Do dvou let se rypadla dostanou k uhlí pod obcí Libkovice na Mostecku, poslední ze zhruba stovky vesnic, které ustoupily v minulém století průmyslu pod Krušnými horami. Severočeské doly (SD) zůstanou na katastru obce nejméně do roku 2030, do té doby tady mají povolení těžit. Na základě nových územně ekologických limitů těžby žádají nyní o prodloužení termínu do roku 2035. Vedle horníků budou do té doby na místě i archeologové. 
V obci žilo ještě v 80. letech minulého století na 800 obyvatel. Domy byly zbourány přes protesty v letech 1992 až 1993 na základě rozhodnutí vydaných před rokem 1990. Kostel sv. Michala byl zdemolován až v roce 2002. Jeho středověké základy letos odkryli archeologové, kteří se výzkumu v dole věnují několik desetiletí. Záchranný výzkum samotných Libkovic založených ve 13. století začal už v roce 1991, kdy ještě obec stála. ČTK to řekl Petr Lissek z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. &#8222;Zjišťujeme postupně velice silnou koncentraci pravěkého osídlení a aktivit již od střední doby kamenné,&#8220; uvedl.
Na ploše, kam se postupně posouvají velkostroje, jsou ještě dnes patrné původní cesty. &#8222;V tuto chvíli postupujeme podle původních územně ekologických limitů a povolení k hornické činnosti, které máme do roku 2030,&#8220; řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. &#8222;Teď těžíme materiály, které zakrývají hlavní uhelnou sloj, což jsou písky a jíly, říkáme tomu skrývka. Do dvou let začneme se samotnou těžbou tohoto velice kvalitního uhlí,&#8220; uvedl mluvčí.
Těžbu nad Bílinou chtějí doly prodloužit do roku 2035 na základě limitů z roku 2015. Ministerstvo životního prostředí vydalo v létě kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. &#8222;Teď jsem se vypořádali s připomínkami a budeme žádat o povolení k hornické činnosti,&#8220; uvedl Kopecký. Pokud SD povolení získají, otevře se jim území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních, kde jsou zásoby uhlí teoreticky do roku 2050.
Z Dolu Bílina se ročně vytěží necelých deset milionů tun uhlí. To nejkvalitnější míří na volný trh a slouží jako zdroj vytápění v rodinných domech či na chalupách, další je určeno pro teplárny a část využívá sousední elektrárna Ledvice.
Vedle těžařů se v následujících letech budou v dole pohybovat také archeologové, kteří zkoumají pravěké a středověké nálezy, a ti, kteří pracují na výzkumu bojiště druhé světové války. Místo totiž sloužilo jako jedno z postavení německého protiletadlového dělostřelectva. Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR už zde našli tuny aktivní munice. Místo bylo pro německou armádu klíčové, hlídala odtud chemickou továrnu, která nedaleko Litvínova na Mostecku vyráběla pohonné hmoty pro vojenskou techniku. Přítomni budou v dole, do něhož vnikli v roce 2018 při protestu proti těžbě aktivisti, i odborníci na rekultivace, kteří se snaží o navrácení přírody do této lokality.

Uhlí

K uhlí pod Libkovicemi na Mostecku se těžaři dostanou do dvou let

Severočeské doly podaly žalobu na účastníky loňského protestu proti těžbě uhlí, kteří nečekaně vnikli do dolu Bílina. Škodu vyčíslili těžaři na 661.000 korun, žalobu podali na 90 lidí. ČTK to dnes řekl mluvčí dolů Lukáš Kopecký. Hnutí Limity jsme my uvedlo, že doly žalují lidi, kteří se prokazatelně nenacházeli na území lomu Bílina
Doly nejprve vymáhaly škodu předžalobní výzvou. &#8222;Ta se minula účinkem, částka nebyla uhrazena, proto jsme podali žalobu na soud,&#8220; uvedl Kopecký. Konkrétní osoby, které mají společně částku zaplatit, určil těžař na základě jejich určení totožnosti od policie.
Policie zadržela při pochodu po hraně lomu loni na začátku prázdnin 280 účastníků protestu, někteří neuposlechli výzvu veřejného činitele, další neoprávněně vnikli do dolu. Vyčíslená škoda představuje podle Kopeckého pouze náklady na mzdy zaměstnanců, kteří při zastavení provozu nemohli pracovat, a náklady na prostoje externích pracovníků. &#8222;Nechceme žádnou úhradu ušlého zisku,&#8220; uvedl už dříve Kopecký.
Báňský úřad rozeslal účastníkům protestu 91 příkazů, z nichž 43 obsahovalo napomenutí a 48 příkazů výzvu k úhradě pokuty. Podle hnutí Limity jsme my, které takzvaný klimakemp u Litvínova pořádalo, jsou žalováni také lidé, jejichž přestupková řízení s báňským úřadem ještě neskončila. &#8222;Žalobou chtějí Severočeské doly umlčet protesty a odvést pozornost od škod způsobovaných těžbou uhlí na klimatu a zdraví,&#8220; uvedlo hnutí ve zprávě zaslané dnes ČTK.

Doly podaly žalobu na účastníky protestu proti těžbě uhlí u Bíliny

Ekologická organizace Greenpeace považuje souhlas ministerstva životního prostředí (MŽP) s prodloužením těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035 za nezákonný. Po ministru Richardu Brabcovi (ANO) požaduje zrušení souhlasu. Greenpeace to uvedlo v dnešní tiskové zprávě. Ministerstvo na začátku týdne vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit až příslušný báňský úřad. Nyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Podle Greenpeace má stanovisko závažné nedostatky a nezhodnocuje dostatečně vliv těžby a spalování uhlí na klima. &#8222;Navíc je souhlas s rozšiřováním a prodlužováním těžby v přímém rozporu s mezinárodními závazky České republiky vyplývajícími z pařížské klimatické dohody. Z těchto důvodů pokládá Greenpeace rozhodnutí za nezákonné,&#8220; uvedla organizace. Brabec by tak podle ní měl rozhodnutí úředníků ministerstva zrušit. Má 30 dní, aby se k podanému podnětu vyjádřil a sdělil, zda zahájí přezkumné řízení.
<blockquote>&#8222;Přijde nám absurdní, že v situaci, kdy české lesy a pole decimuje vedro a sucho vyvolané klimatickou krizí a vědci hovoří o nutnosti bezodkladně začít snižovat emise skleníkových plynů, se v České republice byť jen uvažuje o dalším rozšiřování a prodlužování těžby uhlí. Navíc v situaci, kdy ministr Brabec představuje uhelnou komisi, která má &#8211; alespoň podle jeho dosavadních vyjádření &#8211; útlum těžby a spalování uhlí naplánovat,&#8220; uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.</blockquote>
V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. Ministerstvo uvedlo, že díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu.
<figure id="attachement_16950" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-800x533.jpg" alt="Vršanská uhelná" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Severočeské doly, jimž doly Bílina patří, budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření.
K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4200 připomínek od veřejnosti. Podle ministerstva byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu.
Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.

Greenpeace: Souhlas MŽP s prodloužením těžby v lomu Bílina je nezákonný

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) k prodloužení těžby uhlí v dole Bílina do roku 2035. Společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek. ČTK o tom dnes informovala mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit až příslušný báňský úřad.
V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. &#8222;Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,&#8220; uvedlo ministerstvo.
Severočeské doly budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. &#8222;Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby,&#8220; uvedla mluvčí. Podle usnesení vlády z roku 2015 bude vytěžené uhlí určené přednostně pro využití v teplárnách, nikoliv k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.
Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření. &#8222;Jaká opatření zvolí, bude na těžaři, který se na jejich realizaci může dohodnout například s obcemi,&#8220; podotkla mluvčí.
Podle ministerstva se záměrem souhlasí bez připomínek Krajský úřad Ústeckého kraje a obce Světec a Bílina. Připomínky k záměru zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov. Nesouhlas vyjádřilo město Litvínov.
K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4200 připomínek od veřejnosti. Podle MŽP byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu. &#8222;S ohledem na směrnici EIA by však takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí,&#8220; uvedlo ministerstvo.
Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.
Severočeské doly mají v plánu v letech 2019 až 2035 vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov. O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Uhlí bude sloužit i elektrárnám ČEZ. Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun.

