Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.
Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.
<blockquote>&#8222;ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,&#8220; řekl Král.</blockquote>
Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. &#8222;Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,&#8220; řekl Král.
Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.
Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.
Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Teplárenství

Budějovická teplárna plánuje ZEVO za 2,8 miliardy Kč

Firma C-Energy Planá chce v areálu v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 zařízení pro energetické využití odpadu (takzvané Zevo). Odhad nákladů je 800 až 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. ČTK to dnes na konferenci Komunální odpad po roce 2024 řekl generální ředitel C-Energy Planá Libor Doležal.
Firma také požádala o zkušební provoz menšího zařízení pro ekologicky šetrné využití plastového odpadu s roční kapacitou 2400 tun, do nějž investovala 52 milionů Kč. Spalováním plastů bude vyrábět teplo, a to podle firmy ekologičtěji než spalováním uhlí.
Na zařízení s kapacitou 50.000 tun má firma studii proveditelnosti. &#8222;Myslíme si, že je to pro tu komunitu zásadní věc, začít se zajímat o to, jakým způsobem se bude nakládat s odpady. A vzhledem k tomu, že v regionu Planá, Sezimovo Ústí a Tábor existuje poměrně funkční centrální zásobování teplem, tak se nabízí využít energeticky komunální odpad,&#8220; řekl Doležal.
Dodal, že spalování uhlí bude čím dál nákladnější hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Odpad pro spalování chce firma svážet z okruhu 30 až 40 kilometrů.
Menší Zevo plánuje i písecká teplárna, která zásobuje 8173 bytů. Do deseti let by mělo částečně nebo zcela nahradit uhelný kotel, řekla na konferenci ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Konference jednala mimo jiné o tom, že od roku 2024 bude zakázáno ukládat na skládky směsný komunální odpad, stejně jako recyklovatelné a využitelné odpady. Velké Zevo s kapacitou kolem 100.000 tun v Jihočeském kraji do roku 2024 postavit nelze, řekl dnes projektový manažer firmy Plzeňská teplárenská Pavel Drápela. Firma ve spalovně odpadu v Chotíkově u Plzně vyrobí ročně až 400.000 gigajoulů (GJ) tepla. Podobný projekt trvá až devět let. &#8222;Nejde to rychleji. Valná většina obyvatel protestuje. V Chotíkově jsme čtyřikrát přišli o stavební povolení,&#8220; řekl Drápela.
Jednatel SEVEn Energy Tomáše Voříšek dnes vyčíslil náklady na Zevo s roční kapacitou 100.000 tun na dvě miliardy Kč. Výnosy z prodeje tohoto tepla jsou 750 Kč za tunu. Z tuny odpadu lze podle něj vyrobit 5GJ tepla. Předseda představenstva firmy Termizo Pavel Bernát uvedl, že na skládkách končí ročně 1,5 milionu tun odpadu, který se dá energeticky využít.
Doležal v budoucnu čeká snahy zamezit vzniku komunálního odpadu, třeba formou rozložitelných obalů. Loni se v Jihočeském kraji vyprodukovalo 2,05 milionu tun odpadů, z toho 334.000 tun komunálního. Ze všech odpadů se jich loni energeticky využilo 0,01 procenta.
C-Energy Planá zásobuje teplem a energiemi obyvatele v aglomeraci Planá nad Lužnicí &#8211; Sezimovo Ústí &#8211; Tábor. Skupina investovala do modernizace svého energetického zdroje v Plané nad Lužnicí od roku 2012 přes dvě miliardy korun. Letos v září spustila největší bateriové úložiště v ČR za 70 milionů korun, výkon je čtyři megawatty a kapacita 2,5 megawatthodin.

