10. prosinec 2025
Studie: ČR musí do dekarbonizace investovat 3 biliony Kč, pro průmysl nereálné

Česká republika bude muset kvůli splnění nových klimatických cílů EU investovat do transformace průmyslu a dekarbonizace více než tři biliony korun. Několikanásobné zvýšení investic oproti současnosti je ale mimo finanční i technologické možnosti tuzemského průmyslu. Vážně tak hrozí ztráta jeho konkurenceschopnosti, především pak energeticky náročných firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti EGU pro Svaz průmyslu ČR, kterou jejich zástupci dnes představili novinářům.
EU během listopadu schválila nový klimatický cíl, podle něhož by unie do roku 2040 měla snížit emise oproti roku 1990 o 90 procent. Pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí investic do dekarbonizačních projektů ve třetích zemích. Cíl platí pro celou EU, jednotlivé státy mohou mít různý podíl.
Splnění nových klimatických cílů bude studie vyžadovat výraznou akceleraci dekarbonizace tuzemského průmyslu, a to už velmi brzy. Zapotřebí budou zejména masivní investice do elektrifikace nebo nových technologií například na využití vodíků nebo ukládání oxidu uhličitého. Řada z těchto technologií ovšem podle studie dosud komerčně v průmyslu nefunguje.
"To by přineslo v příštích 15 letech bezprecedentní investiční a technické nároky, které nejsou realistické, a zároveň jsou pro značnou část energeticky náročného průmyslu fakticky likvidační,“ řekl projektový ředitel EGU a spoluautor studie Michal Kocůrek.
Podle Svazu průmyslu a dopravy nemají české firmy v energeticky náročných sektorech šanci na takto velké navýšení investic vydělat. "Jejich ziskovost naopak již nyní vlivem dosavadních opatření setrvale klesá. Vysoce problematická je i návratnost a profitabilita takových investic – to samozřejmě zajímá také každou banku při jednání o případných úvěrech,“ uvedl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Brejchal.
Pod tlakem jsou dlouhodobě především hutnictví, chemický průmysl a výroba nekovových materiálů – tedy cementu, vápna, skla nebo keramiky.
Studie ukázala tři základní scénáře. Při splnění 85procentního snížení emisí budou podle ní zapotřebí investice za 3,2 biliony Kč, při splnění 90 procent snížení emisí pak až 3,8 bilionu Kč. Třetí scénář podle EGU ukazuje maximální možnost investic, kterou český průmysl zvládne. Ten počítá s investicemi za přibližně 1,2 bilionu Kč.
České firmy budou podle svazu ztrácet zejména vůči zemím s méně striktní regulací a výhodnějšími podmínkami pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Apeluje proto na přizpůsobení cílů tuzemským podmínkám. Svaz zároveň vyzval k některým opatřením, které by podle průmyslníků usnadnit některé procesy při transformaci průmyslu. Jde například o zrychlené odpisy investic do dekarbonizačních projektů, zjednodušení povolovacích řízení, stabilizaci investičního prostředí. Zástupci průmyslu žádají také snížení nákladovosti energeticky náročných firem například úpravou regulovaných cen energií nebo vhodnějším zacílením veřejné podpory.
Mohlo by vás zajímat
7. leden 2026
7. leden 2026
8. leden 2026
9. leden 2026
8. leden 2026
10. leden 2026
9. leden 2026
Komentáře (30)
Proč je v nadpisu text INVESTOVAT?
Investice = něco kde je reálná návratnost+zisk. Ale toto není investice, protože to návratnost/zisk negeneruje.
Proč radši neupraví nadpis na Česko musí na dekarbonizaci utratit 3.2biliónu
Jak ty peníze byly spočteny a kdo je vypočítal. Stačí se podívat na náš průmysl podívejte se na střechy energeticky náročných firem jsou pokryté FVE , když je lze stavět bez baterií, protože jejich běžná spotřeba je větší než kolik jim ta FVE může kdy dát a má návratnost 4 roky - vesměs nejsou a proč nejsou , protože pro ty firmy není energie ve skutečnosti z hlediska jejich celkových nákladů tak vysoký náklad , aby to řešily a jsou líní se tím zabývat ,i když by je to nestálo ani korunu - dostanou dotaci a zbytek jim půjčí banka splátky jsou pak zlomkem úspory. Takže jediné co dělají je , že natahují ruce po státu státe dej nám, státe nech nás ničit přírodu ať můžeme prosperovat. Ale pro změnu svojí energetiky neudělají ani to, aby si dali zadarmo FVE na střechy. O tom že by měli se snažit tam kde to jde přejít na bezemisní zdroje už vůbec nemluvím. Takže vidíte i excesy , že haly 2500m2 jsou vytápěné plynem a v jednom roku haly je vstřikolisovna plastů - tekutý plast se tam pod tlakem lisuje do forem na střeše je ohromný chladič pro chlazení těch lisů v létě OK , ale v zimním období vy přece šlo tím odpadním teplem topit buď přímo nebo přes tepelné čerpadlo a možná by se ušetřila 1/2 plynu pro vytápění těch hal a to už by se vyplatilo to vytápět tepelnými čerpadly celé , ale proč to dělat , když ředitel potřebuje nové auto za každé 3 roky za několik mil kč že. Dále pak celá taková firma má běžně spotřebu třeba 1MW a na střechy by se ten 1MW FVE vešla, proč tam není ? Protože nepřinese zisk ve fiskální roce co se staví - ten bude nižší a bude nižší odměna manažérům - ředitel bude mít ten rok méně peněz a on neví jestli tam bude ještě za 4 roky co se ta FVE vrátí tak proč by to měl chtít. Takže se investuje do toho co není výrobně nutné co nejméně aby aktuálně zbylo co nejvíce bez ohledu na budoucnost.
