Domů
Teplárenství
Polovinu tepla pro Brno po dobudování třetího kotle dodá ZEVO
Skládkování- jeden z možných způsobů zpracování odpadu.

Polovinu tepla pro Brno po dobudování třetího kotle dodá ZEVO

Teplárenství
18 komentářů
18. září 2020, 16:51
ČTK

Svozová společnost SAKO Brno v budoucnu dodá brněnským teplárnám o třetinu více tepla než dosud. Městské firmy podepsaly vzhledem k plánované výstavbě třetího kotle na energetické využívání odpadu memorandum o spolupráci. Má vést ke snížení závislosti na dodávkách zemního plynu i stabilitě cen. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy SAKO Aneta Bublová.

Proti současným 980.000 gigajoule tepla bude SAKO díky novému kotli dodávat do sítě tepláren minimálně 1,33 milionu gigajoule. „Bude tak tvořit téměř polovinu celkové produkce tepla pro Brno. Energie z odpadu je považována za obnovitelný zdroj, očekáváme úsporu oxidu uhličitého o téměř 160.000 tun ročně,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon si od spolupráce slibuje cenovou stabilitu. „Ceny plynu na trzích vykazují výrazné meziroční výkyvy, takže z dlouhodobého hlediska tímto krokem zajistíme stabilitu ceny tepla pro zákazníky,“ řekl.

Akční plán Energetické koncepce města Brna, která v roce 2018 vešla v platnost, počítá s rozvojem centrální sítě zásobování teplem, výstavbou štěpkového zdroje v areálu Tepláren Brno v Maloměřicích i se zvýšením objemu spalování odpadu. „Vnímám tento krok jako důležitý milník na cestě k naplnění našeho cíle snížit do roku 2030 o čtyřicet procent emise oxidu uhličitého a zvýšit odolnost vůči dopadu klimatických změn, k čemuž jsme se zavázali,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

V centrálním systému zásobování činí podíl tepla vyrobeného z odpadu teď necelou třetinu, zbytek připadá na zemní plyn a dvě procenta na štěpku. Rozložení této palivové základny se změní nejen s dobudováním třetího kotle v roce 2024, ale také s výstavbou štěpkového zdroje v roce 2022.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Josef
18. září 2020, 18:56

Brno by mělo z odpadu vyrábět především el. energii a teplo pro celé město by mělo získávat z jaderné elektrárny Dukovany. Všechny ty zelené řeči o tom jak je skvělé spalovat štěpku a že odpad plný plastů je obnovitelný zdroj prosím příště vynechat.

Pavel K
18. září 2020, 19:09

Daleko bliz k Dukovanum to ma Trebic a ta se vytapi tou stepkou. Co jsem slysel, tak i lide v obcich okolo Dukovan se odpojili od vytapeni kvuli cene.

Nechapu, ze se to neresilo behem stavby JEDU a to komunista si mohl stavet co chtel a kde chtel a presto to za 35 let neni, proc?

Josef
19. září 2020, 01:09

Protože Dukovany se postavily těsně před revolucí a už se to nestihlo dostavit. Cena tepla je další věc CZT jsou obecně neefektivní a cena tepla je vysoká. Z energetického hlediska se nevyplatí budovat CZT z jiných zdrojů než jaderných, protože dnešní účinnost uhelných elektráren se blíží ke 45% plynových přes klidně 55% a pokud se takové el. spojí s provozem tepelných čerpadel, pak je celková účinnost vyšší. Jaderné zdroje mají proti tomu účinnost nízkou takže tepelné čerpadlo není o tolik efektivnější než CZT, jenže v mrazech účinnost systému vzduch/voda klesne a při velkém počtu strojů není kde brát el. energii. Což u CZT nehrozí, protože jaderná el. vypouští řádově GW tepla do vzduchu už jen z tohoto pohledu by bylo dobré přivaděč vybudovat. Pokud EU dnes nabízí dotace na úspory emisí CO2, pak bych byl pro, aby stát tyto přivaděče zadotoval - Strakonice , Písek , Tábor, ČB, Brno , Třebíč, Moravské Budějovice by měli být připojeny. Navíc cena té energie nemusí být účtována jen podle odběru tepla, ale lidé mohou platit levnější teplo a paušál za připojení to je více fér, protože peníze stojí údržovaní CZT, kdežto teplo z jaderných el. je z části odpadní, takže jeho spotřeba není až tak zásadní a pokud by topení díky tomu bylo za příjemnou cenu mohly by se připojit i další odběratelé.

Martin Hájek
19. září 2020, 22:42

Pane Josefe, plácáte nesmysly. Ten paroplyn má bez využití tepla účinnost 55 %, s využitím tepla k 90 %, to vám nepřijde jako zvýšení účinnosti? Mě ano. Jinak s využitím tepla z JE samozřejmě souhlasím. S využitím tepla z Dukovan byl dlouho problém v tom, že Brno mělo parní rozvody a vést tam páru z Dukovan by byl nesmysl. Teď sice budou do 4 let rozvody v Brně finálně předělané na horkou vodu, ale zbytková životnost stávajících bloků v Dukovanech už nemusí stačit pro návratnost projektu. Ale pokud se definitivně začne stavět nový blok, tak si myslím, že se ten projekt dovedení tepla do Brna zase oživí. Z pohledu dekarbonizace je to samozřejmě nejlevnější řešení, jaké si lze představit.

Josef
19. září 2020, 23:17

Pane Hájek účinnost 90% je nesmysl 85% je technologické maximum jenže to ještě neznamená ,že z toho je 55% el. energie. Tak to nefunguje. Podíl výroby el. energie je pak do 25% , ale spíše jen 20%. A v praxi žádných 85% účinnosti nezískáte to byste totiž to teplo musel pořád odebírat v praxi máte účinnost nižší, protože vyrábíte el. energii a topíte a část tepla jde přes stejně přes kondenzátor, protože pro něj není odběr - třeba v létě. Na naučte se slušně chovat nemusí všichni vědět že jste vyrostl kde si na smetišti...

Martin Hájek
21. září 2020, 15:57

Asi mluvíme jeden o voze a druhý o koze. Pro kogenerační paroplyn rozhodně není technologické maximum celkové účinnosti 85 %, i uhelné teplárny dosahují běžně 86 %. Porovnával jsem celkové účinnosti kondenzační paroplynové elektrárny a kogenerační paroplynové teplárny a za tím si stojím. Samozřejmě, že paroplynová teplárna bude mít o něco sníženou výrobu elektřiny, ale rozhodně ne na 25 nebo 20 %, to je úplný nesmysl. To by znamenalo, že parní turbína v tom kogenračním paroplynu nevyrobí žádnou elektřinu a to věřím, že uznáte, že je úplný nesmysl.

TC
19. září 2020, 22:31

Výhřevnost odpadu v ZEVO se dlouhodobě pohybuje na úrovni 10GJ/t - kde je prosím ten odpad plný plastů?

Carlos
22. září 2020, 10:41

Vyrábět z odpadu kondenzačně elektřinu a teplo tahat z Dukovan bude mít horší emise na jednotku užitečné energie. Spíš je otázka jestli se napojují na horkovody nové fabriky na Černovické terase. Mám za to že ne a že se v nich zbytečně pálí plyn.

Energetik 007
19. září 2020, 07:16

Teplárny Brno 76% tepla vyrábějí ze ZP další příklad kdy CZT nemá žádný význam.

Při lokální výrobě se asi 50% ZP může ušetřit takže i 50% emisí..

Jediný význam je Faltýne jr. jako předseda dozorčí rady a místopředseda DR dcera ministrině financí

Josef
19. září 2020, 12:39

To není pravda , je to tak 1/3 a spalovna odpadů může přejít dominantně na výrobu el. energie, její účinnost bude pak vyšší než JETE. Spaloven je dnes málo, takže odpadu je pro ně prakticky tolik kolik mají kapacity, ale za 10 let až se dobudují spalovny bude množství paliva pro ně klesat s tím, jak poroste podíl recyklace.

