Domů
Teplárenství
Do Budějovic bude proudit teplo z Temelína, stavba teplovodu začne na jaře
Autor: Petr Šmolík

Do Budějovic bude proudit teplo z Temelína, stavba teplovodu začne na jaře

ČEZ postaví teplovod, který přivede teplo z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Stavba za stovky milionů Kč začne na jaře 2019, zkušební provoz začne v topné sezoně 2020 – 2021. Novinářům to řekli zástupci ČEZ a města České Budějovice, kteří dnes podepsali smlouvu o dodávkách tepelné energie z nového teplovodu.

Smlouva je uzavřena na 20 let dodávek. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80.000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého.

„Předpokládáme, že smlouva může být mnohem delší, až do konce životnosti elektrárny,“ řekl na dotaz ČTK ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Vznikne tak třetí nejdelší tepelný přivaděč v ČR, 26 kilometrů dlouhé potrubí o vnitřním průměru půl metru. Bude minimálně 1,3 metru pod zemí. ČEZ, stoprocentní investor, předpokládá, že stavbu zahájí na jaře 2019.

Předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král řekl, že teplárna tak sníží spotřebu fosilních paliv.

„Smlouva o dodávkách tepla s ČEZ přinese městu, jeho obyvatelům a firmám, těm, kteří odebírají teplo z teplárny, dlouhodobou stabilizaci cen. Snížíme svoji závislost na cenách emisních povolenek, cenách uhlí. Cena tepla, která bude dodávaná z jaderné elektrárny Temelín, je koncipována tak, že je srovnatelná s cenou tepla, které vyrábíme v teplárně. Pro všechny okolo, i turisty, to bude znamenat znatelné zlepšení ovzduší, protože se spálí podstatně méně uhlí,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu primátor Jiří Svoboda (ANO).

Plán propojit temelínskou elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali ještě, když se elektrárna začala v roce 1987 stavět, počátkem 90. let ale plán částečně zapadl, když se řešilo, že dokončené budou místo čtyř jen dva bloky.

Ilustrační foto

Temelínská elektrárna vytápí už 19 let osmitisícový Týn nad Vltavou. Díky přechodu na temelínské teplo zrušilo toto město 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny.

Zatímco vltavotýnský teplovod vede po povrchu, teplovod do krajského města povede z větší části podél silnice II/105 Týn nad Vltavou – České Budějovice. Na povrchu, mimo areál elektrárny, budou dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zbývající část teplovodu bude pod zemí.

Horkovodní napáječ mezi Temelínem a Českými Budějovicemi bude třetí nejdelší v Česku: 34 kilometrů měří teplovod mezi elektrárnou Mělník a Prahou, o čtyři kilometry kratší je potrubí mezi Opatovicemi a Chrudimí.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v ČR, jeho produkce pokryje pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobila 16,48 TWh elektřiny, což byla zatím nejvyšší roční výroba. Od začátku letošního roku vyrobila 14,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny.

Václav Koblenc dr

Komentáře

(30)

energetik

19. prosinec 2018, 16:50

No jako dobrý, to už mělo být dávno, alespoň to snad zvýší mizernou účinnost Temelína a více využije obrovské množství odpadního tepla. Ale jestli jim to zdraží teplo tak jako v Bohumíně po napojení na Dětmarovice, tak z toho asi v Českých Budějovicích nadšeni nebudou.

Pavel

19. prosinec 2018, 23:30

Naštěstí je účinnost Temelína pořád mnohem lepší než účinnost oze parodií na elektrárny.

energetik

23. prosinec 2018, 13:15

Účinnost udává poměr mezi energií získanou (užitečnou), a energií dodanou. Protože do většiny OZE energii nedodáváme, tak se jejich účinnost blíží 100%

Jaderná elektrárna to má horší, vyprodukuje násobně více tepla než elektřiny z paliva které ji dodáme. Současné používané jaderné reakce mají účinnost pouze cca 0,1% zbytek energie zůstává a tvoří odpad a odpadní teplo. Přeměna páry na energii Clausius-Rankin cyklus má max. 40%. 60% energie vyletí chladící věží. Celkem má tedy jaderka pod 0,04%. Takže ano, jsou to parodie na elektrárny, ale zase mají hodně možností jak to zlepšit, kdyby se chtělo.

