Stavba horkovodu z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, jehož investorem je ČEZ, má zpoždění v řádu měsíců. První dodávky tepla se původně plánovaly na letošní topnou sezonu, což se nestihne. Město České Budějovice, jediný akcionář budějovické teplárny, musí kvůli zpoždění nakoupit nové emisní povolenky na spalování uhlí za desítky milionů Kč. Dodávky tepla pro obyvatele ohrožené nejsou. Podle stavební firmy Tenza jí kvůli epidemii koronaviru chyběli zahraniční dělníci a práce zpomalilo i deštivé počasí.
Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů. Horkovod dlouhý 26 kilometrů staví ČEZ za 1,44 miliardy korun od loňského března. Teplárně umožní asi o třetinu snížit spotřebu hnědého uhlí, klesnou tak i emise oxidu uhličitého. Na zpoždění prací upozornila Mladá fronta Dnes.
Barbora Vraná z firmy Tenza ČTK sdělila, že kvůli koronaviru se práce zpomalily, hlavně proto, že je málo zahraničních dělníků. &#8222;Dalším mimořádným faktorem bylo letošní deštivé počasí, které nám opakovaně zaplavovalo výkopy a omezovalo pohyb těžké techniky v podmáčeném terénu,&#8220; uvedla Vraná.
Podle zdrojů ČTK je Tenza v platební neschopnosti, protože neplatila některým dodavatelům a ti stavbu opustili. Vraná ČTK sdělila, že kvůli pomalejšímu tempu prací se posunuly i &#8222;platební milníky&#8220;. &#8222;To se negativně promítlo do finančního toku na projektu. Nicméně na aktivitách společnosti se nic nemění. Intenzivně jednáme s investorem o úpravě platebních podmínek a s bankou o přizpůsobení financování,&#8220; uvedla Vraná.
Průtahy potvrdil i ČEZ. S firmou Tenza jedná o časovém harmonogramu i o financování. &#8222;Dodavatel nám oznámil zpoždění a rozvolnění prací v důsledku pandemie koronaviru. Intenzivně jednáme a rozsah zpoždění i obchodní záležitosti si upřesňujeme,&#8220; řekl dnes ČTK temelínský mluvčí Marek Sviták. Podle Vrané firmě sankce kvůli dopadům koronakrize nehrozí, protože smlouva o dílo na vznik těchto mimořádných situací pamatuje.
Zpoždění ovlivní provoz a ekonomiku teplárny. ČTK to dnes řekl českobudějovický primátor Jiří Svoboda (ANO). Podle smlouvy měly začít první dodávky tepla v této topné sezoně. &#8222;Nicméně deadline, odkdy nastupují smluvní pokuty, je říjen příštího roku. Věřím, že tento termín bude splněn. Dopady to pro město má docela zásadní jako pro akcionáře teplárny, protože budeme muset spalovat více uhlí než jsme předpokládali. To znamená, že budeme muset nakupovat i emisní povolenky. Výše dopadu bude v řádu desítek milionů korun,&#8220; řekl primátor.
Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Vyjádření teplárny ČTK zjišťuje.
Tenza dokončila stanici výměny tepla v Temelíně. Pracuje na přečerpávací stanici Obora a na centrální předávací stanici v Budějovicích, nových halách, díky nimž se bude vracet voda zpět do elektrárny.
Temelín dodá městu ročně díky horkovodu 750 terajoulů tepla, hlavně pro sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí. Teplo by měl Temelín Budějovicím podle smlouvy poskytovat nejméně 20 let.

Teplárenství

Horkovod z Temelína má zpoždění, na vině je koronavirus a deštivé počasí

Královéhradecký kraj dnes zahájil druhé kolo třetí vlny dotací na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva. Od dnešních 10:00 se mohli zájemci elektronicky zapisovat do pořadníku žadatelů. Do 15:00, kdy byl zápis ukončen, zájemci vyčerpali 1170 míst z pořadníku, který byl nastaven na 1800 míst. V nynější třetí vlně se rozdělují poslední peníze z fondů EU, které kraj na výměnu kotlů dostal. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
V dnes zahájeném druhém kole třetí vlny se bude rozdělovat téměř 42 milionů korun, z nichž by mohlo být uspokojeno asi 350 žadatelů. Registr žadatelů byl nastaven až na 1800 míst, aby si kraj vytvořil zásobník žadatelů, kteří by dotaci mohli získat z peněz, které kraj ještě získá v budoucnu. V zásobníku tak nyní kraj má přibližně přes 800 zájemců.
Žadatelé zapsaní do pořadníku nyní budou muset do 14. září vyplnit kompletní elektronickou žádost, a to na dotačním portálu kraje. Následně budou muset na hejtmanství doručit i listinnou verzi žádosti.
Dotaci lze použít na kotel na biomasu, tepelná čerpadla a na plynové kondenzační kotle. Maximální výše podpory činí až 127.500 korun. Například při poslední dotační výzvě na tepelná čerpadla připadly dvě třetiny nově instalovaných zdrojů vytápění. Po tepelných čerpadlech lidé nejčastěji pořizují plynové kotle. Nejméně je kotlů na biomasu.
<blockquote>&#8222;Kraj se bude snažit o navýšení financí z evropských i státních zdrojů,&#8220; uvedl mluvčí k získání dalších dotačních peněz na výměnu kotlů.</blockquote>
Kraj podle něj již požádal o registraci do programu Nová zelená úsporám &#8211; Adaptační a mitigační opatření, kde je pro Královéhradecký kraj vyčleněno přibližně 79 milionů korun.
Dotaci na výměnu starého neekologického kotle v Královéhradeckém kraji dosud získalo asi 5200 žadatelů. Z evropských dotací bylo mezi ně rozděleno zhruba 580 milionů korun. Průměrná výše přidělené dotace je zatím na úrovni 106.000 korun.
První dotační vlna na výměnu kotlů v kraji začala v lednu 2016, druhá v říjnu 2017. Nyní běží třetí vlna, v jejímž prvním kole bylo mezi 1338 žadatelů rozděleno 157 milionů korun.
Program výměny starých kotlů v ČR začal v červenci 2015, kdy ministerstvo životního prostředí vyhlásilo tzv. kotlíkové dotace. Podle ministerstva výměna kotlů v první a druhé dotační vlně pomohla zlepšit ovzduší v zemi. Mimo jiné ročně snížila emise tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emise CO2 o 388.000 tun a emise jemných částic o 427 tun.

Energetika v ČR

Královéhradecký kraj zahájil další kolo dotací na výměnu kotlů

Zlínský kraj přidělí dotace na výměnu kotlů pěti stovkám žadatelů, kteří vloni neuspěli se svou žádostí. Kraj totiž na poskytnutí takzvaných kotlíkových dotací obdržel od státu další finanční prostředky, a to 63 milionů korun. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Adéla Kousalová.
<blockquote>&#8222;Ze Státního fondu životního prostředí jsme na kotlíkové dotace obdrželi dalších 63 milionů korun, což je dobrá zpráva pro ty, na které se vloni nedostalo, a jejich žádost byla umístěna do takzvaného zásobníku projektů,&#8220; uvedl krajský radní Jan Pijáček (ODS).</blockquote>
Při loňské podzimní třetí vlně dotací na výměnu kotlů přijal kraj 2807 žádostí o poskytnutí dotace v listinné podobě, kraj měl k dispozici necelých 160 milionů korun a dotaci získalo 1427 žadatelů. &#8222;Rozhodující přitom byla rychlost, tedy čas podání žádosti v elektronické podobě,&#8220; uvedla mluvčí. Dotace jsou určeny na výměnu starých, nevyhovujících kotlů na pevná paliva za nové, nízkoemisní zdroje tepla v rodinných domech na území Zlínského kraje.
<blockquote>&#8222;V současné době žádosti předložené a neuspokojené v rámci Programu výměny zdrojů tepla v domácnostech Zlínského kraje III kontrolujeme, zařazujeme do zásobníku projektů, který schvaluje postupně Rada Zlínského kraje a podle finanční alokace posíláme příjemcům postupně k podpisu Smlouvu o poskytnutí dotace,&#8220; uvedla Jana Koldová z krajského úřadu.</blockquote>
V prvním kole dotací na ekologičtější kotle bylo ve Zlínském kraji ve dvou výzvách rozděleno 171 milionů korun, uspělo 1445 žádostí. Ve druhé vlně dotací kraj rozdělil mezi 1401 úspěšných žadatelů o výměnu kotlů 154,6 milionu korun.

Zlínský kraj rozdělí mezi 500 žadatelů 63 mil.Kč na výměnu kotlů

Pro Kladno vzniká mapa, která má ukázat úniky tepla z městských budov i dalších objektů infrastruktury. Vychází z letecky pořízených termosnímků. Hotová by měla být ještě v dubnu, město ji hodlá zveřejnit. Na základě mapy město naplánuje na potřebných místech opatření, která ušetří energii, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová.
Snímání města trvalo během jedné březnové noci téměř pět hodin. &#8222;Letadlo z výšky 800 metrů nasnímalo více než 3000 leteckých snímků, pokrývajících území města o rozloze 44 kilometrů čtverečních. Z nich vznikne termální orftofotomapa, kterou dodavatelská firma v současné době zpracovává,&#8220; uvedl primátor Dan Jiránek (ODS).
Mapování energetických úniků je součástí mezinárodního evropského projektu SPARCS, zaměřeného na ekonomicky udržitelný rozvoj měst zejména v oblasti energetiky. Kladno na něm spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Buštěhradu u Kladna.
V rámci termosnímkování nechalo Kladno také udělat výpočet oslunění objektů v areálu základní školy v Moskevské ulici, což se dá využít pro vhodné umístění fotovoltaických panelů.
<figure id="attachement_3685" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Projekt SPARCS pomůže navrhnout řešení pro dosažení vyváženosti mezi výrobou a spotřebou energie, pro snižování emisí skleníkových plynů i třeba pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Do návrhů se mohou zapojit i Kladeňáci.
<blockquote>&#8222;V brzké době započne tvorba Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima. Tento dokument určí, co vše je třeba na území Kladna dělat v oblasti energetiky, životního prostředí, mobility a dalších. Pracovat na dokumentu budeme přibližně rok,&#8220; dodal radní Lukáš Hanes.</blockquote>
Součástí projektu je také úkol vytipovat místo alespoň pro jeden energeticky soběstačný až plusový komplex budov či městskou čtvrť. Energeticky plusový objekt dokáže vyrobit více energie, než sám spotřebuje.

Pro Kladno vzniká mapa, která má ukázat úniky tepla z budov

Spotřeba tepla byla loni podprůměrná, nedosáhla ani na desetiletý průměr, takže při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2019 se lidé nemusí při správně nastavených zálohách obávat nedoplatků. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Během končící topné sezony, která trvá od začátku září do konce května, podle něj dodaly teplárny podobně tepla jako v té minulé.
<blockquote>&#8222;Domácnosti v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2019 a nemusí se obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody stoupla o jednotky procent, nedosáhla však ani desetiletého průměru,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.</blockquote>
Dodal, že zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské náklady pokrýt.
Právě končící zimní topná sezona podle Kaufmanna zatím přináší podobný objem dodávek jako v topné sezoně na přelomu let 2018 a 2019. Připomněl, že její začátek loni na podzim v září a říjnu byl meziročně chladnější, pak se ale proti minulé zimě mírně oteplilo a potřeba tepla v obou posledních zimách se téměř vyrovnala. &#8222;Březen pak srovnal potřebu tepla na úroveň podobnou minulé zimě. Po zkušenostech ze dvou minulých let, které za duben a květen přinesly nejteplejší a pak zase nejchladnější konec topné sezony, je těžké předpovědět, jaký konec topné sezony si pro nás počasí připravilo letos,&#8220; dodal mluvčí.
TS ČR dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty. Kaufmann uvedl, že v porovnání s dlouhodobým teplotním normálem let 1971 až 2000 byla v posledních dvou letech potřeba tepla nižší zhruba o osminu.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu trvá od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů a nečeká se ochlazení. V létě je naopak při opačném trendu možné začít topit.