C-Energy chce v Plané postavit ZEVO za téměř miliardu Kč

K plánované spalovně ve Vsetíně není vyloučeno uspořádání místního referenda. ČTK to dnes sdělil starosta města Jiří Růžička (KDU-ČSL). Projekt vzbuzuje u některých obyvatel obavy. Vedení radnice chce získat od investora spalovny veškeré informace, zašle mu co nejdříve dopis. Spalovnu chce postavit soukromá společnost <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>Zásobování teplem</a> Vsetín v místě své současné plynové kotelny za sběrným dvorem. Nyní se dělá také EIA, které zhodnotí vlivy spalovny na životní prostředí. 
<blockquote>
&#8222;Jde o významnou investici na území Vsetína, máme proto právo se v zájmu našich obyvatel ptát na mnoho věcí. Získané podklady podrobíme důkladné odborné analýze a poté se rozhodneme, jaký radnice zaujme postoj k záměru vybudovat spalovnu,&#8220; uvedl Růžička.
</blockquote>
 Radnici zajímá, jaký bude mít projekt vliv na životní prostředí, dopravu a cenu tepla a odpadu. 
 Pro město budou důležité záměry EIA. 
<blockquote>
&#8222;Závěry tohoto zjišťovacího řízení budou pro naše další rozhodování zcela zásadní, stejně jako názory občanů,&#8220; uvedl místostarosta Pavel Bartoň (ANO).
</blockquote>
 Snaha vybudovat spalovnu souvisí s chystaným zákazem skládkování směsného komunálního odpadu. 
<blockquote>
&#8222;Podle návrhů by měl začít platit od roku 2030 a uloží městům a obcím povinnost zajistit vyšší míru recyklace a využití odpadů. Současná právní úprava, ve které je stanoven konec skládkování v roce 2024, však stále platí. Ty druhy odpadů, které nelze recyklovat, bude nutné přednostně nabídnout k energetickému využití,&#8220; uvedla mluvčí města Jana Raszková.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Jde o velmi složitou záležitost, kterou je potřeba s předstihem řešit, byť patříme k městům s nízkou produkcí komunálního odpadu a přepočtu na osobu jsme lepší než rakouská města. Legislativa je však neúprosná a odpady jsou velkým tématem. Určitě se budeme ptát i v jiných městech, jak hodlají dopady zákazu skládkování odpadu řešit,&#8220; uvedl Růžička.
</blockquote>
 Při prosincové debatě se zástupci investora vadilo obyvatelům zejména umístění zvažované spalovny v centru města s přímou návazností na obytnou zástavbu. Lidé se kromě zhoršeného prostředí obávali také hrozících havárií, dopravní zátěže či snížení cen nemovitostí v okolí. 
 Zařízení pro energetické využití odpadů má primárně spalovat komunální odpad a také vyrábět teplo a elektrickou energii. Ročně se v něm má spálit asi 12.000 tun odpadu. Technické služby svážejí odpad ze Vsetína a dalších okolních obcí, předloni vyvezly ze Vsetína přes 9000 tun odpadu.

K plánované spalovně ve Vsetíně by se mohlo konat referendum

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a> plánuje v Británii postavit zařízení na energetické využití odpadů. Investorem záměru bude britská dceřiná firma EP UK Investments, projekt má stát zhruba 300 milionů liber (8,7 miliardy korun). Informaci webu <a target="_blank" href="https://www.euro.cz/byznys/novy-byznys-kretinskeho-eph-bude-vyrabet-elektrinu-z-britskych-odpadku-1436029"> Euro.cz </a> ČTK potvrdil mluvčí EPH Daniel Častvaj. 
 Web uvedl, že zařízení bude umístěno v areálu <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>plynové elektrárny</a> South Humber Bank Power Station u přístavního města Kingston upon Hull.
V současnosti podle něj investor čeká na vyjádření regionálního úřadu oblasti North East Lincolnshire, rozhodnutí by mělo padnout do konce března. Nový zdroj by měl spalovat až 620.000 tun vytříděných odpadů za rok a vytvořit 50 nových pracovních míst. 
<blockquote>
&#8222;Jsme velmi potěšeni, že oznamujeme navrhovaný vývoj energetického centra v elektrárně South Humber Bank a pokračování naší nedávné investice ve výši 53 milionů liber (1,5 miliardy korun) do tohoto místa,&#8220; uvedl James Crankshaw ze společnosti EP UK Investments.
</blockquote>
 Kromě elektrárny South Humber Bank provozuje EPH na ostrovech paroplynovou elektrárnu Langage, ve zkušebním provozu je pak elektrárna Lynemouth, kde holding přestavěl původně černouhelnou elektrárnu na zdroj na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>spalování biomasy</a>.
Činnost naopak ukončila někdejší uhelná elektrárna Eggborough, na jejímž místě zvažuje EPH stavbu nové plynové elektrárny. 
 Dopady brexitu na její podnikání firma příliš komentovat nechce.
<blockquote>
&#8222;V tuto chvíli nelze seriózně kvantifikovat dopady brexitu na hospodaření EPH, protože není jasné, jakou bude mít odchod Británie z EU přesnou podobu. V obecné rovině však platí, že jak EPH, tak naše dceřiné společnosti působící ve Spojeném království jsou na základní scénáře brexitu připraveny a nepředpokládáme žádný dramatický dopad,&#8220; řekl ČTK už před Vánoci Častvaj.
</blockquote>
 Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský předloni, který nyní drží 94 procent akcií. Firmu opustili podnikatel Patrik Tkáč a investoři spojení se skupinou J&amp;T. Křetínský je podle loňského žebříčku časopisu <a target="_blank" href="https://miliardari.forbes.cz/"> Forbes </a> pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Podnikatel je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