Je pravda že když se odebere část páry před nízkotlakou částí turbíny, tak se vyrobí méně elektřiny, ale zase se méně tepelné energie vypustí chladící věží. Počítali jsme to na vysoké škole se studenty a vyšlo mám že obecně míra využití paliva a tedy účinnost elektrárny mírně vzroste.

Hodě záleží třeba i na tom jestli by se ta nevyrobená elektrická energie spotřebovala na výrobu tepla v přímotopech nebo tepelných čerpadlech v porovnání s dodanou tepelnou energií horkovodem. Počítali jsme to na stav technicky a energetiky někdy v roce 2005, to se ale může různě měnit. Je tam hodně proměnných i stav a tepelné ztráty rozvodu tepla.

Pavel

23. prosinec 2018, 14:48

A to sis vycucal z kterýho prstu? Účinnost fve parodie na elektrárny (tedy přeměny dopadajícího záření na elektřinu) je mnohem nižší než účinnost JE. O zahřívání fve panelů si ještě evidentně neslyšel. Totéž platí pro vte (vibrace, víry). Samozřejmě oze parodie na elektrárny mají rovněž mnohem nižší využitelnost než JE o nepředvídatelných výkyvech ve výrobě tzv. oze nemluvě.

Carlos

23. prosinec 2018, 17:08

Účinnost velkorypadla taky nikdo nepočítá a ohmické ztráty ve FVE budou také řádově někde jinde než celý výkon, kolik procent maximálně? 1-2?

A pokud to chcete srovnávat, tak musíte jako vstup JE vzít všechnu energii v palivu, ne tepelnou energii získanou v reaktoru. Proč? Protože do reaktoru nevkládáte 365*24*3000*3600MJ, ale násobně více. Ano, jsou tam nějaké přeměny, vzniká tam nějaké to štěpitelné plutonium atp., takže je to výpočtově složitější, ale z toho vloženého štěpitelného materiálu spálíte přinejlepším 1/3. U FVE, nebo VtE, Hydroelektráren je primárním vstupem daná energie a máte tam jen jednu úroveň transformace.

energetik

24. prosinec 2018, 19:27

jakou energii (palivo) tedy dodáváme do OZE mimo biomasy? A při dělení 0 se výsledek limitně blíží nekonečnu.

Petr Závodský

20. prosinec 2018, 17:03

Vytápění ČB nemá s odpadním teplem nic společného. Buď elektrárna vyrobí elektřinu nebo teplo (namísto části výroby elektřiny). Bohužel tady komentují lidé bez elementárních znalostí....

Ondra

20. prosinec 2018, 20:35

Kogenereční výroba je výhodnější a v součtu vyrobí více elektřiny a tepla, než kdyby se vyráběla jen elektřina. Takže bych s těmi elementárními znalostmi byl opatrný ?

Pavel Fořt

19. prosinec 2018, 18:32

Jakým způsobem je to technologicky vyřešené? Teplo pro tyto účely se odebírá vlastním výměníkem z primárního okruhu nebo se odebírá až z páry v okruhu sekundárním?

Emil

19. prosinec 2018, 20:34

Takto je vyřešené vytápění Týna nad Vlavou, takže se dá předpokládat, že princip bude stejný i u vytápění ČB, zdroj atominfo:

"O co dodá Temelín víc tepla, o to méně vyrobí elektřiny. K ohřevu vody totiž používá nepatrnou část páry, která roztáčí turbínu. „Řádově jsou to jednotky MWh (megawatthodin). Nejde tedy o odpadní teplo páry, které stoupá z chladicích věží. Teplota této páry je přibližně 30 °C, přičemž vodu do Týna ohříváme přibližně na 125 °C,“ vysvětlil temelínský ředitel Bohdan Zronek."

