Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Pokrok v jaderné fúzi: Vědci zkoumají nový způsob zažehnutí plazmatu

Pro úspěšné ovládnutí jaderné fúze je jedním z klíčových kroků vytvoření plazmatu, které fúzním reaktorům slouží jako palivo. Vědci z americké Princetonské laboratoře fyziky plazmatu (PPPL) nyní svou analýzou potvrdili efektivitu nového způsobu pro zažehnutí plazmatu pro budoucí kompaktní sférické fúzní reaktory.

Tradiční toroidní tokamaky, experimentální fúzní reaktory, běžně využívají solenoid umístěný ve středu reaktoru, který svým magnetickým polem dokáže nastartovat plazma nutné pro zažehnutí fúzní reakce.

2. Grégr: Nové jaderné bloky musí nahradit končící uhelné zdroje

Nové jaderné bloky v ČR musí především nahradit pomalu dosluhující uhelné zdroje a pokrýt rostoucí spotřebu elektrické energie. Na plzeňské konferenci Jaderné dny to včera řekl bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr. Do budoucna bude podle něj elektřiny nedostatek kvůli politice Německa, která zavírá jaderné elektrárny a přiklání se k jiným zdrojům. Spotřeba elektřiny bude prudce stoupat i kvůli boomu elektromobility, míní někdejší ministr.

„České podniky umí vyrábět zařízení pro jaderné elektrárny,“ uvedl.

3. ČVUT vyvinulo systém se sezónním zásobníkem tepla pro snížení spotřeby energie budov

Systém, který umožní třeba v rodinných domech využívat více než 80 procent potřebné energie z obnovitelných zdrojů, společně vyvinuli výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a odborníci na vytápění ze společnosti Regulus. Systém pro zásobování budovy teplem, chladem a elektřinou kombinuje tepelné čerpadlo, fotovoltaické panely a sezonní akumulátor umístěný pod základy domu. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Systém maximálně využívá elektřinu z fotovoltaických panelů. Pokud se jí vyrábí dostatek, tepelné čerpadlo začne odebírat teplo z okolního prostředí a ohřívat zásobník tepla a přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku bez použití běžné elektrické sítě.

4. Dokončení slovenské jaderné elektrárny Mochovce se prodraží a opět opozdí

Spuštění dvou rozestavěných bloků jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku se oproti dosavadním plánům opět opozdí a projekt ještě více prodraží. Vyplývá to z oznámení největšího výrobce elektřiny v zemi, společnosti Slovenské elektrárne (SE), která již v minulosti opakovaně navyšovala rozpočet projektu a posouvala termín dostavby elektrárny. Slovenská vláda, která v SE drží 34 procent akcií, dnes vyjádřila prostřednictvím ministra hospodářství Petera Žigy nesouhlas s prodlužováním výstavby a se zvyšováním rozpočtu.

SE odhadly další navýšení rozpočtu dostavby zmíněné atomové elektrárny o 270 milionů eur (6,9 miliardy korun) na 5,67 miliardy eur (145,1 miliardy korun). V závislosti na termínu získání příslušných povolení by třetí blok elektrárny mohl být spuštěn až v příštím roce. Třetí blok je dokončen z 98,8 procenta a čtvrtý blok z 84,6 procenta.

5. Finský Fortum začne s velkoobjemovou recyklací baterií, zpět má získávat až 80 % materiálu

Finská energetická společnost Fortum zahajuje svoji činnost v oblasti recyklace lithium-iontových baterií. Proces recyklace, který byl vyvinut společností CRSOLTEQ, by měl pro opětovné využití získat zpět přes 80 % materiálu obsaženého v bateriích.

Recyklace využívaná Fortumem je založena na hydrometalurgických procesech. Nejprve dochází k separaci plastů, mědi a hliníku a následné recyklaci samostatnými procesy. Chemické a minerální komponenty baterie vytvoří hmotu, která se většinou skládá z kobaltu, manganu, lithia a niklu. Chemickou precipitací je možno tyto materiály recyklovat a opět dodat výrobcům baterií k jejich dalšímu využití. V současné době dosahují recyklační metody účinnosti okolo 50 %.

6. Brabec: Uhlí končí, cestou je kombinace jádra a obnovitelných zdrojů

Využívání uhlí postupně končí. Cestou do budoucna je kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Na dnešní konferenci o solární energii a akumulaci v ČR to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

„Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Někteří si určitě myslí, že by to mohlo být víc, někteří možná méně. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává,“ uvedl Brabec.

7. Německá vláda mění postoj k uhlíkové dani. Zváží její zavedení

Německá vláda zkoumá zavedení uhlíkové daně jako prostředku pro dosažení svých ambiciózních klimatických cílů. Kancléřka Angela Merkelová řekla parlamentu, že její nový „klimatický kabinet“ při navrhování právních předpisů pro dosažení klimatických cílů Německa do roku 2030 prozkoumá nejnovější návrhy a výzkum týkající se zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích dopravy a vytápění. Jedná se o obrat v přístupu německé vlády, která se již dříve vyjadřovala, že uhlíková daň není ve vládním programu.

Německá kancléřka Angela Merkelová zahrnula uhlíkovou daň do vládního programu jako možné opatření pro splnění klimatických cílů země do roku 2030. Nově vytvořený vládní „klimatický kabinet“, zahrnující ministry s klíčovými povinnostmi v oblasti klimatu, se bude zabývat nedávnými odbornými stanovisky ke způsobům zpoplatnění oxidu uhličitého, uvedla Merkelová ve středu v parlamentu.

8. Čína postupuje v dekarbonizaci, spustí světově největší systém emisního obchodování

Čína a EU vydaly minulý týden po euro-čínském summitu společné prohlášení, ve kterém deklarují pokračování ve strategickém partnerství. Jeho cílem je mimo jiné spolupráce při plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody a zajištění přechodu na čisté zdroje energie. Číně v tom má pomoci i rychlé spuštění systému obchodování s emisemi (ETS).

Prohlášení zmiňuje, že snižování emisí by mělo být zajištěno „maximalizací přínosu zlepšování energetické účinnosti, zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu a podporou přechodu na nízkouhlíkové energetické zdroje obchodované na otevřených a transparentních globálních trzích“.

9. Nord Stream 2 požádal o třetí alternativní trasu v dánských teritoriálních vodách

Společnost Nord Stream 2 AG zodpovědná za výstavbu ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa požádala o třetí alternativní trasu pro dánský úsek plynovodu. Průtahy v získání kladného stanoviska Dánska vrhají nejistotu na plánované zprovoznění plynovodu na konci letošního roku, kdy vyprší současný tranzitní kontrakt s Ukrajinou.

Dánská energetická agentura požádala v březnu společnost Nord Stream 2 AG, aby zvážila třetí alternativní cestu vedoucí skrze výlučnou ekonomickou zónu jižně od ostrova Bornholm.

10. Rakousko investuje v příští dekádě do své přenosové soustavy přes 60 mld. korun

Rakouský provozovatel přenosové soustavy APG plánuje v příštích 10 letech investovat 2,5 miliardy eur (64 miliard korun) do rozvoje své sítě. Hlavním důvodem je masivní rozšiřování větrných a solárních zdrojů v regionu.

Plán rozvoje rakouské přenosové soustavy na následující desetiletí zahájí výstavba klíčového vedení na napěťové hladině 380kV nesoucího název Salzburg, které propojí přečerpávací vodní elektrárny v západních Alpách s větrnými regiony na východní hranici země. Výstavba vedení za 800 milionů eur (20,5 miliardy korun) by měla začít ve 4. čtvrtletí roku 2019 a trvat by měla čtyři roky.

Téma

Epocha fosilních paliv patřila k nejvlhčím obdobím z celého tisíciletí

Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

Teprve počátkem roku 2019 byla publikována data shrnující suchý rok 2018. Takže je čas na malé ohlédnutí, nikoli už na základě senzacechtivých novinových titulků, ale podle faktů.

Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?

V Německu jsou aktivity kolem studentských stávek za klima těmi nejrozsáhlejšími. Proto je zajímavé se podívat na nedávno zveřejněné konkrétní požadavky studentů.

Organizátoři středoškolských stávek vyhlásili tři základní požadavky. Prvním je okamžité odstavení čtvrtiny výkonu uhelných bloků, druhým úplné odstoupení od využívání uhlí v roce 2030 a třetím přechod na 100 % podíl obnovitelných zdrojů v energetice do roku 2035. Připomeňme si základní parametry německé energetiky v současné době. Pokud jde o výrobu elektřiny, tak v minulém roce vyrobily obnovitelné zdroje zhruba 40 % německé elektřiny, jaderné stále 13,4 %, uhelné pak skoro 39 % a plynové 7,5 %. Je třeba zdůraznit, že během téměř 20 let trvání Energiewende se podařilo navýšením výroby v obnovitelných zdrojů zhruba vyrovnat celkovou výrobu jaderných reaktorů na počátku tisíciletí, tedy to, co do tří let úplně zmizí. Nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými teď bude mnohem náročnější a nákladnější. A není to jen kvůli tomu, že pořád nebylo vybudováno vedení velmi vysokého napětí ze severu na jih. Zatím je sice Německo významným exportérem elektřiny, ale to je dáno právě i přebytkem fosilního výkonu potřebného k regulaci sítě s rostoucím podílem fluktuujících obnovitelných zdrojů.

Ve Fukušimě začali odstraňovat palivo z poškozeného reaktoru

Společnost Tokyo Electric Power Company (Tepco) začala dnes s odstraňováním paliva ze skladovacího bazénu ve třetím bloku jaderné elektrárny Fukušima, kterou v březnu 2011 poničilo zemětřesení a přívalová vlna cunami. Podle agentury Kjódó jde o první odstraňování paliva ze skladovacích bazénů z bloků 1 až 3, jejichž jádro se při havárii roztavilo.

Už před několika lety se odstraňovaly palivové tyče ze čtvrté jednotky elektrárny, která ale byla v době zemětřesení mimo provoz a její jádro se neroztavilo. I to byla ale nebezpečná operace, neboť výbuch vodíku při zemětřesení strhl střechu a část zdí a oslabil tak strukturu budovy.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu