Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44277">EIA</a>) byla v USA v loňském roce celková spotřeba energie 100 kvadriliónů Btu (přibližně 105 505 PJ). Z toho zhruba 20 % energie bylo z jiných zdrojů než z fosilních paliv. Několik zdrojů energie v roce 2019 dosáhlo rekordních hodnot spotřeby. 
Nárůsty spotřeby jaderné a obnovitelné energie v roce 2019 vedly k tomu, že podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě USA vzrostl na 20 %. S postupným rozvojem uhlí, zemního plynu a ropy podíl nefosilních zdrojů energie klesl ze 100 % v polovině 19. století na 6 % v 60. letech 20. století. Od té doby se postupně zvyšovala spotřeba jaderné energie, energie z vody, slunce, větru a biopaliv. Nejvyšší zaznamenaná spotřeba fosilních paliv v USA ve výši 86 kvadriliónů Btu (zhruba 90 734,8 PJ) byla v roce 2007. V roce 2019 to bylo 80 kvadriliónů Btu (zhruba 84 404,5 PJ), došlo tedy k 7% poklesu.
Nejvíce spotřebovávaným energetickým zdrojem v USA je ropa, která v roce 1950 nahradila uhlí. V loňském roce se ve Spojených státech spotřebovalo 36,7 kvadriliónů Btu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/zasoby-ropy-usa-se-cervnu-vysplhaly-historicky-nejvyssi-uroven/">ropy</a> (zhruba 38 720,5 PJ). V současnosti je druhým nejvíce spotřebovávaným zdrojem zemní plyn. Ten dosáhl rekordní spotřeby v roce 2019. Růst spotřeby zemního plynu je v posledních letech hnán zejména využíváním v elektroenergetice.
<figure id="attachment_85605" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85605" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-512x328.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/energetická-spotřeba-USA-120x77.png 120w" alt="" width="637" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie  v USA v letech 1776-2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Uhlí klesá, jádro a OZE rostou</h2>
Naopak spotřeba uhlí v roce 2019 klesla o 15 %. Jedná se o jeden z největších ročních poklesů spotřeby jakéhokoliv energetického zdroje v USA. Spotřeba uhlí v USA od vrcholu jeho spotřeby v roce 2005 klesla o více než polovinu, přičemž většina tohoto poklesu byla hnána poklesem využívání uhlí k výrobě elektřiny. Nyní se spotřeba uhlí pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let 20. století.
Rekordní výše dosáhla v roce 2019 také <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-soucasti-dekarbonizacniho-planu-usa/">jaderná energie</a>, a to díky rekordnímu koeficientu využití instalovaného výkonu jaderných elektráren ve výši 94 %.
Nejvýznamnějším zdrojem obnovitelné energie se stala větrná energie, která předehnala energii z vody – 2,7 kvadriliónů Btu (zhruba 2 848,7 PJ).
<figure id="attachment_85606" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-85606" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/spotřeba-OZE-USA-512x244.png 512w" alt="" width="637" height="304" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba obnovitelné energie v USA (1776-2019). Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

