Britský energetický gigant BP kvůli propadu cen ropy a zemního plynu, horšímu výhledu a plánované změně strategie odepíše majetek až za 17,5 miliardy dolarů (asi 418 miliard Kč). Firma dnes uvedla, že po koronavirové pandemii očekává rychlejší posun od fosilních paliv k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie. To je i součástí strategie BP.
Firma aktualizovala výhled ceny severomořské ropy Brent a nyní očekává, že cena se v dlouhodobém výhledu bude pohybovat kolem 55 dolarů za barel. Dlouhodobým výhledem se rozumí období let 2021 až 2050. V současné době se Brent prodává zhruba za 37 dolarů.
<blockquote>&#8222;Aktualizované ceny jsou zhruba 30 procent pod úrovní předchozích odhadů,&#8220; řekl mluvčí BP.</blockquote>
V důsledku toho firma za druhé čtvrtletí zaúčtuje odpisy majetku za 13 miliard až 17,5 miliardy dolarů po zdanění.
Tržní hodnota BP se v současné době pohybuje kolem 84 miliard dolarů (asi dva biliony Kč) a proti stavu před dvěma lety je skoro poloviční. Podobně jsou na tom po propadu cen ropy a odpovídajícímu poklesu cen akcií i konkurenční firmy ExxonMobil, Total či další.
BP na začátku června oznámila, že se chystá propustit zhruba 10.000 zaměstnanců, což odpovídá asi 15 procentům její celkové pracovní síly. Firma uvedla, že pandemie nemoci covid-19 prudce snížila ceny ropy i poptávku po této surovině. Generální ředitel Bernard Looney také plánuje, že zaměření firmy posune od těžby ropy a zemního plynu více k obnovitelným zdrojům energie.

Společnosti ve světě

BP kvůli propadu cen ropy odepíše majetek až za 17,5 miliardy USD

S rostoucí cenou ropy začínají těžební společnosti v USA obnovovat svou produkci. Do konce srpna by mohlo dojít k navýšení až o 2 miliony barelů denně, což by znamenalo návrat k předkrizovým hodnotám. Záležet bude ale zejména na vyjednáváních v rámci OPEC+, <a href="https://www.ft.com/content/22d4362e-48a1-4da4-9518-492025e7ea21">informovaly Financial Times</a>.
Cena ropy v posledních týdnech stabilně rostla a WTI překročila hranici <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-zdrazuje-trh-ceka-ze-velci-producenti-udrzi-snizeni-tezby">36 dolarů za barel</a>. Američtí producenti proto začali obnovovat své těžební kapacity, které uzavřeli v důsledku koronavirové krize. Pokud cena znova neklesne, mohla by produkce dle analytiků stoupnout do srpna až od 2 miliony barelů denně. To by znamenalo zvýšení z dnešních 11 milionů na přibližně 13 milionů barelů denně. V březnu tohoto roku pak dosáhla produkce vrcholu právě na této hodnotě.
<blockquote>„S cenou WTI přes 35 dolarů bude většina odstávek těžby v USA obnovena,“ uvedl pro Financial Times Ian Nieboer, ředitel konzultantské společnosti RS Energy Group.</blockquote>
Investice do nových ropných vrtů ovšem zůstávají oslabeny. V dlouhodobějším horizontu tak může znovu dojít k poklesu produkce právě kvůli nedostatečné obnově těžebních kapacit. Otázkou také zůstává, které společnosti na trhu zůstanou. Řada amerických těžařů je dlouhodobě vysoce zadlužena a rekordní pokles ceny lehké ropy WTI až do <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">záporných hodnot</a> byl poslední kapkou. O ochranu před věřiteli zažádala již v dubnu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americti-tezari-ropy-nad-propasti-az-40-nich-muze-pozadat-ochranu-pred-veriteli">Whiting Petroleum</a> a spekuluje se o blížícím se <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/nekdejsi-druhy-nejvetsi-producent-plynu-usa-stoji-pred-bankrotem">bankrotu Chesapeak Energy</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591466992.json“}
<h2>Rozhodující bude vyjednávání v rámci OPEC+</h2>
Cena ropy je pod tlakem již od začátku roku a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. V důsledku koronavirové krize a poklesu poptávky pak byli <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/opec-snizi-svou-produkci-takrka-10-milionu-bpd">představitelé OPEC a jejich partnerů nuceni uzavřít dohodu</a> o snížení produkce ropy o 9,7 milionů barelů denně. <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-dohodl-prodlouzeni-nizsi-tezby-ropy-do-konce-cervence">V sobotu pak byla dohoda prodloužena</a> o další měsíc až do konce července.
Zatím tedy došlo k částečné stabilizaci trhu. Obnovené kapacity amerických těžařů ovšem mají potenciál tuto křehkou rovnováhu narušit. Případná reakce OPEC+ pak bude zásadní pro postupné zotavování americké produkce.

