25. listopad 2025
Expert: Svatým grálem fotovoltaiky se stane technologie BC panelů. Proč?

Přední světový expert na fotovoltaiku Radovan Kopecek (zakladatel a ředitel institutu ISC Konstanz, který se specializuje na vývoj a testování fotovoltaických článků) vystoupí na konferenci Smart Energy Forum v Praze ve dnech 15.- 16. října 2025. Ve své přednášce Kopecek popíše hlavní trendy v oblasti fotovoltaických panelů. Před jeho návštěvou jsme mu položili několik otázek na téma perspektivních FV technologií a budoucnosti fotovoltaiky.
V roce 2022 trvalo 68 let, než se celosvětově nainstalovalo 1 TW nových fotovoltaických systémů. V roce 2024 trvalo pouhé 2 roky, než se instalovaná kapacita fotovoltaiky zdvojnásobila na 2 TW. Jak se podle vašeho názoru změní fotovoltaický průmysl do roku 2030?
Rychlý růst nového instalovaného výkonu ve fotovoltaice odráží paradigmatickou změnu, která je způsobena technologickým pokrokem, nižšími investičními náklady a agresivní politickou podporou. Do roku 2030 celková instalovaná celosvětová kapacita ve fotovoltaice pravděpodobně překročí 10–15 TW, čímž se fotovoltaika stane páteří globálních energetických systémů po celém světě.
V blízké budoucnosti očekávám, že se roční instalace nových fotovoltaických systémů dostane na úroveň několika TW. Pokud se jedná o celý fotovoltaický průmysl, pak jeho vývoj lze charakterizovat jako modulární diverzifikaci, a to díky vyšší účinnosti nových technologií článků, jako jsou TOPCon, Back Contact, tandemové perovskit-křemíkové články, a větší využití bifaciálních panelů.
Jaké technologie budou dominovat ve fotovoltaice v blízké budoucnosti?
Panely typu Back Contact (tj. vybavené články se zadním kontaktem) se stanou „svátým grálem“, protože zásadním způsobem řeší klíčové problémy: mají lepší absorbci světla a dosahují vyšší účinnosti. V neposlední řadě pak přinášejí potenciál pro tenší panely s nižší spotřebou materiálu.
Kromě účinnosti přesahující 25 % mají BC panely lepší teplotní koeficienty a snížené stínicí efekty. Důležité je, že zjednodušují výrobu panelů, což může snížit náklady a zvýšit spolehlivost. Celkové výhody BC panelů přesahují pouhé zvýšení účinnosti – otevírají novou cestu k vyšší propustnosti, lepší estetice pro integraci do budov a přinášejí dlouhodobou stabilitu.
Podle odborníků bude do roku 2045 nainstalováno přibližně 80 TW fotovoltaických systémů a 80 % světové spotřeby energie bude pokryto fotovoltaikou. Jaké budou podle vás klíčové faktory celosvětové energetické transformace?
Mezi hlavní hnací síly energetické transformace patří neustálý pokles investičních nákladů na fotovoltaiku a skladování energie, podpůrné politické programy a technologické inovace v oblasti integrace systémů. Digitalizace a správa aktiv založená na umělé inteligenci optimalizují výkonnost na celém světě.
Elektrifikace digitalizace, včetně aplikací umělé inteligence, v dopravě, průmyslu a vytápění zvyšuje poptávku po obnovitelných zdrojích energie. Investice navíc podporuje společenská snaha o uhlíkovou neutralitu v kombinaci se závazky firem v oblasti udržitelnosti.
V neposlední řadě současné obavy o regionální energetickou bezpečnost, zejména po pandemii, podporují diverzifikaci a odolnost zdrojů energie, a právě zde se fotovoltaika stává ústředním prvkem této transformace.
Sleva a další informace
O nových technologiích a budoucím rozvoji můžete diskutovat s Radovanem Kopečkem, předním světovým expertem na fotovoltaiku během konference Smart Energy Forum v Praze ve dnech 15.-16. října. 2025.
Bližší informace a možnost registrace na konferenci naleznete na webových stránkách konference. Pro čtenáře portálu Oenergetice.cz navíc platí sleva 20% po zadání slevového kupónu „SEFPRAHA“.
Mohlo by vás zajímat
6. prosinec 2025
26. prosinec 2025
25. prosinec 2025
26. prosinec 2025
27. prosinec 2025
28. prosinec 2025
27. prosinec 2025
Komentáře (8)
80 % světové spotřeby energie bude pokryto fotovoltaikou do roku 2045 - to není reálné dnes pokrývá FVE cca 2% primálních paliv lidstva.
Trend podílu elektrické energie z FV v celkové globální spotřebě primární energie (TPES - Total Primary Energy Supply) se pohybuje mezi přírůstkem +0,3–0,5 % ročně v posledních letech, s potenciálem přiblížit se k 1 % ročně v optimistických scénářích do roku 2030. I při postupné další akceleraci do roku 2045 je 80% podílu TPES ve FV hodně optimistická předpověď. Potenciál je tam ale velký. FV panely jsme schopní produkovat prakticky v jakémkoli představitelném množství ještě dlouho, rychlost výroby a instalcaí také nemá žádná výrazná omezení. Zdroj energie (sluneční záření) je také prakticky všude.
Viděl bych to spíše na nějaký mix. Asi tak 25-35% FVE, 25-35% VtE, 15-20% VE, 5-10% BIO, 10-15% JE, 10-15% H2 PPE.
Asi nějaký nesmysl. Jak by mohla fotovoltaika pokrývat 80% spotřeby energií? Vždyť třeba v Německu pokrývá cca 8% primární spotřeby energií a k jakým problémům to už vede. Krátkodobá sezónnost den/noc se snad dá vyřešit bateriemi, ale dlouhodobá zima/léto nemá řešení.
Samozřejmě, těch 80% energie v roce 2045 (optimistický scénář) se týká podílu výroby elektrické energie z OZE, což bude (a zatím ještě zdaleka není) dominantní zdroj i veškeré energie.
A samozřejmě, v zemích kde nemusí v zimě topit ale v létě chtějí ochlazovat (většina obyvatel Země) a za výrazného nárustu elektromobility bude v podstatě velká většina potřebné energie ve formě elektřiny....
Ano pane Vaněčku , ale ne do roku 2045 , dále pak celosvětově FVE nedá 80% energie primárních paliv trufám si říct že nikdy , protože jsou další nefosilní subustituce - vítr , voda , jádro biomasa, geotermální energie . fůze atd. FVE bude asi největším zdrojem elektřiny to ano , ale podíl na celkové energii bych netypoval ani 40% natož 80% podíl na primárních palivech. A to ne do roku 2045 ale spíše okolo roku 2080. Nebo by muselo dojít k nějakému zásadnímu průlomu v oblasti sezónní akumulace - pro to ovšem zatím není ani fyzikální základ. A je otázkou jestli se vůbec prosadí tandemové články jestli ne, pak účinnost levných FV panelů zůstane někde okolo 26%.....
Už na konci roku 2027, kdy bude globální instalovan výkon FVE něco málo přes 4 TW, budeme s jistotou vědět, že více než 10 TW v roce 2030 to rozhodně nebude a více než 15 TW je tak utopistické, že bych na to vsadil i vše co mám. 7 TW je takový můj lehce optimistický výhled.
To, že je přínosné nasazovat FV s co nejvyšší účinností je nepochybné. Očekávat od toho ve Střední Evropě ale nějaké zázraky nelze. Doporučuji se podívat na aktuální Energostat na přehledy výroby ČR a Německa za posledních 30 dní. Německo: celkem 29,9% fosilní výroby, Česko 27,8% fosilní výroby. A to je výroba bez přihlédnutí k dovozům a vývozům. Spotřební koláč by pro Německo dopadl ještě hůře. Němci investovali obrovské sumy do OZE a když málo fouká, jedou fosil i dovoz. Přírodu nepřepere ani nějaká německá Energiewende. Česko má ve stejném období 48,7% výroby z jádra, přestože je jeden dukovanský reaktor odstavený. Opravdu je ta budoucnost převážně v OZE? Nebo raději v promyšleném mixu OZE s výrazným podílem jádra?








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.