Ruská společnost Gazprom je největším světovým dodavatelem zemního plynu na světě, vyjma plynárenského sektoru podniká také v odvětví ropy a výrobě a obchodování s tepelnou a elektrickou energií.
Společnosti disponuje největšími světovými zásobami zemního plynu, její podíl v globálních a ruských rezervách činí 17 % resp. 72 %. Gazprom představuje 12 % světové a 72 % ruské produkce plynu. V současné době společnost aktivně realizuje rozsáhlé projekty zaměřené na využití zdrojů plynu na poloostrově Jamal, arktického šelfu, východní Sibiři a na Dálném východě, stejně jako průzkum dalších uhlovodíků a budování těžebních projektů v zahraničí.
Společnost vlastní největší soustavu plynovodů na světě – soustavu plynovodů v Rusku o celkové délce přes 168 tisíc kilometrů. Více než polovinu produkce plynu prodává ruským zákazníkům a dále zásobuje více než 30 zemí v rámci i mimo bývalý Sovětský svaz.
Gazprom patří mezi 5 největších ruských producentů ropy a je největším vlastníkem aktiv na výrobu energie v zemi, která představují 15 % z celkového instalovaného výkonu ruského energetického systému.
Společnost je zhruba ze 40 % vlastněná přímo Ruskou federací a z dalších 12 % společnostmi Rosneftegaz a Rosgazifikatsiya, které jsou ve vlastnictví ruské vlády. Okolo 26 % je vlastněno American depositary receipt a 23,5 % ostatními vlastníky.
Strategií společnosti Gazprom je produkovat tolik plynu, kolik je vyžadováno. Za předpokladu příznivých podmínek na zahraničním i domácím trhu je předpokládaná produkce do roku 2020 v množství 650-670 miliard m³ plynu ročně. V dlouhodobém horizontu jsou strategické oblasti produkce poloostrov Yamal, východní Sibiř, Dálný východ a ruský kontinentální šelf.
Strategie Gazpromu za slibný rozvoj nalezišť zemního plynu závisí na nákladové efektivnosti dosažené prostřednictvím budování zařízení na těžbu plynu v součinnosti s přepravou plynu, zpracováním a skladovacími kapacitami.
Rozvoj aktivit v oblasti ropy je jedním ze strategických cílů Gazpromu. Hlavním producentem ropy v rámci Gazprom Group je dceřiná společnost Gazrpom Neft.
Gazprom Neft předpokládá zvýšení své produkce na 100 milionů tun ropy ročně do roku 2020.
Na konci roku 2014 byly zásoby plynu Gazpormu odhadovány na 36 bilionů m³ a zásoby ropy a kondenzátu plynu na 3,3 miliardy tun.
Společnost Gazprom disponuje největšími zásobami plynu na světě.
Co se týče objemu těžby plynu, v roce 2014 vyprodukoval Gazprom zhruba 12 % celosvětového objemu neboli 443,9 miliard m³ plynu. K tomu navíc 35,3 milionů tun ropy a 14,5 milionu tun plynového kondenzátu.
Gazprom Group a některé z jejích přidružených společností jsou zapojeny do řady mezinárodních projektů průzkumu a těžby uhlovodíkových surovin. V roce 2010 srbská společnost Naftna Industrija Srbije (NIS), která je součástí skupiny, výrazně zvýšila svoji produkci ropy – na 1 milion tun.
Libyjské ropné koncese C96 a C97 vlastněné Wintershall (sesterská společnost z 49 % v držení skupiny Gazprom) přidala 0,2 miliardy m³ plynu a 2 miliony tun kapalných uhlovodíků v roce 2010.
Gas Project Development Central Asia (sesterská společnost z 50 % ve vlastnictví Gazprom Group) společně s Gazpromem Zarubezhneftegaz (dceřiná společnost Gazpromu) mají na starosti projekt vývoje pole Shakhpakhty v Uzbekistánu. Celkové množství plynu vyprodukovaného v rámci projektu od srpna 2004 do září 2011 dosahuje okolo 1,8 miliardy m³.
Snahy Evropské unie vymanit se ze závislost na ruském plynu, rusko-ukrajinská krize, pád rublu i poměrně teplá zima. To je výčet faktů, které přivedly Gazprom v minulém roce do značných problémů. Společnost zaznamenala pokles čistého zisku o 86 % na 159 miliard rublů (zhruba 70 miliard korun), především z důvodu poklesu dodávek plynu do Evropy (-3 %), zemí bývalého sovětského svazu (-13 %) i domácím odběratelům (-8%).
Mimo to čelil Gazprom obvinění Evropské komise z porušování antimonopolních pravidel. Důvodem vyšetřování, které začalo v roce 2012 bylo podezření, že ruská společnost využívá svého dominantního postavení k bránění zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi východní a střední Evropy. Při prokázání viny Gazpormu, by ruská společnost mohla čelit pokutě ve výši až 10 % svých celosvětových tržeb.
Závislost Evropy na ruském plynu je v současné době nevyhnutelná. To samé ovšem platí i pro ruského giganta, který je závislý na dodávkách plynu do Evropy. Ta je hlavním zahraničním odběratelem s odebíraným množstvím zhruba 120 miliard m³ ročně.
Gazprom v současné době vyvíjí snahu o diverzifikaci svých odběratelů. Důkazem toho jsou jednání s Čínou, která vyústila v podpis smlouvy o dodávce plynu do Číny. Již minulý rok byla uzavřena smlouva v hodnotě 400 miliard dolarů, jejíž součástí je vybudování nového plynovodu s názvem Síla Sibiře, který by měl dodávat plyn do Číny z východní části Sibiře. Počínaje rokem 2018 se Čína zavázala odebírat 38 miliard m³ plynu ročně po dobu 30 let.
Předmětem druhé smlouvy je vybudování plynovodu z oblasti Altaje s kapacitou dodávky 30 miliard m³ ročně. Čína tak předstihne dosud největšího odběratele Německo, do kterého Gazprom dodává zhruba 40 miliard m³ ročně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se