Domů
Elektrárny v ČR
Budoucnost jaderné energetiky na Evropském jaderném fóru

Budoucnost jaderné energetiky na Evropském jaderném fóru

Evropské jaderné fórum (ENEF) je platformou fungující od roku 2007 pod záštitou Evropské komise nabízející prostor pro diskuzi evropských státníků a odborníků ohledně budoucnosti jaderné energetiky. Letos již dvanáctá plenární schůze fóra se konala ve dnech 22. a 23. května v Praze a pozvání přijal mimo jiné evropský komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete, ale také další představitelé evropských institucí a zástupci nevládních organizací.

Premiéři Česka i Slovenska se vyjádřili pro nutnost rozvoje jaderné energetiky, Česko tak prezentovalo hlavní body své Státní energetické koncepce.

„Česká republika je již jen malý krok od ratifikace Pařížské dohody, po které se připojí k ostatním členům EU a celosvětově bezmála 150 zemím světa, které se zavázaly učinit kroky k tomu, abychom zpomalili růst průměrné teploty naší planety. Tento závazek a také mnohé další závazky budou vyžadovat rovný přístup ke všem nízkoemisním zdrojům energie a jejich maximální zapojení. Tady vidím jadernou energii jako nástroj, který nám zásadním způsobem pomůže tyto závazky naplnit,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

P1050962

Stejně jako například slovenský premiér Fico, i Sobotka se ztotožnil s názorem, že jádro je v blízké budoucnosti pro republiku nenahraditelné. I Slovensko je totiž na energie z atomových elektráren závislé – 55 % produkce pochází právě z nich. Slovensko mimo jiné nedávno dokončilo proces EIA, který vyhodnocuje dopad staveb a záměrů na životní prostředí, pro stavbu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. I takto tedy více než kvituje svou pozici týkající se podpory energie z jádra.

Konference se mimo jiné dotkla i palčivého tématu ukládání radioaktivních odpadů. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček informoval, že vláda pracuje na legislativě, která zajistí větší role obecních samospráv v procesu rozhodování o výběru lokalit. Zároveň ujistil, že tématem se ministerstvo zabývá a zabývat bude i v budoucnu a že mu přikládá značnou důležitost. Konference se mimo jiné zabývala i otázkou standardizačního potenciálu v dodavatelských řetězcích jaderných elektráren.

Zdroj obrázků: www.mpo.cz

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
C
30. květen 2017, 11:09

Zahrabávat palivo pod zem je hloupost, spíš by se hodilo najít způsob jak jej co nejdřív začít využívat či přepracovávat, nebo se pokusit s některou zemí, která toto již dělá, uzavřít dohodu o přepracování, to by asi výrazně redukovalo množství odpadu, který se musí uložit.

Petr Závodský
30. květen 2017, 11:23

Tak ono přepracovat (a snížit množství odpadu) jde a je to vyzkoušené (MOX palivo). Ale je to dražší... jedině, pokud by se zvýšila cena ukládání nebo nějak jinak zvýhodnilo MOX palivo, tak se určitě používat bude. Plus budoucí generace reaktorů.

Úložiště pro více zemí by byla také dobrá cesta. Třeba kam budou ukládat Rakušané a jak si schválí úložiště, to bude zajímavé.

C
30. květen 2017, 11:33

Rakousko ještě nemá smlouvu na uložení odpadu z jejich výzkumného reaktoru? Ani úložiště pro nízko a středněaktivní odpad?

O kolik by se musela cena změnit aby se využívání MOX vyplatilo? Případně jak by se toto nepříznivě promítlo do ceny elektřiny, řekněme z Temelína? Trochu mne totiž zaráží v této oblasti chování naší vlády, i když ohledně odpadů se chová divně i jinde, která plánuje na jednu stranu rozvoj JE a na druhou chce to palivo zahrabávat. To je přeci hloupost a krátkozraké řešení.

Petr Závodský
31. květen 2017, 10:30

Podle mne (teď jsem to nehledal) mají jen úložiště nízkoaktivního odpadu (a ještě ten odpad vozí na Slovensko do Bohunic na zpracování). Trvalé úložiště nemají, ale plánovali ho do cca 2045. To jsem pak zvědav na NGOs.

Co se ceny MOX týče, tak to bývalo cca 3× dražší než čerstvé palivo. Na cenu vyrobené elektřiny to může mít dopad v halířích/menších desítkách haléřů (na rozdíl od plynovky nebo uhelky, které jsou citlivé na ceny vstupů a povolenky CO2).

Větší problém je se skladováním, na MOX potřebujete další sklad (nelze skladovat ve skladu čerstvého paliva bez úprav). Proto by nové bloky měly mít sklad na MOX nebo být "MOX ready".

Trvalé úložiště bude nakonec potřeba pro veškerý jaderný odpad (i z nemocnic, výzkumu...), pravda paliva bude i po přepracování nejvíce. Minimálně od ostatních nebezpečných odpadů má použité palivo dvě výhody i) je to pořád surovina ii) je přesně evidováno a bezpečně uloženo.

Martin Pácalt
30. květen 2017, 12:29

Ten, kdo vydrží s využíváním jádra (až k jeho 4.generační verzi), zmenší radioaktivitu "odpadu" o řády níže . Jinými slovy, na úplné vyzáření jaderného paliva se nebude čekat 100 000let , jak je tomu u odpadu z JE nyní.

I když hypoteticky máte reaktory 4.generace v provozu (a inkasujete od zbrklých Němců poplatek za "likvidaci"odpadu, který přitom dále využíváte), úložiště potřebujete pro odpad z nemocnic, odpad z výzkumných laboratoří apod. Tzn. vybudovat se musí stejně, jen jde o to, jak bude veliké a jak moc to tam bude v barelech zářit.

Doufám, že bude v Evropě dost zemí , a mezi nimi Česko, které to do tohoto stádia dotáhnou.

C
30. květen 2017, 16:59

Pokud se nepletu, pak uložiště pro nízko a středněaktivní odpady máme, to o čem se mluví jsou odpady z elektráren.

Petr
30. květen 2017, 17:17

Kapacity na recyklaci jaderného odpadu mají ve vlakové vzdálenosti od nás Rusko a Francie.

Ale fakt se to vyplatí až tak za 20 let, až se masově rozjedou elektrárny 4. generace na toto přepracované palivo i vyřazované jaderné zbraně, a díky mohutnému čínskému programu výstavby 3. generace se zvednou globální ceny dnešního zavedeného paliva.

C
30. květen 2017, 21:48

O Gen IV reaktory v Evropě bych se celkem bál, geopolitická situace se mění a zhoršuje, v něčem je to samozřejmě dobře, v něčem je to problém. Pokud by se v EU měly nějaké Gen IV reaktory stavět, pak by buď musela u nás vzniknout vývojová skupina a udělat buď plynem chlazený (o čemž se snad uvažovalo/uvažuje v rámci V4), nebo superkritický vodní, či by Francie musela začít tam kde (Super)Phénix skončil. Pokud se EU rozhádala s Ruskem a nyní i s USA, pak moc velké naděje na možnost že by v EU vznikl nějaký reaktor řady BN nevidím.

Navíc pro jádro je v EU klíčová Francie, pro nás pak asi spolupráce s ní. Oprávněně pak vyvstává otázka na koho se máme v EU politicky (jako ČR či jako celá V4) orientovat, jestli na souseda - Německo, nebo na Francii. Prvorepubliková tradice velí Francii, ekonomika a jakás takás blízkost pak Německo. Je to těžké a neměli bychom se zamotat do nesmyslů jako ČSD s 1.5kV Stejnosměrných (dnes 3kV) jenom protože spojenecká Francie a 16kV 2/3 bylo v Německu a tedy fuj.

Energetice EU by myslím prospělo, kdyby se konečně, naděje s novým presidentem tu je, krom Německa začala angažovat právě i Franice, oživila ekonomiku a mírně kontrovala jednostranné zaměření na OZE.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se