Největší energetická společnost v Evropě, italský Enel, se chystá v příštích deseti letech investovat zhruba 160 miliard eur (4,2 bilionu Kč). Firma se zaměří na projekty šetrnější k životnímu prostředí a urychlí odklon od fosilních paliv, jako je uhlí. Cílem je být zcela bez uhlíkových zdrojů do roku 2050. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Celkem by měla firma v příštích deseti letech zmobilizovat investice za 190 miliard eur (asi pět bilionů Kč), což jí umožní zvýšit zisk a do roku 2030 snížit emise uhlíku o 80 procent. S uhlím chce firma skončit už v roce 2027, což je o tři roky dříve, než plánovala dosud.
Největší energetické firmy v Evropě teď výrazně investují do takzvané čisté energie. Technologický pokrok a přísnější pravidla na ochranu životního prostředí je nutí přehodnotit strategii a více se zaměřit hlavně na ochranu klimatu. To se netýká jen výrobců elektřiny, ale i velkých firem v odvětví těžby ropy a zemního plynu.
Španělský rival Iberdrola tento měsíc uvedl, že do roku 2025 se chystá investovat 75 miliard eur do produkce energie z obnovitelných zdrojů, sítí a maloobchodních aktivit.
<figure id="attachement_2680" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Enel, který má kontrolu nad španělskou energetickou společností Endesa, chce do roku 2030 vynaložit 70 miliard eur do obnovitelných zdrojů energie a jejich kapacitu téměř ztrojnásobit na 120 gigawattů (GW).
<blockquote>&#8222;Jako zcela dominantní hráč v odvětví obnovitelných zdrojů energie máme největší výrobní kapacity v soukromém sektoru,&#8220; prohlásil generální ředitel Enelu Francesco Starace.</blockquote>
Firma očekává, že zisk z hlavních aktivit se do roku 2023 bude zvyšovat tempem pět až šest procent ročně. Zvýší se ale i čisté zadlužení, a to na 57 až 58 miliard eur (1,5 bilionu Kč), jehož prostřednictvím chce firma financovat svůj další růst. Dividendy se pak mají v příštích třech letech zvyšovat tempem sedmi procent ročně.

Společnosti ve světě

Největší evropská energetická společnost Enel chystá masivní investice, urychlí odklon od fosilních paliv

Největší polská energetická skupina PGE plánuje do konce roku 2021 oddělit svá uhelná aktiva od dalších aktivit. Uvedl to generální ředitel Wojciech Dombrowski. V současnosti státní firma vyrábí většinu elektřiny z uhlí a lignitu, plánuje se však do roku 2050 stát klimaticky neutrální a do roku 2030 investovat 75 miliard zlotých (446,9 miliardy Kč) do výstavby zdrojů obnovitelné energie a dalších projektů.
<blockquote>&#8222;Naše strategie je odpovědí na změny trhu. Z transformace není cesty zpět. PGE bude hrát významnou úlohu v dosažení klimatické neutrality Polska,&#8220; prohlásil Dombrowski na tiskové konferenci.</blockquote>
Polsko je jediným státem EU, který se nepřipojil k unijnímu slibu být do roku 2050 klimaticky neutrální. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že země potřebuje více času k přesunu ekonomiky z uhlí ke zdrojům s nulovými emisemi, napsala agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Je to mimořádný a důležitý den pro polský energetický sektor, protože máme první komplexní strategii PGE, která spadá pod energetickou politiku země, strategii, která se vydává směrem ke stoprocentní zelené energii v roce 2050,&#8220; zdůraznil ministr pro klima Michal Kurtyka.</blockquote>
PGE se chce stát klimaticky neutrální prostřednictvím oddělení svých uhelných aktiv, která zahrnují důl na lignit a elektrárny, a také pomocí investic do větrných farem, na pevnině i na moři, solárních elektráren a zařízení na ukládání energie. Oddělení uhelných aktiv také pomůže PGE získat další finance od bank, které se zdráhají půjčovat skupinám napojeným na uhlí.
<blockquote>&#8222;Podle našeho názoru by bylo optimální oddělit aktiva do konce roku 2021,&#8220; řekl Dombrowski.</blockquote>
Dodal, že analýzy PGE ukazují, že banky a další finanční instituce jsou otevřené tomu, že poskytnou peníze firmě, pokud nebude mít uhelná aktiva.
Zatímco investoři plány skupiny vítají, ekologové je kritizují. &#8222;Transformace zahrnující oddělení uhelných aktiv není transformací. Z hlediska životního prostředí, polských žen a mužů a klimatické krize je to jen přesun špinavých aktiv z jedné kapsy do druhé,&#8220; prohlásil energetický analytik Greenpeace Piotr Wójcik.

Polská PGE chce do konce roku 2021 oddělit uhelný majetek

Ruské plynárenské společnosti Gazprom ve druhém čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o více než polovinu na 149,2 miliardy rublů (44,5 miliardy Kč). Firma dnes také uvedla, že trh s ropou a zemním plynu se ale již zotavuje z dopadů pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Reuters.
Světoví producenti ropy a zemního plynu se potýkají s nižšími cenami těchto surovin a s propadem poptávky po nich vlivem pandemie. Na ruské firmy ale ještě nepříznivě dopadá slabší kurz rubl, který zvyšuje dluh v cizí měně.
Státnímu Gazpromu se ale i tak podařilo čtvrtletí uzavřít se ziskem, zatímco v prvních třech měsících roku vykázal ztrátu 116 miliard rublů. V třetím kvartálu se obchodování podle společnosti zlepšuje.
<figure id="attachement_8467" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/alexei-miller-gazprom-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/alexei-miller-gazprom-800x535.jpg" alt="Předseda Gazpromu Alexej Miller. Zdroj: Gazprom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Tržby Gazpromu v období od dubna do června meziročně klesly skoro o 35 procent na 1,16 bilionu rublů (346 miliard Kč).
Finanční ředitel Famil Sadygov řekl, že ohledně dividend se podnik bude držet dříve ohlášeného plánu. Trhy se podle něj v tomto čtvrtletí zlepšily. V Evropě cena plynu k okamžitému dodání přesáhla 100 dolarů (2200 Kč) za 1000 čtverečních metrů zemního plynu.
Tržby za dodávky zemního plynu do Evropy, které jsou hlavním zdrojem příjmů Gazpromu, v prvním pololetí meziročně klesly o 47 procenta na 756,3 miliardy rublů.

Gazpromu kvůli nízké poptávce klesl zisk o více než polovinu

Čistý zisk saúdskoarabské ropné společnosti Aramco se ve druhém čtvrtletí kvůli nízkým cenám ropy meziročně propadl téměř o tři čtvrtiny na 24,6 miliardy rijálů (zhruba 146 miliard Kč). Oznámila to dnes státem kontrolovaná firma, která je největší exportérem ropy na světě.
Ceny ropy v letošním roce tvrdě zasáhl pokles poptávky, který je důsledkem negativních dopadů šíření koronaviru na ekonomickou aktivitu. K poklesu čtvrtletního zisku firmy Aramco přispěly rovněž nižší marže u rafinerských a chemických aktivit. Zisk tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali na 31,1 miliardy rijálů, napsala agentura Reuters.
Společnost Aramco koncem loňského roku vstoupila na burzu v Rijádu a stala se prvním podnikem na světě, jehož tržní hodnota překonala dva biliony dolarů. Koncem minulého měsíce však saúdskoarabskou firmu z postu největšího podniku světa podle tržní kapitalizace sesadil americký technologický gigant Apple.
pmh mka

Ropa

Čtvrtletní zisk saúdskoarabské ropné firmy Aramco prudce klesl

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/ukraine-says-no-plans-to-resume-gas-purchases-from-russia/?fbclid=IwAR23tgEbdJJCqujs5AYebcC3RRZwCY3KmSP7vCjlszO6zkW9q-9B58SJq3Q">uvedla</a>, že aktuálně neuvažuje o nákupu zemního plynu z Ruska, od kterého přestala plyn nakupovat v roce 2015. Dle vyjádření společnosti zatím ruští představitelé nenabídli za odběr zemního plynu konkurenceschopné ceny, respektive ani další podmínky smlouvy.
Ukrajina byla jedním z největších odběratelů ruského plynu do doby, než došlo k anexi Krymu a vyhrocení vztahů mezi oběma státy v roce 2014. Poté, během listopadu 2015, přestala nakupovat ruský plyn a nahradila jej dodávkami plynu proudícího z Evropy.
<h2>Reforma trhu se zemním plynem</h2>
Ukrajina začala s avizovanou reformou trhu se zemním plynem, která zahrnuje například zrušení státem regulovaných cen zemního plynu pro průmyslové uživatele. Reforma trhu je jednou z prerekvizit pro získání financování z Mezinárodního měnového fondu.
<blockquote>„Reforma ukrajinského trhu se zemním plynem vytvořila příležitost pro ukrajinské nebo zahraniční obchodníky, aby nakoupili plyn z Ruska, pokud budou ceny a podmínky konkurenceschopné. Zatím ovšem Rusko nenabídlo plyn pod takovými podmínkami,“ uvedl Andriy Kobolyev, výkonný ředitel Naftogazu, pro agenturu Reuters.
„Ukrajina se nikdy nevrátí do doby zkorumpovaných energetických dohod a energetické závislosti na Rusku, a oni to vědí,“ komentuje dále Kobolyev aktuální vyjednávání o nákupu zemního plynu.</blockquote>
<h2>Tranzitní dohoda</h2>
V loňském roce proběhly mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem jednání o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, jelikož tehdy platná smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Co předcházelo uzavření dohody o tranzitu plynu se můžete dočíst například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektricke-energie-zemniho-plynu-uzavreni-dohody-ruskem-ukrajinou-poklesly">zde</a>.
Poplatky za tranzit ruského plynu představovaly pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů). Ukrajina požadovala, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/naftogaz-vychozi-variantou-od-roku-2020-nulovy-tranzit-ruskeho-plynu-pres-ukrajinu">také vzhledem k výstavbě nového plynovodu Nord Stream II,</a> dlouhodobou smlouvu (minimálně na 10 let) a garantované množství zemního plynu (60 miliard m³/rok), který by proudil přes její území. Gazprom chtěl naopak pouze krátkodobé prodloužení tranzitní smlouvy.
Po dlouhém vyjednávání se zástupci Naftogazu a Gazpromu na poslední chvíli přece jen domluvili na tranzitu plynu na dalších 5 let. Pro rok 2020 <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/122119-russia-to-transit-65-bcm-of-gas-through-ukraine-in-2020-under-new-deal-gazprom">by měl tranzit ruského plynu přes Ukrajinu činit</a> 65 miliard m³, mezi roky 2021-2024 pak 40 miliard m³.
<blockquote>„Je to konec roku, ale nikoli konec úspěchu,“ komentoval tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskiy. „Ukrajinský transportní systém bude naplněn, a to znamená energetickou bezpečnost a dobré životní podmínky pro Ukrajince,“ dodal.</blockquote>
Dle ukrajinského prezidenta by měla Ukrajina za transport plynu v následujících 5 letech inkasovat přinejmenším 7 miliard dolarů.
V prvním pololetí letošního roku, které bylo poznamenané nadprůměrně teplým počasím a COVID-19, proteklo dle Kobolyeva skrze Ukrajinu 25 miliard m³ zemního plynu, což v porovnání se stejným obdobím loňského roku značí pokles o 45 %.