V roce 2019 bylo 20 % spotřebované energie v USA nefosilní

Spotřeba energie z uhlí ve Spojených státech amerických se loni propadla na nejnižší úroveň od roku 1964, zejména z důvodu růstu výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn a z obnovitelných zdrojů energie. Celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů byla navíc loni poprvé vyšší než spotřeba energie z uhlí.
<a href="https://www.eia.gov/totalenergy/data/monthly/pdf/sec1_7.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle dat zveřejněných americkou vládní agenturou EIA</a> dosáhla v roce 2019 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů rekordních 12,1 exajoulů, z čehož téměř polovina připadala na energii z biomasy. Druhým největším obnovitelným zdrojem byl vítr s 2,9 EJ a třetím voda s 2,6 EJ. Solární elektrárny měly na celkové spotřebě energie z OZE asi 9% podíl. Díky pokračujícímu prudkému poklesu spotřeby energie z uhlí se tak obnovitelné zdroje dostaly poprvé od roku 1885 před uhlí.
<blockquote>„Tento výsledek odráží zejména pokračující pokles spotřeby uhlí při výrobě elektřiny v poslední dekádě a také růst obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren,“ uvedla EIA.</blockquote>
Největším zdrojem energie v USA zůstala i loni ropa s 39 EJ, následovaná zemním plynem s 34 EJ. Celková spotřeba primární energie dosáhla 106 EJ. Pro srovnání, spotřeba primární energie v ČR se pohybuje kolem 1,8 EJ.
<figure id="attachment_84368" class="wp-caption aligncenter" style="width: 811px;"><img class="size-full wp-image-84368" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE.jpg 811w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-512x304.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-768x455.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-725x430.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-800x474.jpg 800w" alt="Vývoj spotřeby energie z obnovitepných zdrojů a uhlí v USA. Zdroj: Platts" width="811" height="481" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a uhlí v USA (1 quad = 1,055 EJ). Zdroj: Platts</figcaption></figure>
<h2>Proměna energetiky v USA</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-renewable-energy-consumption-topped-coal-in-2019-for-the-first-time-since-1885-eia" target="_blank" rel="noopener">Jak upozornil zahraniční server Platts</a>, hlavním zdrojem energie v USA byla do poloviny 19. století dřevní biomasa, která byla po dlouhou dobu jediným využívaným obnovitelným zdrojem energie. V 80. letech 19. století následně začaly vyrábět elektřinu první vodní elektrárny.
Uhlí bylo na začátku 19. století využíváno jako palivo pro parní lodě a parní lokomotivy, v 80. letech 19. století začalo být využíváno také při výrobě elektřiny.
Zhruba 90 % veškeré dnešní spotřeby energie z uhlí připadá na elektroenergetický sektor. Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů je více rozložena mezi jednotlivé sektory: 56 % je využíváno v elektroenergetice, 22 % v průmyslu, 12 % v dopravě, 7 % v sektoru domácností a 2 % v sektoru služeb.
<blockquote>„Od roku 2015 je téměř veškerý růst obnovitelných zdrojů tažen růstem využití větrných a solárních elektráren v elektroenergetice. Výroba elektřiny z větrných elektráren překonala v roce 2019 poprvé výrobu elektřiny z vodních elektráren a je nyní nejvyužívanějším zdrojem obnovitelné energie při výrobě elektřiny v zemi,“ uvedl Platts s odvoláním na data EIA.</blockquote>
V loňském roce bylo podle Platts Analytics připojeno k americké síti 11,8 GW nových větrných elektráren a 5,3 GW solárních elektráren. Letos by měl nový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách dosáhnout 15,3 GW a u solárních elektráren 10,1 GW.
Naproti tomu instalovaný výkon uhelných elektráren klesl za posledních 12 měsíců o 10 GW, přičemž část z tohoto výkonu byla odstavena a u části proběhla konverze na zemní plyn. Instalovaný výkon plynových elektráren vzrostl za stejné období o více než 8 GW (bez započítání projektů konverze z uhlí na plyn a modernizace či obnovy stávajících plynových zdrojů).

Obnovitelné zdroje

Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v USA loni poprvé od roku 1885 překonala uhlí

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v důsledku pandemie koronaviru a jejích dopadů na energetické trhy vydala <a href="https://www.iea.org/reports/global-energy-review-2020">zprávu o vývoji energetiky</a> za první měsíce roku 2020 včetně předpokladů nejbližšího vývoje pro zbytek roku. Podle dat IEA nejvíce poklesla poptávka po ropě a uhlí. Očekává, že tento trend přetrvá i po zbytek roku. Kromě obnovitelných zdrojů zažijí propad všechny ostatní druhy energie. 
Podle analýz IEA v zemích, které jsou z důvodu koronaviru uzavřené, poklesla poptávka po energii průměrně o 25 % týdně. V zemích, které jsou uzavřeny pouze částečně o 18 %. Celková globální poptávka po energii se v prvním kvartálu roku 2020 snížila o 3,8 %, přičemž k největším změnám došlo v březnu.
Nejvíce poklesla poptávka po uhlí, která v meziročním srovnání s prvním kvartálem roku 2019 klesla o 8 %. Důvody proto jsou tři – ekonomika Číny je z velké části postavená na uhlí, levný plyn a rostoucí obnovitelné zdroje byly pro uhlí velkou výzvou a v neposlední řadě to je mírné počasí. Podobně silně byla zasažena i poptávka po ropě, jež klesla o 5 % zejména kvůli snížené mobilitě a letectví. Na konci března byla globální silniční doprava téměř o 50 % nižší a letectví o 60 % nižší než průměr z roku 2019.
<h2>Poptávka poroste pouze po obnovitelných zdrojích</h2>
Mírnější dopad pandemie byl na poptávku po plynu, jež klesla o 2 %. Státy, jejichž ekonomika je na spotřebě plynu založená, totiž nebyly v prvním kvartálu 2020 tak těžce zasaženy. Obnovitelné zdroje byly jediným zdrojem, který ve sledovaném období rostl. Důvodem je větší instalovaný výkon a prioritní přístup do sítě. Vzhledem k tomu, že nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech byl převážen poklesem spotřeby u komerčních a průmyslových spotřebitelů, tak spotřeba elektřiny poklesla o 20 %.
IEA ve své zprávě pracuje se scénářem, na základě kterého předpovídá, jak se bude poptávka po energii vyvíjet ve zbytku roku 2020. Podle těchto předpovědí by se globální roční poptávka po energii mohla snížit o 6 %. Všechny zdroje, kromě zdrojů obnovitelných, podle IEA zažijí největší propady v poptávce za poslední dekády. U ropy IEA očekává pokles o 9 % a návrat k výši poptávky z roku 2012. Pokles očekává i v případě uhlí, konkrétně o 8 %, a to zejména kvůli poklesu výroby elektřiny z uhlí. I v případě zemního plynu je možné, že dojde k dalším poklesům, pokud bude snížená poptávka v elektroenergetice a průmyslu. Poptávka po elektřině vyrobené z jaderné energie by rovněž mohla klesat v důsledku nižší poptávky po elektřině.
<figure id="attachment_83522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-83522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-800x456.png 800w" alt="" width="872" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální meziroční změny v globální primární spotřebě energie v letech 1900-2020. Za rok 2020 je vyznačen IEA předpovídaný propad o 6 %. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Předpovědi IEA se zatím potvrzují</h2>
U obnovitelných zdrojů se naopak očekává nárůst, protože mají nízké provozní náklady a prioritní přístup k síti v mnoha zemích. Toto mimo jiné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050420-european-solar-soars-to-april-record-as-wind-falls-again-on-year">potvrzují data</a> za duben 2020 z pěti největších evropských trhů, kde se výroba elektrické energie ze solárních elektráren zvýšila o 25 %. Solární elektrárny v Německu, Itálii, Velké Británii, Francii a Španělsku vyrobily v dubnu 2020 14,2 TWh energie, zatímco větrné elektrárny 20,4 TWh. Celková vyrobená elektřina v objemu 34,6 TWh vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 4 %.
Zároveň výroba v solárních a větrných elektrárnách celkem překonala výrobu v plynových a uhelných elektrárnách na těchto pěti evropských trzích. Výroba v těchto konvenčních elektrárnách se meziročně snížila o 39 % na 27 TWh. Podle dat Německo a Velká Británie zažily nejslunečnější duben v historii.
<figure id="attachment_83521" class="wp-caption aligncenter" style="width: 887px;"><img class="size-full wp-image-83521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png 887w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-512x290.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-768x435.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-725x410.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-800x453.png 800w" alt="" width="887" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládané procentuální změny v poptávce po jednotlivých zdrojích energie v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Poptávka po energii by v roce 2020 mohla podle IEA klesnout o 6 %

V Česku v posledních dnech klesá spotřeba elektřiny. Důvodem jsou přijatá omezení proti šířící se pandemii nového koronaviru, kdy jsou zavřené například obchody a restaurace. Vyplývá to z vyjádření distributorů. ČEZ zaznamenal v posledních dnech na svém distribučním území zhruba pětiprocentní pokles spotřeby v porovnání s předchozím týdnem, Pražská energetika hovoří o poklesu kolem deseti procent.
<blockquote>&#8222;Zatím jde o předběžná data. S každým dnem je klesající tendence, takže se již pohybujeme na úrovni poklesu o šest procent. Pokles bude určitě podstatně pokračovat, především s přerušením výroby v automobilkách, na které jsou navázány desítky dalších dodavatelů,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Z pohledu regionů eviduje podle něj firma největší procentní pokles spotřeby v pracovních dnech na Moravě a v západních Čechách, nejmenší zatím ve východních Čechách. &#8222;Na poklesu spotřeby se kromě aktuální mimořádné situace kolem koronaviru podílí i poměrně vysoká venkovní teplota,&#8220; uvedl Kříž.
Mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec ilustroval nižší spotřebu na hodnotě takzvaného průměrného špičkového zatížení. Jde o maximální momentální příkon, který je v daný den potřeba. Zatímco před týdnem byl zhruba 1000 megawattů (MW), nyní je to asi 850 MW.
<blockquote>&#8222;Je to logické &#8211; jsou zavřená obchodní centra, doprava jezdí v prázdninovém režimu, jsou zavřené obchody, restaurace, nefungují další věci. Ano, možná mírně roste spotřeba domácností, tím, že jsou lidé doma, ale to pokles nevyrovná,&#8220; řekl ČTK Holubec.</blockquote>
Také podle něj hraje roli i teplé počasí, při kterém spotřeba elektřiny tradičně klesá.
Kříž připomněl, že ve skupině ČEZ zůstávají nyní na pracovištích jen lidé, kteří jsou bezprostředně nutní k provozu elektráren a na dalších klíčových místech potřebných například k distribuci elektrické či tepelné energie. &#8222;Většinou se jedná o směnové pracovníky elektrárny a montéry ČEZ Distribuce. Další jsou převážně doma na pohotovosti, aby mohli případně nahradit z různých důvodů nepřítomného kolegu. Většina zaměstnanců, na nichž není závislá výroba či distribuce, je pak doma na home-office,&#8220; doplnil. Podobná opatření zavedly další energetické firmy.
V Česku se nákaza koronavirem poprvé prokázala 1. března. V zemi platí nouzový stav, výrazné omezení volného pohybu lidí i většiny aktivit. Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku během dneška stoupl na 631.

