Gazprom - statistiky, problémy a plány

Ruská společnost Gazprom je největším světovým dodavatelem zemního plynu na světě, vyjma plynárenského sektoru podniká také v odvětví ropy a výrobě a obchodování s tepelnou a elektrickou energií.

Společnosti disponuje největšími světovými zásobami zemního plynu, její podíl v globálních a ruských rezervách činí 17 % resp. 72 %. Gazprom představuje 12 % světové a 72 % ruské produkce plynu. V současné době společnost aktivně realizuje rozsáhlé projekty zaměřené na využití zdrojů plynu na poloostrově Jamal, arktického šelfu, východní Sibiři a na Dálném východě, stejně jako průzkum dalších uhlovodíků a budování těžebních projektů v zahraničí.

Společnost vlastní největší soustavu plynovodů na světě – soustavu plynovodů v Rusku o celkové délce přes 168 tisíc kilometrů. Více než polovinu produkce plynu prodává ruským zákazníkům a dále zásobuje více než 30 zemí v rámci i mimo bývalý Sovětský svaz.

Gazprom patří mezi 5 největších ruských producentů ropy a je největším vlastníkem aktiv na výrobu energie v zemi, která představují 15 % z celkového instalovaného výkonu ruského energetického systému.

Vlastnická struktura Gazpromu

Společnost je zhruba ze 40 % vlastněná přímo Ruskou federací a z dalších 12 % společnostmi Rosneftegaz a Rosgazifikatsiya, které jsou ve vlastnictví ruské vlády. Okolo 26 % je vlastněno American depositary receipt a 23,5 % ostatními vlastníky.

Produkce ropy a plynu

Strategie produkce plynu

Strategií společnosti Gazprom je produkovat tolik plynu, kolik je vyžadováno. Za předpokladu příznivých podmínek na zahraničním i domácím trhu je předpokládaná produkce do roku 2020 v množství 650-670 miliard m³ plynu ročně. V dlouhodobém horizontu jsou strategické oblasti produkce poloostrov Yamal, východní Sibiř, Dálný východ a ruský kontinentální šelf.

Strategie Gazpromu za slibný rozvoj nalezišť zemního plynu závisí na nákladové efektivnosti dosažené prostřednictvím budování zařízení na těžbu plynu v součinnosti s přepravou plynu, zpracováním a skladovacími kapacitami.

Strategie produkce ropy

Rozvoj aktivit v oblasti ropy je jedním ze strategických cílů Gazpromu. Hlavním producentem ropy v rámci Gazprom Group je dceřiná společnost Gazrpom Neft.

Gazprom Neft předpokládá zvýšení své produkce na 100 milionů tun ropy ročně do roku 2020.

Vývoj produkce ropy a plynu

Na konci roku 2014 byly zásoby plynu Gazpormu odhadovány na 36 bilionů m³ a zásoby ropy a  kondenzátu plynu na 3,3 miliardy tun.

Společnost Gazprom disponuje největšími zásobami plynu na světě.

Co se týče objemu těžby plynu, v roce 2014 vyprodukoval Gazprom zhruba 12 % celosvětového objemu neboli 443,9 miliard m³ plynu. K tomu navíc 35,3 milionů tun ropy a 14,5 milionu tun plynového kondenzátu.

Rozvoj uhlovodíkových zdrojů v zahraničí

Gazprom Group a některé z jejích přidružených společností jsou zapojeny do řady mezinárodních projektů průzkumu a těžby uhlovodíkových surovin. V roce 2010 srbská společnost Naftna Industrija Srbije (NIS), která je součástí skupiny, výrazně zvýšila svoji produkci ropy – na 1 milion tun.

Libyjské ropné koncese C96 a C97 vlastněné Wintershall (sesterská společnost z 49 % v držení skupiny Gazprom) přidala 0,2 miliardy m³ plynu a 2 miliony tun kapalných uhlovodíků v roce 2010.

Gas Project Development Central Asia (sesterská společnost z 50 % ve vlastnictví Gazprom Group) společně s Gazpromem Zarubezhneftegaz (dceřiná společnost Gazpromu) mají na starosti projekt vývoje pole Shakhpakhty v Uzbekistánu. Celkové množství plynu vyprodukovaného v rámci projektu od srpna 2004 do září 2011 dosahuje okolo 1,8 miliardy m³.

Problémy Gazpromu

Snahy Evropské unie vymanit se ze závislost na ruském plynu, rusko-ukrajinská krize, pád rublu i poměrně teplá zima. To je výčet faktů, které přivedly Gazprom v minulém roce do značných problémů. Společnost zaznamenala pokles čistého zisku o 86 % na 159 miliard rublů (zhruba 70 miliard korun), především z důvodu poklesu dodávek plynu do Evropy (-3 %), zemí bývalého sovětského svazu (-13 %) i domácím odběratelům (-8%).

Mimo to čelil Gazprom obvinění Evropské komise z porušování antimonopolních pravidel. Důvodem vyšetřování, které začalo v roce 2012 bylo podezření, že ruská společnost využívá svého dominantního postavení k bránění zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi východní a střední Evropy. Při prokázání viny Gazpormu, by ruská společnost mohla čelit pokutě ve výši až 10 % svých celosvětových tržeb.

Závislost na Evropě a hledání nových odběratelů

Závislost Evropy na ruském plynu je v současné době nevyhnutelná. To samé ovšem platí i pro ruského giganta, který je závislý na dodávkách plynu do Evropy. Ta je hlavním zahraničním odběratelem s odebíraným množstvím zhruba 120 miliard m³ ročně.

Gazprom v současné době vyvíjí snahu o diverzifikaci svých odběratelů. Důkazem toho jsou jednání s Čínou, která vyústila v podpis smlouvy o dodávce plynu do Číny. Již minulý rok byla uzavřena smlouva v hodnotě 400 miliard dolarů, jejíž součástí je vybudování nového plynovodu s názvem Síla Sibiře, který by měl dodávat plyn do Číny z východní části Sibiře. Počínaje rokem 2018 se Čína zavázala odebírat 38 miliard m³ plynu ročně po dobu 30 let.

Předmětem druhé smlouvy je vybudování plynovodu z oblasti Altaje s kapacitou dodávky 30 miliard m³ ročně. Čína tak předstihne dosud největšího odběratele Německo, do kterého Gazprom dodává zhruba 40 miliard m³ ročně.