Elektřina

EPH plánuje v Británii postavit zařízení na energetické využití odpadu

Projekt výstavby prvního <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO)</a> v Západní Austrálii, které má mít instalovaný elektrický výkon 36 MW, získal financování od australské vlády. Zařízení bude schopno zpracovávat 400 000 tun nerecyklovatelného odpadu ročně.
<a href="https://reneweconomy.com.au/australian-first-big-waste-to-energy-plant-reaches-financial-close-in-w-a-59064/">Plán na výstavbu spalovny</a>, za kterou stojí společnosti Macquarie Capital a Phoenix Energy, získal financování od australské agentury pro obnovitelné zdroje. Zařízení, jehož výstavba vyjde na 668 milionů australských dolarů (přes 10 mld. Kč), bude stát v průmyslové zóně Kwinana, což je asi 40 km jižně od přístavního města Perth.
Po dokončení se počítá, že zařízení bude schopno zpracovávat 400 000 tun nerecyklovatelného odpadu ročně. Instalovaný elektrický výkon bude 36 MW. Pro srovnánání, pražská malešická spalovna zpracuje ročně 330 000 tun odpadu a má instalovanou turbínu o výkonu 17,5 MW.
<blockquote>
“Města v Austrálii vyprodukují více než 23 miliónů tun odpadu ročně a tento projekt by mohl pomoci oddělit nerecyklovatelný odpad ze skládek a získat z něj energii,” uvedl ředitel Macquarie Capital, Chris Voyce.
</blockquote>
Australský závod bude kromě spalování odpadu také likvidovat stavební a demoliční odpad, který je produkován v blízkém Perthu. Momentálně má project získané financování v objemu 100 milionů dolarů. ZEVO postaví španělská společnost Acciona a provozovat jej bude po dokončení v roce 2021 francouzská Veolia. Během stavby má zaměstnat 800 lidí a po dokončení bude potřeba 60 lidí na její provoz.

Energetika v zahraničí

V Západní Austrálii postaví první zařízení na energetické využití odpadu

Liberecká spalovna Termizo bude kvůli sobotnímu výbuchu parního kotle mimo provoz jeden až dva týdny. Co k havárii vedlo, provozovatel zatím neví. V horní části kotle ale chybí dva metry velké železné trubky. Je nutné zjistit příčinu, proč se to stalo, řekl dnes ČTK předseda představenstva Termiza Pavel Bernát. 
 Při výbuchu kotle a následném úniku páry utrpěl těžké zranění sedmačtyřicetiletý zaměstnanec spalovny, má popáleniny na 60 procentech těla. Případem se zabývá policie pro podezření ze spáchání trestného činu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti.. Výši škody zatím Bernát nezná. 
<blockquote>
&#8222;Protože je to první incident takové rozsahu, tak to musíme důkladně všechno zkontrolovat,&#8220; uvedl.
</blockquote>
 Podle něj je třeba nejprve najít chybějící část trubky. 
<blockquote>
&#8222;Abychom ji mohli dát na expertizy a zjistit, co se stalo. Zda šlo o vadu materiálu či něco jiného, zatím netušíme,&#8220; řekl.
</blockquote>
 Pro bezpečný provoz spalovny bude podle Bernáta také nutná kompletní kontrola zařízení. 
<blockquote>
&#8222;Protože v rámci toho tlakového rázu tam asi došlo k dalšímu poškození na kotli, které zjistíme třeba až při tlakové zkoušce,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Liberecká spalovna společnosti Termizo je od roku 2011 součástí skupiny MVV Energie CZ. Spalovna byla postavena v polovině 90. let. Od roku 1999 dodává teplo a teplou vodu prostřednictvím Teplárny Liberec domácnostem a firmám ve městě. <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>Dodávky tepla</a> pro odběratele podle Bernáta ohrožené nejsou. 
<blockquote>
&#8222;Teplárna má dostatečnou kapacitu, aby nás pokryla v případě výpadku. Zákazníci teplárny nic nepoznají,&#8220; uvedl již v sobotu Bernát.
</blockquote>
 V účetním roce od října 2016 do září 2017 Termizo podle výroční zprávy spálilo skoro 90.000 tun odpadu a vyrobilo 1,056 milionu gigajoulů tepla a 26.122 megawatthodin elektřiny. Hospodaření spalovny se 42 pracovníky skončilo v zisku 58,7 milionu při obratu skoro 293 milionů korun.

