Mýty versus realita větrníků: Co ukázaly zkušenosti českých obcí

Větrné elektrárny (VTE) vyvolávají v Česku rozdílné reakce. Zatímco jejich zastánci poukazují na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, mezi obyvateli lokalit, kde se jejich výstavba připravuje, se objevují otázky spojené především s hlukem, zdravím, dopadem na krajinu nebo kvalitou života. Významným poznatkem do diskuse tak jsou zkušenosti míst, kde už větrné elektrárny nejsou pouze plánem na papíře, ale součástí každodenního života.

Oslovili jsme proto obce Gruna, Věžnice a Anenská Studánka, které mají s provozem VTE dlouholetou zkušenost. V Gruně fungují čtyři větrné elektrárny od roku 2006, ve Věžnici jsou od roku 2009 v provozu dvě a v Anenské Studánce stojí šest elektráren už téměř dvě desetiletí.

Obavy před výstavbou

Obavy, které provázejí debatu ohledně VTE , nejsou novinkou. Už před více než dvaceti lety, kdy se stavěly první "větrníky", měli obyvatelé před výstavbou strach z hluku, možných zdravotních problémů a také negativního dopadu na krajinný ráz. Takové zkušenosti popsaly obce Gruna a Anenská Studánka, kde panovaly obavy z hluku, možného rušení televizního signálu a vlivu na zvěř a ptáky.

Zkušenosti po letech provozu jsou ale v těchto dvou obcích jednoznačné. Původní obavy obyvatel se během provozu nenaplnily a obce nezaznamenaly žádné stížnosti. Na přímou otázku, zda se potvrdily obavy z hluku, dopadů na zdraví, cen nemovitostí či kvality života, odpověděly záporně. Dle slov zástupců obcí si obyvatelé na elektrárny postupně zvykli a dnes nejsou patrné významné negativní postoje.

„Občané si na větrníky úplně v pohodě zvykli. Nevnímám žádné významné negativní postoje.“ sdělil David Drahoš, starosta obce Věžnice.

Jedna výhrada však přetrvává

Převážně pozitivní zkušenosti obcí ale zároveň automaticky neznamenají, že větrné elektrárny místní obyvatelé vnímají bez jakýchkoliv výhrad. V Anenské Studánce upozornili, že část obyvatel zůstává proti větrným elektrárnám především kvůli jejich vlivu na vzhled krajiny. Právě krajinný ráz se od hluku nebo obav ze zdravotních rizik liší. Nejde totiž pouze o měřitelnou veličinu, ale o subjektivní hodnocení změny okolního prostředí.

Zdrženlivý pohled nabízí i Věžnice. Přestože negativní dopady na kvalitu života podle jejích zkušeností nenastaly, obec nepovažuje větrné elektrárny automaticky za faktor, který zlepšuje její "image". Právě tato zkušenost ukazuje, že debata nemusí mít jednoduché dělení na „pro“ a „proti“. Některé praktické obavy mohou časem ustoupit, zatímco otázka vzhledu krajiny může přetrvávat jako předmět individuálního názoru.

Hlavní jsou podmínky, které si obec vyjedná

Vedle dopadů na každodenní život se zkušenosti obcí výrazně liší v ekonomické oblasti. V Gruně přinášejí větrné elektrárny příjmy do obecního rozpočtu. Obec díky nim rovněž zrušila poplatek za komunální odpad a provozovatel VTE podporuje společenské akce. Obec nyní navíc zvažuje také možnosti zapojení občanů do komunitní energetiky.

Věžnice získává každoročně finanční prostředky na základě smlouvy o spolupráci se společností ČEZ Obnovitelné zdroje. Prostřednictvím Nadace ČEZ získala podporu také na kulturní akce, výsadbu aleje či modernizaci dětského hřiště. Obec zmiňuje i mírně zvýšený zájem turistů, kteří k elektrárnám přijíždějí.

Anenská Studánka naopak nabízí důležitý kontrast. Za původní elektrárny obec podle dotazníku získala pouze jednorázový příspěvek, který byl stanoven na přibližně 150 tisíc korun za jednu elektrárnu, a dlouhodobé benefity z nich dnes nemá. U čtyř dalších aktuálně budovaných elektráren už ale podle obce byly sjednány jiné benefity pro obecní rozpočet i obyvatele.

Zásadní je komunikace s obyvateli

V jednom se odpovědi všech dotazovaných obcí shodují: důležitá je transparentní komunikace s obyvateli o plánovaném záměru ještě před výstavbou.

Gruna doporučuje projednat záměr s občany včetně konkrétních možných rizik a zjistit jejich postoj například prostřednictvím ankety. Za zásadní považuje také výběr investora, protože ten se v případě realizace stává partnerem obce na desítky let. Anenská Studánka také zdůrazňuje výběr investora a otevřenou komunikaci s obyvateli.

„Komunikace a informovanost je asi to nejdůležitější.“ Růžena Motlová, starostka obce Anenská Studánka.

Dlouholeté zkušenosti a doporučení

Tři oslovené obce přirozeně  nereprezentují zkušenost všech českých lokalit s větrnou energetikou v rámci republiky. Jejich zkušenosti a postřehy jsou však zajímavou sondou do komunit, které dopady VTE na jejich život zažívají na každodenní bázi. Důležitým přínosem je nepochybně porovnání představ potenciálních lokalit před výstavbou se závěry vycházejícími ze skutečného provozu v obcí s mnohaletou zkušenosté ze skutečného provozu.

V žádné ze tří obcí jejich zástupci neuvedli, že by se v praxi potvrdily obavy z hluku, dopadů na zdraví či kvalitu života. Současně ale jejich odpovědi ukazují, že některé otázky zůstávají i po několika letech relevantní. Jedná se především o zásah do krajinného rázu. Ten může část veřejnosti vnímat negativně. Z hlediska ekonomického přínosu pro dotčené lokality je nejdůležitější správné nastavení spolupráce s investorem, které zohldní požadavky dané lokality.

Nejstručněji svou zkušenost shrnuje Věžnice:

„Ať se řídí zdravým rozumem a fakty," říká starosta obce.

Zkušenosti Gruny, Věžnice a Anenské Studánky tak nelze zúžit na jednoduše postvený argument „pro“ nebo „proti“ větrným elektrárnám. Poukazují spíše na mnohem komplexnější pohled na věc: před rozhodnutím o novém projektu stojí za to vedle očekávání a obav poslouchat také obce, které už s větrnými elektrárnami řadu let skutečně žijí.