Elektřina

V Česku kvůli omezením proti šíření koronaviru klesá spotřeba elektřiny

Podle referenčního scénáře obsaženého v každoročně vydávaném <a href="https://www.eia.gov/outlooks/aeo/">energetickém výhledu</a> americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43155">EIA</a> pro USA mezi lety 2019 a 2050 budou mít největší podíl na nárůstu spotřebované energie v oblasti obytných a komerčních budov klimatizace. Největší propad ve spotřebě energie je očekáván naopak ve vytápění. Důvodem jsou očekávané přesuny obyvatel z chladnějších do teplejších oblastí v USA, očekávané teplejší počasí a regionální rozdíly v růstu sektorů.
Podle ročního výhledu Annual Energy Outlook 2020 americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA) mělo v roce 2019 v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vetrne-elektrarny-loni-vyrobily-usa-poprve-vice-energie-nez-vodni-elektrarny">USA</a> vytápění největší podíl na dodané energii do budov ve srovnání s jinými využitími. Konkrétně se jednalo o 38 %. EIA nicméně očekává, že do roku 2050 spotřeba energie ve vytápění poklesne o více než 1,5 kvadrilionu britských termálních jednotek (přibližně 440 TWh). K většímu poklesu v žádné jiné oblasti spotřeby energie v budovách v USA nedojde.
Celková spotřeba energie v budovách podle předpokladů EIA vzroste o 7 %. Důvodem je rostoucí spotřeba energie zejména v klimatizacích, elektronických spotřebičích a ohřívání vody. Tento nárůst převáží pokles energie spotřebované na vytápění a osvětlení.
<h2>Spotřeba energie vzroste v celém sektoru budov</h2>
Dle EIA počet obyvatel <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyroba-elektriny-plynu-usa-stale-roste-cervenci-dosahla-noveho-rekordu">USA</a> do roku 2050 vzroste o 58 milionů a počet domácností o 24 milionů. Celková obytná plocha amerických domácností by se měla zvýšit o 33 %. Agentura rovněž očekává, že se zvýší počet domácností, ve kterých žije jedna rodina a které mají obvykle větší prostory, ke klimatizování ve srovnání s domácnostmi, kde žije více rodin, nebo s mobilními domácnostmi.
EIA očekává, že se zvýší plocha i u komerčních budov, a to o 34 %. Kancelářské budovy pak spotřebují více energie na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/horke-pocasi-zvysuje-spotrebu-elektriny-az-o-ctyri-procenta">klimatizování</a> prostor než jakýkoliv jiný typ budov. Klimatizace budou tvořit 25 % spotřebované energie v komerčních budovách v USA v roce 2050.
Předpovědi EIA pracují například s výsledky modelů regionální distribuce obyvatel v USA (kde očekávají přesuny obyvatel z chladnějších oblastí do teplejších) a obecně očekávané teplejší počasí.

