Jak si trh s elektřinou představují evropští regulátoři? Jsou proti podpoře PPA i výnosovým stropům po 30. červnu 2023

Dvě organizace spojující energetické regulační orgány v Evropské unii zveřejnily své odpovědi na dotazník, ve kterém Evropská unie žádala o zpětnou vazbu na budoucí podobu trhu s elektřinou. Ve svých odpovědích organizace varují před tím, aby EU proaktivně podporovala smlouvy o nákupu elektřiny (tzv. PPA). Doporučovaly by také využití chytrých rozdílových kontraktů (tzv. smart CfD), které by měly zlepšit fungování trhu s elektřinou.

Počátkem minulého týdne Evropská unie uzavřela veřejný konzultační proces, ve kterém mohli zájemci sdělit svůj názor k hlavním bodům připravované reformy trhu s elektřinou. Možnost využilo celkem 1350 osob a organizací.

O představě EU o budoucím trhu s elektřinou jsme psali zde.

Zda Evropská komise připomínky v reformě zohlední, by se veřejnost měla dozvědět v průběhu března. Právě v jeho průběhu mají být představeny první návrhy evropských předpisů, které budou na další roky určovat podobu trhu s elektřinou i v České republice.

Jaderná elektrárna Temelín, Zdroj: ČEZ

Již nyní ovšem víme, jak některé významné organizace v průběhu konzultace reagovaly. Svoje odpovědi zveřejnil na své stránce Evropský energetický regulační úřad (ACER) společně s Radou evropských energetických regulačních orgánů (CEER). Názor těchto dvou orgánu bude přitom rozhodně patřit k těm nejdůležitějším. Svoje odpovědi zveřejnil také WindEurope, hlavní evropská organizace sdružující výrobce elektřiny z větrných elektráren.

Likvidita forwardových trhů není dostatečná

Část konzultace se věnuje přímo likviditě na trzích s termínovanými kontrakty (označované také jako forwardové trhy). Na nedostatečné likviditě forwardových trhů se přitom shodují experti napříč trhy - za podstatný problém je označili nejen ACER a CEER, ale také organizace WindEurope.

Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope

Na většině evropských trhů je likvidní nejvýše kontrakt na následující rok. Pouze na německém trhu, který slouží jako evropský benchmark, je trh likvidnější. I na tomto trhu se však obchoduje elektřina nejvýše tři roky dopředu. Likvidita na forwardových trzích navíc, alespoň podle údajů ACERu a CEER, v posledních letech spíše klesá.

Zájem na likviditě vzdálenějších produktů, tedy na více než tři následující roky, mají hlavně investoři do zdrojů elektřiny, kteří si prostřednictvím forwardů zajišťují ceny elektřiny a návratnost své investice. Naproti tomu spotřebitelé elektřiny, zejména kvůli nejistotě budoucího vývoje, cílí spíše na produkty s kratším trváním, tj. na následující rok až dva.

Jak zvýšit likviditu trhů s dodáním na více než tři roky

ACER a CEER Evropské komisi navrhují dvě hlavní opatření, která by pomohla zvýšit likviditu na forwardových trzích se vzdálenějšími produkty:

Úprava finančního zajištění na organizovaných trzích. ACER a CEER společně navrhují, aby komise upravila povinnosti finančního zajištění u kontraktů se vzdálenějším vypořádání (tedy více než tři roky).

Zdroj: Pixabay

Možnou úpravou by bylo snížení  objemu požadovaného finančního zajištění nebo umožnění i jiných forem zajištění než pouze složení finanční jistoty. Jelikož je finanční zajištění, zjednodušeně řečeno, nutné udržovat až do okamžiku, kdy započne dodávka elektřiny, šlo by pro obchodníky o pozitivní změnu.

Logickým důsledkem snížení požadované výše jistoty, pokud by k němu skutečně došlo, by ovšem bylo, že v případě nesplnění závazku jednou stranou, by byla druhá v horší, resp. nezajištěné pozici. V případě bankovních záruk, vzhledem k ceně za jejich vystavení, by pak vzrostly náklady související s obchodováním.

Organizace aukcí namísto průběžného obchodování. Za slibnou možnost, jak posílit obchodování u vzdálenějších produktů, označují organizace spojující evropské regulátory úpravu způsobu vypořádání na obchodování na vzdálenějších trzích.

Trading, trhy, cena Zdroj: Pixabay

Jako příklad uvádí změnu z průběžného obchodování, jak jej známe dnes, k pořádání aukcí. Aukce přitom nejsou v energetice nijak výjimečné, kromě podpory pro obnovitelné zdroje se takto na vzdálenější období obchodují přenosové a přepravní přeshraniční kapacity. Elektřina na vzdálenější období by se tak mohla obchodovat pouze ve vymezených časových obdobích, nikoliv v průběhu obchodních hodin burzy, jak je tomu nyní.

Likvidita na trzích s dodáním do tří let

Ani v kratších obdobích není likvidita trhů dostatečná. Kromě vytvoření širších regionálních bodů pro obchodování forwardových kontraktů (společně se zajištěním souvisejících práv k přenosovým kapacitám) navrhují regulátoři také pečlivěji navrhovat formu podpory pro obnovitelné zdroje.

Právě v tomto bodu ACER a CEER zřejmě nejvíce nesouhlasí se směřováním Evropské komise, která se snaží o větší podporu korporátních smluv o dodávkách elektřiny (tzv. PPA). Zatímco Komise tyto smlouvy dlouhodobě podporuje, ACER a CEER v nich naopak vidí riziko právě pro likviditu trhů.

"Podpora PPA je podporou bilaterálního obchodování, což znamená, že objem elektřiny, na který se tyto PPA vztahují, nevyhnutelně zmizí z objemu na forwardovém a denním trhu, pokud jsou tyto PPA také fyzicky vypořádány."

Ačkoliv ACER a CEER přiznávají, že PPA mají některé pozitivní dopady na trh, zejména k zajištění proti krátkodobým cenovým výkyvům na trhu, nedoporučují je aktivně podporovat pro jejich netransparentnost ve srovnání s burzovním obchodováním a pro negativní dopad na efektivní fungování trhu.

Komise by se měla zaměřit na chytré rozdílové kontrakty (CfD)

Evropská komise za přínosné označuje především rozšíření PPA smluv a rozdílových kontraktů. Ačkoliv se zdá, že ACER a CEER spíše preferují rozdílové kontrakty, i v nich navrhují několik vylepšení. Tyto kontrakty pak označuje jako chytré rozdílové kontrakty.

Princip contract for Difference. Zdroj: Oficiální dokument k rozdílovému kontraktu od vlády spojeného království

Zatímco klasické rozdílové kontrakty mají obvykle jedinou realizační cenu (strike price), regulátoři navrhují stanovení dvou realizačních cen, přičemž jedna by plnila funkci stropu a druhá funkci minimální ceny. Takový kontrakt by pak do určité míry plnil jak funkci výnosového strupu, který byl na evropské úrovni zaveden v reakci na energetickou krizi, tak funkci minimální garantované ceny, která by výrobci zajistila návratnost investice.

Chytré CfD by se také nemusely vztahovat automaticky na veškeré množství vyrobené elektřiny. Namísto toho by mohly garantovat vždy určité množství (např. množství, které vyrobí referenční výrobní zdroj). Pokud by byly omezené množstvím, otevírala by se možnost jejich obchodování mezi výrobci. V takovém případě by CfD nebyly vázány na konkrétního výrobce, ale spíše na držitele.

Nesouhlas s nadměrnou regulací výroby

Evropská komise v rámci konzultací také naznačila, že jednou z možností je zavést systém podpory rozdílovými kontrakty po celou dobu životnosti elektrárny. S takovým postupem ovšem regulátoři nesouhlasí a naopak preferují, aby jakákoliv podpora byla omezená v čase.

Zdroj: Pixabay

Jednou z hlavních otázek, která je relevantní i pro výrobce energie v České republice, je případné zachování výnosových stropů po delší dobu. Ty byly v České republice zavedeny na konci loňského roku. Podle energetického zákona mají platit, a to dokonce nad rámec evropské legislativy, také v průběhu druhé poloviny roku 2023.

Evropští regulátoři nicméně nesouhlasí s tím, aby výnosové stropy byly v nové podobě trhu zachovány nad rámec účinnosti evropské legislativy, která je omezuje pouze do konce června 2023.