Komoditní trhy

Ukrajina aktuálně neuvažuje o obnovení nákupu ruského plynu

Ruská plynárenská společnost Gazprom se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 116 miliard rublů (38,5 miliardy Kč) po zisku 536 miliard rublů před rokem. Firma dnes také uvedla, že se v důsledku koronavirové krize potýká s poklesem poptávky a cen na trzích s plynem.
Tržby ve čtvrtletí meziročně klesly o 26 procent na 1,7 bilionu rublů (561,6 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je rovněž klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
<figure id="attachement_6840" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/gazprom-pipes-big.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/gazprom-pipes-big.jpg" alt="Gazprom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Minulý týden tiskové agentury s odvoláním na údaje celního úřadu informovaly, že tržby Gazpromu z vývozu zemního plynu prostřednictvím plynovodů se v prvních pěti měsících letošního roku propadly o 53 procent na 9,7 miliardy dolarů (229 miliard Kč).
Ruská agentura Interfax také upozornila, že průměrná exportní cena Gazpromu v květnu klesla na 94 dolarů (2215 Kč) za 1000 metrů krychlových plynu. Podle Interfaxu se tak dostala pod úroveň, při které jsou dodávky do Evropy pro Gazprom ziskové.

Plynárenství

Ruská plynárenská společnost Gazprom se v 1. čtvrtletí propadla do ztráty

Britský energetický gigant BP kvůli propadu cen ropy a zemního plynu, horšímu výhledu a plánované změně strategie odepíše majetek až za 17,5 miliardy dolarů (asi 418 miliard Kč). Firma dnes uvedla, že po koronavirové pandemii očekává rychlejší posun od fosilních paliv k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie. To je i součástí strategie BP.
Firma aktualizovala výhled ceny severomořské ropy Brent a nyní očekává, že cena se v dlouhodobém výhledu bude pohybovat kolem 55 dolarů za barel. Dlouhodobým výhledem se rozumí období let 2021 až 2050. V současné době se Brent prodává zhruba za 37 dolarů.
<blockquote>&#8222;Aktualizované ceny jsou zhruba 30 procent pod úrovní předchozích odhadů,&#8220; řekl mluvčí BP.</blockquote>
V důsledku toho firma za druhé čtvrtletí zaúčtuje odpisy majetku za 13 miliard až 17,5 miliardy dolarů po zdanění.
Tržní hodnota BP se v současné době pohybuje kolem 84 miliard dolarů (asi dva biliony Kč) a proti stavu před dvěma lety je skoro poloviční. Podobně jsou na tom po propadu cen ropy a odpovídajícímu poklesu cen akcií i konkurenční firmy ExxonMobil, Total či další.
BP na začátku června oznámila, že se chystá propustit zhruba 10.000 zaměstnanců, což odpovídá asi 15 procentům její celkové pracovní síly. Firma uvedla, že pandemie nemoci covid-19 prudce snížila ceny ropy i poptávku po této surovině. Generální ředitel Bernard Looney také plánuje, že zaměření firmy posune od těžby ropy a zemního plynu více k obnovitelným zdrojům energie.

BP kvůli propadu cen ropy odepíše majetek až za 17,5 miliardy USD

S rostoucí cenou ropy začínají těžební společnosti v USA obnovovat svou produkci. Do konce srpna by mohlo dojít k navýšení až o 2 miliony barelů denně, což by znamenalo návrat k předkrizovým hodnotám. Záležet bude ale zejména na vyjednáváních v rámci OPEC+, <a href="https://www.ft.com/content/22d4362e-48a1-4da4-9518-492025e7ea21">informovaly Financial Times</a>.
Cena ropy v posledních týdnech stabilně rostla a WTI překročila hranici <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-zdrazuje-trh-ceka-ze-velci-producenti-udrzi-snizeni-tezby">36 dolarů za barel</a>. Američtí producenti proto začali obnovovat své těžební kapacity, které uzavřeli v důsledku koronavirové krize. Pokud cena znova neklesne, mohla by produkce dle analytiků stoupnout do srpna až od 2 miliony barelů denně. To by znamenalo zvýšení z dnešních 11 milionů na přibližně 13 milionů barelů denně. V březnu tohoto roku pak dosáhla produkce vrcholu právě na této hodnotě.
<blockquote>„S cenou WTI přes 35 dolarů bude většina odstávek těžby v USA obnovena,“ uvedl pro Financial Times Ian Nieboer, ředitel konzultantské společnosti RS Energy Group.</blockquote>
Investice do nových ropných vrtů ovšem zůstávají oslabeny. V dlouhodobějším horizontu tak může znovu dojít k poklesu produkce právě kvůli nedostatečné obnově těžebních kapacit. Otázkou také zůstává, které společnosti na trhu zůstanou. Řada amerických těžařů je dlouhodobě vysoce zadlužena a rekordní pokles ceny lehké ropy WTI až do <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">záporných hodnot</a> byl poslední kapkou. O ochranu před věřiteli zažádala již v dubnu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americti-tezari-ropy-nad-propasti-az-40-nich-muze-pozadat-ochranu-pred-veriteli">Whiting Petroleum</a> a spekuluje se o blížícím se <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/nekdejsi-druhy-nejvetsi-producent-plynu-usa-stoji-pred-bankrotem">bankrotu Chesapeak Energy</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591466992.json“}
<h2>Rozhodující bude vyjednávání v rámci OPEC+</h2>
Cena ropy je pod tlakem již od začátku roku a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. V důsledku koronavirové krize a poklesu poptávky pak byli <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/opec-snizi-svou-produkci-takrka-10-milionu-bpd">představitelé OPEC a jejich partnerů nuceni uzavřít dohodu</a> o snížení produkce ropy o 9,7 milionů barelů denně. <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-dohodl-prodlouzeni-nizsi-tezby-ropy-do-konce-cervence">V sobotu pak byla dohoda prodloužena</a> o další měsíc až do konce července.
Zatím tedy došlo k částečné stabilizaci trhu. Obnovené kapacity amerických těžařů ovšem mají potenciál tuto křehkou rovnováhu narušit. Případná reakce OPEC+ pak bude zásadní pro postupné zotavování americké produkce.

Americká produkce ropy se může do konce srpna vrátit na své předkrizové hodnoty

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CX3EF?fbclid=IwAR1f2YAGiZ36E_lQiTb5sC7TlMz409T4sJE9FmmpZ5OAefTLZYG6ttw_7X8">Informaci uvedla agentura Reuters</a>.
Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.
Ten na začátku měsíce května pořádal aukci na alokaci přepravní kapacity pro třetí kvartál letošního roku. Dle zástupců společnosti se povedlo jejich prostřednictvím zadat poměrně významnou přepravní kapacitu (asi 80 %). Účastníky, kteří v aukci zvítězili, však Gaz-System nezveřejnil.
Rusko by teoreticky mělo mít přístup k dodatečné přepravní kapacitě po dokončení podmořského plynovodu Nord Streamu 2. To se očekává počátkem příštího roku, prozatím je ale stavba <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni?utm_source=www.seznam.cz&amp;utm_medium=sekce-z-internetu">pozastavena, i kvůli americkým sankcím</a>. Přítomnost ruské speciální lodi v oblasti však dává naději, že by <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">pokládka posledních 160 km potrubí plynovodu mohla brzy pokračovat</a>.
V minulém týdnu však stavba<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/plynovod-nord-stream-2-nedostal-v-nemecku-vyjimku-z-pravidel-eu" target="_blank" rel="noopener"> nedostala výjimku</a> od německého regulátora, což s největší pravděpodobností způsobí další zpoždění v uvedení plynovodu do provozu.
Varšava opakovaně uvedla, že po roce 2022, kdy má skončit další dlouhodobá smlouva o dodávkách plynu, nebude již nakupovat žádný ruský plyn. Dle analytiků jsou neshody mezi Moskvou a Varšavou v souvislosti s dovozem plynu jen dalším produktem politického napětí mezi Ruskem a Evropou, které bylo vyvoláno především anexí Krymu v roce 2014. Očekává se, že vývoz Gazpromu do Evropy letos klesne přibližně o 17 % ve srovnání s rokem 2019.
Polsko, které více než polovinu své poptávky pokrývá plynem z Ruska, nyní rozšiřuje <a href="https://oenergetice.cz/plyn/infografika-jak-funguje-lng-terminal-ve-svinousti">LNG terminál v baltském Svinoústí</a>, staví také plynovod spojující Polsko a Norsko.