Podle amerického think-tanku Global Energy Monitor globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku 2020 poklesl. Důvodem je urychlení uzavírání některých elektráren a zpoždění, či pozastavení nových projektů kvůli pandemii koronaviru. Informoval o tom server <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-08-03/global-coal-power-falls-for-first-time-even-as-china-builds-more">Bloomberg</a>.
K poklesu globálního čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren došlo poprvé od doby, kdy jsou dostupné záznamy. Uzavírání uhelných elektráren, zejména v Evropě a USA, je totiž rychlejší než budování nových zařízení.
Nejvíce nových uhelných elektráren bylo postavených v <a href="https://uk.reuters.com/article/uk-china-coal/chinas-new-coal-projects-account-for-90-of-global-total-in-first-half-study-idUKKBN24Z00F">Číně</a>. Konkrétně se jedná o navýšení instalovaného výkonu o 11,4 GW. To představuje podíl 62 % na dokončených uhelných zdrojích globálně ve sledovaném období první poloviny roku 2020.
Podle studie Global Energy Monitor ovšem rozšiřování uhelných elektráren v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla">Číně</a> může vést k nadbytkům instalovaného výkonu a tedy k poklesu průměrného využití elektráren na 45 % do roku 2025. V jiných asijských zemích ovšem stavba nových uhelných elektráren zpomaluje. Podle Global Energy Monitor například Bangladéš a Vietnam zvažují omezení, či pozastavení výstavby nových uhelných zdrojů.
<h2>Pozastavení rozvoje uhelných elektráren může být příležitostí</h2>
Přestože došlo k čistému poklesu instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cina-chce-konce-roku-zastropovat-instalovany-vykon-uhli/">uhelných elektráren</a> pouze o 2,9 GW (přibližně 0,1 % globálního instalovaného výkonu uhelných zdrojů), jedná se o významný zlom. V loňském roce například globální výkon zaznamenal čistý nárůst o 37,8 GW.
<blockquote>„Pandemie koronaviru pozastavila rozvoj uhelných elektráren po celém světě a nabízí státům jedinečnou příležitost k přehodnocení jejich energetických plánů a zvolit si nákladově efektivní cestu, což je nahradit uhelné elektrárny čistou energií.“ 
Christine Shearer, ředitelka pro oblast uhlí v Global Energy Monitor</blockquote>
<figure id="attachment_86392" class="wp-caption aligncenter" style="width: 517px;"><img class="aligncenter wp-image-86392 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png" sizes="(max-width: 517px) 100vw, 517px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon.png 517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhelné-elektrárny-čistý-instalovaný-výkon-512x289.png 512w" alt="" width="517" height="292" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst čistého instalovaného výkonu uhelných elektráren. Zdroj: Bloomberg, Global Energy Monitor</figcaption></figure>