Spalovna v Liberci bude kvůli havárii mimo provoz minimálně týden

Obyvatelé obce Horní Počaply na Mělnicku, v jejímž katastru má být zařízení na energetické využití odpadů (<a href='http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/'>ZEVO</a>), vyjádří svůj názor na tuto stavbu v referendu, které se uskuteční 21. září od 8:00 do 21:00. Vyplývá to z usnesení obecního zastupitelstva zveřejněném na webových stránkách obce. 
 Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) chystá skupina ČEZ a má vzniknout v komplexu elektrárny Mělník. Odpad by se do této spalovny vozil z celého kraje a pálit by se zde mohlo až 350.000 tun odpadu ročně. Podle ekologů to zvýší o třetinu až polovinu emise těžkých kovů, zejména rtuti, a dále také toxických organických látek. Obyvatelé okolních obcí se navíc bojí nárůstu dopravy, který by podle nich mohl být nesnesitelný. 
 Lidé budou v referendu odpovídat na otázku 
<blockquote>
&#8222;Souhlasíte s výstavbou zařízení pro energetické využití odpadů ZEVO na území obce Horní Počaply?&#8220; Zastupitelstvo již vyslovilo nesouhlas s výstavbou této spalovny v rámci procesu EIA, který zkoumá vliv projektu na životní prostředí.
</blockquote>
 Skupina ČEZ chce spalovnu uvést do provozu v roce 2024, argumentuje zákazem skládkování odpadů. Lidé z Mělnicka podepisují od února petici proti stavbě takzvaného zařízení na energetické využití odpadu.
Petice má již několik tisíc signatářů, podle zástupkyně petičního výboru Hany Beranové silnice v obcích velký nápor nákladních vozů nezvládnou.