Antonín Mikeš

19. prosinec 2018, 22:09

Teplo je odebíráno z turbíny odběrem po částečné expanzi v takovém stupni expanze aby teplota odpovídala potřebám teplovodné soustavy. Pára tedy odevzdá část energie turbíně a zbytek se využije na vytápění.

O cenu tepla bych se nebál, Týn je vytápěn za 545 kč/GJ, ČB za 582 kč/GJ, je otázka co bude stát ten teplovod a další náklady.

Vláďa

20. prosinec 2018, 06:23

Schází odpovědi na drobné otázky. Už je přebudováno vytápění města z parního na teplovodní? Jak bude řešena záloha? Jak jsou připraveny podniky využívající technologickou páru?

Vláďa

20. prosinec 2018, 06:38

Ještě se trochu doplním. Pro topení Č. Budějovic je třeba uvažovat s cca 10 násobným topným výkonem než pro Týn. To už je instalován příslušný vývod páry do výměníkové stanice? Nebo je nutná rekonstrukce potrubního systému pod turbínou? Pokud toto není připraveno tak termín zahájení topení je poněkud optimistický.

Martin Hájek

20. prosinec 2018, 11:13

Vytápění ČB je na horkou vodu přebudováno částečně, po zprovoznění napáječe bude z Temelína cca třetina tepla. Zálohu samozřejmě poskytne stávající teplárna, která zůstane v provozu, jenom spotřebuje ročně asi o 80 tisíc tun méně uhlí. A samozřejmě s pokračováním konverze parních rozvodů dodávky z Temelína porostou.

Vláďa

20. prosinec 2018, 11:23

Jaká je připravenost Temelína?

Antonín Mikeš

20. prosinec 2018, 11:41

Právě si myslím, že záloha se tímto řeší mnohem lépe než byla doteď - diverzifikace, redundance. Jak píše pan Hájek.

Nemůžu to tvrdit jistě, zda odběr z turbiny je již dnes instalován ale myslím si že je, s vytápěním se počítalo už při zahájení výstavby JETE. Možná dokonce (a to si myslím je velmi pravděpodobné) je už dnes odběr pro Týn realizován právě z potrubí, které je dimenzováno na vytápění ČB, v tom případě by bylo připojení velmi jednoduché.

Vláďa

20. prosinec 2018, 12:02

On to není jenom odběr ale též vlastní výměníková stanice včetně celého vodního hospodářství. Provoz Temelína vyžaduje demividu. Provoz teplofikace vyžaduje systém vhodně upravené vody.

Josef

20. prosinec 2018, 00:09

Paradoxní je , že do ČB povedou jen 1/3 tepla z Temelína zbylé 2/3 budou vyrábět ve městě se všemi negativními dopady pro obyvatelstvo a přírodu přitom to teplo se v elektrárně vypouští do vzduchu. Určitě je pro to technický důvod patrně technická velikost něčí konta... Kde jsou zelení že neprotestují ?

Martin Hájek

20. prosinec 2018, 11:08

Je pro to celkem jednoduchý důvod. Teplo z Temelína bude vyvedené v horké vodě. Většina dodávek tepla v ČB je stále v páře, a samozřejmě z horkovodního potrubí nelze dodávat teplo do parního. Postupně probíhá konverze na horkou vodu, takže část zásobovaná z Temelína se bude rozšiřovat. Část parních rozvodů ale bude muset zůstat, protože některé průmyslové podniky páru potřebují.

Martin Pácalt

20. prosinec 2018, 14:34

Uměl byste vyčíslit, na jaký max. podíl tepla z Temelína se můžou ČB dostat? Řečeno "výhledově" ?

Petr.Č

21. prosinec 2018, 06:40

Mě zaujal komentář Pana Hájka cituji: Vytápění ČB je na horkou vodu přebudováno částečně, po zprovoznění napáječe bude z Temelína cca třetina tepla. Zálohu samozřejmě poskytne stávající teplárna, která zůstane v provozu, jenom spotřebuje ročně asi o 80 tisíc tun méně uhlí. A samozřejmě s pokračováním konverze parních rozvodů dodávky z Temelína porostou.