Ropa

Americká produkce ropy se může do konce srpna vrátit na své předkrizové hodnoty

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CX3EF?fbclid=IwAR1f2YAGiZ36E_lQiTb5sC7TlMz409T4sJE9FmmpZ5OAefTLZYG6ttw_7X8">Informaci uvedla agentura Reuters</a>.
Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.
Ten na začátku měsíce května pořádal aukci na alokaci přepravní kapacity pro třetí kvartál letošního roku. Dle zástupců společnosti se povedlo jejich prostřednictvím zadat poměrně významnou přepravní kapacitu (asi 80 %). Účastníky, kteří v aukci zvítězili, však Gaz-System nezveřejnil.
Rusko by teoreticky mělo mít přístup k dodatečné přepravní kapacitě po dokončení podmořského plynovodu Nord Streamu 2. To se očekává počátkem příštího roku, prozatím je ale stavba <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni?utm_source=www.seznam.cz&amp;utm_medium=sekce-z-internetu">pozastavena, i kvůli americkým sankcím</a>. Přítomnost ruské speciální lodi v oblasti však dává naději, že by <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">pokládka posledních 160 km potrubí plynovodu mohla brzy pokračovat</a>.
V minulém týdnu však stavba<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/plynovod-nord-stream-2-nedostal-v-nemecku-vyjimku-z-pravidel-eu" target="_blank" rel="noopener"> nedostala výjimku</a> od německého regulátora, což s největší pravděpodobností způsobí další zpoždění v uvedení plynovodu do provozu.
Varšava opakovaně uvedla, že po roce 2022, kdy má skončit další dlouhodobá smlouva o dodávkách plynu, nebude již nakupovat žádný ruský plyn. Dle analytiků jsou neshody mezi Moskvou a Varšavou v souvislosti s dovozem plynu jen dalším produktem politického napětí mezi Ruskem a Evropou, které bylo vyvoláno především anexí Krymu v roce 2014. Očekává se, že vývoz Gazpromu do Evropy letos klesne přibližně o 17 % ve srovnání s rokem 2019.
Polsko, které více než polovinu své poptávky pokrývá plynem z Ruska, nyní rozšiřuje <a href="https://oenergetice.cz/plyn/infografika-jak-funguje-lng-terminal-ve-svinousti">LNG terminál v baltském Svinoústí</a>, staví také plynovod spojující Polsko a Norsko.