Další těžba v Bílině získala kladný posudek vlivu na prostředí

Kritikům plánovaného rozšíření těžby uhlí na dole Bílina se nelíbí zpracování záměru, některé údaje jsou podle nich nepravdivé. Nesouhlas včera vyjádřili v mosteckém kulturním domě, kde se konalo veřejné projednávání týkající se pokračování hornické činnosti na dole Bílina. Zúčastnili se ho zástupci ministerstva životního prostředí, dotčených samosprávních celků a Severočeských dolů, zástupců z řad veřejnosti bylo zhruba 100. 
O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Severočeské doly mají v plánu v letech 2019 až 2035 vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov.
Včerejší projednání se neobešlo bez protestů a připomínek z řady odborné veřejnosti. Ivo Pěgřímek ze Severočeských dolů hned na začátek řekl, že je otevřen diskusi a podotkl, že se nejedná o rozšíření těžby, ale o pokračování činnosti.
Proti způsobu zpracování záměru se vyjádřil například litvínovský zastupitel a krajský předseda Zelených Petr Globočník. Nejhlasitějším kritikem však byl Jan Rovenský z organizace Greenpeace. Zkritizoval několik bodů zpracování záměru a některé údaje označil jako nepravdivé. Několik starostů dotčených obcí pak pouze uvedlo, že připomínky k návrhu podalo písemně a že na nich trvá. Podle starostky Litvínova Kamily Bláhové (ANO) je problémem hlavně to, že některým připomínkám města nebylo vyhověno.
K plánovanému rozšíření těžby uhlí na dole Bílina přijalo ministerstvo životního prostředí přes 4000 vyjádření při projednávání hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Převážně jde o identický text z webu www.spoluprotiuhli.cz, který vytvořila organizace Greenpeace, řekla ČTK Dominika Pospíšilová z ministerstva. Připomínky v textu Greenpeace se podle Pospíšilové zabývají vlivem těžby na klima a krajinu, zdravotními dopady a negativními dopady na kvalitu života v sousedství velkolomu.
Dokumentace podle externích expertů Greenpeace trpí vážnými nedostatky zejména v oblasti hodnocení dopadů na klima, na ovzduší a na ptactvo.
<blockquote>
&#8222;Chybí v ní také hodnocení tzv. externích nákladů těžby, variantní řešení, imisní bilance polétavého prachu a další důležité náležitosti,&#8220; uvedla organizace ve zprávě zaslané tento týden ČTK.
</blockquote>
Celý proces posuzování vlivu těžby na životní prostředí bude zakončený stanoviskem EIA.
<blockquote>
&#8222;Doba, kdy bude stanovisko vydáno, záleží na náročnosti vypořádávání připomínek. Všechny odborné připomínky musí být v rámci procesu EIA ze zákona vypořádány,&#8220; uvedla Pospíšilová.
</blockquote>
K těžbě uhlí se nyní mohou vyjádřit také obce a města v okolí lomu. Vrácení dokumentace EIA k přepracování požaduje na základě jednohlasně přijatého usnesení zastupitelstva i nedaleké město Litvínov.
Samotné stanovisko EIA není ještě povolením k těžbě.
Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.

