Odpor voličů francouzských Zelených k jádru slábne. Změna kurzu strany může způsobit politické problémy

Podle průzkumu společnosti Elabe pro Les Echos, Radio Classique a Institut Montaigne, slábne ve Francii mezi příznivci Zelených (EELV) odpor k jaderné energii. Změna kurzu však může způsobit ztrátu radikálněji smýšlejících příznivců strany. Zároveň by zvýšila napětí uvnitř levicové koalice NUPES, jíž jsou Zelení součástí.

Mezi voliči francouzské strany Zelených je 49 % pro rozvoj nových jaderných elektráren jako náhradu za vyřazení stárnoucích reaktorů, 3 % dokonce upřednostňují rozvoj jaderné energetiky před obnovitelnými zdroji energie. Naopak 46 % respondentů se vyslovilo pro postupné snižování závislosti země na jaderné energii. O průzkumu informoval server Euractiv.

Podle jiného průzkumu společnosti Elabe z listopadu 2021 se loni 26 % příznivců Zelených vyslovilo pro rozvoj jaderné energetiky.

Tato čísla ukazují drastický posun mezi příznivci strany, která se historicky staví proti jaderné energetice, kvůli obavám z jaderných havárií a problematice nakládání s jaderným odpadem.

„Územní zakotvení těchto bojů je stále velmi důležité," ukazuje Camille Hachezová, která se podílí na vedení organizace les Jeunes Ecologistes. Sama pochází z Lotrinska, kde se nachází kontroverzní projekt úložiště jaderného odpadu Cigéo.

Efekt Ukrajiny

Z výzkumu se zdá, že hlavní důvod k posunu představuje pocit, že jaderná energie je zárukou "nezávislosti". Právě téma nezávislosti pravděpodobně umocnila válka na Ukrajině. Otevřenost voličů strany Zelených vůči jádru se projevila už na začátku roku během prezidentských voleb a později rezonovala i během parlamentních voleb.

Význam války na Ukrajině prokazuje také srovnání výsledků výzkumu s předešlým dotazováním. Zatímco v listopadu 2021 považovalo jadernou energii za nezávislou 54 % respondentů, v roce 2022 se jich k tomuto tvrzení přiklánělo 75 %.

Na straně nejvyšších stranických představitelů podle Hachezové nedochází k odloučení mezi příznivci a zvolenými zástupci, "protože lidé, kteří jsou pro jadernou energetiku, do strany nevstupují". Podle ní tak příznivci jádra nedělají politiku strany.

Nová tajemníce, nová politika?

Průzkum však trvdí opak a naznačuje potřebu "doktrinálního přezbrojení", jak uvedla v rozhovoru pro Reporterre nová tajemnice strany Zelených Marine Tondelierové.

Nová předsedkyně by tak mohla zmírněním postoje k jaderné energii napravit rozpory mezi stranou a jejími centristickými příznivci. Na druhou stranu by mohla ztratit přízeň radikálněji smýšlejících voličů EELV.

To se ukázalo na jaře, kdy Yannick Jadot, kandidát Zelených v dubnových volbách, trval na zachování stávající jaderné flotily země do doby, než bude v soustavě dostatečný podíl obnovitelných zdrojů, který by odůvodnil odklon od jaderné energetiky.

Jadot, který reprezentuje centristické křídlo strany, se během ekologického protestu v Sainte-Soline stal terčem útoku příznivců radikálnější větve strany, která má blíže ke krajně levicovému hnutí La France Insoumise (LFI).

Změna směru může zkomplikovat také vztahy v rámci levicové aliance NUPES, založené Jean-Luc Mélechonem z La France Insoumise (LFI), které jsou Zelení souřástí. Především LFI Jeana-Luc Mélenchona se profiluje jako protijaderná.

Krom těchto dvou stran aliance zahrnuje ještě Socialistickou stranu (PS), Francouzskou komunistickou stranu (PCF), Společně (E!), Génération.s (G.s) a jejich menší partnery. Jedná se o první levicovou koalici od roku 2002, kdy skončila vláda koalice Gauche Plurielle vedená Lionelem Jospinem.