Rychlé zprávy

EIA: Největší podíl na nárůstu spotřeby v amerických budovách způsobí klimatizace

Dosavadní ráz zimy, kdy kvůli nadprůměrně vysokým teplotám často padají dlouhodobé teplotní rekordy, snižuje spotřebu elektřiny a plynu v Česku. Shodli se na tom distributoři energií, které oslovila ČTK. Spotřeba podle nich logicky klesá především zákazníkům, kteří daným typem energie topí.
<blockquote>&#8222;Pokles ve spotřebě u zemního plynu v těchto dnech proti běžnému zimnímu období určitě vnímáme. Za leden zatím předběžný odhad poklesu spotřeby plynu zhruba deset procent proti dlouhodobému průměru. V aktuální topné sezoně už listopad a prosinec 2019 přinesly díky teplému počasí pokles spotřeby zemního plynu okolo pěti procent,&#8220; řekl ČTK Pavel Zajíc, mluvčí společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v ČR.</blockquote>
Pokles spotřeby zaznamenal také největší tuzemský distributor elektřiny, společnost ČEZ. &#8222;Elektřinou se u nás příliš netopí, elektřinou topí jen zhruba sedm procent domácností. Hojně se však využívá k přitápění, jako dodatkové topení v méně nebo občas využívaných prostorách, například na chatách. A pak jde o přitápění ve skladových halách, podnicích. Zde všude je třeba letos méně přitápět,&#8220; uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž.
Z předběžných dat ČEZ podle něj vyplývá, že v některých lednových dnech je spotřeba elektřiny zhruba o deset, v extrémních případech až o 15 procent nižší, než na území zásobovaném firmou v lednu loňského roku. &#8222;Rozdíl teploty na průměrném diagramu byl v extrémním případě až 12 stupňů Celsia,&#8220; doplnil.
Mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec ilustroval nižší spotřebu na hodnotě takzvaného průměrného špičkového zatížení. Jde o maximální momentální příkon, který je v daný den potřeba. Ve všední dne se tak podle něj děje kolem 13:00, o víkendech kolem 16:00 a 17:00.
<blockquote>&#8222;V lednu dosahovalo průměrné špičkové zatížení v Praze zatím 996 megawattů (MW), zatímco loni to bylo 1031 MW. Takže se dá říci, že je špičková spotřeba v Praze o přibližně čtyři procenta nižší, což je způsobeno především nižší spotřebou elektřiny pro vytápění,&#8220; dodal.</blockquote>
Například ve středu překonaly teploty rekordy na 15 meteorologických stanicích v Česku, které měří déle než 30 let. Největší teplo bylo na Šumavě. Na Churáňově meteorologové naměřili 14,8 stupně Celsia, na Horské Kvildě 14,6 stupně.
Zatímco na Šumavě panovalo díky slunečním paprskům jaro, na velké části Moravy a v jižních Čechách byly teploty pod nulou. Rekordy přepisovaly teploty i před Vánocemi nebo po Novém roce. Druhý den letošního roku padly rekordy na 20 stanicích, v Hejnicích bylo 13,5 stupně.

Energetika v ČR

Distributoři: Teplá zima snižuje spotřebu elektřiny a plynu v ČR

Spotřeba primární energie ve Spojených státech v roce 2018 opět vzrostla, a <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42335" target="_blank" rel="noopener">dosáhla tak vůbec nejvyšší hodnoty v historii</a>. Dosažení rekordní hodnoty pomohl značný meziroční růst, který byl nejvyšší za poslední desetiletí.
Spojené státy v loňském roce spotřebovaly rekordní množství energie, kdy spotřeba primární energie podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) dosáhla 101,3 biliard britských tepelných jednotek (přibližně 106,8 exajoulů).
Celkově spotřeba energie meziročně vzrostla o 4 %, čímž o 0,3 % překonala původní rekord z roku 2007 z doby před globální ekonomickou krizí. Podle statistik společnosti BP činil podíl USA na globální spotřebě energie bezmála 17 %.
Absolutní většinu energetických potřeb USA, zhruba 80 %, pokrývají fosilní paliva – ropa, uhlí a zemní plyn. Jejich spotřeba loni podle agentury vzrostla o 4 %. Spotřeba zemního plynu loni dosáhla díky 10% meziročnímu růstu vůbec nejvyšší hodnoty a relativně snadno tak spolu s malými přírůstky spotřeby energie z ropy, obnovitelných a jaderných zdrojů umazala 4% pokles ve spotřebě uhlí.
<figure id="attachment_79400" class="wp-caption aligncenter" style="width: 587px;"><img class="size-full wp-image-79400" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Spotreba-primarni-energie-v-USA-1950-2018.png" sizes="(max-width: 587px) 100vw, 587px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Spotreba-primarni-energie-v-USA-1950-2018.png 587w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Spotreba-primarni-energie-v-USA-1950-2018-512x241.png 512w" alt="Spotřeba primární energie v USA (1950-2018)" width="587" height="276" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba primární energie v USA (1950-2018). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Největší podíl na spotřebě energie měla již tradičně ropa (39 exajoulů), jejíž spotřeba v USA loni vzrostla na průměrných 20,5 milionů barelů denně (bpd), tedy o téměř půl milionu bpd oproti roku 2017. Růst podle vládní agentury táhl především průmysl (+200 tisíc bpd) a dále také doprava (+140 tisíc bpd).
Druhým nejdůležitějším zdrojem energie je pro Spojené státy již více než 10 let zemní plyn, jehož spotřeba loni vzrostla na rekordních 2,35 miliard metrů krychlových denně (32,7 exajoulů v roce 2018). Nárůst spotřeby plynu loni táhly všechny sektory, výrazně vyšší spotřebu plynu zaznamenal elektroenergetický sektor, kdy americké elektrárny spotřebovaly meziročně o 15 % více plynu.
Na ústupu je v USA naopak spotřeba uhlí, která loni již pátým rokem v řadě klesla na 620 milionů tun (13,7 exajoulů). Téměř veškerý pokles podle EIA zapříčinila nižší poptávka elektráren, jejichž spotřeba uhlí oproti roku 2017 klesla o 4 %. Uhelné elektrárny jsou v USA v posledních letech nahrazovány obnovitelnými a plynovými zdroji – jen v loňském roce byly podle agentury odstaveny uhelné bloky o výkonu 12,9 GW, přičemž celkový výkon plynových elektráren v zemi vzrostl o 14,6 GW.
<h2>OZE i jádro dosáhly rekordní výroby</h2>
Z rekordní výroby energie se v loňském roce mohly v USA těšit jak obnovitelné, tak i jaderné zdroje. Obnovitelné zdroje pokryly rekordních 12,1 exajoulů, o 3 % více než v roce 2017, a to díky novým instalacím větrných a solárních elektráren.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarny-usa-navzdory-uzavirani-bloku-loni-vyrobily-rekordni-objem-elektriny/" target="_blank" rel="noopener">Jaderné elektrárny v USA navzdory uzavírání bloků loni vyrobily rekordní objem elektřiny</a>. Podle dat EIA vyrobily celkem 807,1 TWh (spotřeba primární energie 8,9 exajoulů), čímž mírně překonaly rekordní výrobu z roku 2010, kdy vyrobily 807 TWh.

Spojené státy loni spotřebovaly rekordní množství energie

Podle referenčního scénáře energetického výhledu International Energy Outlook 2019 americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA) poroste spotřeba energie do roku 2050 nejrychleji v Indii. Ve srovnání se současností vzroste více než 3krát. Hlavním důvodem je významný očekávaný růst indické ekonomiky.  
Americká agentura EIA v referenčním scénáři svého energetického výhledu pro rok 2019 předpokládá, že Indie v polovině 40. let 21. století předežene USA a bude druhým největším spotřebitelem energie na světě, hned za Čínou.
<h2>Spotřeba energie se více než ztrojnásobí</h2>
Podle predikcí EIA bude mít Indie druhé nejvyšší HDP na světě ke konci 30. let 21. století, kdy předstihne evropské země, které jsou součástí OECD a USA. EIA přitom pracuje s daty HDP zohledňující paritu kupní síly. HDP Indie vzroste z 9 bilionů dolarů (přibližně 205,5 bilionů korun) v roce 2018 na 49 bilionů dolarů (přibližně 1,1 trilionu korun) v roce 2050.
Tento ekonomický růst povede i k růstu spotřeby energie, která se téměř ztrojnásobí z necelých 37 tisíc PJ ročně na více než 126 tisíc PJ ročně. Momentálně se Indie na globální spotřebě energie podílí 6 %, v roce 2050 to ovšem bude podle EIA 13 %.
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption aligncenter" style="width: 634px;"><img class="size-full wp-image-79092" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png 634w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie-512x241.png 512w" alt="" width="634" height="299" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie ve vybraných zemích a regionech v letech 1990 – 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Budoucí role průmyslu v indické ekonomice hraje velký význam</h2>
EIA zároveň zdůrazňuje, že dlouhodobé projekce týkající se spotřeby energie v Indii jsou nejisté. Důvodem je tempo změn probíhajících v zemi a znásobených velikostí indické ekonomiky. Mezi hlavní nejistoty patří rozložení spotřeby v jednotlivých sektorech ekonomiky a energetická intenzita průmyslu. Průmyslová aktivita Indie má podle analýz provedených EIA na spotřebu energie významný dopad. Kupříkladu vyšší než technologický pokrok.
V alternativních scénářích EIA zjistila, že pokud by byl ekonomický růst více způsoben výrobou (ve srovnání s referenčním scénářem), spotřeba energie v Indii by vzrostla významněji, protože zpracovatelský průmysl má vyšší energetickou intenzitu.

