Trh s elektřinou - specifika, účastnící trhu a rozdělení

Jaká jsou specifika trhu s elektřinou? Jací jsou účastníci trhu s elektřinou? Jaké je základní dělení trhu s elektřinou? Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujících odstavcích.

Specifika obchodování s elektrickou energií

Hlavním specifikem, které ovlivňuje obchodování s elektřinou, je její neskladovatelnost. V některých dalších článcích si můžete přečíst o vývoji systémů k akumulaci energie, ovšem v současné době se žádný z nich nedá ve velkém měřítku využít v reálné praxi. Jedinou možností jak „uchovat“ větší množství elektrické energie je pak využití přečerpávacích elektráren. Další zvláštností je způsob dopravy. Elektrická energie se „rozlévá“ sítí od výroby ke spotřebě cestou nejmenšího odporu. Není proto nikterak možné identifikovat energii vyrobenou v určitém zdroji, natož ji poslat k určenému spotřebiteli.

Aby v elektroenergetické síti panovala rovnováha, musí platit základní rovnice: součet energie dodané se musí rovnat součtu energie odebrané a ztrátám. V případě nesplnění této rovnice začne docházet k přebytku výkonu a zvyšování frekvence sítě nebo nedostatku výkonu a snižování frekvence sítě. Oba tyto stavy jsou nežádoucí a bez zásahu mohou vést postupně až k blackoutu. Aby tato situace nenastala, je každá národní elektroenergetická soustava podřízena dispečinku, který pomocí regulačních energií rovnováhu výkonu zajišťuje. V ČR plní toto poslání společnost ČEPS, a. s.

Pokud tedy chceme s elektrickou energií obchodovat, je v našem zájmu, abychom přesně věděli, kolik energie a kdy do sítě chceme dodat či naopak ze sítě odebrat. Veškeré odchylky od sjednaného množství jsou regulovány a pokutovány. Proto jsou obchodující subjekty odpovědné za svoji odchylku.

Odpovědnost za odchylku

Každý subjekt obchodující s elektrickou energií musí být zodpovědný za odchylku, kterou v síti způsobí, aby mohl následně zaplatit za regulační energii, která kvůli jeho odchylce musela být v zájmu rovnováhy použita. Tato odpovědnost může být přenesená – typickým příkladem je spotřebitel typu domácnost, který využívá energii tak, jak sám potřebuje, bez ohledu na okolnosti. Odpovědnost za něj nese obchodník, se kterým má uzavřenou smlouvu.

Lze tedy rozdělit trh s elektřinou na maloobchod a velkoobchod, přičemž na velkoobchodním trhu mají všichni účastníci vlastní odpovědnost za odchylku (typicky výrobce – obchodník). Na maloobchodním trhu ji má pouze jedna strana a odpovědnost druhé strany je přenesená (typicky obchodník – maloodběratel).

Účastníci trhu s elektřinou

Aby byl následující popis trhu lépe pochopitelný, jsou zde uvedeni účastníci trhu s elektřinou a jejich funkce.

Výrobce

Výrobce elektrické energie musí mít na tuto činnost udělenou licenci. Výrobce má právo na připojení k síti, pokud splňuje dané podmínky, dále právo na přepravu vyrobené elektřiny a její prodej dalším subjektům. Kromě prodeje elektřiny obchodníkům může výrobce poskytovat tzv. podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy – jedná se o zvýšení nebo snížení dodávky energie na pokyn dispečinku, který těmito zásahy reguluje rovnováhu v soustavě.

Odběratel

Odběratel spotřebovává elektrickou energii ze sítě na základě smlouvy s obchodníkem. Odběratel má ze zákona právo na dodávku energie v odpovídající kvalitě.

Obchodník

Obchodník s elektrickou energií musí ke své činnosti také vlastnit licenci. Obchodník obchoduje na velkoobchodním i maloobchodním trhu a jeho cílem je samozřejmě maximalizace zisku. Zároveň musí obchodní transakce ohlašovat operátorovi trhu.

Burza

Burza organizuje trh s elektřinou a usnadňuje jejím zákazníkům pohodlnější a rychlejší obchodování s elektřinou. V ČR působí jako burza společnost PXE a. s.

Provozovatel distribuční soustavy

Provozovatel distribuční soustavy též potřebuje licenci pro svoji činnost. Provozovatel se stará o distribuci elektrické energie ke konečným spotřebitelům a řídí její kvalitu tak, aby odpovídala zákonu. V českém prostředí máme tři hlavní distribuční provozovatele: ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PRE Distribuce.

Provozovatel přenosové soustavy

Provozovatel přenosové soustavy spravuje přenosovou soustavu, čímž se rozumí vedení na napěťových hladinách 400kV, 220kV a vybrané vedení 110kV. Na tuto činnost též potřebuje licenci, která například v ČR může být udělena pouze jednomu subjektu. V ČR je to již zmiňovaná společnost ČEPS a. s. Jak již bylo řečeno dříve, další povinností tohoto subjektu je dispečerské řízení elektroenergetické soustavy na daném území.

Operátor trhu s elektřinou

Operátor trhu také patří mezi licencované subjekty. Jeho povinností je zajišťovat fungování trhu s elektřinou. V praxi to znamená, že registruje účastníky a zpracovává všechny obchodní transakce (obchodní diagramy).

Na základě měření poté vyhodnocuje a provádí zúčtování odchylek. Tato data pak dále poskytuje účastníkům trhu.

Energetický regulační úřad

Energetický regulační úřad vydává licence všem licencovaným subjektům na trhu s elektřinou. Dále pak stanovuje tarify pro regulovanou část elektřiny, u které není zajištěna hospodářská soutěž (například přenos a distribuce jsou přirozenými monopoly).

Rozdělení trhu s elektřinou

V sekci o odpovědnosti za odchylku jsme si již trh rozdělili na velkoobchod a maloobchod. Kromě zmíněné odpovědnosti se tyto dva trhy rozlišují složením ceny elektřiny. Velkoobchodní trh je osvobozen od regulované složky, protože neslouží k dodávce odběratelům. V následujícím rozdělení se již budeme zabývat jen trhem velkoobchodním.

 Neorganizovaný trh

Na tomto trhu se uzavírají bilaterální dohody – dvě strany se dohodnou na průběhu obchodu samostatně a nejsou omezovány pravidly. Tyto dohody samozřejmě musí být nahlášeny operátorovi trhu k určitému termínu ještě před sjednaným obchodem. Nevýhodou tohoto způsobu obchodování je ovšem hledání protistrany, se kterou se musíte dohodnout na všech podmínkách, což může být někdy nemožné. Na druhou stranu lze vyjednat velmi specifické obchody, které by například na burze proběhnout nemohly.

Na tomto trhu lze využít například standardizované EFET smlouvy, která je předem sestavena a účastníci se pouze dohodnou na její optimální variantě. Z předem daných podmínek vyberou ty, které jim nejvíce vyhovují.

Další možností, jak si zajistit bilaterální dohodu například se subjektem, se kterým nemám žádné zkušenosti, je předat vypořádání obchodu clearingové bance, která za poplatek zajistí finanční transakce.

Organizovaný trh

Na organizovaném trhu mají účastníci jednu centrální protistranu, kterou je například burza. Burza trh spravuje, nastavuje pravidla a zajišťuje finanční vypořádání obchodů. Nalezení obchodních transakcí může probíhat buď na principu aukce, kdy se do uzávěrky podávají nabídky a poptávky, a poté se aukce vyhodnotí jako průsečík nabídkové a poptávkové křivky. Nebo obchody probíhají průběžně, kdy jsou nabídky a poptávky párovány okamžitě, pokud existuje odpovídající protistrana. Pokud ne, nabídka nebo poptávka čeká určený čas, zda se odpovídající protistrana neobjeví.

Dlouhodobý trh

Z názvu je patrné, že se na tomto trhu obchoduje na delší a vzdálenější časové horizonty. Tento trh funguje spíše jako finanční zajištění ceny elektrické energie v dlouhodobém horizontu. Na tomto trhu tak nemusí vždy docházet k fyzické dodávce elektřiny. Kontrakty, se kterými se obchoduje, jsou: futures, forwards, OPCE nebo CfD (Contracts for Difference).

Krátkodobý trh

Na tomto trhu se obchoduje s dodávkou v řádu dní až hodin předem. I zde existuje více možností jak obchodovat.

• Blokový trh – na blokovém trhu se obchoduje s produkty: Base, Peak nebo Off-Peak. Anglické názvy určují, na které denní období je dodávka uzavírána. Base – základ = celý den. Peak – špička = od 8 do 20 hod.. Off-Peak – mimo špičku = od 20 do 8 hod.
• Denní trh – na denním trhu se obchoduje s dodávkou na den dopředu. Obchod probíhá formou 24 aukcí – na každou hodinu dne jedna. Výsledkem aukce je vždy výsledná cena a zobchodované množství energie.
• Vnitrodenní trh – na vnitrodenním trhu se obchoduje v daný den na dodávku většinou minimálně hodinu předem. Na tomto trhu mohou upevňovat svojí pozici účastníci, kteří neplánovaně mají nedostatek nebo přebytek energie. Obchody na tomto trhu probíhají formou průběžného obchodování.
• Vyrovnávací trh – tento trh má centrální poptávku/nabídku, kterou řídí provozovatel přenosové soustavy, uzavírá se 30 minut před začátkem dodávky a provozovatel přenosové soustavy zde může nakoupit regulační energii.

Obchodování s elektřinou má mnoho podob, ovšem základem je vyrobit tolik, kolik jsem prodal, a odebrat tolik, kolik jsem si koupil, všechny odchylky od sjednaného množství totiž většinou znamenají pokutu. Zároveň je dobré si uvědomit, že v současnosti je trh s elektřinou regulatorními zásahy deformován. Výrobci, kteří dostávají dotace na výrobu, již nemusí na trhu krýt své náklady a prodávají tak elektřinu „zadarmo,“ čímž tlačí ceny energie dolů. Ovšem konečný zákazník tyto náklady zaplatí místo v ceně za silovou elektřinu v ceně za regulované položky.

Popsané možnosti platí pro vnitrostátní obchody, pro přeshraniční obchody je nutno počítat též s tzv. přeshraničními kapacitami, jelikož infrastruktura většiny národních elektroenergetických soustav je v rámci  daného území dostačující, ovšem propojení s ostatními zeměmi většinou nestačí. Proto se k obchodům s jinými státy musí kupovat možnost dodávku do těchto států přenést.

V současné době v rámci Evropy existují oblasti, kde je denní trh organizován nadnárodně a systém hledání protistrany zohledňuje omezující stav sítě. Obchodník tak nemusí kupovat přenosovou kapacitu, jelikož systém mu nedovolí obchodovat  tak, aby byla přeshraniční přenosová kapacita překročena. Příkladem může být Market Coupling CZ-SK-HU-RU, kde se na denním trhu sesbírají všechny nabídky a poptávky z celé oblasti a poté se vyhodnotí na základě jednotného výpočetního modelu.

Cílem EU je vytvořit jednotný denní trh v celé Evropě. Největší oblast, která funguje na tomto principu, zahrnuje země od Portugalska po Finsko.