Teplárenství

Kritikům rozšíření těžby na dole Bílina se nelíbí zpracování záměru

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo dokumentaci k posouzení vlivů rozšíření povrchového velkolomu Bílina na životní prostředí, kterou podaly Severočeské doly. V dnešní tiskové zprávě o tom informovala ekologická organizace Greenpeace ČR. Veřejnost nyní může 30 dní úřadu posílat připomínky. Standardní lhůta MŽP na jejich vypořádání a zpracování posudku je minimálně šest měsíců, napsala ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení. 
 Podle Greenpeace byla dokumentace zprvu hotova už na jaře, resort ji ale těžařům vrátil, protože v ní chyběl propočet dopadů pokračující těžby na životní prostředí. Nyní může veřejnost posílat ministerstvu připomínky. 
<blockquote>
&#8222;Nyní se s textem dokumentace seznamujeme. Oslovili jsme několik expertů na posuzování vlivů na životní prostředí, aby zjistili, jestli dokumentace obsahuje vše podstatné a nalezli v ní případné chyby. Na základě jejich posudků podáme v zákonné lhůtě vlastní připomínky v procesu EIA ((Environmental Impact Assessment). Zároveň ale chceme, aby svůj nesouhlas s rozšířením dolu mohl jednoduše vyjádřit kdokoliv, proto připravujeme digitální nástroj, který k tomu lidem pomůže,&#8220; uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
</blockquote>
<figure id="attachement_10772" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/01-důl-Bílina.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/01-důl-Bílina.jpg" alt="Důl Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Organizace dokončuje web, přes který Češi budou moci ministerstvu podat vzorové připomínky požadující vydání negativního stanoviska k projektu. 
 Na zpracování posudku podle Greenpeace nemůže pracovat nikdo, kdo se podílel na oznámení či dokumentaci EIA. Posudek předchází závěrečnému závaznému stanovisku EIA, bez kterého není možné hornickou činnost povolit. Podle ekologů by prodloužení těžby a rozšiřování dolů mělo negativní dopad na krajinný ráz, ovzduší, kvalitu života i klima. 
 O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti.

MŽP zveřejnilo dokument k posouzení vlivů rozšíření lomu Bílina

Báňský úřad řeší na 300 přestupků s českými i zahraničními aktivisty, kteří na konci června vtrhli do dolu Bílina. Zatímco před rokem potrestal úřad účastníky tehdejšího klimakempu za porušení předpisů napomenutím, nyní některým hrozí pokuta až do výše 15.000 korun. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Bohuslav Machek. Přestupky s aktivisty řeší také litvínovský městský úřad. 
<blockquote>
&#8222;Loni jsme dali všem napomenutí, pokud tito lidé znovu spáchali přestupek, musí jejich trest být o stupínek horší,&#8220; uvedl Machek.
</blockquote>
 První červencový den několik set aktivistů z různých evropských zemí u povrchového hnědouhelného dolu Bílina protestovalo proti těžbě uhlí. Hned ráno se 16 z nich připoutalo na vrcholu rypadla v lomu Bílina. 
<blockquote>
&#8222;Došlo k přímému ohrožení bezpečnosti u těch lidí, kteří vylezli na velkostroj,&#8220; uvedl mluvčí.
</blockquote>
 Během pochodu kolem dolu několik desítek lidí opustilo vymezenou trasu a vniklo do těžebního prostoru. 
<blockquote>
&#8222;Došlo tím k porušení hranice, kde se provádí těžba,&#8220; doplnil Machek.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;V současné době budeme těmto lidem oznamovat přestupky,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Před rokem vniklo do dolu Bílina 133 lidí. 
<blockquote>
&#8222;Řešili jsme věc zhruba rok, předpokládám, že stejnou dobu bude trvat řešení přestupků i nyní,&#8220; uvedl Machek.
</blockquote>
 Přestupky s aktivisty, kteří vnikli do dolu, řeší také městský úřad v Litvínově, jenž shromažďuje oznámení od policie. Vyřešit přestupky ve zkráceném řízení by úřad mohl do konce října. Mezi pachateli přestupků je řada cizinců.

Rychlé zprávy

Báňský úřad řeší na 300 přestupků s aktivisty, kteří na konci června vnikli do lomu Bílina