EIA: Spotřeba energie poroste v nadcházejících letech nejrychleji v Indii

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/november/time-to-act-as-global-energy-efficiency-progress-drops-to-slowest-rate-since-star.html">IEA</a>) vydala zprávu o vývoji energetické účinnosti ve světové energetice s názvem <a href="https://www.iea.org/efficiency2019/?utm_content=bufferb85e8&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">Energy Efficiency 2019</a>. Podle této zprávy trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 došlo k nejnižšímu zvýšení účinnosti využití energie od počátku této dekády. 
<h2>Energetická účinnost by se měla zvyšovat minimálně o 3 % ročně</h2>
Podle každoročně vydávané zprávy IEA trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 se tzv. světová primární energetická intenzita zlepšila pouze o 1,2 %. Jedná se o nejnižší tempo zlepšení od začátku této dekády.
Světová primární energetická intenzita je podle slov IEA důležitým indikátorem toho, jak je ve světové ekonomice využívaná energie. Je definována jako poměr celkové energetické spotřeby a HDP. Udává v podstatě množství energie nutné k vytvoření jednotky HDP. 
IEA jako minimální tempo zvyšování energetické účinnosti stanovila na 3 % – tímto tempem bude možné dosáhnout globálních <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/analyza-energeticka-transformace-neprobiha-dostatecne-rychle/">klimaticko-energetických cílů</a>. Tohoto tempa nebylo za posledních 18 let dosaženo ani v jednom roce.
<figure id="attachment_77441" class="wp-caption aligncenter" style="width: 661px;"><img class="size-full wp-image-77441" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita.png" sizes="(max-width: 661px) 100vw, 661px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita.png 661w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita-512x300.png 512w" alt="" width="661" height="387" /><figcaption class="wp-caption-text">Zlepšení primární energetické intenzity v různých letech. Zdroj: IEA Energy Efficiency 2019</figcaption></figure>
<blockquote>„Historické zpomalení v energetické účinnosti v 2018 – nejnižší tempo zlepšení od počátku dekády – volá po jasné reakci politiků a investorů. Energetickou účinnost můžeme zvýšit o 3 % ročně pouze využitím existujících technologií a nákladově efektivních investic. Není zde žádná omluva pro nekonání, musí být přijaty ambiciózní politiky, které stimulují investice a pomohou ke globálnímu rozšíření nutných technologií.“ 
Fatih Birol, generální ředitel IEA </blockquote>
<h2>Problémy pramení z několika různých faktorů</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iea-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-eu-by-mohl-roku-2040-vzrust-180-gw/">IEA</a> ve své zprávě argumentuje, že pomalý růst energetické účinnosti je způsoben několika faktory.
Zaprvé se jedná o vliv průmyslu a počasí. Kupříkladu Čína a USA zvýšily svůj podíl ve světové průmyslové výrobě a zvýšily tak i poptávku po palivech. V USA měly chladnější zima a teplejší léto vliv na vyšší poptávku po energii v důsledku vyššího vytápění i chlazení prostor. Podobně, ovšem opačným směrem, počasí ovlivnilo vývoj energetické účinnosti v Evropě –díky mírné zimě se podařilo vylepšení energetické intenzity o 2 %.
<figure id="attachment_77444" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-77444" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-512x229.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-768x343.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-725x324.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-800x357.png 800w" alt="" width="1017" height="454" /><figcaption class="wp-caption-text">Globální produkce oceli v Číně a ve zbytku světa v posledních letech. Zdroj: IEA Energy Efficiency 2019</figcaption></figure>
Druhým faktorem jsou dlouhodobé strukturální trendy jako chování v oblasti dopravy a trend žít na větší obyvatelné ploše na osobu. Tyto trendy jdou proti technologickým změnám, a tedy možnému zvýšení energetické účinnosti a snížení poptávky po energii.
Třetí faktor souvisí s pokroky v oblasti vytyčených politik. Některá politická opatření a investice nestačí tempu růstu poptávky po energii. IEA proto doporučuje použití takových opatření, která jdou za hranice současných tradičních přístupů v energetice.

