Ruský ropný průmysl odolává sankcím, vrtné práce jsou na pětiletém maximu

Ruští těžaři ropy nyní provádějí vrtné práce nejvyšším tempem nejméně za posledních pět let. Připravují se tak na možné uvolnění těžebních kvót ve skupině OPEC+, jejíž je Rusko členem, a také na případné zmírnění mezinárodních sankcí souvisejících s válkou na Ukrajině. Úroveň aktivity je teď mezi těžaři o třetinu vyšší než před začátkem války na Ukrajině a je dalším důkazem odolnosti ruského ropného sektoru vůči západním sankcím. Ty měly omezit přístup ruských těžebních firem k moderním technologiím a dlouhodobě ochromit schopnost Ruska těžit ropu, uvedla agentura Bloomberg.

Vrtná činnost znamená, že celková kapacita Ruska pro těžbu ropy a ropného kondenzátu, tedy lehčí varianty ropy, která vzniká při těžbě zemního plynu, činí 11 milionů až 11,5 milionu barelů denně. To je téměř stejná úroveň jako v roce 2016, uvedl analytik firmy Emerging Markets Oil & Gas Consulting Partners LLC Ronald Smith.

„Můžeme s jistotou říct, že ruský sektor služeb pro ropná pole se z velké části úspěšně přizpůsobil režimu sankcí,“ řekl Smith.

„To neznamená, že se ve všech případech podařilo najít odpovídající náhradu, ale na širší úrovni vhodné náhrady existují,“ dodal.

Podle posledních dostupných údajů, které viděla agentura Bloomberg, vyhloubili ruští těžaři v lednu a v únoru produkční vrty o délce v průměru přes 2370 kilometrů. To je více než sezonní průměr za první tři roky invaze na Ukrajinu, která vyvolala rozsáhlá omezení dostupnosti ropných služeb v Rusku. Vrtná činnost se používá jako ukazatel aktivity – čím více je vrtů a čím jsou delší, tím intenzivnější je těžba.

I když někteří významní zahraniční poskytovatelé ropných služeb po invazi zemi opustili, prodali své ruské divize místním manažerům. V zemi, na kterou byly uvaleny sankce, tak zůstalo vybavení a odborné znalosti. Jiní menší dodavatelé, jako je SLB a Weatherford International, v Rusku dál fungují, i když v menším rozsahu. V posledních třech letech se také místním společnostem podařilo najít alternativní dodavatele zařízení nebo vyvinout vlastní ekvivalenty, uvedl partner firmy Kasatkin Consulting Dmitrij Kasatkin.

Analytik nezávislého institutu Carnegie Endowment for International Peace Sergej Vakulenko uvedl, že se možná zhoršila kvalita a efektivita vrtných technologií. „Obecně je dopad sankcí a odchodu západních poskytovatelů služeb mnohem nižší, než mnozí předpovídali před třemi lety,“ dodal. Vakulenko deset let pracoval jako manažer v nejmenované ruské ropné společnosti.

Ruští producenti ropy musejí udržet rychlé tempo těžby, aby mohli zvýšit produkci v souladu s plánem skupiny OPEC+ na uvolnění omezení těžby. OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Podle odhadů poradenské společnosti Yakov and Partners se Rusko v současnosti spoléhá převážně na pole, která byla objevena a uvedena do provozu v dobách Sovětského svazu. Ta nyní v Rusku zajišťují zhruba 95 procent produkce ropy a kondenzátu. Zásoby ale nejsou zdaleka vyčerpány.

Podle analytiků se strategie Ruska zřejmě zaměří na pokročilejší horizontální vrty na současných polích, zvláště v západní Sibiři. Horizontální vrty nyní podle Kasatkina představují zhruba 80 procent těžebních vrtů v této oblasti a do roku 2030 může tento podíl vzrůst na 95 procent. Podle údajů, na které se odvolává Bloomberg, se podíl horizontálních vrtů na celkovém počtu vrtů v Rusku zvýšil zhruba na dvě třetiny z 50 procent v roce 2020.

V jedné oblasti je ale těžba v Rusku pozadu, a to v průzkumu. V lednu a v únoru vyhloubili těžaři za účelem objevení nových zásob v průměru měsíčně jen 46 kilometrů vrtů. Loni to bylo téměř 68 kilometrů a v před válkou, tedy v roce 2022, téměř 75 kilometrů.

„Při rostoucí nejistotě na trhu a při nestálých a nízkých cenách ropy je průzkum na zelené louce to první, čeho se těžaři vzdávají,“ uvedl Kasatkin.

Podle Vakulenka omezení průzkumných prací způsobují také vysoké úrokové sazby v Rusku a nedostatek pracovních sil.

Analytička firmy Yakov and Partners Anna Volkovová dodává, že nižší počet průzkumných vrtů způsobuje také nedostatek nejmodernějších technologií. Ty jsou potřeba k využití těžko dostupných ložisek na moři nebo v Arktidě. Evropská unie a Spojené státy zakazují dodávky takového vybavení a technologií do Ruska.

Kasatkin očekává, že snahy Ruska o průzkum ropy zůstanou poměrně utlumené až do roku 2030, kdy bude potřeba najít nová ložiska, která by nahradila zásoby v západní Sibiři. Ta by mohla být výrazněji vyčerpána kolem roku 2035. Do té doby Rusko disponuje množstvím konvenčnějších zásob, pro které je dostupná technologie více než dostačující, dodal analytik Smith.