Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. &#8222;Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,&#8220; uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.
Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.
Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.
Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.
Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">2010</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">výnosy</td>
<td valign="middle">198.413</td>
<td valign="middle">189.487</td>
<td valign="middle">200.307</td>
<td valign="middle">196.507</td>
<td valign="middle">197.636</td>
<td valign="middle">188.270</td>
<td valign="middle">208.676</td>
<td valign="middle">212.339</td>
<td valign="middle">215.972</td>
<td valign="middle">253.041</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">náklady</td>
<td valign="middle">200.981</td>
<td valign="middle">186.411</td>
<td valign="middle">187.921</td>
<td valign="middle">189.467</td>
<td valign="middle">190.425</td>
<td valign="middle">177.593</td>
<td valign="middle">198.012</td>
<td valign="middle">200.041</td>
<td valign="middle">204.018</td>
<td valign="middle">238.732</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">zisk před zdaněním</td>
<td valign="middle">-1309</td>
<td valign="middle">3814</td>
<td valign="middle">15.259</td>
<td valign="middle">8475</td>
<td valign="middle">7210</td>
<td valign="middle">10.678</td>
<td valign="middle">10.664</td>
<td valign="middle">12.298</td>
<td valign="middle">11.954</td>
<td valign="middle">14.308</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárna Písek

Teplárenství

Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. &#8222;Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,&#8220; uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.
Analýza řešící budoucí vývoj pak počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030, vycházela přitom ze zmíněného cíle vládního plánu. Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliardy korun, tedy zhruba 32,8 miliardy korun ročně.
Částka zahrnuje 141,6 miliardy korun pro zdroje na výrobu tepla, především biomasových zdrojů a tepelných čerpadel, 135,7 miliardy korun pro zdroje na výrobu elektřiny, hlavně fotovoltaiky a větrné elektrárny a 50,3 miliardy korun pro zdroje na výrobu biometanu. Součástí je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách.
Podle Komory OZE, která se na přípravě této analýzy podílela, je zásadní slabinou schváleného energeticko-klimatického plánu ČR mimo jiné přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. &#8222;Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1400 megawattů (MW) větrných turbín a 3300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,&#8220; uvedl dnes předseda komory Štěpán Chalupa.
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom.
Česká vláda schválila na konci dubna snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Energetika v ČR

Analýza: Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá investice přes 300 miliard korun

Největší britská elektrárna Drax, která od roku 2013 postupně přechází z uhlí na biomasu, <a href="https://www.drax.com/press_release/drax-to-stop-using-coal-well-ahead-of-uks-deadline/" target="_blank" rel="noopener">plánuje ukončit spalovaní uhlí již v roce 2021</a>, tedy 4 roky před vládou stanoveným termínem pro ukončení výroby elektřiny z uhlí. V současné době již 4 ze 6 bloků spalují pouze biomasu, poslední dva uhelné bloky by však měly zůstat v záloze do roku 2022.
Britská elektrárna Drax je se svými 6 bloky, každém o instalovaném výkonu 645 MW, nejvýkonnější elektrárnou v zemi. Ještě donedávna byla zároveň i největší uhelnou elektrárnou ve Spojeném království, nicméně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-uz-spaluje-ze-70-biomasu" target="_blank" rel="noopener">v posledních několika letech byly 4 ze 6 bloků přebudovány na spalování biomasy</a>.
Spalování velkých objemů biomasy dovážené ze Severní Ameriky se nicméně nezamlouvá některým ekologickým organizacím, kdy aktivisté z Biofuelwatch <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/biofuelwatch-drax-nemel-pobirat-podporu-na-biomasu" target="_blank" rel="noopener">dříve označili udělení certifikátu</a> o udržitelném nakládání s biomasou pro společnost Drax za podvod.
<blockquote>„Rozhodnutí přestat využívat uhlí v elektrárně Drax přichází po důkladném zhodnocení jejího provozu. Drax očekává, že po březnu 2021 uhlí nebude využíváno, ale zajistí, aby zbývající dva uhelné bloky byly v souladu s kontrakty v rámci kapacitního trhu k dispozici do září 2022,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.</blockquote>
<h2>Když nulové emise nestačí</h2>
Skupina Drax Group, která elektrárnu provozuje, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vyroba-elektriny-se-zapornymi-emisemi-anglii-spousti-pilotni-projekt-zachytavani-emisi-uhliku" target="_blank" rel="noopener">před 2 lety představila projekt zachytávání emisí uhlíku</a>. Kombinace spalování biomasy spolu se zachytáváním emisí CO2 má díky „záporným“ emisím pomoci naplnit klimatické cíle.
Faktem, který zhoršuje celkovou ekologickou stopu v konkrétním případě elektrárny Drax, je již zmíněný dovoz biomasy na velkou vzdálenost přes oceán až z USA.

Elektrárny v Evropě

Největší britská elektrárna Drax plánuje ukončit spalování uhlí již v příštím roce

Teplárna Strakonice má za loňský rok ztrátu 38,5 milionu Kč, hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu. Výnosy měl loni podnik 335,3 milionu. Teplárna chce postupně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, loni začala poprvé více spalovat biomasu. Letos plánuje firma výnosy 360 milionů a vyrovnané hospodaření. ČTK to dnes na valné hromadě řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Od loňského listopadu do letošního února řešila sérii havárií a poruch kotlů, drtiče i dopravníku biomasy.
<blockquote>&#8222;Od 18. prosince je odstavená turbína, měli bychom ji najíždět na konci měsíce. Tímhle se nám hospodářský výsledek zhoršil. Cashově si stojíme dobře, teď máme na účtu asi 32 milionů, v březnu předpokládám asi 50 milionů. (Ztrátu) 38 milionů nepovažuji za pozitivní výsledek, ale v porovnání s tím, že bylo plánováno 89,5 milionu&#8230; A náklady na povolenky jsou likvidační. Pro mě je teď cílem dostat fabriku na nulu,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Loni začala teplárna poprvé více spalovat biomasu. Loni díky tomu podle ředitele ušetřila asi 14 milionů Kč, letos chce ušetřit až 45 milionů. Hmotnostní poměr biomasy k uhlí byl loni ve výrobě 38 procent.
<blockquote>&#8222;Ale odpovídá to 17 až 18 procentům na gigajoule, což je malý poměr. Snažíme se ho změnit, rádi bychom v gigajoulech dosahovali aspoň 70 procent. Problém je, že zařízení se nepoužívalo, a postavte si auto na špalky a po čtyřech letech jeďte na dovolenou do Chorvatska: nedojedete. To samé je tady, že se nám řetězí havárie,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud v malé míře.
V roce 2021 omezí teplárna provoz kotle K3, který spaluje uhlí. Od loňského roku se firma snaží o ekologičtější provoz. &#8222;Od uhlí chceme kompletně odejít, přejít na obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Hřídel.
Teplárna loni zvýšila prodej elektřiny a tepla o 7,3 procenta, na elektřině to podle ředitele přineslo navíc asi 28,5 milionu Kč. Firma zvažuje, že mírně sníží počet zákazníků, protože někteří jsou přesvědčeni, že platí příliš. &#8222;Pro mě je lepší takového zákazníka nechat jít, na některé doplácíme čtyřmi pěti miliony korun,&#8220; řekl Hřídel.
Strakonice plánují, že vytvoří holding, do nějž začlení vybrané městské firmy včetně teplárny či pivovaru. Starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost) bude jednat s ostatními akcionáři od odkupu akcií teplárny, začne největším akcionářem, jímž je firma Sev.en Energy.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Loni zbývalo splatit 120 milionů Kč. Teď splácí za čtvrtletí necelé tři miliony. V roce 2018 měla teplárna tržby 280,4 milionu, ztrátu 3,62 milionu, prodala 474 terajoulů tepla.