Martin Hájek
19. září 2020, 22:43

Nesmysly a hlouposti. Prosím, doložte své žvásty nějakým výpočtem.

Josef
19. září 2020, 23:10

A co chcete počítat v roce 30 už se nebude skládkovat takže všechno se musí spálit - spalovny jednou na 100% kapacity, jenže pak podíl recyklace poroste, protože to umožní technologický vývoj a nařídí legislativa, takže podíl toho co se bude pálit bude klesat a tím poroste nevyužitá kapacita spaloven. Stačí když před spálením bude automatická třídička s umělou inteligencí najednou nepálíte papír, ale i mnoho plastů, které se budou recyklovat třeba na palivo a najednou toho odpadu máte polovinu. Svět není statický. Oběhové hospodářství jestli vám to něco říká je přesně o tom - získat suroviny z odpadu tím je nemusíte dovážet nebo těžit.

TC
20. září 2020, 06:57

Pane Josefe, o problematice nakládání s odpady skutečně mnoho nevíte. SAKO mimo jiné plánuje i velkokapacitní třídící linku, která bude uvedena do provozu ještě před 3. kotlem - to by dle Vaší logiky nebyl asi moc rozumný krok, že... Budu rád, když se u nás v ZEVO stavíte a já Vám osobně tuto problematiku přiblížím. Jinak k diskuzi výše dodám, že nový blok ZEVO v Brně bude mít celkovou účinnost 99,9% (LHV).

Josef
20. září 2020, 13:28

"SAKO mimo jiné plánuje i velkokapacitní třídící linku,dle Vaší logiky nebyl asi moc rozumný krok"

Vkládáte mi do úst co jsem neřekl, naopak nelogické by bylo pálit něco co se nevyplatí pálit. A technologie bude postupovat, takže podíl nerecyklovatelných odpadů bude klesat a to co se bude pálit bude mít nižší výhřevnost, takže výroba tepla bude klesat více než spalovaný objem odpadů..... volná kapacita spalovny se proto bude využívat k pálení štěpky a jak odpad tak štěpka se bude do města vozit z velkých vzdáleností a většina tepla se bude vyrábět ze zemního plynu.

Energetik 007
21. září 2020, 11:34

CZT v Brně je učebnicový příklad jak slouží jen jako peněženka politiků, napřed. ANO nyní ODS a KDU.

Propojení na JEDU je bohužel nereálné tak CZT na ZP rozbít nechat jen SAKO...

Zavést kondenzační kotle domovní, bytové, blokové a Brno ušetří tak skoro 50% emisí, korun a politici si budou muset hledat nové zdroje...

Martin Hájek
21. září 2020, 15:59

Jasně, a když to CZT rozbijete, tak kam asi to SAKO bude dodávat teplo? Asi do těch domovních kotlíků, vy jeden mudrlante...

Vladimír
22. září 2020, 10:13

Vždy jde jenom o peníze. Nikdo nemůže chtít na radních Brna aby si odepřeli příjem z výroby tepla pro spoluobčany. Pro teplofikaci se používají celkem standardní parametry. Výstup z teplárny okolo 180stC, vratná voda 60stC. Tomu odpovídá celkové množství při maximálním výkonu. JEDU je od Brna cca 45 km. Při zachování bezpečného prostoru okolo teplovodu se jedná o obrovskou plochu jinak nevyužitelnou. Toto nikdo nechce řešit.

Petr
29. září 2020, 10:38

Asi takhle. Do Brna je to z Dukovan kurňa daleko.

Jednoduší by bylo mezi Dukovany a Brnem postavit nové sídliště tak pro 30-50 000 obyvatel, a to z jedné strany vytápět Dukovany a z druhé strany spojit rychlodráhou s jižním okrajem a centrem Brna.

A ještě mezi tím sídlištěm a Dukovany nastavět moře skleníků na celoroční pěstování zeleniny plus možná v rámci hydroponie přidat i chov ryb.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se