Plynárenství

Tranzitní dohoda ohledně ruského plynu přes Polsko nebude prodloužena

Německá vláda se <a href="https://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/tennet-bund-will-bei-netzwerkbetreiber-einsteigen-a-00000000-0002-0001-0000-000170816304">dle informací serveru Der Spiegel</a> chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CQ41D">uvádí agentura Reuters</a>. 
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption alignnone" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<h2>Vládnoucí strany jsou ohledně výše podílu nejednotné</h2>
Zatímco německý ministr financí Olaf Scholz, zástupce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), prosazuje, aby Německo odkoupilo většinový podíl ve společnosti, představitelé ministerstva hospodářství vedeného Křesťanskodemokratickou Unií (CDU/CSU) dávají přednost podílu nepřesahujícímu 50 %.
Scholz a SPD jsou obecně pro to, aby stát hrál větší roli v německých provozovatelích přenosové soustavy, zejména s ohledem na masivní investiční potřeby, které jsou nezbytné pro umožnění transformace německé energetiky a vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. CDU kancléřky Angely Merkelové je v tomto ohledu skeptičtější a pokud možno upřednostňuje soukromé vlastnictví.
Německo aktuálně vlastní pouze 20% podíl ve společnosti 50Hertz, dalším z celkově čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. V roce 2018 německá vláda schválila odkup tohoto podílu, aby zabránila <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/zajem-ciny-podil-provozovateli-prenosove-soustavy-50hertz-budi-nemecku-obavy">obávanému vstupu čínského investora</a>.
<h2>Ambiciózní německé cíle podílu OZE si vyžádají miliardové investice</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;">
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a></figure><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
TenneT již delší dobu jedná se svým majitelem o tom, jak zaplnit mezeru ve financování svého ambiciózního desetiletého plánu. Mluvčí společnosti TenneT zopakovala, že skupina právě vede rozhovory s nizozemským státem o požadavcích na vlastní kapitál, a očekává se, že nová řešení budou brzy předložena parlamentu této země.
Mezi roky 2019-2028 <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Profile/2018_pic/TenneT-Integrated-Annual-Report-2018.pdf">plánuje TenneT investovat přibližně 35 miliard eur</a> (965 mld. korun), z čehož má velká část připadnout na financování rozvoje německé přenosové soustavy. Vysoké požadavky na rozvoj německé sítě souvisí zejména s ambiciózním cílem podílu OZE na výrobě elektřiny, který má <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-podilu-oze-vyrobene-elektrine-dosahl-oblasti-50hertz-rekordnich-60">ze současných cca 40 %</a> do roku 2030 narůst na 65 %.
Německá páteřní vedení mají být navíc z důvodu stížností obyvatel <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">vedena podzemními kabely</a>, což představuje oproti nadzemním vedením dle Petera Hoffmana <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">2-3násobně vyšší investici</a>. Rozdíl se může v závislosti na terénu a překážkách v trase vyšplhat však <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/jsou-podzemni-kabelova-vedeni-resenim-ceskou-krajinu">až na desetinásobek</a>.
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, který je zcela vlastněn Českým státem, kdy výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.
<a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Gridmaps/ENG/Gridmap_Germany_ENG.pdf"><img class="wp-image-50849 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg 749w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-375x512.jpg 375w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-768x1049.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-725x991.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-800x1093.jpg 800w" alt="" width="749" height="1024" /></a>Část německé přenosové soustavy provozovaná společností TenneT. Zdroj: TenneT

Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance

Francouzské ropné společnosti Total klesl v prvním čtvrtletí očištěný čistý zisk o 35 procent na 1,78 miliardy USD (44,3 miliardy Kč). Na hospodaření má negativní dopad pandemie koronaviru, která prudce snížila poptávku po pohonných hmotách, a nízké ceny ropy. Výsledky ale překonaly odhady analytiků a firma slíbila, že ponechá čtvrtletní dividendu na loňské úrovni. Sníží však dále plánované investice na letošní rok.
Analytici dotazovaní agenturou Refinitiv čekali v průměru zisk 1,3 miliardy USD. Firma za první čtvrtletí vyplatí dividendu 0,66 eurocentu (18 Kč) na akcii, stejně jako loni.
Total upozornil, že ceny ropy klesly v prvním čtvrtletí v průměru o 30 procent. Těžba firmy však stoupla o pět procent na tři miliony barelů ropného ekvivalentu. Za celý rok však Total očekává snížení těžby nejméně o pět procent.
<figure id="attachement_600" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pumpjack-591934_1280-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pumpjack-591934_1280-800x600.jpg" alt="Ropný vrt" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Total už koncem března oznámil, že kvůli propadu poptávky sníží plánované investice na letošní rok o více než 20 procent na 15 miliard USD. V dnešním prohlášení uvedl, že dále sníží investice na 14 miliard.
Total původně plánoval v nadcházejících letech zrychlit růst výplaty dividend. V dnešním prohlášení výhled výplaty dividendy na celý rok neuvedl. Konkurenční firma Royal Dutch Shell minulý týden oznámila, že poprvé od druhé světové války sníží výplatu dividendy, aby si v nejisté době zajistila hotovost, napsala agentura Reuters.

Čtvrtletní zisk Totalu kvůli levné ropě klesl o 35 %

Nízké spotřeba ropy a s tím spojený propad cen na trzích ohrožuje finanční zdraví amerických těžařů. Podle dubnového průzkumu až 40 % těžařů může čelit bankrotu, pokud se budou následující rok držet ceny ropy kolem 30 dolarů za barel.  
Před americkými těžaři stojí nebývalá výzva. Současné ceny ropy přímo ohrožují jejich finanční zdraví a řada z nich může v následujících letech zbankrotovat, pokud se ceny nezotaví. Problémy ovšem neočekávají pouze těžaři, ale <a href="https://www.reuters.com/article/us-global-oil-usa-restructuring/bankruptcy-looms-over-u-s-energy-industry-from-oil-fields-to-pipelines-idUSKCN2250FQ?fbclid=IwAR1ff1MSgCNPnwcvMztde-x4AJWl8S96xTQ0lTpEylQWRSgO_1gu_Pc9PCA">například i provozovatelé ropovodů nebo rafinérie, které mají nižší odbyt</a>.
V důsledku pandemie koronvairu se podle odhadů mohla poptávka po ropě propadnout až o 30 %, zejména kvůli propadu spotřeby v dopravě. To má pochopitelně za důsledek přebytek ropy na světových trzích, což přinutilo ropné společnosti veškeré přebytky skladovat v zásobnících. Ty se ovšem začaly rychle plnit a i kvůli tomu jsme měli poprvé v historii možnost vidět cenu americké lehké <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">ropy WTI v záporných hodnotách</a>.
<blockquote>„Dozvuky propadu cenu budou pociťovat všichni v ropném odvětví a všichni, kteří tomuto odvětví poskytují služby,“ uvedl pro agenturu Reuters Buddy Clark, partner v právní kanceláři Haynes and Boone.</blockquote>
Již před krizí přitom řada těžařů byla značně zadlužená. Někteří v důsledku provozních nákladů a investic, jelikož předvídali spíše zotavení cen ropy, jiní kvůli větším akvizicím. Příkladem společnosti, která si nevybrala pro významnou akvizici ideální dobu, je společnost Occidental Petroleum Corp. Ta koupila na konci loňského roku společnost Anadarko Petroleum Corp v transakci s odhadovanou hodnotou cca 55 mld. USD.
Podle zdrojů agentury Reuters z bankovního sektoru lze v dalších týdnech očekávat nové žádosti o ochranu před věřiteli z ropného sektoru. Jedna z prvních společností tak ostatně učinila již na začátku dubna. Whiting Petroleum se stala jednou z prvních významných společností, která tak v důsledku aktuální krize učinila.
<figure id="attachment_55224" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-55224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-800x534.jpg 800w" alt="ropa, oil, rig" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Lindsey G na serveru flick.com</figcaption></figure>
Mnoho dalších společností již činí kroky, aby se podobnému osudu mohly vyhnout. Například Chesapeake Energy si již zajistila služby odborných poradců, kteří jí mají pomoci zvládnout dluhy. O krok dál se již nyní dostala společnost Valaris, která vstoupila do jednání s věřiteli, aby prozkoumala možnosti <a href="https://www.reuters.com/article/valaris-bankruptcy/offshore-driller-valaris-to-explore-bankruptcy-with-its-creditors-sources-idUSL1N2C5208">insolvence a restrukturalizace</a>.
<h2>Bankroty pocítí nejen ropný průmysl, ale i banky</h2>
Podle dubnového průzkumu kansaské centrální banky může <a href="https://www.nytimes.com/reuters/2020/04/23/business/23reuters-global-oil-usa-restructuring.html">až 40 % těžařů žádat ochranu před věřiteli</a>, pokud se v průběhu následujícího roku bude ropa pohybovat kolem 30 dolarů za barel. Právní kancelář Haynes and Boone jde s odhady ještě dále – až polovina z  60 největších těžařů je ohrožena, budou odvracet restrukturalizaci a hledat další zdroje hotovosti.
Případný bankrot těžařů ovšem dopadne i na společnosti, které jsou s výrobou přímo propojeni. Kupříkladu provozovatelé ropovodů jsou nejvíce ohroženi, jelikož řada těžařů se bude snažit zbavit povinností ze smluv na přepravu ropy.
Dopadům se nevyhne ani bankovní sektor. Ten bude zasažen nejen z postavení věřitele, ale jelikož některá těžařská zařízení budou podléhat bankovní zástavě, budou to právě banky, které budou muset řešit další provoz těchto zařízení nebo jejich prodej.
Na podstatný útlum činnosti těžařů již nyní ukazují i počty amerických vrtů k těžbě ropy. Jen od poloviny března poklesl jejich počet o 35 % (pokles z 683 na 438 ke konci minulého týdne).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587672465.json“}
Dá se přitom předpokládat, že data na konci tohoto týdne vykážou další pokles, jelikož ceny ropy v tomto týdnu zaznamenaly významný propad a výhled se pro těžaře alespoň na další měsíce spíše zhoršuje. Pokud si některý z těžařů nezajistil prodeje za vyšší ceny dostatečně dopředu, ale spoléhal se pouze na nejbližší termínované kontrakty, může mít existenční problémy.

Američtí těžaři ropy nad propastí, až 40 % z nich může požádat o ochranu před věřiteli

V aktuálním boji o podíl na ropném trhu a rozkolu mezi Ruskem a Saúdskou Arábií by mohl, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/in-oil-market-standoff-with-saudi-arabia-weakened-rouble-helps-russia/?fbclid=IwAR2sztYYYZoMdCLkgOAnAumMkUGl6QfMSEOKJkRKI7LnIUYnjvrL3IPqyqc">dle výpočtů</a> agentury Reuters, pokles rublu dát Rusům výhodu, jelikož by ropu produkovali levněji než Saúdové.
Ruská měna ztratila od počátku března letošního roku téměř pětinu své hodnoty vůči americkému dolaru (cena ropy je v dolarech za barel). Důležité je datum 6. 3. 2020, protože je to den, kdy došlo k neúspěšnému vyjednávání o prohloubení ropných škrtů (návrh o 1,5 mil. bpd), jakožto i k neprodloužení současných škrtů (1,7 mil. bpd).
Skokový propad cen ropy v důsledku koronaviru a nevydařeného jednání zastupitelů OPEC+ výrazně přispěl k oslabení rublu až na hranici pohybující se okolo 80 USD/RUB, tedy na nejslabší úroveň od začátku roku 2016.
Oproti tomu je nutné uvést, že saúdská měna, saúdský riyal (SAR), je <a href="https://www.kurzy.cz/zpravy/393315-saudsky-rial-mena-ktera-muze-zpusobit-velke-problemy/">vázána</a> na americký dolar pevným směnným kurzem 3,75 USD/SAR.
Produkční náklady ruské společnosti Rosněfť byly v loňském roce v průměru na hodnotě 199 rublů za barel ropného ekvivalentu, neboli 3,1 USD. Saúdská společnost Saudi Aramco pak měla produkční náklady na úrovni 10,6 SAR (2,8 USD).
Produkční náklady Rosněfti by ovšem v důsledku propadu hodnoty rublu mohly klesnout až na cca 2,5 USD, jak vyplývá z výpočtů agentury Reuters založených na aktuálním směnném kurzu USD/RUB. Dotaz agentury Reuters na reálný dopad na náklady společnosti Rosněfť nezodpověděla.
<blockquote>„Jak je zdůrazněno v našich nedávných finančních výsledcích za rok 2019, Saudi Aramco si udrželo pozici mezi producenty s nejnižšími produkčními náklady celosvětově,“ komentovali situaci zástupci Saudi Aramco.</blockquote>
Spolupráce tak má skončit k 31. 3. 2020 a obě strany daly jasně najevo, že svou produkci plánují navýšit, čímž usilují také o podíl na trhu, který v minulosti ztratili ve prospěch USA a dalších producentů, kteří se na ropných škrtech nepodíleli.
Igor Sechin, výkonný ředitel Rosněfti, označoval v minulosti koordinované snižovaní produkce za škodlivé (pro producenty) a prohlašoval, že ničí ruský ropný průmysl, zatímco vytváří prostor pro zvýšení dodávek z amerických ropných břidlic.

