Plzeňská teplárenská od podzimu dále sníží závislost na uhlí

Plzeňská teplárenská od letošního podzimu dále sníží svoji závislost na uhlí. V provozu v Plzni-Doubravce zahájila za více než 100 milionů korun přestavbu uhelného kotle na společné spalování dřevní štěpky s minoritním podílem uhlí. Podnik majoritně vlastněný městem Plzní a z 35 procent skupinou EPH se dále připravuje na úplný přechod od spalování uhlí na plyn, což ho bude stát téměř čtyři miliardy korun. Do tří měsíců se rozhodne, jakou cestou se dá. ČTK to řekl generální ředitel Václav Pašek.

Díky tomu, že firma před 11 lety postavila kotel výhradně na biomasu s roční kapacitou až 110.000 tun a v roce 2016 spalovnu, která umí vyrobit teplo a elektřinu ze 105.000 tun odpadků, bude potřebovat už „jen“ 600.000 tun hnědého uhlí ročně, z toho polovinu pro druhý zdroj v bývalé Škodovce. Ještě před šesti lety přitom oba provozy nakupovaly přes jeden milion tun uhlí.

Kotel na biomasu za 900 milionů korun uvedla firma do provozu v dubnu 2010, spalovnu za Plzní za 2,1 miliardy Kč před pěti lety. „Další kotel K6 dokončíme v červnu. Bude spalovat až 80 procent biomasy, zhruba 240.000 tun, a 20 procent uhlí. Takže v Doubravce budeme spalovat víc biomasy než uhlí,“ uvedl Pašek. Podnik tak může od podzimu spalovat ročně až 400.000 tun biomasy. Spolu se 105.000 tunami odpadu je to přes 500.000 tun „zeleného paliva“. Letos ještě oba zdroje firmy spotřebují 700.000 tun uhlí, příští rok o 100.000 tun méně.

„Fluidní kotel K6 sice úplně nepotřeboval rekonstruovat, ale razantní zdražování emisních povolenek a trend dekarbonizace nás vede k tomu, že ho za rozumné peníze rekonstruujeme na biomasu,“ uvedl.

Zkušební provoz bude na podzim.

„Jsme jediná teplárna v zemi, která má ZEVO (spalovnu odpadu) i zelený kotel,“ řekl předseda představenstva Roman Jurečko.

Pokud by dnes byla závislá jen na uhlí, tak jako řada tepláren v ČR, tak už od ní podle něj zejména nadnárodní firmy nebudou teplo odebírat, protože žádají zelenou energii. „A pokud bychom byli na uhlí, tak už jsme tři roky ve ztrátě. ZEVO a biomasa je velkou výhodou,“ uvedl Pašek.

Dalších 370 milionů korun dal podnik loni a letos do úpravy technologie zdroje ve Škodovce, které sníží emise oxidů síry a dusíku. Projekty DENOx a DESOx si vyžádaly nové evropské limity, ale ekonomicky firmě přinesou pouze vyšší výdaje na vodu, aditiva a další. Emise se sníží o pár procent, před 13 lety je firma zredukovala o 60 procent. Intenzifikace odsíření za 180 milionů korun je hotová, DENOx za 188 milionů korun se teď dokončuje. „Byly to asi poslední investice do uhelné části,“ uvedl Pašek.

Na Doubravce tak zbudou dva ryze uhelné kotle, které jsou kvůli přechodu z uhlí na plyn předurčené k ukončení provozu. Stejně jako další dva ve škodovácké části, v bývalé Plzeňské energetice, která bude po dekarbonizaci už jen na plynu. Třetí kotel na biomasu podnik nemůže postavit, protože by z regionu už nedokázal svézt štěpku z lesů z rozumné vzdálenosti.

Kromě investic do ekologizace dává podnik ročně zhruba 400 milionů korun do rozvoje a obnovy horkovodů, zdrojů a připojování nových zákazníků. „Díky fúzi s EPH nemáme ani korunu úvěrů, přitom jsme firma s třímiliardovým obratem, ziskem EBIDTA 800 milionů a vyplácíme 200 milionů korun na dividendách. Teď přemýšlíme o dekarbonizaci a před dveřmi stojí zástupy bank, aby nám půjčily za velmi levný úrok,“ uvedl Jurečko. Podle Paška je otázkou, zda ČR odejde od uhlí v roce 2035 nebo 2038. „Nahradit ho může jen energetické využívání odpadů, spalování biomasy a plyn. A my z těch tří pilířů budeme mít letos dva na 100 procent hotové,“ řekl. Projekt dekarbonizace, jejíž start schválí 25. května představenstvo, chce mít podnik hotový do roku 2030. „Zbavíme se uhlí a nebudeme platit drahé emisní povolenky,“ řekl. Přechod na plyn je společný projekt s EPH, s nímž sdílí informace z celé Evropy, kde působí. „Nejlepší variantu vybereme tak do tří měsíců, chceme si sáhnout až na polovinu nákladů z modernizačního fondu EU,“ řekl. Přechod na plynové turbíny má stát až čtyři miliardy korun, podnik už na něj šetří.