IEA: Ke zvyšování energetické účinnosti dochází příliš pomalu. Rok 2018 byl nejhorším rokem za poslední dekádu
Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala zprávu o vývoji energetické účinnosti ve světové energetice s názvem Energy Efficiency 2019. Podle této zprávy trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 došlo k nejnižšímu zvýšení účinnosti využití energie od počátku této dekády.
Energetická účinnost by se měla zvyšovat minimálně o 3 % ročně
Podle každoročně vydávané zprávy IEA trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 se tzv. světová primární energetická intenzita zlepšila pouze o 1,2 %. Jedná se o nejnižší tempo zlepšení od začátku této dekády.
Světová primární energetická intenzita je podle slov IEA důležitým indikátorem toho, jak je ve světové ekonomice využívaná energie. Je definována jako poměr celkové energetické spotřeby a HDP. Udává v podstatě množství energie nutné k vytvoření jednotky HDP.
IEA jako minimální tempo zvyšování energetické účinnosti stanovila na 3 % – tímto tempem bude možné dosáhnout globálních klimaticko-energetických cílů. Tohoto tempa nebylo za posledních 18 let dosaženo ani v jednom roce.
„Historické zpomalení v energetické účinnosti v 2018 – nejnižší tempo zlepšení od počátku dekády – volá po jasné reakci politiků a investorů. Energetickou účinnost můžeme zvýšit o 3 % ročně pouze využitím existujících technologií a nákladově efektivních investic. Není zde žádná omluva pro nekonání, musí být přijaty ambiciózní politiky, které stimulují investice a pomohou ke globálnímu rozšíření nutných technologií.“
Fatih Birol, generální ředitel IEA
Problémy pramení z několika různých faktorů
IEA ve své zprávě argumentuje, že pomalý růst energetické účinnosti je způsoben několika faktory.
Zaprvé se jedná o vliv průmyslu a počasí. Kupříkladu Čína a USA zvýšily svůj podíl ve světové průmyslové výrobě a zvýšily tak i poptávku po palivech. V USA měly chladnější zima a teplejší léto vliv na vyšší poptávku po energii v důsledku vyššího vytápění i chlazení prostor. Podobně, ovšem opačným směrem, počasí ovlivnilo vývoj energetické účinnosti v Evropě –díky mírné zimě se podařilo vylepšení energetické intenzity o 2 %.
Druhým faktorem jsou dlouhodobé strukturální trendy jako chování v oblasti dopravy a trend žít na větší obyvatelné ploše na osobu. Tyto trendy jdou proti technologickým změnám, a tedy možnému zvýšení energetické účinnosti a snížení poptávky po energii.
Třetí faktor souvisí s pokroky v oblasti vytyčených politik. Některá politická opatření a investice nestačí tempu růstu poptávky po energii. IEA proto doporučuje použití takových opatření, která jdou za hranice současných tradičních přístupů v energetice.
Mohlo by vás zajímat:
Energetická účinnost má jednu vlastnost - čím více šetříte tím více neefektivní to je. To znamená, že ze začátku pokud se na to zaměříte to jde lacino a lehce pak se to zhoršuje až je to zcela neekonomické. Rozhodně není možné energetickou efektivitu zlepšovat do nekonečna jak si myslí ideologové. Samozřejmě, že pokles od roku 2015 je způsoben pádem ceny ropy a plynu , úspory jsou se nevyplatí. Až cena ropy stoupne bude se opět šetřit více to v každém případě. Pokud se podíváme do ČR pak potenciál úspor jaký byl například u nás okolo roku 2000 už prostě není a nelze očekávat, že by naše energetická efektivita růst tak rychle jako dříve a pokud ano, pak to bude stát mnohem větší peníze než v posledních 20 letech a bude to nenávratné. Dále je třeba si uvědomit rozdíl v možnostech snižování energetické efektivity 1 státu a světa. Bohaté státy energeticky náročné výrobky často dovážejí a tím jsou "efektivní" celosvětově to samozřejmě nefunguje.
Á, klesající mezní výnosy. To je pravda jen do určité doby. Když v projektu dostatečně zateplíte barák, najednou zjistíte, že ušetříte hromadu peněz, protože nepotřebujete topný systém, resp. stačí vám na pár dní v roce pár přímotopů. A navíc ten topný systém nemusíte ani obestavět.
A musíte umět počítat i s vedlejšími efekty. U nás ve fabrice na inženýry snížili ajťáci spotřebu serverů na 1/3 (virtualizace serverů). Investice se vrací nejen v penězích za elektřinu, ale i v tom, že správa je mnohem jednodušší a nejsou ztráty během odstávek. A jako bonus dnes mohou prodávat volný výkon svých serverů a pronajímat jednu ze dvou serveroven, protože už jí nepotřebují.
A slyšel jste tu story jak jde ušetřit 90% energie na pumpování kapalin ve fabrikách odněkud někam jen přerovnáním "vercajku" a nahrazením dlouhých, tenkých a klikatých trubek, trubkami krátkými, rovnými a tlustými? Ne? V tom případě přeji pěkný poslech.
když zvětšíte potrubí o 1° snížíte ztráty třením a tím v příkon oběhového čerpadla zhruba 4x. Systém by se už v návrhu měl udělat tak ,aby náklady na oběhové čerpadlo a materiál potrubí byl nejvýhodnější. Pokud někdo navrhne systém tak, že skrývá úsporu 90% nákladů na energii oběhového čerpadla , pak jde o špatný návrh. Jinak topení lze navrhnout i zcela bez nutnosti instalace oběhového čerpadla , ale dnes už se to příliš nedělá, protože to vede na velké průměry potrubí.... úspora energie je maximální, ale není tam právě ta ekonomická návratnost...
No a jsme u toho, pane Veselý. Těch pár přímotopů totiž bude živit marginální elektrárna s účinností kolem 30 % a úspory energie jsou v p..... Takže je to přesně jak píše pan Josef, nechtě jste zcela potvrdil jeho závěry :-).
Ale pokud se spotřebuje méně energie, než předtím, tak je účinnost celého systému větší, ne snad?
A nevykládejte mi, že plyn se spálí se 100% účinností.
Když se to vezme od zdroje, který je někde daleko a všechny ty ztráty po cestě, může to být klidně podobné.
Politici mohou říkat cokoli, pokud nabídka skončí u ekonoma, co má vzdělání z druhé obecné a umí porovnat dvě čísla, musíte navrhnout pouze nejlevnější řešení bez ohledu na účinnost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se