V současném měření sil na ropném trhu se Saúdskou Arábií napomáhá Rusku oslabení rublu

Oznámení o zvýšení produkce ze strany Saúdské Arábie a Ruska po <a href="https://oenergetice.cz/ropa/nevydarene-vyjednavani-prohloubeni-ropnych-skrtu-ze-strany-opec-zpusobilo-skokovy-propad-cen-ropy">neúspěšném vyjednávání</a> OPEC+ ve Vídni znamenalo rapidní pokles cen ropy a citelný pokles marže pro její producenty. Největší obchodní na trhu však <a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Traders-Are-Making-A-Killing-In-The-Oil-Price-War.html">dle serveru oilprice.com</a> vyhlížejí obrovské zisky.
<a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Why-2020-Could-Be-A-Record-Year-For-Oil-Trading-Giants.html">Alex Kimani</a> v lednu letošního roku již psal o tradingových společnostech působících na ropném trhu, které vydělaly v roce 2019 rekordní sumy na přerušení dodávek ropy do Evropy z Rusku z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/transneft-ropa-evropu-byla-kontaminovana-umyslne">kontaminace</a> ruské ropy a <a href="https://oenergetice.cz/ropa/utoky-ropnou-infrastrukturu-saudske-arabie-zvysuji-nejistotu-pred-prvni-verejnou-nabidkou-akcii-saudi-aramco">zářijových útoků</a> na ropnou infrastrukturu Saúdské Arábie.
A rok 2020 začal být z pohledu cen komodit ještě více volatilním než rok 2019. Zatímco ropní producenti mohou přijít až o miliardy dolarů, obchodníci situace využívají k nákupu levné ropy a spekulativnímu prodeji v pozdějším období, tzn. začíná také boj o skladovací kapacity sloužící k zajištění profitu.
Saúdové snížili cenu své ropy pro dubnovou dodávku na asijské trhy o 6 $/bbl, o 8 $/bbl pro Evropu a o 7 $/bbl pro USA. Spread mezi dubnovou a květnovou dodávkou tak dle dat Oilprice.com činil 1 $/bbl.
<blockquote>„Spěchá, aby zaplnila každý metr krychlový úložiště, přitom jak všichni v regionu, včetně střední Evropy, hledají skladovací kapacitu,“ řekl obchodník na ropném trhu s odkazem na svou společnost působící v oblasti Středozemního moře.</blockquote>
Data oilprice.com ukazují, že šestiměsíční spread futures kontraktů na ropu Brent činí 4,95 $/bbl, což dává obchodníkům s dostupnou skladovací kapacitou možnost zajistit si značný profit.
Vzhledem k rychlému naplňování skladovacích kapacit se obchodní uchýlili ke skladování ropy také na ropných tankerech.
<blockquote>„Náklady na pronájem VLCC, který může nést až 2 mil. barelů ropy a může být použit jako plovoucí úložiště, byly v úterý odhadnuty na 38 700 $/den v porovnání s páteční hodnotou 30 700 $/den a 14 800 $/den měsíc zpátky,“ uvedl pro agenturu Reuters obchodník s lodní kapacitou.</blockquote>
Pro financování podobných obchodů jsou velmi důležité také <a href="https://www.ccn.com/fed-will-trap-u-s-economy-in-recession-with-0-interest-rates/">takřka</a> nulové úrokové sazby, jelikož si obchodní společnosti často berou <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2016-05-04/oil-majors-use-billions-to-profit-from-contango-before-it-fades">velké půjčky</a>, aby pokryly skladovací náklady.
Dle <a href="https://oilprice.com/Energy/Crude-Oil/Saudi-Arabia-Prepares-To-Flood-The-Market-With-Even-More-Oil.html">dostupných informací</a> navíc požádala Saúdská Arábie společnost (státem vlastněnou) Saudi Aramco o zvýšení produkční kapacity z 12 mil. bpd na 13 mil. bpd. Cenový spread jednotlivých kontraktů se tak může dále prohloubit.