Názor na stavbu spalovny u Mělníka vyjádří lidé v referendu

Koalice zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bio ekonomiky napsala minulý týden dopis politickým činitelům EU. V dopise na ně naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/worries-mount-over-waste-incineration-as-renewable-energy/">Euractiv</a>. 
<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2018/05/REDII-Industry-NGO-coalition-letter-3-May-2018.pdf">Dopis</a> je reakcí na nyní probíhající jednání o revizi Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poslední návrh představený právě předsedajícím Bulharskem je podle koalice neziskových organizací a zástupců průmyslu „velmi špatný“. Návrh totiž smazal čtyři z pěti tzv. bezpečnostních opatření, která byla dříve přijata. Tato opatření měla zajistit, že by <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/">výroba elektřiny ze spalování odpadu</a> byla v unijní hierarchii nakládání s odpady až na posledním místě jako nejméně žádoucí možnost nakládání s odpadem.
V dopise tedy zástupci z řad neziskových organizací a průmyslu vyzývají členské státy EU, aby bylo již nyní jasně řečeno, že národní podpůrná schémata a politiky pro používání biomasy by neměly zásadně narušovat trhy se surovými materiály.
<h2>Dotace spalování odpadu by měly být postupně ukončeny</h2>
Je možné, že od roku 2023 bude v Evropské unii na základě nového <a href="http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/02/23/eu-ambassadors-approve-new-rules-on-waste-management-and-recycling/">balíčku předpisů o odpadech</a> povinné oddělené třídění nebo recyklování bioodpadu přímo u zdroje. Podle koalice by dotace na spalování odpadu byly v rozporu s tímto zákonem. Dalším klíčovým bodem dopisu je proto výzva k postupnému stažení podpůrných schémat a politik spalování směsného odpadu.
<blockquote>
„Oběžná bioekonomika přináší větší hodnotu, více pracovních míst a benefitů pro klima než přeměna dřeva v megawatty.“ 
Sylvain Lhôte, generální ředitel Evropské konfederace papírenského průmyslu (CEPI)
</blockquote>
Spalování odpadu bylo v Evropě povzbuzeno nedávným rozhodnutím Číny zakázat importy odpadu z celého světa. Podniky zabývající se spalováním navíc argumentují, že spalování může hrát důležitou roli v <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-v-brne-dochazi-odpad-i-z-nej-jde-teplo-domacnostem/">získávání energie z odpadu</a>, který již není recyklovatelný.
Podle aktuálních dat evropského svazu <a href="http://www.cewep.eu/2017/09/07/waste-to-energy-plants-in-europe-in-2015/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEWEP</a> (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady. (Více o energetickém využívání odpadu v ČR i Evropě <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/infografika-energeticke-vyuziti-odpadu-evrope-ceske-republice/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se můžete dozvědět zde</a>).
<figure id="attachment_50046" style="width: 1061px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50046 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/ZEVO-v-Evrope.png" alt="Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě" width="1061" height="1060" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetické využití odpadů je v dnešní době, kdy Evropa v čele s Německem nastoupila na cestu snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, stále častěji skloňovaným tématem.</figcaption></figure>
Mimo jiné, moderní technologie jsou podle nich schopny zabránit znečištění ovzduší ze spalování. Protiargumentem koalice, která poslala dopis zástupcům EU, ale je, že podpora spalování bude mít opačný efekt – spalování dřeva a další biomasy bude díky dotacím atraktivnější, než je přeměňovat v jiné produkty.

Obnovitelné zdroje

Spalování odpadu by podle některých nemělo být bráno jako obnovitelný zdroj

Energetické využití odpadů je v dnešní době, kdy Evropa v čele s Německem nastoupila na cestu snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, stále častěji skloňovaným tématem. Jak jsou na tom v oblasti energetického využití odpadů jednotlivé evropské státy a jak energeticky využívá odpad Česká republika? Na tyto a další otázky odpoví následující článek s infografikou (odkaz ke stažení infografiky v plném rozlišení je umístěn na konci článku).
Energetické využití odpadů znamená využití tepelné energie uvolněné při spalování odpadů k výrobě elektřiny a tepla. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kogenerační zařízení</a> využívající k výrobě elektřiny a tepla odpad jsou v České republice obecně označována jako zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).
Podle aktuálních dat evropského svazu <a href="http://www.cewep.eu/2017/09/07/waste-to-energy-plants-in-europe-in-2015/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEWEP</a> (Confederation of European Waste-to-Energy Plants) bylo ke konci roku 2017 v Evropě v provozu 518 ZEVO s celkovou roční kapacitou 93,6 mil. tun odpadu. Tato čísla přitom nezahrnují zařízení spalující nebezpečné odpady.
Nejvíce ZEVO je aktuálně v provozu ve Francii (126) a Německu (121). Největší celkovou roční kapacitu mají ZEVO v Německu (26 mil. t/rok), Francii (14,7 mil. t/rok) a ve Spojeném království (9,5 mil. t/rok).
Zajímavý je také pohled na kapacitu ZEVO vztaženou na obyvatele. V této statistice je na pomyslném prvním místě Dánsko (0,62 t/obyvatele), následované Švédskem (0,56 t/obyvatele), Švýcarskem (0,46 t/obyvatele) a Nizozemskem (0,44 t/obyvatele).
Právě Švédsko je současně jedinou zemí v Evropě, ve které hodnota kapacity ZEVO na obyvatele převyšuje produkci komunálního odpadu vztaženou na obyvatele (0,44 t/obyvatele). Švédsko je navíc velmi daleko v míře recyklace komunálních odpadů (<a href="http://www.cewep.eu/wp-content/uploads/2016/07/sweden_country_report_2016.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">52 % v roce 2014</a>). Důsledkem je skutečnost, že tato severská země velkou část odpadu spáleného ve svých ZEVO importuje ze zahraničí. <a href="http://www.scb.se/en/finding-statistics/statistics-by-subject-area/environment/waste/waste-generated-and-treated/pong/tables-and-graphs/import-and-export-of-waste/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle posledních dostupných dat</a> bylo v roce 2014 importováno do Švédska zhruba 2,7 mil. tun odpadů. V ZEVO bylo v tom samém roce spáleno 5,7 mil. tun, z čehož 2,1 mil. tun představoval švédský komunální odpad.
<figure id="attachment_50046" style="width: 1061px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50046" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/ZEVO-v-Evrope.png" alt="Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě" width="1061" height="1060" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání: Počet ZEVO, kapacita ZEVO na obyvatele a produkce komunálního odpadu na obyvatele v Evropě</figcaption></figure>
Jak je patrné z obrázku výše, některé státy jsou v energetickém využívání odpadů značně napřed ve srovnání s ostatními. Pokud se podíváme na tyto státy jako celek, zjistíme, že od roku 2010 vzrostl jak počet, tak celková roční kapacita evropských ZEVO.
Zatímco počet ZEVO se mezi lety 2010 a 2017 zvýšil o přibližně 15 % z 451 na 518, celková roční kapacita ZEVO v Evropě vzrostla o téměř 30 % z 73,3 na 93,6 mil. tun. Z uvedených čísel a grafů na následujícím obrázku je tak zřejmý nastavený růstový trend v této oblasti.
<figure id="attachment_50053" style="width: 500px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50053" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyvoj-poctu-a-kapacit-ZEVO-v-Evrope-396x512.png" alt="Vývoj počtu a kapacit ZEVO v Evropě" width="500" height="647" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu a kapacit ZEVO v Evropě</figcaption></figure>
<h2>Energetické využití odpadu v České republice</h2>
<a href="https://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024 (POH ČR)</a>, který vláda ČR schválila 22. 12. 2014, stejně jako česká legislativa odpadového hospodářství jsou založeny na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady, která je následující:
<ol>
<li title="">Předcházení vzniku odpadů</li>
<li title="">Příprava k opětovnému použití</li>
<li title="">Recyklace odpadů</li>
<li title="">Jiné využití, například energetické</li>
<li title="">Odstranění odpadů</li>
</ol>
POH ČR v prognóze nakládání s komunálním odpadem předpokládá, že na základě trendů v některých zemích EU (Dánsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a dalších) bude stále významnější roli hrát jeho energetické využití, které by postupně mělo nahradit odstraňování komunálního odpadu skládkováním.
Zatímco v roce 2013 bylo podle POH ČR téměř 50 % komunálního odpadu uloženo na skládky a pouze 11,6 % bylo energeticky využito, v roce 2024 by míra skládkování měla klesnout na 12,3 % a míra energetického využití vzrůst na 27,7 %. Kromě míry energetického využití komunálního odpadu má růst také míra kompostování (z 4,7 na 16,1 %) a míra materiálového využití (z 33,9 na 43,5 %).
Historický vývoj roční kapacity ZEVO v ČR a předpokládaný vývoj do roku 2024 podle POH ČR jsou uvedeny na následujícím obrázku.
<figure id="attachment_50108" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-50108" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyvoj-kapacit-ZEVO-v-CR-1024x434.png" alt="Vývoj kapacity ZEVO v ČR a výhled podle POH ČR." width="1024" height="434" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj kapacity ZEVO v ČR a výhled podle POH ČR.</figcaption></figure>
V České republice jsou v současné době provozována celkem čtyři ZEVO &#8211; SAKO Brno, ZEVO Malešice, ZEVO Termizo a nejmladší ZEVO Plzeň, které zahájilo zkušební provoz v roce 2016.
<h3>SAKO Brno</h3>
