Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

Teprve počátkem roku 2019 byla publikována data shrnující suchý rok 2018. Takže je čas na malé ohlédnutí, nikoli už na základě senzacechtivých novinových titulků, ale podle faktů.

V některých částech republiky bylo sucho roku 2018 nejhorší od počátku 20. století. Přispěl k tomu vysoký výpar v důsledku vysokých letních teplot. Přesto data posledních sto roků žádný trend nevykazují, zdá se, že šlo spíše o náhodný výkyv. V jiných částech republiky takové rekordy nepadly. Na některých tocích zase zůstaly hladiny vysoké díky přehradám a rybníkům. [1]

Obdobně suchou periodu jsme zažili ve 40. letech 20. století. Při neúrodě suchých let nám USA nabídly potravinou pomoc v rámci Marshallova plánu. Jak známo, sucho tehdy zasáhlo do politických dějin. Stalin nás donutil americkou pomoc odmítnout a raději nám obilnou pomoc poslal sám (z obilí, které zabavil hladovějícím rolníkům na Ukrajině).

Jinou suchou periodu jsme měli v 60. letech 19. století. Vyústila v kůrovcovou kalamitu na Šumavě, kterou románově zpracoval Karel Klosterman („Ze světa lesních samot“). Velmi suchou dekádu cca 1861–1870 dokládá fakt, že v letech 1864–1870 téměř úplně vyschlo Neziderské jezero, rozkládající se v rakouské spolkové zemi Burgenland a v západním Maďarsku.

Podíváme-li se do starších dějin, zmíněná sucha 20. století vypadají jako procházka růžovým sadem. Srážky v Evropě a Středomoří stoupaly celých posledních 200 let, tedy po celou éru spalování fosilních paliv. Ve starších dějinách preindustriálních byla sucha mnohem horší. [3]

Tak či onak, sucha posledního století či posledních desetiletí nijak nevybočují z přirozené a obvyklé variability klimatu. Je zavádějící uvádět pouze trend za posledních pár desítek let, bez kontextu celého tisíciletí. Na závěr bych rád citoval, co říká spoluautor české studie, klimatolog Markonis: „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí.“[5] Otázka ale je, co se se srážkami stane, až spadnou na zem. Využití krajiny se za posledních 100 let změnilo a její schopnost zadržovat vodu klesla. Nicméně navzdory tomu podle studie Hanela, Marconise a kol. (2018) se zdá, že územní rozsah ani intenzita sucha 2003 a 2015 nebyla v historickém kontextu ničím výjimečná.[6]

Že posledních ca 30 let patří v Evropě (mimo Středozemí) k nejvlhčím obdobím za tisíc let, to potvrzuje i nedávná studie, na které známý americký odborník E.R. Cook spolupracoval s českými vědci (2018). [7].

GRAF 1: Průtoky na Odře v profilu Ostrava-Svinov. V některých částech republiky sucho 2018 nebylo rekordní. Například na Odře. [1]

GRAF 1: Průtoky na Odře v profilu Ostrava-Svinov. V některých částech republiky sucho 2018 nebylo rekordní. Například na Odře. [1]

GRAF 2: Na řece Moravě u Strážnice bylo sucho 2018 rekordní. [1]
GRAF 2: Na řece Moravě u Strážnice bylo sucho 2018 rekordní. [1]
GRAF 3: Dekádové četnosti výskytu roků se suchými epizodami pro letní půlrok (duben-září) v českých zemích. Nejsušší za posledních 200 let byla 60. léta 19. století (kůrovcová kalamita na Šumavě) a 40. léta 20. století (viz Stalinova obilná pomoc 1947). [2]
GRAF 3: Dekádové četnosti výskytu roků se suchými epizodami pro letní půlrok (duben-září) v českých zemích. Nejsušší za posledních 200 let byla 60. léta 19. století (kůrovcová kalamita na Šumavě) a 40. léta 20. století (viz Stalinova obilná pomoc 1947). [2]
GRAF 4: Podle letokruhů starých stromů rekonstruované letní sucho/vlhkost v Evropě a Středomoří za posledních asi tisíc roků. Posledních 200 let srážek přibývá a sucha ubývá. Výrazné sucho bylo třeba v půli 15. století. [3]
GRAF 4: Podle letokruhů starých stromů rekonstruované letní sucho/vlhkost v Evropě a Středomoří za posledních asi tisíc roků. Posledních 200 let srážek přibývá a sucha ubývá. Výrazné sucho bylo třeba v půli 15. století. [3]
GRAF 5: Na prériích Severní Ameriky byla sucha mezi lety 900 až 1600 dramaticky horší než cokoli v posledních staletích. [4]
GRAF 5: Na prériích Severní Ameriky byla sucha mezi lety 900 až 1600 dramaticky horší než cokoli v posledních staletích. [4]
GRAF 6: V posledních 30 letech v severní Evropě srážek přibylo, v jižní Evropě ubylo. Koncem 19. Století byla většina Evropy sušší. [7]
GRAF 6: V posledních 30 letech v severní Evropě srážek přibylo, v jižní Evropě ubylo. Koncem 19. Století byla většina Evropy sušší. [7]

Psáno původně pro server OSEL.cz

REFERENCE:

[1] Daňhelka, J., Kubát, J. a kol. Sucho v roce 2018. ČHMÚ, Praha 2019.

[2] Brázdil, R., Trnka, M. a kol. Sucho v českých zemích – minulost, současnost, budoucnost. Historie počasí a podnebí v Čeckých zemích, Svazek XI: Brno, Czechglobe 2015.

[3] Cook, E. R. et al. Old World megadroughts and pluvials during the Common Era. Science Advances, 6.10.2015, Vol. 1, No. 10.

[4] Cook, E.R. et al. North American Megadroughts in the Common Era: Reconstructions and Simulations. WIREs Climatic Change 2016. doi: 10.1002/wcc.39

[5] Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let (iDnes).

[6] Hanel, M. a kol. Revisiting the recent European droughts from a long-term perspective. cientific Reportsvolume 8, Article number: 9499 (2018)

[7] Markonis et al. Persistent multi-scale fluctuations shift European hydroclimate to its millennial boundaries. Nature Communications, Volume 9, Article number: 1767 (2018)

Štítky: Názorseznam

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *