Studie: Prolomení limitů na Bílině způsobí ekologické škody v hodnotě 10 mld. Kč

Podle závěrů studie Univerzity Karlovy způsobí prolomení těžebních limitů na dole Bílina nárůst nákladů spojených s ekologickými a zdravotními dopady na obyvatelstvo o 10 mld. Kč. Studii si v souvislosti s možným prolomením územních těžebních limitů na dolech ČSA a Bílina nechalo vypracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Studie hodnotní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva pro čtyři různé varianty prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Mezi hlavní faktory hodnocené studií patří znečištění způsobené následným spálením vytěženého uhlí v elektrárnách a teplárnách a také vliv samotné těžby, například v podobě hluku.

Varianty prolomení těžebních limitů jsou následující:

• zachování územních ekologických limitů (varianta 1)
• prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina (varianta 2)
• prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a částečné prolomení limitů na velkolomu ČSA (varianta 3)
• prolomení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a ČSA (varianta 4)

„Ministerstvo nyní považuje za nejlepší kompromis mezi potřebami českého teplárenství a sociálními, ekonomickými a environmentálními dopady prolomit limity ještě letos pouze na dole Bílina a otázku dolu ČSA znovu otevřít až v roce 2020,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba.

Ke stejné variantě se přiklání i vlastník zmiňovaných dolů, Skupina ČEZ. „Je-li cílem aktuální studie ukázat, která varianta pokračování v těžbě hnědého uhlí je z pohledu vyvolaných externalit optimální, pak je to prokazatelně varianta korekce limitů na dole Bílina,“ okomentoval studii mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Ne každý se závěry studie souhlasí

Ne všichni, které rozhodnutí o případném prolomení limitů zasáhne, však se závěry studie souhlasí.

„Studie hodnotila pouze externí náklady související s těžbou a využitím hnědého uhlí. Přinejmenším ve variantě zachování limitů těžby by však bylo nutné zahrnout i externí náklady jiných způsobů zajištění dodávek tepla, které určitě nejsou nulové. Studie je však nevzala vůbec v úvahu a tím došlo k nadhodnocení relativního dopadu variant těžby za limity,“ vysvětluje nedostatky studie ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Již dříve se Martin Hájek vyjádřil negativně k předchozí ze studií MPO, která podle Teplárenského sdružení trpěla zásadními nedostatky. Ministerstvo si muselo vyžádalo opravu a doplnění chybějících dat.

Více o problematice limitů těžby hnědého uhlí v dolech Bílina a ČSA se můžete dozvědět v následujícím článku.

Zdroj úvodní fotografie: sdas.cz