IEA: Ke zvyšování energetické účinnosti dochází příliš pomalu. Rok 2018 byl nejhorším rokem za poslední dekádu

Spotřeba energie v Německu klesá druhým rokem v řadě, příčinou jsou rostoucí efektivita využívání energie, proměna energetického mixu, klesající export elektřiny a strukturální změny tvorby přidané hodnoty. Spolu s tím klesají i emise CO2, a pokud bude tento trend pokračovat, může se země přiblížit ke svému cíli v oblasti klimatu do roku 2020 více, než se obecně očekávalo.
<a href="https://ag-energiebilanzen.de/index.php?article_id=29&amp;fileName=ageb_pressedienst_07_2019.pdf">Dle předběžného výpočtu Arbeitsgemeinschaft Energiebilanzen (AGEB)</a>, institutu vyhodnocujícího energetické statistiky Německa, poklesla spotřeba primární energie největší evropské ekonomiky za prvních devět měsíců letošního roku meziročně o 2,3 % na 9 258 PJ. Stejný meziroční pokles je předpokládán i pro celý rok 2019, kdy má spotřeba primární energie dosáhnout 12 810 PJ.
Dle AGEB jsou hlavním důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhajícími strukturálními změnami tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb. Tyto faktory převažují nad stále mírným nárůstem ekonomické produkce a rostoucím počtem obyvatel.
Jak <a href="https://energy-charts.de/energy_de.htm?source=all-sources&amp;period=annual&amp;year=all">ukazují data Fraunhoferova Institutu</a>, velký podíl na klesající spotřebě primární energie má však i pokles exportu elektřiny, který oproti 48 TWh v loňském roce dosahuje nyní 24 TWh. Za celý rok 2019 by se tak mohlo jednat o pokles exportu o cca 20 TWh (72 PJ). To odpovídá celoroční výrobě dvou jaderných bloků o instalovaném výkonu 1,2 GW a na celkovém poklesu spotřeby primární energie by se jen tento pokles exportu projevil cca 1,5 % (při účinnosti přeměny energie ve výši 35-40 %).
Nejvýznamnější pokles spotřeby z primárních energetických zdrojů zaznamenalo černé a hnědé uhlí. V obou případech spotřeba za první tři kvartály letošního roku poklesla o cca pětinu. Nejvyšší nárůst ve výši cca 4 % zaznamenaly obnovitelné zdroje a plyn.
<h2>Klesající emise CO2</h2>
Výše zmíněné faktory mají dopad na celkové emise skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého (CO2). Ty by měly meziročně poklesnout o 40-45 mil. tun na celkových 825 mil. tun ekvivalentu CO2. To odpovídá 5% poklesu oproti roku 2018. V roce 2018 došlo v Německu k největšímu poklesu emisí skleníkových plynů, které od recese v roce 2009 více méně stagnovaly.
<figure id="attachment_77387" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-77387" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/germany-CO2-800x565.png 800w" alt="" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí skleníkových plynů vyjádřených ekvivalentem CO2 v Německu. Zdroj: Clean Energy Wire</figcaption></figure>
<blockquote>„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí CO2] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Předpovědi již řadu let naznačují, že Německo nesplní svůj národní cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Pokud by však letošní a loňský trend pokračovaly i v roce 2020, Německo by se mohlo cíli přiblížit více, než se očekávalo. Do roku 2018 země snížila emise asi o 31 % a poslední prognózy vypočtené pro vládu očekávají snížení asi o 33 % do roku 2020.
<blockquote>„Projekce ministerstva životního prostředí předpovídající 33% snížení [emisí CO2] v roce 2020 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 bude pravděpodobně dosaženo již letos. V současné době děláme větší pokrok, než se očekávalo,“ dodal Altmaier.</blockquote>
Altmaier však varoval, že v odvětví dopravy a vytápění je pokrok téměř nulový. Čísla AGEB ukazují, že spotřeba topného oleje ve skutečnosti roste, zatímco spotřeba nafty a benzínu zůstává konstantní.
Právě na tyto oblasti <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2/">se zaměřuje akční plán v oblasti klimatu</a>,  na jehož podobě se německá vládní koalice dohodla v září. V rámci akčního plánu bude, mimo jiné, zaveden vlastní systém Německa pro obchodování s emisemi v oblasti dopravy a budov nebo zřízen příspěvek na výměnu kotlů na topné oleje.
Úvodní fotografie: Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW