Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí
Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
„V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,“ řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. „Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,“ uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. „U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,“ dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. „V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,“ řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. „Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,“ dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.
Mohlo by vás zajímat:
Jen neskromný dotaz nebylo by lepší to celé zavřít a v jednotlivých obcích instalovat malé teplárničky skládající se z cca 1 MWe kogenerace a cca 4 MW plynového kotle s akumulací tepla cca 100 m3...???
to oživování brontosaura CZT vede do pekel...
Jasně, že jo. Ale myslete na chudáka monopolistu, on ty peníze nutně potřebuje. Jak by pan majitel vypadal mezi ostatními miliardáři?
Souhlasím s panem petrem. Máme pro obyvatelstvo a průmyslový areál kogeneraci (1,2 MW elektřiny a 1,2 MW tepla) na zemní plyn plus 4 x 2,5 MW kotle v plynu, 100m3 akumulace a šlape to 9 let opravdu dobře a spolehlivě. Zásobujeme teplovodem 1 000 domácností + průmyslový areál. Po zkušenostech by stačila poloviční nebo třetinová akumulace a KGJ provozovat pouze říjen až březen (3000 hod./rok). Přerušovaný chod KGJ v létě je zdrojem poruch.
Milý Luboši, jsem rád, že Vám to šlape. Jenom jste zapomněl napsat, že neplatíte povolenku a také jakou provozní dotaci ročně dostáváte.
A cena tepla? Typuji tak 750 Kč/GJ
Milý Petře, paroplynový cyklus s dodávkou tepla je podle Vás co? Podle mě je to kogenerační výroba, která je navíc výrazně efektivnější a má výrazně nižší emise NOx než vámi preferované motory do každé obce. Navíc ten paroplynový cyklus už stojí. Tak kde je racionalita to rozbít?
Vážený pane Hájku, souhlasím s vámi z pohledu, že to co stojí už bylo zaplaceno a nebo se na tu investici musíme dívat, že tzv. není...
Pak paroplyn s účinností cca 45 - 50 % v elektřině (a možná i více - viz 254 MW zdroj v Kalifornii,zde je cca 58 % ) je tím správným řešením.
Jiná otázka je v jakém stavu je teplárenská síť, jaké má ztráty, jaké jsou ztráty ve VS atd.
Pokud bude síť tzv. ala 60-70 -tá léta - Pražská teplárenská a.s., pak je to tikající bomba, jejíž řešení stojí miliardy a tím pohřbí cenu tepla pro konečného klienta...
Hezký večer nejen vám
Tikající bomba je hlavně těch 30km DN 1200 mezi Prahou a Mělníkem, které Křetínský chytře prodal ČEZu.
Za těchto podmínek CZT nedává žádný smysl, kromě dividendy SUH.
Distribuce tepla (2 trubky izolace..) je mnohem dražší než distribuce (1 PE trubka bez izolace) plynu.
Ztráty při distribuci tepla více než 30% (horká vody) plyn max 2%.
Mnohem lepším řešením je rozpad CZT a bloková kotelna nebo domovní kotelna do každého domu.
CZT z uhlí dávalo smysl když bylo levné a bylo málo plynu. Plynu je dost z mnoha zdrojů a směrů a teplárenství míří do ....
Nebojte, za chvíli přijde hodný pán Hájek z Teplárenského sdružení ČR, aby vám vysvětlil, že nemáte pravdu, vaše logika neplatí, vaše výpočty jsou chybné, teplo z CZT je nejlevnější a Křetínský a jemu podobní jsou novodobé matky Terezy, které si berou u huby, abyste měl levnější teplo. :-)
Teplo z CZT na plyn není levnější, než z blokové kotelny. Ale na druhé straně také ani o moc dražší, když do toho započítáte všchny náklady na obnovu a údržbu zařízení, revize, obsluhu, administraci a v neposlední řadě i žádné starosti. Když nastane nějaká porucha, tak voláte na 24 hodinovou pohotovost CZT. U vlastní kotelny se musíte starat. Třeba o půlnoci. Zvláště, jak zařízení stárne, abyste měl v pohotovosti finance a spojení na ochotné a odborně znalé plynaře, instalatéry, elektrikáře a pojišťováky. Pro případ, že něco praskne (doslova).
Největší výhoda CZT je však kogenerace. Plynové s motory mají celkovou účinnost cca 85-90% dle velikosti. To už se blíží plynovým kotlům. I kondenzačním, nesmíte brát hodnoty za ideálních podmínek. Těch např. při ohřevu TV nejde dosáhnout.
Kouzlo je pak v tom, že se vyrábí s takto vysokou účinností i EE, která by se jinak vyráběla s účinností cca 33-40%. A ještě k tomu v době, kdy je to nejvíce potřeba. I v souvislosti s OZE, kdy třeba nevyrábí FV. Taky proto se to podporuje podobně, jako OZE.
Na konkrétní věci TSČR nereaguje naposled proč 2 bloky od sebe na Hájích je ze ZP teplo za 600Kč/GJ a z CZT za skoro 1000 Kč/GJ
Kde jsou plynové motory je nejdražší teplo a odběratelé se odpojují (Jablonec...)
Náklady na 1kWh bez tepla skoro 4 Kč/kWh.
Co děláte v létě s teplem, pouštíte ho do vzduchu a vykazujete jako vytápění kanceláří.
Nevím, kde jste vzal 4 Kč/KWh, podle toho co vím, tak je to méně i když nepočítáte teplo.
Oni však neprodávají jen EE, ale i teplo. To musíte od těch 4 Kč odečíst.
V létě prodávají teplo na ohřev TV. Potom je to otázka dimenzování výkonu a času chodu KGJ. Buď máte KGJ dimenzovány jen na odběr pro ohřev TV, nebo zkracujete dobu jejich chodu za použití akumulační nádoby.
Poznámka: KGJ nelze plynule regulovat, jen zapnout, nebo vypnout a to se nesmí dělat často (několikrát denně).
4 Kč/kWh je bez tepla s teplem je to méně. Pokud je KGJ dimenzovaná pouze na TUV tak vyjde hodně malá a podstatě k ničemu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se