti. O trendech v energetice i o udržitelnosti jsme si povídali s autorem programu konference a CEO technologické firmy Nano Energies, Stanislavem Chválou.

Proč by se podle Vás měli provozovatelé přenosových soustav nebo distributoři zajímat o udržitelnost?

Na první pohled nemusí být udržitelnost pro provozovatele přenosových soustav a distributory tak aktuální téma jako pro jiné firmy v energetice. Ale i oni mohou výrazně, i když nepřímo, ovlivnit kvalitu našeho životního prostředí. Třeba tím, když budou využívat na vyrovnávání soustavy energii od spotřebitelů a ze spotřebičů s nízkou uhlíkovou stopou. Je tu taky možnost využívat při řízení energetické flexibility namísto uhelných elektráren na fosilní paliva spíše průmyslové zákazníky nebo třeba kogenerační jednotky, které mohou volně snižovat či zvyšovat spotřebu podle aktuálních potřeb provozovatele přenosové soustavy. Aktuálně se už nemluví o udržitelnosti jen na základě toho, že jsou někde nainstalované obnovitelné zdroje. Přichází širší spektrum udržitelných inovací – ať už se jedná o využití dat, chytré řízení strojů nebo lepší využívání bateriových systémů. K tomu, aby byla energetika funkční, je potřeba inovovat širší spektrum – sítě, přenos dat, byznys modely.

Ve kterých zemích už jsou takto přenosové soustavy řízeny?

Angažuje se takto zhruba polovina Evropy, zejména západní země. Střední a východní Evropa, včetně Česka, se na to spíše teprve připravuje.

Napadají vás příklady start-upů nebo firem, které chystají něco zajímavého?

Dánský start-up Tommorow je zajímavá firma v sektoru udržitelnosti v energetice. Snaží se vizualizovat data uhlíkové stopy v rámci Evropy. Nebo britská firma Piclo, která se zaměřuje na obchodování flexibility mezi různými subjekty nejen v rámci přenosové soustavy, i v rámci distribučních soustav. V Čechách máme také zajímavé firmy jako Mycroft Mind, která se zabývá primárně datovou analýzou energetických sítí nebo Neuron Soundware, kteří se pomocí analýzy zvuku snaží predikovat poruchy zařízení včetně těch energetických. Dále třeba i estonský akcelerátor Cleantech ForEst, který má hodně zajímavé výsledky s udržitelnými technickými projekty, jako je fotovoltaická dlažba, unikátní technologie na solární střešní krytinu nebo přeměna CO2 na další palivo a produkty. Zástupci tohoto talinského podniku budou mluvit na konferenci Share Your Energy. Se zájmem sledujeme i dění ve Velké Británii, která se rozhodla být do roku 2050 uhlíkově neutrální a jsem rádi, že na stejné konferenci bude mluvit i Eric Appleton, který v britském hubu Energy Systems Catapult spolupracuje s vládou, inženýry, regulátory a akademiky na technických projektech jako je třeba chytré tankování aut. Vytvořili i testovací prostředí s několika tisícovkami zákazníků, kde mohou start-upy testovat produkty a související hypotézy a získají velké množství dat

Kde podle vás přijde nějaký takový hub nebo iniciativa do Česka?

Může to fungovat v jakékoliv zemi. U nás je jich v porovnání se západní Evropou poskrovnu. Je málo firem, které mají za cíl posunovat udržitelnost energetiky a investovat s pozitivním dopadem pro planetu. Skvělou práci aktuálně dělá podnikatelský inkubátor JIC, který inspiruje podnikatele k udržitelnému podnikání a přemýšlení o tom, jaké mohou mít byznys a inovace dopad na planetu a naši budoucnost. I my chceme jít tímto směrem, a proto jsme vytvořili hub pro podporu energetických inovací Nano Labs. Vnímáme, že hranice udržitelnosti energetiky se budou posouvat novými nápady a rozvojem technologií a chceme k tomu přispět. My nemáme všechny znalosti, ale vidíme, že je tady hodně chytrých lidí, start-upistů, inovátorů a studentů. Na druhou stranu, oni nemají data nebo zkušenosti, zákazníky a infrastrukturu, a proto bychom chtěli spolupracovat, nabídnout jim náš mentoring a rozvíjet jejich projekty dál. Nehledáme jen prvoplánové investice, ale naopak chceme být aktivní a posouvat rozvoj energetiky a pomoct dělat ji udržitelnější.

Myslíte si, že se v energetice dočkáme disrupce podobně jako v bankovnictví?

Já bych řekl, že v energetice žádná velká disrupce nenastává, a dokonce bych to tvrdil i o oblasti fintech. Je to spíše postupná evoluce. Fintech firmy přicházejí s novými řešeními, ale nedá se říct, že by zásadně narušily fungování tradičních bank. Přinášejí nové produkty nebo lepší služby. V energetice to je podobné. V bankovnictví se jedná o design služeb. V energetice je to o hardwaru, produktech, levnějších obnovitelných zdrojích, chytrých měřičích, baterkách. Energetika se promění v tom, že bude decentralizovanější, a tím pádem složitější.

Klíčové tedy pro energetiku bude, jak celý systém, který bude stále více komplikovanější, zjednodušit a zpřehlednit. Nejen pro ty, kteří systém řídí a mají zodpovědnost, ale také pro zákazníky. Zákazník blízké budoucnosti je někdo, kdo ze sítí nejen odebírá elektřinu, ale zároveň má solární panel, čerpadlo a záleží mu na místě, kde žije. Současná nabídka na trhu není uživatelsky tak přívětivá, jak by mohla být, a postupně bude docházet k tomu, že stejně jako fintechy zjednodušily služby v bankovnictví, budou i technologické firmy přicházet s řešeními, která budou zjednodušovat energetiku pro zákazníky.

V kterým zemích nebo částech světa čekáte, že se takovéto inovace začnou objevovat?

Energetický start-up může vzniknout kdekoliv, ale ideální podhoubí má tam, kde je dostatečná hustota dat. Nejen chytré měřiče a bateriové systémy, ale i dostatečné množství decentralizovaných zdrojů. Takové podmínky jsou dnes ve více zemích, ale těžko tipovat, která to bude, největší potenciál má západní Evropa, ale je vlastně úplně jedno. Rozdíl mezi technologií z Británie nebo Izraele nepoznáme.

Bude to v příštích dvou až pěti letech?

My si tím procházíme už teď. Je to postupné a příštích deset let bude ještě zajímavějších. Obnovitelné zdroje a baterky totiž budou zlevňovat, a zároveň přibyde firem a lidí, kteří budou tyto produkty kupovat. Zákazníci ale budou chtít jednoduché a přehledné systémy. Už dnes víme, jak je složité najít propojení mezi systémy, a proto budou vznikat platformy, které propojí energetický hardware a zjednoduší zákazníkům život. A bude jedno, která firma dodá, jaký produkt. Vše půjde kombinovat.

Mluví se o tom, že do energetiky vstoupí velcí technologičtí hráči jako Google, Amazon nebo Facebook?

Energetiku zcela jistě pomohou proměnit technologické firmy, ale nemusí to být nutně firmy velké. Stejná hloubka dat, jako má Facebook nebo Google, v energetice není. Budoucnost energetiky není o gigantech, ale o menších firmách, které budou daleko více investovat do datové analytiky a budou energetiku postupně měnit. I kvůli tomu jsme vytvořili platformu Nano Labs a pořádáme konferenci Share Your Energy, protože chceme dát dohromady skupinu lidí, která hledá řešení, jak udělat energetiku udržitelnější.

Před nějakou dobou představil Elon Musk čtyři varianty solárních panelů SolarCity. Sledujete tento projekt?

Rozhodně a vnímáme to jako cestu správným směrem. Tesla není jediná a hlavní firma, která trend potáhne. Panely budeme instalovat i na fasády domů. Určitě pomáhá, že SolarCity tento trend nastavilo, je to známá značka a díky ní se téma otevřelo pro mnoho dalších firem, které solární tašky na střechu prodávají.

Kdy se takové střešní tašky objeví ve střední Evropě?

Na některých domech už jsou nainstalované a jsou firmy i u nás, které je prodávají. Ploch, kam bychom mohly fotovoltaické materiály a přístroje instalovat, je ale velké množství. Nemusí to být jen nové stavby, ale také budovy, které se rekonstruují, a kde se staví nová střecha. Jsou i budovy, pro které to nemusí dávat ekonomický smysl, i když byly postaveny před pár lety. V tom případě bude efektivnější místo fotovoltaik na střeše nebo fasádě zaměřit se na spíše na tzv. solární crowdfunding.

Je na to síť připravená?

Sítě jsou připravené na pokročilejší stav decentralizované energetiky než máme teď, ale nejsou připravené na daleko větší rozvoj decentralizace. Je potřeba, abychom více investovali do technologií, které nám pomohou sítě řídit a získáme díky nim lepší data.

Jsou reálné i solární chodníky či silnice?

Ano. Jen jde o horizont, ve kterém se to bude realizovat. Jsou tu věci, které budou dříve nebo později běžně dostupné. Ať už zmiňované tašky nebo stěny. Po světě vznikají projekty na zařízení, které dokážou generovat energii, ale zatím nákladově nedávají smysl. Prvně bychom měli začínat tam, kde jsou náklady generovat energii nejlevnější. Inovativní projekty jsou ale dobré v tom, že nás jako obor posouvají dál.

Mluvil jste o crowdfundingu. Jak může fungovat v solárním byznyse?

Nepotřebujete vlastnit plochu, ale i tak můžete mít vlastní obnovitelnou elektřinu. Představte si to tak, že za městem vznikne park, který nemá jednoho vlastníka, ale více lidí si může koupit podíl v solární nebo větrné elektrárně. Jako běžný obyvatel Prahy v nájemním nebo vlastní bytě byste si mohl koupit podíl v crowdfundingové elektrárně a z ní odebírat elektřinu. Někdy dostáváte i výnos, ale jde spíš o investiční typy projektů. Například v Nizozemí je už přes 6000 lidí, kteří tento typ crowdfundingu využívají. Na konferenci Share Your Energy bude právě holandská firma We Share Solar, která s tím má výrazné zkušenosti. Stejné projekty ale vznikají třeba i v Británii na větrných farmách.

Češi aktuálně řeší, kam investovat peníze. Myslíte, že teoreticky se blíží doba, kdy bude lepší si místo bytu 2+1 na investici v Letňanech koupit podíl v solárním parku za Prahou?

Je to jedna z variant. Není to jen o výnosu, ale i tom, do jakých věcí chcete investovat. Sledujeme, že vzniká více a více tzv. impact investment fondů, které sdružují investory, kteří sice chtějí vydělat, ale snaží se svoje peníze směřovat do udržitelných projektů s přesahem.

Opakovaně se říká, že největší potenciál mezi obnovitelnými zdroji má solární energie. Co brání českému byznysu v jejím dynamičtějšímu rozvoji?

Hlavní komplikace je, že cena technologií je u nás pořád vyšší než u klasických zdrojů, takže bez podpory zatím k rapidním rozvoji nemůže dojít. Existuje podpora u rezidenčních projektů formou dotací. Přestože návratnost investic rezidentních zákazníků je delší, je vidět, že je motivuje možnosti přispívat k udržitelnosti planety. Postupně bude docházet k tomu, že více lidí bude větší či menší solární elektrárny kupovat, nejen kvůli emocím a udržitelnosti, ale protože to bude dávat i ekonomický smysl. Tohle se stane v rámci jednotek let, a potom rapidně naroste i počet obnovitelných zdrojů a solární elektráren nejen v Česku. Pak už nebude potřeba vyjednávat se státem a institucemi o podpoře, které finančně nevychází. Těším se na dobu, až státní podpora nebude potřeba vůbec.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *