Odborníci zjišťují, zda by se teplo z haldy v Ostravě dalo využít k vytápění

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, zda by se teplo z prohořívající haldy Heřmanice ve Slezské Ostravě dalo využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla. Novinářům to řekli zástupci firem a školy, kteří dnes výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Výzkumný vrt připravili na vrcholové části haldy neboli odvalu pracovníci Diama. Náměstek ředitele jeho závodu Odra Václav Dorazil řekl, že největší ostravská halda vykazuje pod povrchem teplotu až 800 stupňů Celsia.

Myšlenka na využití tepla z haldy spočívá ve vybudování svislého podzemního tepelného výměníku, jenž by umožnil přenést teplo z prohořívajícího odvalu do topné vody, která by se dala využít jako alternativa vytápění a ohřevu vody v okolních budovách. Pilotní projekt má ověřit, zda to může fungovat.

„Stojíme na haldě, která jé termický aktivní. Teplo se uvolňuje už dlouhá léta a dlouhá léta bude, takže proto tento výzkumný projekt. Chceme si ověřit na datech, jestli to prostě je, nebo není do budoucna komerčně využitelné. Nehledě na to, že se tady bavíme o ekologické zátěži, a pokud můžeme přispět k jejímu řešení, tak to pro nás dává smysl,“ řekl ředitel pro ekologickou transformaci Veolie Energie Tomáš Groň.

Na základě výsledků experimentálního vrtu se zúčastněné strany rozhodnou o dalších krocích. „Jde nám o získání základních dat, protože na této úrovni se tomu ještě nikdo nevěnoval. Získáme data a pak se s partnery rozhodneme, jestli to je, nebo není využitelné. Samozřejmě našim cílem je, abychom teplo případně dokázali využít pro dálkové vytápění a ohřev teplé užitkové vody,“ řekl Groň.

Výkon vrtu je do 30 kilowatt, což by stačilo k vytápění dvou domků. Výsledky měření mají být zpracovány do konce roku. Pokud by se v projektu pokračovalo, mohly by se dělat vrty i do větší hloubky, výkon by se mohl zvýšit také větším počtem vrtů.

„Pokud teplota bude dostatečně vysoká a bude to trvat delší dobu, tak se může vytápět třeba nějaký větší objekt. Je tady průmyslový areál, jsou tu nějaké budovy, kousek dál je věznice, takže tam můžeme eventuálně z toho nějakým způsobem teplo dodávat. Pokud se ukáže, že by se to dělalo ve větším, tak je možno potom napojit těch objektů více,“ řekl pracovník katedry energetiky VŠB-TUO Bohumír Čech.

Dorazil řekl, že halda Heřmanice má rozlohu asi 103,5 hektaru a objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Haldu tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Jde o jedno z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je uložena hlušina z těžby černého uhlí na Ostravsku v 19. a 20. století. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace trvá už déle než 15 let, nový projekt její průběh nijak neovlivní.