Uhlí

Globální instalovaný výkon uhelných elektráren v první polovině roku klesl

Bloomberg vydal ekonomickou analýzu <a href="https://bnef.turtl.co/story/neo2019?sf104931520=1">New Energy Outlook</a> (NEO) pro rok 2019. Analýza zkoumá vývoj elektroenergetického sektoru na globální úrovni do roku 2050. Stejně jako <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2018-vetrne-solarni-elektrarny-budou-roce-2050-vyrabet-50-elektriny/">v loňském roce</a> NEO 2019 očekává, že podíl solárních a větrných elektráren na výrobě elektřiny bude v roce 2050 50 %. Výroba elektřiny z uhlí dosáhne globálního vrcholu v roce 2026. USA a Čína budou zaostávat za dekarbonizací Evropy.
Podle <a href="https://about.bnef.com/new-energy-outlook/">analýzy Bloombergu</a> se budou solární a větrné elektrárny podílet <a href="https://about.bnef.com/blog/solar-wind-batteries-attract-10-trillion-2050-curbing-emissions-long-term-will-require-technologies/">50 %</a> na výrobě elektrické energie v roce 2050. Největší nárůst se poté očekává u solárních elektráren – v současnosti vyrábí v globálním měřítku zhruba 2 % elektřiny, ovšem v roce 2050 to má být 22 %. Podíl <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/gwec-globalni-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-vzroste-190-gw-roku-2030/">větrné energie</a> v 2050 by pak měl být 26 % (dnes dosahuje 5 %). Podíl jaderných elektráren by měl dle analýzy stagnovat.
Očekává se velké snížení podílu uhlí ve světovém elektroenergetickém mixu. Konkrétně na 12 % v roce 2050. Spotřeba <a href="https://oenergetice.cz/plyn/investice-pruzkumu-ropnych-plynovych-lozisek-letos-poprve-9-letech-mezirocne-vzrostou/">zemního plynu</a> zůstane do roku 2035 poměrně stabilní a následně má růst přibližně o 1,4 % ročně.
<figure id="attachment_73525" class="wp-caption aligncenter" style="width: 762px;"><img class="size-full wp-image-73525" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050.png 762w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050-725x363.png 725w" alt="" width="762" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj elektroenergetického mixu do roku 2050 dle NEO 2019. Zdroj: Bloomberg NEO 2019</figcaption></figure>
<h2>Nejrychlejší dekarbonizace proběhne v Evropě</h2>
K nejrychlejší dekarbonizaci a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v mixu bude docházet v Evropě. Zaostávat budou USA, které mají vysoký podíl zemního plynu, a Čína, kde je to naopak uhlí.
<figure id="attachment_73522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 805px;"><img class="size-full wp-image-73522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050.png 805w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-512x313.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-768x469.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-725x443.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-800x489.png 800w" alt="" width="805" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl solárních a větrných elektráren v elektroenergetických mixech vybraných zemí v roce 2050. Zdroj: Bloomberg NEO 2019</figcaption></figure>
<h2>Poptávka po elektřině vzroste o 62 %, instalovaný výkon se ztrojnásobí</h2>
Podle zjištění NEO 2019 jsou ve dvou třetinách světa větrné nebo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarpower-europe-globalni-vykon-fve-presahne-roku-2022-hranici-1000-gw/">solární elektrárny</a> nejlevnější možností ke zvýšení instalovaného výkonu. Globální poptávka po elektřině vzroste do roku 2050 o 62 %, což povede téměř k ztrojnásobení instalovaného výkonu mezi lety 2018 až 2050. Tento růst ovšem bude čím dál tím méně závislý od vývoje HDP.
<h2>Uhlí dosáhne vrcholu v roce 2026</h2>
Uhelné elektrárny dosáhnou svého vrcholu v roce 2026 především díky jiejich využívání v Číně, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/indie-uhlikovy-prostor-rozvoj-maji-vystridat-oze-elektromobily/">Indii</a> a jihovýchodní Asii. Tento vývoj naruší trend poklesu výroby elektřiny z uhlí v USA a Evropě.
<figure id="attachment_73524" class="wp-caption aligncenter" style="width: 802px;"><img class="size-full wp-image-73524" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů.png 802w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-512x267.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-768x401.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-725x379.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-800x418.png 800w" alt="" width="802" height="419" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny z uhlí dle regionů. Zdroj: Bloomberg NEO 2019</figcaption></figure>
Naopak instalovaný výkon plynových elektráren, které by měly na většině trhů sloužit především jako flexibilní a záložní zdroje, by se měl do roku 2050 bezmála zdvojnásobit.

Elektřina

Bloomberg NEO 2019: Globální výroba elektřiny z uhlí dosáhne vrcholu v roce 2026

<blockquote>
Očekává se, že ceny zemního plynu v roce 2019 poprvé po čtyřech letech klesnou. Letošní zima je prozatím spíše mírná, zásobníky naplněné a zároveň se očekává nárůst importů do Evropy. Jedním z hlavních důvodů jsou dodávky plynu z Ruska, které v loňském roce dosáhly rekordní výše. Za této situace a očekávaného nárůstu dodávek LNG v létě bude mít Rusko dvě možnosti. Buď se soustředí na udržení si svého podílu na trhu, nebo bude chránit ceny a sníží své exporty.
</blockquote>
<h2>Rekordní dodávky z Ruska</h2>
<blockquote>
„Otázkou je kolik ruského plynu bude na evropské trhy dodáno – to bude klíčovým faktorem. Rusko veřejně prohlásilo, že chce dodávky udržet. To by mohlo vést ke skutečnému kolapsu cen v letních měsících, kdy přijdou velké dodávky LNG,&#8220; tvrdí Murray Douglas, výzkumný ředitel sekce pro evropský plyn ve Wood Mackenzie Ltd.
</blockquote>
Podle Kremlu v loňském roce Gazprom do Evropy dodal 201 miliard metrů krychlových plynu a plánuje toto množství dodávek udržet do roku 2020. Podle agentury Bloomberg je zde ovšem otázka, zda bude Rusko schopné tyto dodávky dodržovat i během roku, kdy na evropské trhy dorazí velké objemy LNG. Podle Morgan Stanley importy LNG vzrostou o 14 % na 56 miliard metrů krychlových plynu. Smlouvy o dodávkách LNG čím dál častěji nemají definovaný cíl dodávky. Rusko se tak může soustředit na udržení si svého podílu na trhu, nebo ochránit ceny a snížit exporty.
<blockquote>
„Ruská strategie bude mít vždy velký vliv na trh se zemním plynem. Myslím si, že ruský plyn bude do Evropy téct vždy. Otázkou je, kolik ho bude,&#8220; uvedl Guy Smith, ředitel obchodování s plynem Vattenfall AB
</blockquote>
<figure id="attachment_58561" style="width: 490px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58561" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/importy-LNG-globální.png" alt="" width="490" height="380" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný vývoj globálního LNG obchodu. Zdroj: Bloomberg</figcaption></figure>
<h2>Další faktory ovlivňující cenu</h2>
Dalším důležitým aspektem, který má potenciál ovlivnit cenu zemního plynu v Evropě, je budoucnost ukrajinského tranzitu. Gazprom cílí na přerušení své závislosti na Ukrajině, přes kterou nyní teče téměř polovina ruského plynu do západní Evropy.
<blockquote>
„V létě potřebujeme vidět dohodu. Přes Ukrajinu i nadále teče poměrně velký objem plynu, takže nevidíme velké změny v cenách. Pokud se ovšem nedosáhne dohody ohledně ukrajinského tranzitu, tak je možné, že kvůli nejistotám ceny vzrostou,&#8220;  říká Jonathan Stern, seniorní výzkumník Oxford Institute for Energy Studies
</blockquote>
Riziko také představuje možnost chladného počasí na konci topné sezóny, která by zvedla poptávku po zemním plynu. K tomuto jevu došlo v únoru 2018, kdy se do Evropy dostal chladný vzduch ze Sibiře a ceny zemního plynu dosáhly rekordní výše. Podobně je důležité sledovat vývoj cen uhlí a CO2, protože příliš vysoké ceny povedou k větší konkurenceschopnosti plynu.
<figure id="attachment_58562" style="width: 491px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58562" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/ceny-plynu-vývoj.png" alt="" width="491" height="278" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj cen zemního plynu. Zdroj: Bloomberg</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

Ceny plynu v Evropě bude mít nadále v rukou Rusko

<a href="https://about.bnef.com/blog/gombar-indias-war-dirty-air-boosts-hope-global-emissions/">Indie</a> má velmi ambiciózní cíle rozvoje solárních elektráren. Indický ministr energetiky se zároveň nechal slyšet, že do roku 2030 budou na indických silnicích jezdit pouze elektromobily. Přesto Indie stále vyrábí přibližně 70 % své elektřiny v uhelných elektrárnách. Počet obyvatel Indie je přitom tak vysoký, že vývoj tamější energetiky má zásadní potenciál ovlivnit i ostatní země, zejména co se objemu vypouštěných emisí týče. 
Indie byla v minulosti zemí, jež často argumentovala, že potřebuje „uhlíkový prostor pro svůj rozvoj“. V současnosti se ovšem čím dál tím více přiklání k čistším variantám ekonomického rozvoje. Na jedné straně je přitom zdraví a komfort indického obyvatelstva a na druhé straně jsou zde odhady vývoje emisí CO2 Indie v budoucnu – jako jedny z nejvyšších na světě. Ekonomická analýza <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2018-vetrne-solarni-elektrarny-budou-roce-2050-vyrabet-50-elektriny/">New Energy Outlook 2018</a> agentury Bloomberg předpovídá, že emise Indie dosáhnou vrcholu v roce 2033 a budou o 29 % vyšší než dnes. V roce 2050 ovšem mají být o 22 % nižší než v roce 2017.
<figure id="attachment_54521" style="width: 658px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54521" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/emise-Indie.png" alt="" width="658" height="485" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise elektroenergetického sektoru v Indii v letech 2012 &#8211; 2050. Zdroj: Bloomberg NEO 2018</figcaption></figure>
Čím dál tím více obyvatelům Indie ovšem začínají <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-s-rustem-poptavky-po-energii-loni-rostly-i-globalni-emise-co2/">emise</a> v obydlených oblastech vadit. V roce 2015 tak byla nastavena pravidla pro emise v elektrárnách, která měla být splněna do prosince 2017. Tento termín byl ovšem později posunut až na rok 2022. Někteří tento posun interpretují jako nezájem Indie o emise elektráren. Indie v současnosti získává více než 70 % elektřiny z uhlí.
V Indii je nyní připravován tzv. National Clean Air Program, který má monitorovat a spravovat znečištění ovzduší. Předmětem plánu je vylepšení infrastruktury, větší alokace lidské síly, decentralizace boje proti znečištění, tedy zacílení například na jednotlivá města a další.
<h2>Pouze elektromobily do 2030?</h2>
V roce 2017 <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/indie-chce-mit-vsechna-auta-2030-pohanena-elektrinou/">ministr energetiky</a> oznámil, že Indie chce mít do roku 2030 pouze elektromobily. Tento výrok se ovšem setkal s realitou a prozatím nebyl přetaven do jakékoliv oficiální politiky státu.
Na silnicích Indie ovšem jezdí mnoho elektrických trojkolek využívaných ve veřejné dopravě. Pro stejné potřeby se také objednává mnoho elektrických autobusů. Lokální vláda v Dillí plánuje zakoupit 1000 autobusů poháněných elektřinou a do března 2019 je mít všechny v ulicích.
Využívání elektromobilů v osobní dopravě prozatím příliš nevzrůstá. Vláda se totiž zaměřuje a podporuje spíše elektrifikaci veřejné dopravy. Dokud tedy elektromobily nedosáhnou stejných cen jako automobily se spalovacím motorem, což se očekává během 20. let 21. století, tak jejich využívání pravděpodobně nijak zásadně neporoste.
<figure id="attachment_40396" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-40396" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/elektromobil-725x484-725x484.jpg" alt="" width="725" height="484" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto.</figcaption></figure>
<h2>Čistá energetika jako prostředek ekonomického rozvoje</h2>
V oblasti <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/indicka-vlada-podporila-solarni-energetiku-zrusenim-dovozniho-cla-na-fotovoltaicke-panely/">solární energetiky</a> má Indie plány dosáhnout 100 GW instalovaného výkonu. V červenci 2018 přitom země překročila pomyslnou hranici 23 GW, přičemž dalších 10 GW je momentálně instalováno a na dalších 24 GW byly vyhlášeny tendry.
Podle NEO 2018 bude mít <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/indie-planuje-nejvetsi-hybridni-solarni-vetrnou-elektrarnu-bateriovym-ulozistem/">Indie</a> nejvíce instalovaného výkonu solárních elektráren na světě – do roku 2050 téměř 1000 GW. Od poloviny 20. let 21. století přitom Bloomberg ve své analýze předpokládá pokles podílu uhlí v elektroenergetickém mixu Indie, a to až na 14 % v roce 2050.
V dnešní době již Indie nehovoří o potřebě „uhlíkového prostoru“ ke svému vývoji. Vláda si uvědomila, že opar ve vzduchu, vyskytující se zejména v zimě, odrazuje pracovní sílu i kapitál. Jsou zde období, kdy je kvalita ovzduší v indických městech horší než v těch čínských. Výkon čínské ekonomiky je přitom mnohem vyšší.

Indie: „uhlíkový prostor" pro rozvoj mají vystřídat OZE a elektromobily

<a href="https://about.bnef.com/blog/world-reaches-1000gw-wind-solar-keeps-going/">Podle dat Bloomberg New Energy Finance</a> (Bloomberg NEF) byla překročena hranice 1 TW v instalovaném výkonu větrných a fotovoltaických elektráren na světě. Bloomberg NEF odhaduje, že v polovině roku 2023 by mohly být dosaženy 2 TW instalovaného výkonu těchto zdrojů, přičemž náklady na instalaci druhého terawattu budou o 46 % nižší. 
Data Bloomberg NEF ukazují, že k 30. červnu 2018 dosáhl světový instalovaný výkon větrných a fotovoltaických elektráren 1 013 GW. Pomyslná hranice 1 TW tedy byla překročena někdy před tímto datem. Větrné elektrárny se podílí 54 % (547 GW), fotovoltaické 46 % (466 GW).
<figure id="attachment_54074" style="width: 698px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54074" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/solarni-a-vetrne-elektrarny-instalovany-vykon.png" alt="" width="698" height="397" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj instalovaného výkonu větrných a fotovoltaických elektráren od roku 2000. Zdroj: Bloomberg NEF</figcaption></figure>
<h2>Vývoj instalovaného výkonu</h2>
Od roku 2000 se instalovaný výkon větrných a fotovoltaických elektráren zvýšil 65krát, od roku 2010 pak 4krát. Samotný sektor fotovoltaiky v posledních letech pak rostl velmi rychle. V roce 2007 byl na světě instalovaný výkon fotovoltaických elektráren pouze 8 GW. Ve stejném roce to bylo 89 GW pro elektrárny větrné. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren od té doby vzrostl 57krát, přičemž v roce 2014 velké fotovoltaické parky svým instalovaným výkonem předčili malé fotovoltaické elektrárny.
<h2>Investice a výhled do budoucna</h2>
Bloomberg NEF odhaduje, že 1 013 GW výkonu větrných a fotovoltaických elektráren vyžadovalo kapitálové investice v celkové výši 2,3 bilionů USD (51 bilionů Kč). Ve své ekonomické analýze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2018-vetrne-solarni-elektrarny-budou-roce-2050-vyrabet-50-elektriny/">New Energy Outlook pro rok 2018</a> pak Bloomberg predikuje, že náklady na další instalovaný terawatt budou podstatně <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-regulator-snizil-vykupni-ceny-nove-fotovoltaicke-elektrarny/">nižší</a>. V letech 2018-2022 očekává Bloomberg investice do větrných a fotovoltaických elektráren v objemu 1,23 bilionu USD (27,3 bilionů Kč). Dosažení pomyslné hranice 2 TW instalovaného výkonu pak v roce 2023.

Větrné a fotovoltaické elektrárny překonaly významný světový milník, v provozu je již 1 TW

Bloomberg vydal ekonomickou analýzu <a style="font-weight: bold" href="https://about.bnef.com/new-energy-outlook/">New Energy Outlook</a> (NEO) pro rok 2018, která se zabývá elektroenergetickým sektorem na globální úrovni do roku 2050. Mezi hlavní <a style="font-weight: bold" href="https://bnef.turtl.co/story/neo2018?src=TW&amp;utm_source=twitter">zjištění</a> analýzy patří mimo jiné významný očekávaný růst podílu solárních a větrných elektráren (na 50 % do 2050) a prudký pokles podílu uhelných elektráren (na 11 % do 2050) na globální výrobě elektřiny. 
Aktuální analýza New Energy Outlook se zaměřuje na aktuální technologie, které ženou změny na trzích a v byznys modelech v celém sektoru. Těmito technologiemi jsou například fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny na moři nebo bateriové systémy. Kromě dalšího analýza zohledňuje faktory, jako jsou očekávaná změna poptávky po elektřině, rozvoj elektromobility, role klimatizací a obecně rostoucí význam role spotřebitelů v sektoru energetiky.
<h2>50 % do roku 2050</h2>
Podle Bloomberg bude celkový globální podíl větrných a <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ceka-evropu-dalsi-solarni-boom-dovozni-cla-levne-cinske-panely-konci/">solárních</a> elektráren na výrobě elektřiny téměř 50 % do roku 2050. Hlavními důvody pak budou prudký pokles nákladů a nástup čím dál tím levnějších <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-zprovoznilo-nejvetsi-evropskou-baterii-ma-pomoci-integraci-vetrnych-elektraren/">bateriových systémů</a>. Náklady průměrné fotovoltaické elektrárny do roku 2050 poklesnou o 71 %. Podobně NEO očekává také pokles nákladů větrných elektráren, a to o 58 %.
<figure id="attachment_53192" style="width: 609px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-53192 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/elektroenergeticky-mix-do-2050-Bloomberg.png" alt="" width="609" height="337" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vývoj světového elektroenergetického mixu do roku 2050. Zdroj: Bloomberg New Energy Outlook 2018</figcaption></figure>
<h2>Budoucnost uhlí a plynu</h2>
Uhlí podle analýzy bude mít na světovém elektroenergetickém mixu v roce 2050 podíl pouze 11 %. Nyní je podíl uhlí 38 %. Hlavními příčinami bude uzavírání uhelných elektráren a zároveň jejich postupné vytlačování jinými zdroji. Zprvu to podle analýzy budou levné větrné a solární elektrárny a poté také bateriové systémy. Report odhaduje, že výroba elektřiny z uhlí dosáhne světového vrcholu kolem roku 2027.
Přestože instalovaný výkon plynových elektráren po světě bude růst, globální spotřeba plynu v elektroenergetice zůstane relativně stabilní, jelikož plynové elektrárny budou využívány primárně jako špičkový zdroj nebo k vyrovnávání výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Analýza predikuje, že v Evropě využití <a href="http://oenergetice.cz/plyn/i-pres-uspech-liberalizace-eu-stale-zavisla-ruskem-plynu/">plynu</a> dramaticky poklesne. Využití plynu naopak poroste v Číně a po roce 2040 také v Indii.
<h2>Elektromobilita</h2>
Podíl elektromobilů na prodaných osobních automobilech je nyní přibližně 1,8 %. NEO očekává, že do roku 2040 se tento podíl zvýší až na 55 %. Tento rozvoj <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/tesla-svete-rozmistila-jiz-10000-superchargeru-cr-jich-moc-nenajdete/">elektromobility</a> globálně přidá přibližně 3 461 TWh poptávky po elektřině do roku 2050. Toto bude odpovídat asi 9 % celkové poptávky po elektřině. Analýza očekává, že v Německu přitom tento podíl bude mnohem vyšší. Konkrétně odhaduje podíl elektromobilů na celkové poptávce po elektřině v zemi na 24 %.

Bloomberg NEO 2018: Větrné a solární elektrárny budou v roce 2050 vyrábět 50 % elektřiny

Trhu s turbínami pro větrné elektrárny podle zprávy <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-02-26/these-four-power-giants-rule-the-world-s-growing-wind-market">Bloomberg New Energy Finance</a> dominují čtyři velké společnosti. V roce 2017 tito čtyři velcí giganti tvořili 54 % všech prodejů. Jedná se o společnosti Siemens Gamesa, Vestas, Goldwind a General Electric. 
Díky instalacím větrných elektráren na moři španělská společnost <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/siemens-gamesa-zahajila-vystavbu-zarizeni-na-tepelnou-akumulaci-elektricke-energie-do-kameniva/">Siemens Gamesa</a> předehnala dánskou firmu <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vyrobce-vetrnych-turbin-vestas-zmirnil-obavy-tykajici-se-klesajici-ziskovosti-akcie-mirne-ozily/">Vestas</a> Wind Systems A/S, a stala se tak největším výrobcem turbín pro větrné elektrárny. V případě společnosti Vestas ale nejsou zahrnuty elektrárny postavené ve spolupráci s Mitsubishi Heavy Industries Ltd. V oblasti instalace větrných elektráren na pevnině si ale Vestas prvenství udržuje. Vloni přidal 7,71 GW instalovaného výkonu.
<figure id="attachment_49023" style="width: 696px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-49023" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/Top-vyrobci-vetrnych-elektraren.png" alt="" width="696" height="538" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší výrobci větrných elektráren na pevnině i na moři v roce 2017. Zdroj: Bloomberg</figcaption></figure>
<h2>Vývoj trhu větrných elektráren</h2>
Čínská firma Xinjiang Goldwind Science &amp; Technology Co. a General Electric Co. z amerického Bostonu dotvářejí celou čtyřku gigantů. Celkem tyto čtyři společnosti v loňském roce přidaly 27,72 GW instalovaného výkonu větrných elektráren z celkových 56 GW. V roce 2016 byl přírůstek instalovaného výkonu o něco nižší, 54 GW. V roce 2015 byl naopak zaznamenán prozatímní rekord 63 GW. Bloomberg New Energy Finance očekává, že přírůstky instalovaného výkonu porostou a v roce 2018 dosáhnou 59 GW, v roce 2019 rekordních 67 GW.
Očekává se, že trh s energií z větrných elektráren na moři poroste do roku 2030 o 16 % ročně. Důvodem je zejména to, že se tato oblast energetiky začne rozvíjet kromě Německa, Velké Británie, Nizozemska a Číny také v USA a na <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/siemens-gamesa-podepsala-dohodu-spolupraci-pri-rozvoji-offshore-energetiky-tchaj-wanu/">Tchaj-wanu</a>. Čtyři americké pobřežní státy plánují přidat zhruba 8 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách na moři do roku 2030. Rozvoj větrných elektráren v USA by mohl přimět výrobce elektráren, aby své továrny přesunuly také do USA. Prozatím je většina turbín a lopatek vyráběna v Evropě.

Elektrárny ve světě

Trhu s větrnou energií dominují 4 giganti

<a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-09/wind-power-blows-through-nuclear-coal-as-costs-plunge-at-sea">Podle agentury Bloomberg</a> klesly náklady na vybudování offshore <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných farem</a> v Evropě o 46 % za posledních 5 let, jen za poslední rok to bylo o 22 %. V průměru tak nyní vybudování větrné elektrárny na moři stojí 126 USD za každou vyprodukovanou MWh.
To je pod cenou 155 $ (146 €) za MWh vyprodukovanou v současnosti stavěných jaderných elektrárnách v Evropě. Nově budované uhelné elektrárny jsou s 88 $/MWh (83 €/MWh) stále výrazně levnějším zdrojem.
Některé lokality ovšem ukazují, že offshore větrné elektrárny mohou být postaveny i za ceny velmi blízko těmto hodnotám. Samozřejmě tyto hodnoty nelze takto jednoduše porovnávat, jelikož jaderné a uhelné elektrárny jsou schopné energii na rozdíl od větrných elektráren vyrábět téměř nepřetržitě a v případě uhelných elektráren mluví v jejich prospěch i značná flexibilita.
<figure id="attachment_36406" style="width: 600px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/offshore_wind.png"><img class="size-full wp-image-36406" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/offshore_wind.png" alt="Náklady na výstavbu offshore větrných farem klesají. Zdroj: Bloomberg" width="600" height="357" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Náklady na výstavbu offshore větrných farem klesají. Zdroj: Bloomberg</figcaption></figure>
<h2>Rekordně nízké nabídky v roce 2016</h2>
V roce 2016 dosáhly v aukcích někteří developeři až překvapivě nízkých nabídek. Rekordní <a href="https://corporate.vattenfall.com/press-and-media/press-releases/2016/vattenfall-wins-tender-to-build-the-largest-wind-farm-in-the-nordics/">se stala nabídka 49,9 €</a> za vyrobenou MWh společnosti Vattenfall pro park Kriegers Flak v Dánsku. Dalšími byla <a href="http://www.reuters.com/article/us-dutch-wind-idUSKBN14125N">nabídka 54,5 €/MWh mezinárodního konsorcia</a> v čele s ropným gigantem Shell na nizozemské parky Borssele III a IV, <a href="https://corporate.vattenfall.com/press-and-media/press-releases/2016/vattenfall-wins-danish-near-shore-wind-tender/">63 €/MWh Vattenfallu</a> na dánský Near Shore Wind Tender pro parky Vesterhav Syd a Vesterhav Nord a 72,7 €/MWh pro nizozemské parky Borssele I a II společnosti DONG Energy.
Výše zmíněné nabídky ovšem neobsahují náklady na připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 €/MWh v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Právě v Dánsku a Nizozemsku nejsou náklady na připojení součástí aukcí a hradí je provozovatel přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.

Elektrárny v Evropě

Náklady na offshore větrné farmy klesly jen za poslední rok o více než pětinu

Společnosti Bloomberg a Sky se přidaly k iniciativě RE100, která sdružuje firmy s cílem využívat energii z obnovitelných zdrojů. Součástí globální kampaně RE100 je aktuálně 56 společností, mezi nimiž nechybí giganti jako IKEA, BMW Group, Google, Microsoft nebo Nike.
Iniciativa RE100 vznikla v roce 2014, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/starbucks-walmart-a-nike-budou-vyuzivat-100-elektricke-energie-z-oze/">vloni v září čítala již 36 členů</a>. Mezi nejnovější přírůstky patří společnosti Bloomberg a Sky. <a href="http://re100.org/sky">Sky plc</a> je britská telekomunikační společnost, která poskytuje své služby 21 milionům zákazníků napříč Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií.
<blockquote>
&#8222;Chtěli jsme ukázat vůdcovství a zároveň se zavázat k odvážným a náročným cílům, také jsme chtěli ukázat, že jednat zodpovědně a být úspěšný komerčně jde ruku v ruce.&#8220;
Fiona Ball, vedoucí v Responsible Business ve Sky plc
</blockquote>
Přední evropská společnost v oblasti telekomunikací a informačních technologií zaměstnává 30 tisíc lidí. Cílem Sky je využívat veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Aktuálně OZE pokrývají 75 % spotřeby elektrické energie společnosti.
<blockquote>
&#8222;Dodnes jsme investovali více než 8,5 milionů liber do technologií od trigenerace a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrných turbín</a>, až k <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank">solárním panelům</a> a kotlům na <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/" target="_blank">biomasu</a>.&#8220;
Fiona Ball, vedoucí v Responsible Business ve Sky plc
</blockquote>
<h2>Bloomberg je na začátku cesty</h2>
Americká společnost <a href="http://re100.org/bloomberg-lp">Bloomberg</a>, zaměstnávající přes 18 tisíc lidí a s ročním obratem 9,5 miliard dolarů, chce během následujících deseti let pokrýt veškerou spotřebu elektrické energie pomocí OZE.
<blockquote>
&#8222;V roce 2013 jsme si stanovili cíl 35 % z OZE do roku 2020. Máme jasný plán, jak dosáhnout tohoto bodu, takže vytyčení roku 2025 pro dosažení 100 % obnovitelné elektrické energie je rovněž dosažitelné.&#8220;
Curtis Ravenel, globální vedoucí v Sustainable Business and Finance v Bloomberg
</blockquote>
Podle údajů z loňského roku využil Bloomberg 3000 MWh elektrické energie z obnovitelných zdrojů, což představuje pouhé 1 % celkové spotřeby společnosti. Curtis Ravenel však ujišťuje, že během následujících dvou let by měl Bloomberg dokončit tři své obnovitelné projekty a další energii získá nákupem od jiných výrobců. Koncem roku 2017 by tak měla elektřina z OZE představovat 21 % spotřeby společnosti.