Obchodníci s ropou využívají situace na ropném trhu a vyhlíží obří zisky

Na ropný trh nyní působí mnoho silných faktorů, které tlačí cenu této komodity směrem dolů. Situace okolo koronaviru, výsledek jednání kartelu OPEC+ ve Vídni a výhled blížící se ekonomické krize. Výrazný propad cen, který byl k vidění na počátku tohoto týdne, by mohl mít <a href="https://oilprice.com/Energy/Crude-Oil/Oil-Price-Crash-50-Of-US-Shale-Could-Go-Bankrupt.html">katastrofální dopad</a> na ropné producenty v USA.
<h2>Obava o poptávku</h2>
Koronavirus se dále šíří a jednotlivé země přijímají stále tvrdší opatření. Počet případů v USA vzrostl a v následujících dnech by mohl explodovat, což by si vynutilo reakci Trumpovy vlády.
Zpomalení ekonomiky silně dopadlo na poptávku po energetických komoditách nejen Číně, kde došlo vzhledem k preventivním opatřením k zastavení mnoha průmyslových podniků, ale také v Evropě. Vzhledem k rychle rostoucímu počtu nakažených v USA se dá očekávat také dopad na tamní ekonomiku, tedy i poptávku po komoditách.
Dow Jones index, jeden z nejznámějších akciových indexů na světě, se během týdne propadl o více než 16 % a trh zaplavila panika. Obava o budoucí poptávku energetických komodit je tak z krátkodobého a střednědobého hlediska zcela na místě.
<h2>Bohatá nabídka</h2>
Ropní producenti navíc museli v minulém týdnu skousnout další, pro ně velmi trpké, novinky. Nejen že se kartel OPEC+ nedomluvil na prohloubení stávajících ropných škrtů (návrh na navýšení o 1,5 mil. bbl/d), ale neodsouhlasil ani prodloužení těch současných (1,7 mil. bbl/d).
Pokud k tomu připočteme víkendové <a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Saudi-Arabia-To-Flood-Oil-Markets-With-An-Extra-26-Million-Bpd.html">prohlášení</a> Saúdů o navýšení produkce o 2,6 mil. bbl/d a slevách pro odběratele, dostaneme se k největšímu cenovému propadu ropy od roku 1991.
<h2>Dopad na producenty břidlicové ropy v USA</h2>
Průmysl USA může současná krize na trhu s ropou poznamenat dokonce více než finanční krize z roku 2008. Před deseti lety se ropa z břidlice takřka netěžila (v porovnání s nynější těžbou) a nižší ceny ropy ekonomice USA naopak prospěly. Tehdy se navíc OPEC domluvil na snížení produkce. Dnes by nízké ceny mohly ohrozit ropné producenty, tzn. velké množství pracovních míst, v Texasu, Severní Dakotě, Appalachii a dalších oblastech.
<blockquote>&#8222;Žádná společnost v našem pokrytí nemůže udržet produkci na více než pár měsíců v rámci cash flow a výdajům při ceně 35 $ za WTI,&#8220; pronesl Charles Meade z investiční banky Johnson Rice &amp; Co.</blockquote>
Dle analytiků společnostem těžícím břidlicovou ropu banky peníze nepůjčí, jelikož historicky měly problémy s cash flow a schopností splácet své dluhy. Jednalo by se tak o vysoce rizikové půjčky.
<blockquote>&#8222;V příštích 12 měsících bude v našem průmyslu vyhlášeno mnoho bankrotů a desetitisíce lidí bude propuštěno,&#8220; uvedl Scott Sheffield, výkonný ředitel Pioneer Natural Resources.</blockquote>