Strakonická teplárna má ztrátu, kvůli drahým povolenkám chce skončit s uhlím

Spalování biomasy ve zdrojích, které projdou konverzí z uhlí na biomasu, nemusí být pro klima vůbec prospěšné. Upozorňuje na to nová zpráva think tanku Sandbag. Zpráva se zaměřuje na významné projekty u kterých je naplánována změna palivového mixu. Místo uhlí má být v zařízeních spalována biomasa. Tyto zdroje by měly ročně vyprodukovat přibližně 64 TWh elektřiny, ale zároveň také asi 67 milionů tun CO2 . V případě, že by jako palivo sloužily dřevěné pelety, bylo by třeba každý rok pokácet lesy o rozloze přibližně poloviny německého Černého lesa. Několik analyzovaných projektů pochází i z Česka.
Zprávu o <a href="https://sandbag.org.uk/project/playing-with-fire/">možných rizicích</a> spojených s konverzí uhelných zdrojů na biomasu vydal před nedávnem think tank <a href="https://sandbag.org.uk/">Sandbag</a>, který se zaměřuje na problematiku snižování emisí skleníkových plynů.  Zpráva se zaměřuje na plánované evropské projekty, u kterých má dojít ke změně palivového mixu z uhlí na <a href="https://oenergetice.cz/clanky/biomasa">biomasu</a>. Jde o 67 projektů, jejichž realizace by znamenala zvýšení spotřeby biomasy o 607 PJ/ročně, což je ekvivalent pěti nových <a href="https://oenergetice.cz/clanky/drax">elektráren Drax</a> (největší konvenční zdroj ve Spojeném království s výkonem 3960 MW).
Vzhledem k různé velikosti jednotlivých projektů by přitom polovinu z předpokládaného množství biomasy spolykalo pouze 10 největších zařízení. Celková produkce elektřiny ze všech plánovaných projektů je odhadována na 64 TWh, což odpovídá přibližně 2 % z celkové produkce elektřiny v EU. Zpráva poznamenává, že jde o podobné množství energie, které každoročně vyprodukují nově instalované kapacity ve větrných a solárních elektrárnách v EU.
<figure id="attachment_79418" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79418 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-512x487.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag-725x689.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy.-Zdroj-Sandbag.png 745w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag" width="745" height="708" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší evropské projekty počítající se spalováním biomasy. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>
<h2>Dopady na klima i odlesňování</h2>
Oproti <a href="https://oenergetice.cz/energostat">současnému stavu</a> by se tím ztrojnásobilo množství spalované biomasy pro energetické účely v EU. V případě využití dřevěných pelet by jich bylo třeba ročně spálit 36 milionů tun, což je jejich současná celosvětová spotřeba. Takové množství dřevěných pelet by si vyžádalo každoroční vykácení přibližně 2700 kilometrů čtverečních lesů. Jde o ekvivalent většiny lesů v Nizozemí, nebo přibližně polovinu Černého lesa v <a href="https://oenergetice.cz/clanky/nemecko">Německu</a>.
Spálení takového objemu biomasy by dle zprávy znamenalo každoroční emise přibližně 67 milionů tun CO2. Pro srovnání, toto množství odpovídá polovině emisí ze všech <a href="https://oenergetice.cz/clanky/polsko">polských</a> elektráren. Zpráva upozorňuje, že takto významné množství CO2 by jen s těží mohlo být opětovně absorbováno novým vysazováním stromů.
Zpráva doporučuje, aby se případné vládní podpory zaměřovaly na bezemisní zdroje, které při své činnosti neprodukují žádné skleníkové plyny. Uhlík vyprodukovaný spálením biomasy se dostává do ovzduší a jeho opětovná spotřeba pro růst rostlin může trvat řadu let.
Vlády a instituce, které mohou ovlivnit projekty na záměnu uhlí za biomasu, by měly do svých posuzování započíst i případné negativní efekty (například snižování biodiverzity) a komplexně posoudit uhlíkový tok (carbon flow) během celé životnosti projektu.
<figure id="attachment_79419" class="wp-caption aligncenter" style="width: 509px;"><img class="aligncenter wp-image-79419 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png" sizes="(max-width: 509px) 100vw, 509px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-509x512.png 509w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Plány-Evropských-zemí-na-odstoupení-od-uhelné-energetiky.-Zdroj-Europe-Beyond-Coal.png 639w" alt="" width="639" height="643" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Evropských zemí na odstoupení od uhelné energetiky. Zdroj: Europe Beyond Coal</figcaption></figure>
Dle <a href="https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality/">doporučení</a> Evropské akademie věd (<a href="https://www.easac.eu/">EASAC</a>) by například neměly být označovány jako <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">obnovitelné zdroje energie</a> takové projekty, kde není možné prokázat, že během desetiletí dojde díky jejich provozu k celkovému snížení množství uhlíku v atmosféře. Projekty které tato pravidla nesplní by neměly být dotovány z veřejných peněz a měly by podléhat systémům <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/uhlikova-dan-riziko-nebo-reseni/">zpoplatňujícím uhlík</a> (například <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">EU ETS</a>).
<h2>České projekty</h2>
Dle zprávy je v současnosti v Česku celkem 7 projektů u kterých je plánována konverze z uhlí na biomasu. Většinou jde o náhradu hnědého uhlí. Ani jeden z projektů nespadá do desítky největších evropských projektů (viz výše). Celkový tepelný výkon všech plánovaných zařízení však přesahuje 1000 MWt (tepelných).
<figure id="attachment_79425" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-79425 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png" sizes="(max-width: 555px) 100vw, 555px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag.png 555w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Největší-projekty-počítající-se-spalováním-biomasy-v-ČR.-Zdroj-Sandbag-512x456.png 512w" alt="Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag" width="555" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší projekty počítající se spalováním biomasy v ČR. Zdroj: Sandbag</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

Konverze uhelných elektráren pro spalování biomasy klimatu nepomůže, tvrdí studie

Oborové asociace CZ Biom a Komora obnovitelných zdrojů energie (KOZE) se obávají navýšení společného spalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Způsobit ho mohou aktuální návrhy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), uvedli dnes jejich zástupci na setkání s novináři. Asociace se obávají především nedostatku štěpky pro malé a střední zdroje tepla po odeznění kůrovcové kalamity. Varují zároveň před zbytečnou podporou obnovitelných zdrojů ve výši 1,1 miliardy korun, které podle nich plány způsobí. Vyjádření resortu ČTK shání.
CZ Biom a KOZE uvedly, že připravovaný Národní energeticko-klimatický plán, který MPO připravuje, počítá s nárůstem spotřeby energie z biomasy mimo domácnosti z 26,6 na 36,7 petajoulů (PJ). Ministerstvo zároveň připravilo návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, podle které se má společné spalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách opět rozšířit, dodaly. Tento krok je podle nich zbytečný
<blockquote>&#8222;Ve velkých zdrojích se díky ceně povolenky již dnes vyplatí spalovat biomasu bez jakékoli podpory,&#8220; uvedl předseda asociace CZ Biom Jan Habart Dodatečná finanční podpora pro velké teplárny a elektrárny by podle něj tak vedla pouze ke zvýšení zisku velkých energetických společností.</blockquote>
Náklady na podporu obnovitelných zdrojů by v roce 2021 zbytečně stouply o 1,1 miliardu korun, spočítala pro CZ Biom společnost EY.
Podle asociací si stát neuvědomuje, že po odeznění kůrovcové kalamity může být na trhu výrazně méně štěpky, která tím pádem podraží. Nedá se totiž skladovat, během čtyř měsíců se změní v kompost. Pod tlakem by se podle nich ocitla asi desetina obcí v Česku, v nichž se vyrábí teplo centrálně a jejichž teplárenské soustavy spoléhají na biomasu jako na jediné palivo. Celkem jde o 90 měst a obcí ze 690, podotkly.
Skladovat se podle nich naopak dá kulatina, a to i několik let. Provozovatelé výtopen a tepláren by si z ní mohli vytvořit zásoby a přečkat tak předpokládané období po skončení kalamity, kdy bude štěpky nedostatek, míní asociace. CZ Biom proto prosazuje, aby stát po roce 2021 podporoval pouze čisté spalování kůrovcové biomasy.
&#8222;Loňský a letošní bezprecedentní objem těžby asi nebude v příštích dekádách výjimkou. Ale ani pravidlem. V některých letech jej patrně vystřídají nižší čísla, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis, který se dynamikou kůrovcových kalamit zabývá.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství také slíbilo uhradit letos 1,5 miliardy korun jako kompenzace za pokles cen dříví na trhu kvůli jeho přebytku. V příštím roce by se mohla uvolnit další miliarda korun.

Asociace se obávají navýšení spotřeby biomasy v uhelných zdrojích

Němečtí odběratelé elektrické energie si v příštím roce opět mírně připlatí za podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. Poté, co poplatek pro letošní rok meziročně poklesl, v příštím roce opět vzroste a přiblíží se tak zpátky k hodnotě z roku 2018.
Výstavba solárních a větrných elektráren, stejně jako elektráren spalujících biomasu, si v sousedním Německu žádá nemalé investice, které spotřebitelé elektřiny podobně jako v jiných zemích pomáhají financovat skrz příspěvek na obnovitelné zdroje.
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy <a href="https://www.amprion.net/Press/Press-Detail-Page_21824.html" target="_blank" rel="noopener">zveřejnili výši poplatku pro příští rok</a>, ve kterém bude činit 6,756 eurocentů za kWh (přibližně 1,74 Kč/kWh). Oproti letošním 6,405 centům se jedná o nárůst o 5,5 %. Kromě poplatku na obnovitelné zdroje němečtí odběratelé rovněž hradí poplatek na rozvoj offshore infrastruktury pro připojení větrných farem na moři, který bude v roce 2020 činit stejně jako letos 0,416 centů za kWh.
<figure id="attachment_76835" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><img class="size-full wp-image-76835" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Poplatek-na-OZE-Nemecko-2010-2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Poplatek-na-OZE-Nemecko-2010-2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Poplatek-na-OZE-Nemecko-2010-2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Poplatek-na-OZE-Nemecko-2010-2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Poplatek-na-OZE-Nemecko-2010-2020-725x388.jpg 725w" alt="Poplatek na obnovitelné zdroje v Německu za posledních 10 let vzrostl na více než trojnásobek. Zdroj: Bundesnetzagentur" width="769" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">Poplatek na obnovitelné zdroje v Německu za posledních 10 let vzrostl na více než trojnásobek. Zdroj: Bundesnetzagentur</figcaption></figure>
Výpočet poplatku na obnovitelné zdroje v Německu vychází z prognózy očekávané výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2020 a očekávané spotřeby. Podle výpočtů německých provozovatelů přenosové soustavy, nad kterými dohlíží tamní síťový regulátor Bundesnetzagentur, by se na příspěvcích na OZE mělo v příštím roce vybrat 23,9 miliard eur (zhruba 615 miliard Kč).
V příštím roce by výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů měla v Německu oproti letošnímu roku vzrůst o přibližně 8,6 TWh na 226 TWh. S přihlédnutím ke všem nákladům a výnosům příjmům se pro rok 2020 předpokládá schodek německého účtu na podporu OZE ve výši přibližně 24,2 miliardy eur – to odpovídá poplatku ve výši zhruba 6,8 centů za kWh.
Z této částky půjde přibližně 2,5 centů na podporu fotovoltaických elektráren, 1,6 centů na biomasu, 1,4 centů na onshore větrné elektrárny a 1,2 centů na offshore větrné farmy.

Rychlé zprávy

Poplatek na obnovitelné zdroje v Německu příští rok vzroste o více než 5 %

Především v Severní Americe začíná být konopí velmi oblíbenou náhražkou tradičního cementu. Cement, a celá oblast stavebnictví obecně, je významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Stavební společnosti tak hledají alternativní materiály pro své stavby a mohou sáhnout – překvapivě – právě po konopí.
<h2>Dobré vlastnosti a nízká uhlíková stopa</h2>
Ve stavebnictví je užíváno konopí neobsahující psychoaktivní látky. Dle propagátorů tohoto materiálu má konopí skvělé vlastnosti pro užití právě v sektoru stavebnictví. Cihly rostlinného původu se užívaly již ve starověku pro své dobré termoregulační a ventilační schopnosti, ale také svou nehořlavost.
Propagátoři konopných stavebních materiálů v současnosti argumentují především nízkou uhlíkovou stopou tohoto materiálu. Upozorňují, že energetická a uhlíková náročnost domu nemá být zkoumána pouze při jeho samotném užívání, ale již při stavbě.
<figure id="attachment_75332" class="wp-caption aligncenter" style="width: 304px;"><img class="wp-image-75332" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/hemp-bricks-e1567363750499-384x512.jpg" sizes="(max-width: 304px) 100vw, 304px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/hemp-bricks-e1567363750499-384x512.jpg 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/hemp-bricks-e1567363750499.jpg 480w" alt="" width="304" height="406" /><figcaption class="wp-caption-text">Konopné cihly mají mít skvělé termoregulační vlastnosti. Zdroj: JustBioFiber</figcaption></figure>
<h2>Konkurence tradičnímu cementu?</h2>
Tradičním společnostem vyrábějícím cement se pouze částečně daří snižovat množství emisí skleníkových plynů vypuštěných při výrobě, a to i přesto, že je na ně v tomto směru vyvíjen v současné době značný nátlak. Sektor cementu je totiž zodpovědný za asi 7 % všech emisí CO2 na světě. Někteří výrobci se proto snaží najít alternativu k tomuto tradičnímu stavebnímu materiálu.
Konopná pole při svém růstu oproti tomu značné množství CO2 absorbují, a to i poté, kdy je plodina sklizena a je smísena s vápnem nebo jílem. Kanadská společnost <a href="http://justbiofiber.ca/" target="_blank" rel="noopener">JustBioFiber</a>, která konopí k výrobě stavebních materiálů používá, udává, že jejich materiálu zachytí okolo 130 kilogramů CO2 na každý metr krychlový, který je z něj vystavěn. Naproti tomu každá tuna cementu vyprodukuje, podle Evropské asociace pro cement, kolem půl tuny toho skleníkového plynu.
Pěstování konopí pro stavební účely roste i v Evropě. Například ve Francii za poslední desetiletí byl tento nárůst pětinový, a to i toho důvodu, že semena rostlin, která se ve stavebnictví nevyužívají, se zpracovávají na výrobu konopného oleje.

Emise CO2

Stane se konopí revolučním nízkoemisním stavebním materiálem?

Finsko plánuje do 10 let skončit se spalováním uhlí pro výrobu energie, a tamní energetické společnosti tak budou muset hledat náhradu. Z ekonomického hlediska se v současné době jeví jako nejlepší varianta biomasa, přičemž na první pohled se zdá, že díky obrovským plochám lesů by jí země měla mít dost. Vzhledem k prudkému růstu poptávky ji však Finsko bude pravděpodobně rovněž dovážet ze zahraničí.
Finsko <a href="https://oenergetice.cz/uhli/finsko-konci-uhlim-od-roku-2029-zakaze-vyuziti-vyrobu-energie/" target="_blank" rel="noopener">na konci letošního února schválilo zákon</a>, podle kterého <a href="https://oenergetice.cz/uhli/finsky-zakon-zakazu-vyroby-energie-uhli-vstupuje-platnost" target="_blank" rel="noopener">bude výroba elektrické energie a tepla z uhlí od května roku 2029 zakázána</a>. Uhlí je však pro Finsko v současnosti důležitým energetickým zdrojem, který pokrývá přibližně 20 % potřeb při vytápění tamních domácností.
Jelikož Finsko neplánuje začít intenzivně využívat zemní plyn, nedisponuje dostatečným potenciálem pro geotermální zdroje a vzhledem ke své poloze na severu nemá nedostatek slunečního svitu v období zimy pro solární zdroje, uhlí pravděpodobně vystřídá biomasa. Ta může být v podobě dřeva, odpadu z lesní těžby, štěpky z dřevozpracujícího průmyslu, černého louhu či jiných odpadů rostlinného původu.
<h2>Do 10 let má poptávka vzrůst o 70 %</h2>
Podle odhadů konzultační společnosti Poyry, <a href="https://www.reuters.com/article/us-finland-coal-biomass/after-coal-forest-rich-finland-will-need-to-import-biomass-to-keep-warm-idUSKCN1SY184" target="_blank" rel="noopener">které měla k nahlédnutí agentura Reuters</a>, by poptávka po energii z biomasy měla ve Finsku do roku 2030 vzrůst ze současných 38 TWh na 64 TWh, tedy o bezmála 70 %.
Ačkoliv je Finsko zemí lesů, které pokrývají přibližně tři čtvrtiny rozlohy celé země, podle společnosti Poyry, která je jedním z poradců finské vlády v oblasti energetiky, průmyslu a infrastruktury, vzroste domácí těžba pouze o 8 TWh, což nebude stačit pro pokrytí výrazného růstu poptávky.
Finsko se tak bude zřejmě po další biomase poohlížet i za svými hranicemi. Kromě dovozu by se podle Poyry měla země zaměřit i na zvýšení efektivity lesního hospodářství a vyššího využívání zbytků po těžbě dřeva.
<blockquote>„Je poněkud trapné, že by Finsko mělo nastolit energetickou politiku, která z nás udělá čistého dovozce biomasy. Jsme zemí lesů,“ uvedl podle agentury Reuters Jukka Leskela, ředitel finské společnosti Energia.</blockquote>
Podle Leskely by část dovozu mohla pocházet z oblastí v Pobaltí, včetně Ruska, odkud Finsko již část biomasy dováží. Dovoz biomasy z Ruska by však byl v rozporu s tlakem některých členských zemí EU omezit energetickou závislost na této zemi.
<h2>Dovoz ze zahraničí je levnější</h2>
Podle Riku Huttunena z energetického oddělení finského ministerstva hospodářství a zaměstnanosti limitují možné vyšší využívání domácí biomasy i omezené možnosti přepravy biomasy ze severu země. Dovoz biomasy z okolních zemí by rovněž byl pro energetické společnosti levnější.
<blockquote>„Je zde tlak omezit využívání domácí dřeva … Běžně je využíváno v regionech, kde je hodně dřeva a méně lidí ale nyní se bavíme o městech s málo lesy a mnoho lidmi. Je evidentní, že potřebujeme dovoz,“ říká Riku Huttunen.</blockquote>
Podle odhadů společnosti Energia bude biomasa do roku 2030 tvořit 60 % palivového mixu ve finských teplárnách. V současné době přitom její podíl nedosahuje ani 30 %. Kromě biomasy bude země podle zástupců tamního průmyslu více nasazovat i tepelná čerpadla, využívat odpadní teplo z datacenter a rozvíjet technologie akumulace tepelné energie.

Energetika v zahraničí

Uhlí má ve Finsku nahradit biomasa, navzdory obřím domácím lesům ji země chce dovážet

Obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné elektrárny, zažívají v posledních letech obrovský boom, kdy hodnota ročního přírůstku instalovaného výkonu každoročně stoupala. <a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/may/renewable-capacity-growth-worldwide-stalled-in-2018-after-two-decades-of-strong-e.html" target="_blank" rel="noopener">Podle Mezinárodní energetické agentury nicméně rozvoj v roce 2018 stagnoval</a>, poprvé za posledních bezmála 20 let.
Po bezmála dvou desetiletích prudkého růstu se rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie loni zpomalil. Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) loni vzrostl globální výkon OZE o 177 GW, tedy stejně jako v roce 2017. Roční přírůstek výkonu se tak nezvýšil poprvé od roku 2001.
<figure id="attachment_71052" class="wp-caption aligncenter" style="width: 850px;"><img class="size-full wp-image-71052" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2000-2018.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2000-2018.png 850w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2000-2018-512x211.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2000-2018-768x316.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2000-2018-725x299.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2000-2018-800x329.png 800w" alt="Globální roční přírůstek instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích mezi lety 2000 a 2018. Zdroj: IEA" width="850" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Globální roční přírůstek instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích mezi lety 2000 a 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
Intenzivní využívání obnovitelných zdrojů je jedním z klíčových nástrojů, které by měly přispět k omezování emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek. Podle IEA by však globální výkon v OZE musel mezi lety 2018 a 2030 růst každoročně v průměru o 300 GW, aby bylo dosaženo cílů stanovených Pařížskou dohodou.
<blockquote>„Svět si nemůže dovolit stisknout „pauzu“ v rozvoji obnovitelných zdrojů a vlády musí rychle jednat, aby napravily tuto situaci a umožnily rychlejší rozvoj nových projektů,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.</blockquote>
<figure id="attachment_71053" class="wp-caption aligncenter" style="width: 850px;"><img class="size-full wp-image-71053" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2015-2018-podle-technologie.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2015-2018-podle-technologie.png 850w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2015-2018-podle-technologie-512x211.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2015-2018-podle-technologie-768x316.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2015-2018-podle-technologie-725x299.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2015-2018-podle-technologie-800x329.png 800w" alt="Globální roční přírůstek instalovaného výkonu v jednotlivých obnovitelných zdrojích v letech 2015 až 2018 . Zdroj: IEA" width="850" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Globální roční přírůstek instalovaného výkonu v jednotlivých obnovitelných zdrojích v letech 2015 až 2018 . Zdroj: IEA</figcaption></figure>
Od roku 2015 vyšší růst výkonu v solárních elektrárnách kompenzoval pokles nového výkonu ve větrných a vodních zdrojích. Loni však globální výkon fotovoltaických zdrojů podle IEA vzrostl stejně jako v roce 2017 o 97 GW. Hlavní příčinou bylo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cina-omezila-podporu-solarni-elektrarny-akcie-dodavatelu-zareagovaly-strmym-poklesem/" target="_blank" rel="noopener">náhlé a výrazné omezení podpory pro nové solární elektrárny v Číně</a>.
Přestože výkon solárních elektráren v Číně loni vzrostl o zhruba 10 GW méně než v roce 2017, Čína se stále podílela na globálním růstu výkonu v OZE bezmála polovinou.
V případě druhého největšího trhu pro obnovitelné zdroje, Evropské unie, loni došlo k mírnému zpomalení růstu výkonu. Na rozdíl od Číny rychleji rostl výkon v solárních zdrojích, který však kompenzovalo zpomalení v případě rozvoje větrné energetiky.
Ve Spojených státech, které jsou v pořadí třetím největším trhem OZE, přírůstek výkonu mírně vzrostl. Pomohly k tomu zejména vyšší instalace větrných elektráren, zatímco nový výkon v solárních elektrárnách stagnoval.
<blockquote>„Tato data za rok 2018 jsou hluboce znepokojivá, ale rozumné a odhodlané politiky mohou dostat růst výkonu obnovitelných zdrojů opět na rostoucí trend,“ dodává Fatih Birol.</blockquote>
<figure id="attachment_71061" class="wp-caption aligncenter" style="width: 880px;"><img class="size-full wp-image-71061" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2001-2018.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2001-2018.png 880w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2001-2018-512x157.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2001-2018-768x236.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2001-2018-725x222.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/IEA-globalni-rust-vykonu-v-OZE-2001-2018-800x245.png 800w" alt="Roční přírůstky globálního instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích podle technologie mezi lety 2001 a 2018. Zdroj: IEA" width="880" height="270" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční přírůstky globálního instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích podle technologie mezi lety 2001 a 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>