Spotřeba tepla byla loni podprůměrná. Podobně jako v roce 2018

Teplárna Strakonice má za loňský rok ztrátu 38,5 milionu Kč, hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu. Výnosy měl loni podnik 335,3 milionu. Teplárna chce postupně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, loni začala poprvé více spalovat biomasu. Letos plánuje firma výnosy 360 milionů a vyrovnané hospodaření. ČTK to dnes na valné hromadě řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Od loňského listopadu do letošního února řešila sérii havárií a poruch kotlů, drtiče i dopravníku biomasy.
<blockquote>&#8222;Od 18. prosince je odstavená turbína, měli bychom ji najíždět na konci měsíce. Tímhle se nám hospodářský výsledek zhoršil. Cashově si stojíme dobře, teď máme na účtu asi 32 milionů, v březnu předpokládám asi 50 milionů. (Ztrátu) 38 milionů nepovažuji za pozitivní výsledek, ale v porovnání s tím, že bylo plánováno 89,5 milionu&#8230; A náklady na povolenky jsou likvidační. Pro mě je teď cílem dostat fabriku na nulu,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Loni začala teplárna poprvé více spalovat biomasu. Loni díky tomu podle ředitele ušetřila asi 14 milionů Kč, letos chce ušetřit až 45 milionů. Hmotnostní poměr biomasy k uhlí byl loni ve výrobě 38 procent.
<blockquote>&#8222;Ale odpovídá to 17 až 18 procentům na gigajoule, což je malý poměr. Snažíme se ho změnit, rádi bychom v gigajoulech dosahovali aspoň 70 procent. Problém je, že zařízení se nepoužívalo, a postavte si auto na špalky a po čtyřech letech jeďte na dovolenou do Chorvatska: nedojedete. To samé je tady, že se nám řetězí havárie,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud v malé míře.
V roce 2021 omezí teplárna provoz kotle K3, který spaluje uhlí. Od loňského roku se firma snaží o ekologičtější provoz. &#8222;Od uhlí chceme kompletně odejít, přejít na obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Hřídel.
Teplárna loni zvýšila prodej elektřiny a tepla o 7,3 procenta, na elektřině to podle ředitele přineslo navíc asi 28,5 milionu Kč. Firma zvažuje, že mírně sníží počet zákazníků, protože někteří jsou přesvědčeni, že platí příliš. &#8222;Pro mě je lepší takového zákazníka nechat jít, na některé doplácíme čtyřmi pěti miliony korun,&#8220; řekl Hřídel.
Strakonice plánují, že vytvoří holding, do nějž začlení vybrané městské firmy včetně teplárny či pivovaru. Starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost) bude jednat s ostatními akcionáři od odkupu akcií teplárny, začne největším akcionářem, jímž je firma Sev.en Energy.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Loni zbývalo splatit 120 milionů Kč. Teď splácí za čtvrtletí necelé tři miliony. V roce 2018 měla teplárna tržby 280,4 milionu, ztrátu 3,62 milionu, prodala 474 terajoulů tepla.

Strakonická teplárna má ztrátu, kvůli drahým povolenkám chce skončit s uhlím

Dosavadní ráz zimy, kdy kvůli nadprůměrně vysokým teplotám často padají dlouhodobé teplotní rekordy, snižuje spotřebu elektřiny a plynu v Česku. Shodli se na tom distributoři energií, které oslovila ČTK. Spotřeba podle nich logicky klesá především zákazníkům, kteří daným typem energie topí.
<blockquote>&#8222;Pokles ve spotřebě u zemního plynu v těchto dnech proti běžnému zimnímu období určitě vnímáme. Za leden zatím předběžný odhad poklesu spotřeby plynu zhruba deset procent proti dlouhodobému průměru. V aktuální topné sezoně už listopad a prosinec 2019 přinesly díky teplému počasí pokles spotřeby zemního plynu okolo pěti procent,&#8220; řekl ČTK Pavel Zajíc, mluvčí společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v ČR.</blockquote>
Pokles spotřeby zaznamenal také největší tuzemský distributor elektřiny, společnost ČEZ. &#8222;Elektřinou se u nás příliš netopí, elektřinou topí jen zhruba sedm procent domácností. Hojně se však využívá k přitápění, jako dodatkové topení v méně nebo občas využívaných prostorách, například na chatách. A pak jde o přitápění ve skladových halách, podnicích. Zde všude je třeba letos méně přitápět,&#8220; uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž.
Z předběžných dat ČEZ podle něj vyplývá, že v některých lednových dnech je spotřeba elektřiny zhruba o deset, v extrémních případech až o 15 procent nižší, než na území zásobovaném firmou v lednu loňského roku. &#8222;Rozdíl teploty na průměrném diagramu byl v extrémním případě až 12 stupňů Celsia,&#8220; doplnil.
Mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec ilustroval nižší spotřebu na hodnotě takzvaného průměrného špičkového zatížení. Jde o maximální momentální příkon, který je v daný den potřeba. Ve všední dne se tak podle něj děje kolem 13:00, o víkendech kolem 16:00 a 17:00.
<blockquote>&#8222;V lednu dosahovalo průměrné špičkové zatížení v Praze zatím 996 megawattů (MW), zatímco loni to bylo 1031 MW. Takže se dá říci, že je špičková spotřeba v Praze o přibližně čtyři procenta nižší, což je způsobeno především nižší spotřebou elektřiny pro vytápění,&#8220; dodal.</blockquote>
Například ve středu překonaly teploty rekordy na 15 meteorologických stanicích v Česku, které měří déle než 30 let. Největší teplo bylo na Šumavě. Na Churáňově meteorologové naměřili 14,8 stupně Celsia, na Horské Kvildě 14,6 stupně.
Zatímco na Šumavě panovalo díky slunečním paprskům jaro, na velké části Moravy a v jižních Čechách byly teploty pod nulou. Rekordy přepisovaly teploty i před Vánocemi nebo po Novém roce. Druhý den letošního roku padly rekordy na 20 stanicích, v Hejnicích bylo 13,5 stupně.