Zapomínáte na to, že veškerá energie je vždy a všude naoprosto zdarma od velkého třesku. Platí se za to, že je ve správné formě, na správném místě, ve správný čas.
A vy pokládáte ředitele firmy za debila, který nepodniká a tedy nemá snahu investovat tak, aby se to vylatilo? Má spočítané, že by se mu ty vaše navrhované investice nevrátily.
Energie jsou levné a tak není velká snaha dělat úspory, to je celé.
Samozřejmě jsou i výjimky.
To je relativní.
Nebo jsou náklady na ty úspory tak velké a úspora nejasná, že je to příliš riskantní, nebo se to nevyplatí.
To není relativní, kdyby nebyly energie tak levné, tak se to vyplatí.
Vy byste chtěl, aby energie v Evropě byla oproti zbytku světa ještě podstatně dražší, než jsou nyní, když už nyní jsou dražší?
Ne nechtěl a ani jsem nic takového nenapsal.
Jen říkám, že energie jsou nyní levné a proto není takový tlak na úspory jako např. v roce 2022 nebo 2023.
Takže chcete nyní ceny energií jaké byly v letech 2022 a 2023?
Ne nechci a ani jsem nic takového nenapsal.
Každý kilovat příkonu je cca 5-10 otroků. A až budou energie tak drahé jako ve středověku, tak se budeme mít jako ve středověku.
Pokud si někdo instaluje FVE bez akumulace, tak i tady platí zákon o zachování energie. Když není ta akumulace (případně záložní zdroj) přímo u té FVE, musí být postaven jinde. A z toho vyplývá, že to nakonec stejně jako spotřebitelé zaplatíme.
I ty ostatní případy si příliš idealizujete a zjednodušujete.
Vůbec jste neuvažovat přímou spotřebu v místě, o které p. Hrubý především psal.
Instalace FVE bez akumulace nemá se zákonem o zachování energie žádnou přímou souvislost.
Akumulace NEMUSÍ být postavena jinde a spotřebitel nutně nemusí automaticky platit více.
Pokud tu elektřinu nepotřebuje (nevyrábí) jen za jasného poledne a to ještě jen část roku, tak svou více proměnlivou spotřebou ze sítě způsobí problémy. A ty někdo musí řešit. To znamená postavit a provozovat akumulaci, nebo záložní zdroj. V souvislosti s velmi kolísavou výrobou FVE nejen v průběhu dne, ale i roku včetně kapacitních plateb.
Toho se týká ten zákon o zachování energie. Když se to nevyrovná u prosumera, je to potřeba udělat externě. To znamená musí se postavit a provozovat ta akumulace, či záložní zdroj (nejspíše obojí) a to samozřejmě někdo zaplatit musí.
I samotná regulace během dne u zdroje elektřiny (pokud je vůbec reálná) typu ráno naplno, v poledne minimum, večer zase naplno a v noci minimum není zadarmo. A to nejen cenově, ale také v nižší účinnosti a větší spotřebě paliva a více emisí (protože typicky jsou to zdroje na ZP).
Takže majitel FVE ušetří na své spotřebě, ale další náklady (síť, akumulace, zálohy), zaplatí jiní.
Bobe to není pravda , akumulace je potřeba postavit jen proto, že existuje nějaká přebytečná energie a tu produkují FVE s přetoky do sítě - je jich moc nedají se regulovat a není pro ně spotřeba pak tutu energii akumulujete , ale když si postavíte FVE ve fabrice co si jí spotřebuje pak do sítě nic nepouštíte neexistuje proud který by se dal akumulovat nejsou žádné přebytky. Jediné co se stane , že je nižší spotřeba , ale na tu stačí ztlumit výrobu jako v noci z principu pořád nepotřebujete akumulaci.
Když si fabrika instaluje FVE bez akumulace, prohloubí se efekt "kachní křivky" v síti. A ten jde eliminovat jen budováním externí akumulace, nebo špičkovacích zdrojů (většinou na zemní plyn). A ta akumulace nemusí být jen v bateriích a nabíjení nemusí být jen z FVE, i když ty se nabízejí, pokud svítí.
Jistě že musí. Pokud si uvědomíte, že veškerá energie je zdarma, tak veškeré náklady jsou buď přímo, nebo nepřímo (rozpočítané na výrobu) jen a jen fixní! a tedy vždy je musí někdo zaplatit. A to je spotřebitel. Nikdo jiný není!!!
Zadne solary na strese fabriky neutahnou cementarnu, sklarskou ci keramickou pec. A to i s nejakou baterii. O chemickem ci metalurgickem provozu ani nemluve.
Nekteri zde diskutujici jsou zrejme tak znalostmi omezeni, ze to snad ani neni technicky mozne. Stale me udivuje jak hloupi dokazi lide byt.
A kdo tu tvrdí, že soláry na střeše fabriky utáhnou cementárnu, sklárnu nebo keramičku?
Nicméně s vaší poslední větou naprosto souhlasím.
Svojí omezenost tady projevujete hlavně vy. Nikdo netvrdí, že FVE + baterie mohou zcela pokrýt spotřebu elektrické energie firem. Ale mohou jim o desítky procent snížit náklady. Jen aby jste tady příště neplácal nesmysly, uvedu pro vás názorný příklad. Pražská vodohospodářská společnost (PVS) uvedla nedávno do provozu novou fotovoltaickou elektrárnu (FVE) na vodojemu Kopanina v Praze 5. FVE má výkonem 273,7 kWp odhad roční výroby energie 265,5 MWh, což pokryje cca 50 procent roční spotřeby areálu. Elektrická energie vyrobená z FVE se primárně spotřebuje v areálu vodojemu, přetoky jsou pak formou sdílení využity v areálu Ústřední čistírny odpadních vod Praha (ÚČOV). Sejný postup bude i v dalších areálech PVS. První etapa projektu zahrnuje devět pilotních FVE umístěných na čerpacích stanicích a vodojemech s celkovým výkonem 1,6 MWp a roční výrobou přibližně 1,5 GWh. Dokončení výstavby této etapy je plánováno do konce letošního roku. Dlouhodobé plány PVS počítají s několika etapami realizace FVE. V cílovém roce 2030 plánuje, instalaci FVE na 70 objektech vodohospodářské infrastruktury s celkovým výkonem téměř 19 MWp a roční produkcí necelých 19 GWh elektrické energie.
No tam, kde to dává ekonomicky smysl, tam se FVE buduje. Ale těch situací, kde to smysl dává, je velmi omezené množství.
A především - tohle nevyřeší dekarbonizaci. Důvod je v tom, že náhrada je prostě tak extrémně drahá že by to tu firmu vyřadilo z trhu (jak se už děje). Dekarbonizaci by vyřešil vodík v ceně 1 EUR/kg - ovšem aktuální cena je 10EUR/kg. Jakmile by na trhu byl takto levný vodík, všechny firmy by dekarbonizovali samy a rádi.
Pane Vinklere ředitel nepodniká je to zaměstnanec a chová se jako zaměstnanec a na rozdíl od běžných zaměstnanců má díky své funkci ne jen vyšší plat , ale bohužel i větší manévrovací prostor přitom dělá to, co je nejlepší pro něj . Tak to běžně chodí.
Zadal jsem Copilotovi úkol zajistit výrobu s takovým časovým průběhem, jaký má spotřeba ČR pomocí kombinovaného zdroje FVE + baterie akumulátorů na vyrovnání v průběhu dne + paroplynový zdroj.
Přitom z pohledu bilance je úplně jedno, zda je vše pohromadě, nebo je jinde FVE, jinde BESS a jinde paroplynka. Jedno to ovšem není z hlediska dimenzování sítě (pokud to není u sebe, musí se posílit především propojení FVE a BESS) a hlavně kdo platí vícenáklady na akumulaci a záložní zdroj, včetně kapacitní platby.
Následují tabulky s výsledky potřebné instalované kapacity a výroby:
Doporučené poměry (per 1 MW referenčního zajištěného výkonu)
Paroplyn instalovaný výkon (MW) Denní výroba 1 MWh: přímá FVE Denní výroba 1 MWh: FVE přes baterii Denní výroba 1 MWh: plyn
Základní CZ profil (jaro/podzim) 0.7–0.8 1.0–1.5 0.4–0.5 0.45–0.50 MWh 0.20–0.25 MWh 0.25–0.35 MWh
Letní profil (vyšší insolace) 0.9–1.1 1.5–2.0 0.3–0.4 0.55–0.65 MWh 0.20–0.25 MWh 0.15–0.25 MWh
Zimní profil (nižší insolace) 0.5–0.6 0.8–1.0 0.6–0.7 0.25–0.35 MWh 0.15–0.20 MWh 0.45–0.60 MWh
Když vezmu nejvyšší hodnoty ze všech období (aby to fungovalo celý rok) tak na 1 MW výkonu je potřeba mít instalováno:
0,9-1,1 MWp FVE a k tomu ještě 1,5-2 MWh aku a 0,6-0,7 kW v paroplynu.
A ve výrobě by to bylo:
Období FVE přímo do zátěže (MWh) FVE na nabití baterie (MWh) Baterie do zátěže (MWh) Plyn do zátěže (MWh) Ztráty baterie (MWh)
Jaro/podzim (referenční den) 0.48 0.24 0.22 0.30 0.02
Léto (vyšší insolace) 0.60 0.24 0.22 0.18 0.02
Zima (nižší insolace) 0.30 0.20 0.18 0.52 0.02
Z toho si můžete udělat představu, kolik nám schází ještě nainstalovat BESS a postavit plynových elektráren k už postaveným FVE + těm budoucím, když VtE jsou a budou u nás minoritní. A taky o nákladech na to.
Taky to zdaleka nebude nízkoemisní, když i tak bude na každou vyrobenou MWh potřeba vyrobit v létě 0,18 na jaře podzimu 0,3 a v zimě 0,52 MWh stejně ze ZP.
Překlep MW a kW
Správně:
Když vezmu nejvyšší hodnoty ze všech období (aby to fungovalo celý rok) tak na 1 MW výkonu je potřeba mít instalováno:
0,9-1,1 MWp FVE a k tomu ještě 1,5-2 MWh aku a 0,6-0,7 MW v paroplynu.
Napište sem prosím přesné znění dotazu na Copilota.
Dám si to do toho mého, jestli budeme mít stejné výsledky.
A zkoušel jste stejný dotaz dát např. do ChatGPT nebo Gemini?
Výsledky jsou stejné?
Přesné znění dotazu: Mějme vzorovou situaci zdroje elektřiny v kombinaci FVE + baterie akumulátorů na vyrovnání v průběhu dne dle křivky běžné spotřeby v ČR + paroplynová elektrárna. Uměl by jsi navrhnout poměr instalovaného výkonu a výroby? Ve smyslu na instalovaný 1 MW bude 0,5 MWp FVE + 0,5 MWh baterií + 0,4 MW paroplynu a výroba 1 MWh bude 0,5 MWh z FVE přímo, 0,3 MWh akumulované z FVE + 0,2 MWh z plynu.
Odpověď byla velmi rozsáhlá, včetně zdůvodnění postupu výpočtu, dal jsem jen tabulky.
Možná alespoň ještě jednu část z odpovědi Copilota: " Sources: Mix je odvozen z typické diurnální křivky spotřeby v ČR (ráno + večerní špičky, polední sedlo), kapacitního faktoru FVE střední Evropy, a praktiky 1–2 h baterií na MWp pro posun poledního maxima do večerní špičky. Bez externích citací."
Asi nedostanete přesně stejná čísla, protože tam je spousta proměnných. Nicméně výsledky by se neměly příliš lišit. Výsledek odpovídá zhruba i mému očekávání.
Jsem zvědav na Vaše výsledky, doufám, že je sem dáte. Předpokládám, že v případě, že AI začne počítat něco jiného, dokážete ji pomocnými dotazy zkorigovat, aby spočetla ty poměry instalovaných výkonů a výrobu ve struktuře, jak jsem uvedl, abychom mohli porovnat výsledky.
To je hezké, ale z toho dotazu ty vaše čísla Copilot nenapsal.
To byste mi musel napsat všechny "mezi dotazy" a na to tedy fakt nemám náladu.
Zkoušel jste to dát i do jiných AI?
Takže Vy jste to ani nezkusil, ale hlavně že chcete něco po druhých.
Pro Copilota to bylo jediné zadání a žádné doplňující dotazy nebyly potřeba, kromě toho, že jsem dodatečně chtěl zvlášť tabulku výrob v MWh.
Samozřejmě, že jsem to zkusil, vždyť jsem to psal.
Mám úplně jiný výstup než jste tu postoval vy.
Proto jsem se ptal na to přesné zadání a vaše doplňující dotazy, abych zjistil, jestli nám AI odpoví stejně a to se nestalo.
Lze to napsat i polopatičtěji že se prostě v Bruselu nelíbí že dluh ČR je nízký (a to se poslední vlády činily) a tak je potřeba ho zdvojnásobit a aby na ně lidi nenaběhli s vidlemi tak je potřeba to zaobalit do klimatických opatření, jak hluboko to ještě má padat než bude dosaženo dno?








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.