Nejstarším zařízením využívajícím energii spalovaného odpadu, jehož historie se datuje až na počátek 20. století, byla takzvaná brněnská smetárna (od slova smetí). Výstavba původní brněnské smetárny, vůbec první spalovny na území tehdejšího Rakouska-Uherska, byla zahájena na podzim roku 1904, do provozu byla uvedena za necelý rok. Již původní zařízení využívalo teplo z odpadu k výrobě elektrické energie. Tato spalovna však ukončila svůj provoz v roce 1941, o několik let později byla zničena při spojeneckém bombardování.
Výstavba současné brněnské <a href="http://www.sako.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">spalovny SAKO Brno</a> byla zahájena v roce 1984, její první kotel byl zprovozněn v roce 1989. Spalovna disponuje dvěma kotli, z nichž každý dokáže při plném provozu každou hodinu zpracovat 14 až 16 tun odpadu. Zařízení tak ročně dokáže s 85% účinností spálit 248 tisíc tun odpadu a jeho energii využít pro výrobu elektřiny a dodávku tepla do soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). Brněnská spalovna je v letních měsících hlavním zdrojem tepla v Brně, svou roční výrobou by dokázala pokrýt energetické potřeby města s 30 tisíci obyvateli.
<h3>ZEVO Malešice</h3>
V pořadí druhým zařízením pro energetické využití odpadu v České republice se v roce 1998 stalo <a href="http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/zarizeni-pro-energeticke-vyuzivani-odpadu/energeticke-vyuzivani-odpadc5af/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pražské ZEVO Malešice</a>. Základem malešického ZEVO jsou čtyři kotle s válcovými rošty, přičemž každý může za hodinu spálit až 15 tun tuhého komunálního odpadu a vyrobit z něj 36 tun páry, která dále slouží k výrobě elektrické energie a dodávce tepla.
Přestože kapacita zařízení přesahuje 300 tisíc tun, ročně se v Malešicích zpracuje zhruba 210 tisíc tun komunálního odpadu, ze kterého ZEVO dokáže získat okolo 35 GWh elektrické energie a 840 TJ tepla. Po spálení se sníží původní hmotnost odpadu na přibližně čtvrtinu, jeho objem na pouhou desetinu. Vzniklá škvára navíc může být využita ke stavebním účelům.
<h3>ZEVO TERMIZO</h3>
Pouhý rok po zprovoznění pražské spalovny zahájilo provoz <a href="http://tmz.mvv.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO TERMIZO</a>, které vyrábí elektrickou energii a teplo pro odběratele v Liberci. Zařízení ročně využije až 96 tisíc tun komunálního odpadu, do sítě dodá 13 GWh elektrické energie a 700 TJ tepla. Obdobně jako brněnské SAKO, i ZEVO TERMIZO dokáže svou výrobou tepla v letních měsících pokrýt téměř veškeré potřeby města Liberec.
Liberecké ZEVO je spojeno s Teplárnou Liberec energetickým uzlem, což umožňuje využít synergického efektu, například při odběru vody potřebné pro výrobu páry, zemního plynu apod., stejně tak i při dodávkách vyrobené energie do soustavy CZT.
<h3>ZEVO Plzeň</h3>
Zatím nejmladším zařízením pro energetické využití odpadu v ČR je <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Plzeň u obce Chotíkov</a>, které zahájilo zkušební provoz teprve v roce 2016. <a href="https://www.zevoplzen.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Plzeňské ZEVO</a> dokáže energeticky využít široké spektrum odpadů, získávaná tepelná energie je následně využívána k dodávce tepla po celém území města a rovněž k výrobě elektrické energie.
Maximální tepelný výkon plzeňského ZEVO je 31,65 MWt s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 TJ. Instalovaný výkon generátoru činí 10,5 MWe, předpokládaná roční dodávka elektrické energie je přibližně 36 GWh.
<h2>Plánované projekty v ČR</h2>
V současné době je rovněž v plánu vybudování několika dalších ZEVO, která mají do budoucna pomoci omezit objem skládkovaného odpadu. Příkladem může být projekt <a href="http://www.evokomorany.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EVO Komořany</a>, který je již v pokročilé fázi realizace. Zařízení má být vybaveno technologickou linkou na energetické využití 150 tisíc tun předtříděného komunálního odpadu ročně.
Dalším místem, kde by měl být odpad namísto skládkování energeticky využíván, se má stát i Cheb. Tamní <a href="http://www.zevo-cheb.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Cheb</a> by se svou roční kapacitou 20 tisíc tun odpadu bylo výrazně menší než v současnosti provozovaná zařízení. Podobným směrem <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/prerov-bude-ziskavat-teplo-efektivnim-spalovanim-komunalniho-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se chce vydat i město Přerov</a>, jehož zástupci svůj záměr stvrdili podpisem memoranda. Tamní ZEVO by mělo být v provozu do roku 2022.
Výstavba zařízení na energetické využití odpadů o kapacitě srovnatelné s pražským ZEVO se plánuje i na Mělnicku, v areálu současné uhelné elektrárny. Dvě linky <a href="https://www.cez.cz/cs/zevo/zevo-melnik.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZEVO Mělník</a> by tak ročně mohly zpracovat až 320 tisíc tun odpadu, v současné době se počítá s energetickým využitím směsných komunálních odpadů primárně Středočeského kraje a oblastí v nejbližší svozové vzdálenosti elektrárenské lokality Mělník.
Samotná realizace nových ZEVO v ČR bude nicméně záviset na mnoha faktorech, přičemž jako hlavní překážky se jeví odpor enviromentálních organizací a části veřejnosti. Aktuálním příkladem může být <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/babis-na-melnicku-prevzal-petici-proti-planovane-spalovne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">petice proti ZEVO Mělník</a>, kterou na konci března předali zástupci petičního výboru Stop spalovně premiérovi v demisi Andreji Babišovi. <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Trnitou cestou si prošlo také nejnovější české ZEVO Plzeň</a>.
Kompletní infografika v plném rozlišení je ke stažení pod<a style="color: #00ccff" href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Energeticke_vyuzit_i_odpadu_v_Evrope_a_v_ceske_republice-3.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> tímto odkazem</a>.
Úvodní fotografie: Plánované největší ZEVO na světě Shenzhen East v Číně, které má po uvedení do provozu denně spálit 5 tisíc tun odpadu. zdroj: www.gottliebpaludan.com