Několik set aktivistů z různých evropských zemí dnes u povrchového hnědouhelného dolu Bílina na Mostecku protestovalo proti těžbě uhlí. Hned ráno se 16 z nich připoutalo na vrcholu rypadla v lomu Bílina. Od té doby stála těžba, Severočeské doly obnovily provoz po 12 hodinách v 17:00. Policie zajistila 234 aktivistů a odvezla je z dolu. Na rypadle zůstávalo před 19:00 několik lidí obklíčeno policií. 
 Aktivisté z hnutí Limity jsme my prohlašují, že zamýšlejí zastavit těžbu uhlí, kterou považují za škodlivou v souvislosti se změnou klimatu. Na pochod podél dolu Bílina se dnes vydalo zhruba 500 lidí sledovaných desítkami těžkooděnců, policistů na koních i čtyřkolkách a pod dohledem policejního vrtulníku. 
 Vymezenou trasu opustilo zhruba v polovině pochodu náhle několik desítek aktivistů, kteří se snažili vniknout do lomu. Některé zadržela policie hned, některé později vyvedla z dolu. Ostatní účastníci dorazili po vymezené trase k obci Braňany, kde pochod skončil. Zajištěné osoby policie odpoledne odvážela na služebny. 
<figure id="attachement_16950" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/vrsanska_uhelna_foto_c_tomas_maly_MG_8714-725x483.jpg" alt="Vršanská uhelná" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Před služebnou cizinecké policie v Ústí nad Labem krátce po 17:00 propustili jednoho ze zadržených. 
<blockquote>
&#8222;Stěžoval si na přístup policie,&#8220; řekla ČTK Veronika Dombrovská za aktivisty, kteří na místo přijeli čekat na propouštěné.
</blockquote>
 Provoz v dole stál 12 hodin. 
<blockquote>
&#8222;Naše ostraha prošla stroje a zařízení, nenašli jsem žádné poškození a provoz jsme obnovili s tím, že neustále máme nějaké aktivisty na prvním skrývkovém rypadle. Stroj je obklíčen policií a čeká se na to, až slezou dolů,&#8220; řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
</blockquote>
 &#8222;To běžnému provozu nebrání,&#8220; dodal. V provoze bylo podle něj zhruba 150 lidí, kteří nemohli vykonávat svoji práci, čímž vznikla škoda. Uhlí se dnes netěžilo, protože stroje mají pravidelnou odstávku. 
 Účastníci pochodu, kteří opustili jeho vymezenou trasu, jsou podle policejního mluvčího Daniela Vítka podezřelí z přestupku proti hornímu zákonu a neuposlechnutí výzvy policie. 
<figure id="attachement_9651" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/7639181288_0b875a1115_k-725x449.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/7639181288_0b875a1115_k-725x449.jpg" alt="Uhelný důl Wyoming, USA" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Akce byla součástí vícedenního tábora odpůrců <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>. Cílem klimakempu je podle pořadatelů upozornit na změny klimatu a podpořit způsob života bez ekologických stop. Klimakemp se koná v Louce u Litvínova od středy a končí v neděli. 
<blockquote>
&#8222;Jsme tady kvůli změnám klimatu. Proto jsme tady v regionu, kde se těží uhlí. Proto protestujeme. Používáme občanskou neposlušnost, protože standardní prostředky nestačí,&#8220; řekl Áron Tkadleček z hnutí Limity jsme my.
</blockquote>
 Proniknout do lomu Bílina se účastníkům podařilo už loni při prvním ročníku klimakempu. Tehdy Severočeské doly musely kvůli protestu na několik hodin zastavit těžbu skrývkových hornin. Škoda ale společnosti nevznikla, protože protest se odehrával na místě, kde byla plánovaná dvoutýdenní odstávka. 
 Radka Fialová snm

Policie dnes v lomu Bílina zajistila více než 200 aktivistů

Aktivisté, kteří dnes u dolu Bílina na Mostecku protestují proti těžbě uhlí, už ráno vylezli na vrchol rypadla v povrchovém dolu Bílina a na místě se připoutali. Těžba v lomu se zastavila. Dopoledne se další desítky lidí snažily opustit vymezenou trasu protestního pochodu a vniknout do lomu Bílina. Policie je zadržela. Zbylých několik set aktivistů pokračuje po stanovené trase do obce Braňany. 
 Aktivisté z hnutí Limity jsme my prohlašují, že zamýšlejí zastavit těžbu uhlí, kterou považují za škodlivou v souvislosti se změnou klimatu. 
 Asi 20 lidí vylezlo ráno mezi 4:00 a 5:00 na vrchol rypadla v lomu a na místě se připoutali. Těžba v povrchovém dolu se zastavila, řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš K<a href='http://oenergetice.cz/ropa/organizace-zemi-vyvazejicich-ropu-opec/'>opecký</a>. 
<blockquote>
&#8222;Museli jsme zastavit těžbu, abychom minimalizovali riziko, že by se někomu něco stalo,&#8220; uvedl mluvčí.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Škody samozřejmě vznikají, ale to teď zatím řešit nebudeme,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Nad lokalitou u povrchového dolu Bílina létá policejní vrtulník. 
 Dopoledne během protestního pochodu vybočily nečekaně desítky lidí z vymezené trasy a pokusily se proniknout do lomu Bílina. Na místě je obklopili policejní těžkooděnci. Když policie neuspěla s výzvou, aby se protestující vrátili na stanovenou trasu, tak desítky aktivistů zadržela a oblast uzavřela.
<figure id="attachement_22307" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/11779265075_a11b6e063a_b-725x436.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/11779265075_a11b6e063a_b-725x436.jpg" alt="Těžba uhlí RWE" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle aktivistů opustila trasu zhruba třetina z pětistovky účastníků. Mluvčí policie Daniel Vítek zatím věc oficiálně nekomentoval s odkazem na to, že zásah ještě neskončil. 
<blockquote>
&#8222;Jsme tady kvůli změnám klimatu. Proto jsme tady v regionu, kde se těží uhlí. Proto protestujeme. Používáme občanskou neposlušnost, protože standardní prostředky nestačí,&#8220; řekl už ráno Áron Tkadleček z hnutí Limity jsme my.
</blockquote>
 Akce je součástí vícedenního tábora odpůrců <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>. Druhý ročník takzvaného klimatického kempu začal 27. června za obcí Louka u Litvínova. Pořádá přednášky, workshopy a dílny, které mají upozornit na změny klimatu a podpořit způsob života bez ekologických stop.
Uhlí vytěžené v Mosteckém uhelném regionu přispívá podle účastníků kempu ke světovým škodám způsobeným změnami klimatu. Proniknout do lomu Bílina se účastníkům podařilo už loni v rámci prvního ročníku klimakempu. Severočeské doly speciální opatření kvůli akci nepřichystaly. 
 Radka Fialová sd

Aktivisté dnes vnikli do dolu Bílina, těžba uhlí musela být zastavena

Severočeské doly zpracovávají dokumentaci k povolení těžby uhlí za ekologickými limity na dole Bílina. Bude reagovat na připomínky k těžbě, podat ji chtějí do konce února na ministerstvo životního prostředí. Podle záměru by se mohlo v letech 2019 až 2035 vytěžit z dolu skoro 150 milionů tun uhlí. ČTK to řekl mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. 
Předložení dokumentace předchází samotnému posudku vlivů těžby na životní prostředí.
<blockquote>
&#8222;Ke zpracování posudku vede ještě dlouhá cesta,&#8220; poznamenal Kopecký.
</blockquote>
Na základě usnesení vlády se těžba může přiblížit maximálně na 500 metrů k okolním obcím. Doporučení ohledně dopadů na lidské zdraví vyplynou ze studie v rámci posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Zástupci okolních obcí se už dříve vyjádřili, že budou požadovat ochranná opatření, která mají zabránit zhoršení životních podmínek. Těžař s obcemi jedná o možnostech ochrany už několik let.
<figure id="attachement_10772" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/01-důl-Bílina.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/01-důl-Bílina.jpg" alt="Důl Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun, těžilo by se zřejmě do roku 2035 a další etapa je do roku 2050.
<blockquote>
&#8222;Pokračování těžby do roku 2050 je vize, která se může stát skutečností,&#8220; uvedl Kopecký.
</blockquote>
Pokud stanovisko ministerstva životního prostředí v procesu vlivu záměru na životní prostředí (EIA) bude kladné, zpracuje se plán otvírky, přípravy a dobývání. Těžbu samotnou pak bude povolovat obvodní báňský úřad.
Severočeské doly zaměstnávaly k 1. lednu 2018 celkem 2683 lidí. Celkový počet pracovníků včetně těch v dceřiných společnostech je 4853. S přijímáním dalších lidí v souvislosti s těžbou na Bílině firma, kterou plně ovládá ČEZ, nepočítá.
<blockquote>
&#8222;U našich zaměstnanců dochází a bude docházet k přirozené obměně zejména z důvodu odchodů do důchodu a přirozené fluktuaci na trhu práce,&#8220; uvedl mluvčí.
</blockquote>