Rozumím tomu správně že se v ČB ke stávající ceně tepla s oné uhelné teplárny přičte cena tepla z je Temelín?

dada211

20. prosinec 2018, 13:14

Zaujal mě vnitřní průměr 0,5 metru. Tedy maximální dodávaný výkon napáječe nepřesáhne 100 MWt.Při předpokladu teplotního spádu 60°C a hustoty vody 970, a maximální projektované doporučované rychlosti v potrubí 2m /s Při uvážení délky 26 km to pak budou značné třecí ztráty potrubí. Otázka zní zda pro tak velké město, zda to není málo vyvedení 100 MWt?

Sto megawatt to odpovídá 20 tisícovému městu a ne takové metropoli jakou jsou Č. Budějovice.l Pokud to teplo bude na přijatelné úrovni a budou se chtít připojit další spotřebitelé, tak do budoucna mají smolíka.

Martin Hájek

21. prosinec 2018, 21:19

Výstavba potrubí z Temelína je investičně značně náročná a nedávalo by žádný smysl ho dimenzovat na špičkovou spotřebu Českých Budějovic. Špičkový výkon mohou do budoucna zajistit např. kotle na zemní plyn, které budou současně zálohovat potrubí pro případ poruchy a je tudíž potřeba, aby byly přímo v Budějovicích. Kogenerační zdroje se zpravidla dimenzují cca na 50 % špičkového výkonu dané soustavy.

Petr

20. prosinec 2018, 13:41

Po dvacetileté pauzičce se konečně jede dál podle původních plánů, a pak, že to nejdééé, jak tvrdili různí solární tuneláři a podobní :)

Milan Vaněček

21. prosinec 2018, 09:09

To je tedy drahá teplárna (ten Temelín) když nevyužívá zbytkové teplo (4GW) ale musí ukradnout část z těch 2GW elektrických. To to dobře soudruzi naprojektovali.?

Vláďa

21. prosinec 2018, 10:13

Bohužel pára pro topení musí mít určité parametry. Do kondenzátoru jde jinak nevyužitelná pára. Ona expanzní křivka je opravdu neohnutelná.

Petr

21. prosinec 2018, 10:18

Zase mimo, to co popisujete, by bylo topení elektrickými přímotopy.

Martin Hájek

21. prosinec 2018, 21:21

Pane Vaněčku, prosím, zdržte se komentářů k věcem o nichž nemáte páru, alespoň o Vánocích. Takový malý dárek, co vy na to?

Milan Vaněček

21. prosinec 2018, 21:37

Pane Hájek, přečtete si co cituje výše Emil 19.12. v 20:34, cituje tam ředitele Temelínu, TEN SNAD TOMU ROZUMÍ, který říká: "O co dodá Temelín víc tepla o to méně vyrobí elektřiny. K ohřevu vody totiž používá část páry která roztáčí turbínu.... Nejde tedy o odpadní teplo ..."

A zamyslete se.

Pěkné a klidné Vánoce Vám všem

Vláďa

22. prosinec 2018, 06:50

Z hlavního parního kolektoru (VT pára) je napojen systém redukčních stanic záskokové páry pro napájecí nádrže, redukční stanice záskokové páry pro výměníkovou stanici (zatím pouze pro vlastní topení a Týn nad Vltavou, pro VTO (vysokotlaké ohříváky). Záskokové redukční stanice jsou v provozu pouze v době kdy je turbína odstavena nebo pracuje na nevhodné výkonové úrovni. Při standardním provozu jsou uvedené spotřebiče napájeny odběrovou párou které projitím turbínou odevzdala část energie následně přeměněnou na el. energii. Pouze vlastní spotřeba páry neovlivňuje svorkový výkon generátoru (pára pro NNV, VTO, NTO, dohřev v separátorech)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.