Životní prostředí

Infografika: Odpad jako zdroj energie. Jak je využíván v ČR a Evropě?

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se dnes v rámci návštěvy elektrárny v Horních Počaplech na Mělnicku sešel se zástupci petičního výboru Stop spalovně. Převzal od nich petici proti plánované stavbě zařízení na energetické využití odpadu, pod kterou se podepsalo zhruba 3000 lidí. Podle Babiše je potřeba další veřejná diskuse na toto téma. Okolní obce mají obavy z nárůstu dopravy kvůli spalovně. 
<blockquote>
&#8222;Musí proběhnout nějaká veřejná debata, ve středních Čechách ta dopravní infrastruktura je katastrofální a je potřeba, aby byla veřejná důkladná debata o tom, jak by to proběhlo. Důležité je, abychom nebyli papežštější než papež,&#8220; řekl Babiš.
</blockquote>
Skupina ČEZ chce spalovnu v Horních Počaplech, oficiálně nazvanou <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/">ZEVO</a> Mělník, uvést do provozu v roce 2024, argumentuje zákazem skládkování odpadů. Obec Horní Počaply, v jejímž katastru má spalovna vyrůst, se stavbou nesouhlasí. Starostové dalších okolních obcí požadují, aby v případě stavby spalovny byla nejdříve vyřešena doprava v okolí.
Místopředseda vlády Richard Brabec (ANO) dodal, že se v současnosti zpracovává proces vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Půjde-li vše rychle, rozhodnou podle něj úředníci o stavbě spalovny nejspíš během července.
<figure id="attachement_8838" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/skladkovani-725x461.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/skladkovani-725x461.jpg" alt="Skládkování- jeden z možných způsobů zpracování odpadu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;To je zase nějaká evropská direktiva, která říká, že se má spalovat a ne skládkovat. Nic ale není rozhodnuto, nebylo to ani v parlamentu. Oni (ČEZ) se jen připravují a pokud nedojde k dohodě ČEZ s obcemi, tak to tady nebude,&#8220; dodal premiér.
</blockquote>
Není si prý jistý, že by se vláda chtěla zabývat dalším projektem, který obtěžuje obyvatele obcí okolo plánované stavby.
Zástupci vlády řešili se zástupci společnosti ČEZ v elektrárně také komplexní strategii obnovy energetické lokality Mělník. ČEZ chce do budoucna zachovat <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/">dodávky tepla</a> ve stejné kvalitě a zavést nové efektivnější a ekologičtější zdroje, čímž se má snížit emisní zátěž.
Podle zástupkyně petičního výboru Hany Beranové pokračuje i nadále sběr podpisů pod petici.
<blockquote>
&#8222;Předaná petice obsahovala zhruba 3000 podpisů, ale další pořád přibývají,&#8220; řekla Beranová.
</blockquote>
Úvodní obrázek: ZEVO Mělník &#8211; vizualizace. Zdroj: ČEZ