V ČR se loni poprvé nainstalovalo přes 5000 kotlů a kamen na dřevní pelety

V České republice se v loňském roce poprvé nainstalovalo přes 5 000 kotlů a kamen na dřevní pelety. Výrobci i topenáři mají zcela plné kapacity. Loni na trhu s ekologickým vytápěním posílilo kromě samotné výroby a prodeje kotlů a kamen vše, tedy i výroba pelet i briket, vývozy do zahraničí, ale i lokální spotřeba. ČTK to dnes řekl předseda oborového Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Celkový počet instalací tvoří podle Stupavského 3 600 až 4 000 instalací automatických kotlů na pelety a 1 200 až 1 500 peletových kamen. Objem výroby dřevěných pelet v Česku loni meziročně stoupl o 40 000 tun na rekordních 526 000 tun. Tento objem by stačil pro vytápění asi 130 000 domácností.

Výrobci podle Stupavského loni zaznamenali zvýšenou poptávku po peletách, a to především v reakci na aktuální situaci na trhu s elektřinou a plynem. Například v porovnání května 2021 a října 2021 zaznamenali výrobci dřevních pelet nárůst nových objednávek spotřebitelů o 60 procent.

„Českými peletami dotujeme západní a jižní evropské trhy s vytápěním, do těchto zemí v čele s Rakouskem a Itálií bylo v roce 2021 vyvezeno přes 400 000 tun českých pelet,“ uvedl Stupavský.

Toto množství by podle něj mohlo zajistit vytápění asi pro 90 000 domácích uživatelů, v současnosti v ČR pelety k vytápění využívá asi 40 000 domácností a firem.

Pelety jsou podle Stupavského nyní k dostání za stejnou cenu jako balené tříděné uhlí pro vytápění. Balené hnědé uhlí nyní podle něj průměrně stojí šest korun za kilogram, tedy asi 36 000 Kč za topnou sezonu pro běžný rodinný dům.

„Uživatelé s kombinovanými kotli pro spalování pelet i uhlí začali ve větší míře přecházet od dříve levnějšího uhlí k peletám, cena je nyní prakticky stejná, ovšem provoz s peletami je mnohonásobně čistší,“ uvedl Stupavský s tím, že produkují například dvacetkrát méně popela, kotle navíc nabízí automatický provoz bez nutnosti ho roztápět a přikládat.

Stupavský připomněl, že od 1. září začne platit zákaz provozovat kotle první a druhé třídy, které nejvíce škodí životnímu prostředí. Vyměnit je tak potřeba až přes 300 000 kotlů. „Ročně se v ČR mění okolo 40 000 zdrojů, situace je nyní napjatá, topenáři nemají volné termíny, dodací lhůty moderních topných zařízení se prodlužují na týdny až měsíce, některé topenářské firmy začaly brát zakázky již na rok 2023,“ řekl Stupavský.

Podle klastru se v letošním roce očekává další růst objemu výroby pelet. Například společnost Pfeifer, která dominuje české výrobě pelet, zdvojnásobila po rekonstrukci produkci pelet na nynějších 140 000 tun, kapacitu má pro 160.000 tun ročně. Dvojku tvoří společnost Mayr-Melnhof, která na pile v Paskově dostavěla další velkokapacitní silo a navýšila výrobu pelet na 120 000 tun ročně.

Společnost Biomac plánuje velké rozšíření výroby v Čáslavi, kde by narostla nová kapacita pro výrobu pelet o 30 000 tun. Navýšení výroby o čtvrtinu hlásí peletárna v Rolnické a.s. Králíky, ve které se částečně zpracovávalo také kůrovcové dříví.