Nejmenovaní spojenci vyzvali dle Zelenského Ukrajinu, aby omezila útoky na ruskou energetiku

Zatímco spojenci Ukrajiny zpočátku podporovali tvrdý postup vůči Rusku, včetně útoků na energetickou infrastrukturu, nyní Kyjev vyzývají, aby se podobným cílům raději vyhnul. Důvodem jsou obavy z prohlubující se globální energetické krize. Ukrajina zatím i přesto trvá na tom, že vyvíjení tlaku na ruskou energetickou infrastrukturu je jednou z mála cest, jak Moskvu donutit k ukončení bojů.

Před více než rokem se spojilo 34 zemí za účelem podpory Ukrajiny při odolávání ruské agresi, která v plném rozsahu vypukla v únoru 2022. Společenství těchto zemí se nazývá Koalice ochotných. Mimo jiné má tato koalice zabezpečit zvyšování ekonomického tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí a dalších opatření. Tuto iniciativu, kterou vedou Spojené království a Francie, oznámil britský premiér Sir Keir Starmer v návaznosti na londýnský summit o Ukrajině v roce 2025.

„Odmítáme financování ruské válečné mašinérie,“ prohlásil britský premiér Sir Keir Starmer po uspořádání summitu.

Spojené království a USA v posledních měsících uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, zatímco EU se zaměřila na vývoz zkapalněného zemního plynu z Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už delší dobu prosazuje narativ, že vytváření tlaku na Rusko skrze ekonomické sankce a útoky na energetickou infrastrukturu jsou jediným způsobem, jak efektivně přinutit nepřítele zastavit boje.

Například americké rakety Tomahawk a evropské rakety by mohly  pomoct zvýšit válečné náklady pro Moskvu tím, že by zasáhly klíčové vojenské cíle včetně ropných rafinérií hluboko uvnitř Ruska.  Americký prezident Donald Trump se však jasně vyjádřil, že prozatím neplánuje Ukrajině dodávat rakety Tomahawk.

Útoky na ruskou energetickou infrastrukturu pokračují

Právě v těchto dnech Ukrajina obdržela dle vyjádření Volodymyra Zelenského od některých svých spojenců informace, že by měla omezit útoky na ruský ropný a energetický sektor v souvislosti s prohlubující se energetickou krizí způsobenou válkou na Blízkém východě.

Neupřesnil, které země se na něj obrátily, ale uvedl, že Kyjev je připraven na jakoukoli formu příměří a že tuto otázku projednal s partnery z Blízkého východu během své návštěvy v této oblasti minulý týden. Podle informací zpravodajské agentury Reuters původní nátlak na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu zřejmě přišel z Moskvy.

„Pokud je Rusko připraveno neútočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nebudeme reagovat útoky na tu jejich,“ řekl Zelenskyj. „Pokud jsou Rusové připraveni, pak dobře – my jsme připraveni. Ať navrhnou jakýkoli časový rámec a my jsme připraveni tuto otázku vyřešit.“

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU nedávno oznámila, že v poslední době již několikrát úspěšně zasáhla klíčovou ruskou ropnou infrastrukturu v Baltském moři s cílem omezit finanční zdroje Ruska v pátém roce války.

Během posledního týdne došlo k útokům na nejméně tři ropná zařízení v ruské Leningradské oblasti, včetně přístavů Ust-Luga a Primorsk a vnitrozemské ropné rafinerie v Kirishi. Podle odhadů 20 % celkového ruského vývozu ropy pochází z Ust-Lugy a 22 % z Primorsku.