Distributoři: Teplá zima snižuje spotřebu elektřiny a plynu v ČR

Ze závěrů <a href="https://eurogas.org/knowledge_centre/heating-poll/">průzkumu veřejného mínění</a>, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.
Eurogas, asociace zastupující evropský plynárenský obchodní a distribuční sektor, nechal provést průzkum veřejného mínění týkající se vytápění domácností v kontextu klimatické změny. Realizátorem průzkumu byla agentura <a href="https://www.comresglobal.com/">Savanta ComRes</a>.
Průzkum byl proveden v 13 členských zemích EU (FR, FI, GR, IT, LV, NL, PL, RO, GB, DE, IE, LU, ES) a dotazováno bylo 11 859 lidí online a telefonicky. Předmětem průzkumu byl postoj občanů k tomu, jak přemýšlí o svém přispívání k boji proti klimatické změně, jak by chtěli <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sdruzeni-naklady-na-teplo-z-czt-jsou-v-nemecku-dvakrat-vyssi-nez-v-cr">vytápět</a> své domovy a co by je přimělo k tomu svůj vytápěcí systém změnit.
<h2>Nejčastěji se topí plynovými kotli</h2>
Zdroje vytápění se napříč zkoumanými členskými státy EU liší. Ve Finsku a Lotyšsku je běžné dálkové <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/studie-cesi-vydaji-za-teplo-z-czt-ze-mzdy-petkrat-vice-nez-nemci">vytápění</a>, v Německu kolektivní vytápění (vytápění pro několik jednotek domácností, například v rámci panelového domu) a ve Spojeném království, Irsku a Španělsku je nejběžnější individuální vytápění, kdy má domácnost svůj vlastní zdroj vytápění. Podobně se velmi liší typy vytápění. Od plynových kotlů nejběžnějších ve Spojeném království a Itálii až po kamna na dřevo v Lotyšsku a Finsku.
<figure id="attachment_80034" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1146px;"><img class="wp-image-80034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-768x376.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-1024x501.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-725x355.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-800x392.png 800w" alt="" width="1146" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroje domácího vytápění, dle způsobu vytápění. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Naopak byla zjištěna velká podobnost v odpovědích týkajících se způsobů, jakými by lidé byli ochotni své domovy vytápět. Nejpopulárnějším způsobem je solární energie. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který je v 9 ze 13 zemí preferovanějším zdrojem tepla než elektřina.
<h2>Pro občany EU jsou klíčové náklady vytápění</h2>
Téměř ve všech dotazovaných zemích lidé odpověděli, že především národní vlády jsou zodpovědné za řešení klimatické změny. Výjimkou je Lotyšsko, kde více lidí odpovědělo, že jednotlivci jsou zodpovědní více než vláda.
Z průzkumu ovšem vyplynulo, že lidé nejsou ochotni měnit způsob <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinsky-projekt-jaderneho-dalkoveho-vytapeni-zahajen">vytápění</a> svých domácností. Na seznamu možností, jak bojovat s klimatickou změnou, se tato možnost nachází až na konci. Mladí lidé jsou ovšem změně ve vytápění nakloněnější než staří. Zároveň v Polsku a Řecku více než čtvrtina lidí řadí změnu způsobu vytápění mezi 3 prioritní aktivity, které by byli ochotni udělat v rámci boji proti změně klimatu.
<figure id="attachment_80035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1125px;"><img class="wp-image-80035 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png 1125w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-768x377.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-1024x502.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-725x356.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-800x393.png 800w" alt="" width="1125" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Cílem otázky bylo seřadit aktivity od té, kterou jsem nejvíce ochoten dělat až po tu, kterou jsem nejméně ochotný udělat v rámci boji proti změně klimatu. Tabulka znázorňuje procento lidí, kteří označili konkrétní aktivitu na 1. – 3. pozici. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Nejvýznamnějším faktorem je pro většinu spotřebitelů cena, a to pravidelné měsíční platby za vytápění, ale i náklady za instalaci. Ochota změnit způsob vytápění se dále snižuje, pokud by se změnou byly spojeny stavební, či renovační práce v domě.

Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu

Náklady na dálkové teplo jsou v Německu zhruba dvakrát vyšší než v Česku. Zatímco v Německu vycházejí v přepočtu na 23.387 korun ročně na domácnost, v Česku je to asi 12.500 Kč. V reakci na studii Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ) o tom včera ČTK informovalo Teplárenské sdružení ČR.
Podle studie SVJ, kterou zveřejnilo ve středu, utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 Kč vynaloží na náklady spojené s vytápěním tři procenta z hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů a roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule. V Německu cena za gigajoule podle studie SVJ vychází na 455 Kč ročně a při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně.
<blockquote>&#8222;Hrubý měsíční příjem na hlavu činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 Kč, tedy 1,48 milionu Kč ročně. Němci tak na centrální zásobování teplem vynaloží přibližně 0,6 procenta z hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo v přepočtu k průměrné roční mzdě pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.</blockquote>
S tím však Teplárenské sdružení nesouhlasí a podle něho jsou náklady v Německu ve skutečnosti téměř dvakrát vyšší než v Česku. &#8222;Podle německé nezávislé poradenské společnosti co2online budou letošní průměrné náklady na dálkové teplo u německých domácností 910 euro (23.387 Kč). V přepočtu k průměrné roční mzdě je to tedy 1,5 procenta, tedy o polovinu méně než v Česku,&#8220; dodal tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann.
<blockquote>&#8222;Naše studie vychází z veřejně dostupných dat statistického úřadu, zároveň z dat Federace německého teplárenství AGFW a údajů z výročních zpráv německých teplárenských společností. Striktně trváme na tom, že výsledky této studie jsou správné,&#8220; reagoval včera pro ČTK autor studie pro sdružení vlastníků jednotek (SVJ) Jan Ondřich.</blockquote>
Teplárenské sdružení ČR dále uvedlo, že podle mezinárodní ročenky evropského sdružení Euroheat&amp;Power byla v roce 2017 v Německu průměrná cena dálkového tepla v přepočtu 627 korun za gigajoule. Průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele v Česku byla podle této ročenky 561 Kč za gigajoule, tedy zhruba o desetinu nižší. Novější komplexní statistika o průměrných cenách tepla není k dispozici, dodal mluvčí Kaufmann.

Sdružení: Náklady na teplo z CZT jsou v Německu dvakrát vyšší než v ČR

Češi, kteří jsou připojeni k centrálnímu zásobování teplem, za něj ze mzdy vydají pětkrát více než Němci. Zaplatí za něj asi tři procenta z hrubé mzdy, Němci 0,6 procenta. Vyplývá to ze studie Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ), kterou má ČTK k dispozici.
Podle údajů sdružení je v Česku k centrálnímu zásobování teplem připojeno přes 1,5 milionu domácností. &#8222;Vytápění na dálku by mělo být podle expertů na energetiku výhodné, přesto se od něj lidé stále více odpojují,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.
Podle studie utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 korun tak musí Češi vynaložit na nálady spojené s vytápěním tři procenta hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů. Roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule.
<figure id="attachement_39260" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg" alt="Plynová teplárna Diemen" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V Německu cena za gigajoule vychází na 455 korun ročně. &#8222;Při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně. Hrubý měsíční příjem činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 korun (1,48 milionu korun ročně). Němci tak na centrální zásobování teplem vynaložit přibližně 0,6 procenta hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; doplnil Eisenreich.
Podle Teplárenského sdružení vzrostou ceny tepla pro domácnosti v Česku pro příští rok minimálně, případně vůbec. Uvedlo, že růst nákladů tepláren, zejména kvůli zdražování emisních povolenek, bude vykompenzován přesunutím tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty. &#8222;Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude v příštím roce díky snížení sazby DPH na teplo většina tepláren schopná udržet stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti,&#8220; uvedl předseda výkonné rady teplárenského sdružení Tomáš Drápela.
Sdružení ale očekává, že v některých případech příští rok ceny tepla pro domácnosti mírně vzrostou. Zdražení by ale mělo být zpravidla nižší než meziroční míra inflace a rodinných rozpočtů by se tak významně nedotklo, napsalo sdružení.