Německé think-tanky: K dosažení klimatických cílů pro rok 2030 v Německu bude nutné přitvrdit

Němcům bych doporučil jen dvě věci : 1. Posunout odpojení jaderek za rok 2030 a 2. V tempu elektrifikace dopravy převzít čínské tempo.

Klíčové pro jakoukoliv úspěšnou energetickou transformaci je následující, cituji z textu výše: "Zároveň tedy think tanky navrhují snížení zdanění elektřiny a redistribuci zbylých zisků obyvatelům v podobě tzv. „klimatického bonusu“. Podobný systém byl v roce 2008 zaveden i ve Švýcarsku."

Peníze tedy musí zůstat v mateřské zemi, jen být odeslány od místních znečištovatelů k místním lidem, kteří šetří životní prostředí v té které zemi.

To se v ČR neděje, ty desítky a stovky miliard ze solárního tunelu mizí v zahraničí

a totéž je připravováno i pro tunel jaderný (opět nákup cizí technologie a ty "naše" firmy jaderného strojírenství už nejsou naše ale jsou v převážně ruském vlastnictví).

Jen pro kvantitativní finanční porovnání (toky peněz jsou za vším): roční náklad Energiewende (prý odkaz Bloomberg, 500 miliard Eur za cca 25 let, tj 20 miliard Eur/rok) je zhruba stejný jako roční peněžní transfer ze zemí V4 do Německa (z každoročních dividend a růst majetku v zemích V4). Nebo jako roční náklady Německa na migranty (Reuters). Nad tím by se měl každý zamyslet.

Takže: Energiewende pro čistý vzduch a vody a neničenou přírodu (zemědělskou půdu, lesy, rekreační zony) - ANO, ale peníze musí platit místní znečištovatelé a stát je musí transferovat místním občanům, co neznečištují. A ne vytvářet penězovody do daňových rájů nebo převážně do ciziny.

Tož tak.

No nevím, jak se boj o čistou přírodu a klima podaří zvládnout. Tady se řeší boj s CO2 a lítají tady desítky a stovky miliard Eur , přitom je to jen jedna z mnoha oblastí, které je třeba zvládnout, abychom jako druh brzy nepošli.

1. Z přírody mizí obřím tempem hmyz i včely jako opylovači -postříky, ničení biotopů, zábory půdy.... bez včel a hmyzu moc dlouho nevydržíme a chcípnem

2. Do moří lidé ročně vyhodí 8 milionů tun plastů všeho druhu , roku 2050 má hmotnost plastů v mořích překonat hmotnost všech ryb. Plasty se v mořích drolí na mikročástice, ty se dostávají do ryb a my je pak pojídáme s rybami. Před týdnem se nějaký Američan ponořil do hloubky 11 km v Mariánském příkopu, když si tam reflektorem posvítil na dno, válely se tam igelitové pytlíky z hypermarketů.

3. Téměř veškeré lidské oblečení je dnes už jen z umělých vláken. Když se pak pere v automatce, tak se tato vlákna uvlolňují do kanalizace v obřím množství a jsou doslova úplně všude , příroda je zamořena umělinami z našich hadrů !

Doslova každý krok dnešního člověka je nepřátelský k přírodě ... co dělá, dělá proti ní. Těžko vyjádřit penězi, kolik by stála změna celého trendu. Máme chudé státy s velkým počtem lidí, kteří ale chtějí mít naši životní úroveň - Bangladéš - 200 mil. ob, Pakistán - 200 mil. ob, Nigérie - 200 mil. ob, Indonésie - skoro 300 mil. ob, Indie - 1350 mil. ob, Etiopie - 120 mil, Egypt - 100 mil. ob, ... atd. atd. jak to udělat, aby to pro přírodu nebyla ta "poslední kapka" ?? Nad Evropou každý rok létá více a více letadel, prý je to báječné a bude to nutné zněkolika násobit. Přitom já už dnes kvůli samým kondenzačním parám 300 tunových čtyřmotoráků nevidím ani samotné nebe.

Jenže Němci se už větrníků přejedli a mají jich mnohde plné zuby. Bez zavření obou očí a jejich přetažení zelenou páskou najednou začínají být environmentální dopady větrné energetiky nepříjemně viditelné a podpora veřejnosti se mění v odpor.

Šéf brémské firmy WPD Hartmut Brösamle, jež financuje a staví nové větrné farmy, si stěžuje na to, že ochrana přírody je v Německu příliš přísná oproti jiným zemím EU. „Musíme se rozhodnout, zda chceme ochranu klimatu, nebo ochranu každého dravého ptáka,“ říká Brösamle.

Více na: https://www.euro.cz/byznys/berlin-ma-problem-nespokojeni-obcane-temer-zastavili-vystavbu-vetrniku-1451891#topic-1671#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Problém je spíš v tom že tu pro změnu vznikl hype o to jak jsou větrníky zlé a ničí hmyz a ptáky a pod. Přičemž kdyby si někdo prošel u hmyzu objem vzduchu vytlačeného při jízdě dopravního prostředku a násobil to počtem hmyzáků v kubíku, dojde snadno asi na děsivější čísla. Stejně jako je to s kočkama, stejně jako je to asi s různými otravami (zase tu nedávno nejspíš řádil karbofuranový vrah) a dalšími věcmi, které nikdo nevidí. Vypadá to skoro stejně jako to když lidé nadívají na OZE že jsou dotované, ale přitom do fosilních zdrojů jdou dotace také, ale skrytě, takže je nikdo moc nevidí a lidé jsou pak ticho.

Carlosi - zapomněl jste na netopýry... A není to hype, je to realita. A není to zdaleka všechno. Ošklivá fosilní energetika si naopak sokoly na svých komínech doslova hýčká. Dnes už je pomalu odchováno více sokolích mláďat na komínech tepláren a elektráren než ve volné přírodě.

Je to na Němcích jak se rozhodnou, o tom je demokracie. Někde budou proti VtE, jinde zase pro, většina rozhodnutí o tom je na lokální úrovni.

Němci se rozhodli, že nechtějí JE (celoněmecké rozhodnutí), že chtějí omezit uhlí (tady jsou už lokální rozdíly), asi všichni podporují FVE na nekvalitní půdě či střechách. Němci mají velkou nevýhodu vůči Norsku, Švédsku, Rakousku a Švýcarsku že mají málo vodních elektráren, ale se všemi těmito státy mohou spolupracovat.

Financí na řešení Energiewende mají dost, jen musí sladit různé lokální a profesní zájmy.

Co se týče klimatických cílů, kdo podlehl CO2 hysterii musí konstatovat, že už je pozdě, natož za 12 let bude pozdě, i v roce 2030.

Kdo si dává cíle realistické, tak ví, že nejdůležitější je aby co nejvíce států setrvalo v úsilí o čistou energetiku.

A komu jde o čistý vzduch, vodu a co nejméně porušenou přírodu, ten se dočká, díky stálému technickému pokroku a faktu, že čím bohatší stát, tím víc se zajímá o dobré životní prostředí (na svém území ale často drancuje území daleko od něj).

Na vývoj klimatu mají skleníkové plyny produkované lidmi zanedbatelný vliv ve srovnání např sopečnou činností a dalšími přírodními vlivy.

Na Islandu bouchne sopka a za měsíc vyvrhne tolik popílku jako celá EU tak za 10 let. Historie zná mnoho případů kdy výbuch sopky ovlivnil klima v Evropě.

Kvůli výbuchu Laki v důsledku neúrodných let vypukla Francouzská revoluce, nebo povodně 1890 v Praze pobořili Karlův most to byla samozřejmě sopka jiná.