Těžba a spotřeba hnědého uhlí v České republice

Těžbě uhlí v České republice je nyní věnována velká pozornost. Jedná se o možnosti prolomení územních ekologických limitů (ÚEL), která byly závazně stanoveny usnesením vlády č. 444 v roce 1991. Toto usnesení definuje dobývací prostory a oblasti, které by neměly být těžbou dotčeny. Hlavními důvody pro stanovení limitů přitom byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech.

O možnosti prolomení ÚEL se v minulosti jednalo již mnohokrát. To, že limity lze posouvat, dokazuje usnesení vlády č. 1176 z roku 2008, kdy byl prostor obce Braňany posunut do tzv. prostoru za limity. V tomto případě se tedy jednalo o zpřísňování limitů. Jednání, která probíhají nyní, se týkají přesného opaku. Začátkem letošního roku mělo dojít ke konečnému rozhodnutí této otázky a uvažovány byly 4 varianty:

1. zachování stávajících limitů
2. prolomení limitů na lomu Bílina i ČSA
3. prolomení limitů na lomu Bílina
4. prolomení limitů na lomu Bílina a částečné prolomení na lomu ČSA

Tripartita tvořená odboráři, zástupci zaměstnavatelů a vládou však k rozhodnutí nedospěla a další jednání se odložily na léto letošního roku.

Mezitím si ministr financí Andrej Babiš, který dosud vystupoval jako odpůrce prolomení ÚEL, nechal vypracovat od společnosti Carbounion Bohemia studii, která má za úkol zhodnotit těžbu a spotřebu uhlí v ČR a s tím související potřebu prolomení ÚEL na zmiňovaných lomech. Hodnoty produkce a spotřeby hnědého uhlí v České republice uvedené v této studii jsou představeny v následujících odstavcích.

Produkce hnědého uhlí v ČR

O produkci hnědého uhlí se v ČR starají 4 společnosti

1. Severočeské doly, a.s.
2. Sokolovská uhelná, a.s.
3. Vršanská uhelná, a.s.
4. Severní energetická, a.s.

Severočeské doly, a.s. (SD) jsou mezi zmíněnými společnostmi lídrem. Provozují 2 doly – Bílina a Nástup. Dále je nutné poznamenat, že společnost je od roku 2005 součástí skupiny ČEZ. Důl Nástup zásobuje uhlím především 3 okolní elektrárny ČEZ a uhlí dodává také do Teplárny Komořany. Těžba z tohoto dolu byla v posledních letech snížena vzhledem ke komplexní obnově ve dvou ze tří zásobovaných elektrárnách (Tušimice a Prunéřov 2).

Důl Bílina produkuje jak uhlí energetické (cca 2/3 produkce), tak uhlí tříděné a hruboprachy. Díky tomu má nejrozsáhlejší portfolio spotřebitelů. Významným odběratelem z tohoto dolu je elektrárna Ledvice, kde má být v letošním roce spuštěn nový nadkritický blok o výkonu 660 MW.

Sokolovská uhelná, a.s. (SUAS) spotřebuje téměř dvět třetiny své produkce ve vlastních výrobnách, a to v Teplárně Vřesová a Paroplynové elektrárně Vřesová. Druhá zmíněná elektrárna spaluje energoplyn vyráběný v nedaleké tlakové plynárně Vřesová.

Vršanská uhelná, a.s. (VUAS), která je součástí skupiny Czech Coal, produkuje prachové uhlí, které dodává hlavně do elektrárny společnosti ČEZ v Počeradech.

Severní energetická, a.s. (SE) produkuje kompletní sortiment hnědého uhlí stejně jako společnost SD v případě dolu Bílina. V roce 2013 koupila SE od ČEZu elektrárnu Chvaletice, která se stala téměř dvoutřetinovým odbytištěm její produkce.

Produkce zmíněných společností v letech 2013 a 2014 je uvedena v následující tabulce.

Jak je z tabulky patrné, ve zkoumaném období došlo k poklesu celkové produkce uhlí přibližně o 5 %. Ještě v letech 2000 až 2007 se přitom roční produkce uhlí v ČR pohybovala na úrovni 49 mil. tun.

Vývoz a dovoz hnědého uhlí

V posledních letech dochází k nárůstu dovozu hnědého uhlí do ČR. To svědčí o faktu, že dovoz hnědého uhlí je ve větším měřítku technicky i ekonomicky realizovatelný. Výrazným podílem se na dovozu hnědého uhlí podílí společnost EPH, která dováží uhlí ze svého německého dolu Mibrag. Odbytištěm pro toto uhlí je elektrárna Opatovice, patřící právě EPH.

Rostoucí import hnědého uhlí, který v roce 2014 dosáhl hodnoty 1,47 mil. tun, dokazuje, že uhlí není jen lokální surovinou. V souvislosti s dovozem je ovšem nutné zmínit fakt, že v zimních měsících je transport problematický, a to především kvůli potenciálním problémům při vykládce. Na ekonomickou efektivnost provozu má dále vliv také pohyb kurzu koruny vůči zahraničním měnám.

V následujících tabulkách je sumarizován export a import hnědého uhlí v letech 2013 a 2014.

Spotřeba hnědého uhlí v ČR

Spotřeba hnědého uhlí v ČR lze rozdělit do 5 skupin

1. Dodávky do ČEZ
2.  Vlastní spotřeba producentů hnědého uhlí
3. Segment nezávislých výrobců s významnou spotřebou
4. Střední zdroje
5. Odběratelé tříděného uhlí (domácnosti)

Dodávky do ČEZ tvoří majoritní podíl trhu s hnědým uhlím. Do svých výroben odebírá ČEZ uhlí od všech výše zmíněných společností. Souhrn dodávek uhlí do výroben ČEZu pro roky 2013 a 2014 rozdělený podle dodavatele je uveden v následující tabulce.

Dle zmíněné studie lze spotřebu ČEZu do budoucna předpovídat na úrovni 22 mil. tun. Po ukončení činnosti elektrárny Mělník III se počítá s přesunutím její spotřeby (cca 1 900 tis. tun) do nového nadkritického bloku v Ledvicích.

Vlastní spotřeba producentů hnědého uhlí se týká 3 společností – ČEZ (díky vlastnictví společnosti Severočeské doly), Sokolovská uhelná a Severní energetická. Do budoucna není vyloučen vznik čtvrté společnosti vlastnící důl a výrobnu. Stane se tak v případě realizace prodeje elektrárny ČEZ Počerady společnosti VUAS.

V následující tabulce je uveden objem dodávek do vlastní výroby v případě Severní energetické (Elektrárna Chvaletice) a Sokolovské uhelné (Paroplyn Vřesová a Teplárna Vřesová). V případě Elektrárny Chvaletice je dále nutné dodat, že se stala součástí Severní energetické až v září 2013. Tomu odpovídá podstatně nižší dodávka uhlí v roce 2013 ve srovnání s rokem 2014.

Segment nezávislých výrobců s významnou spotřebou je tvořen převážně teplárenskými zdroji. Často se jedná o zdroje, které jsou součástí energeticky náročných průmyslových procesů. Charakteristikou těchto zdrojů je vysoký podíl elektřiny vyráběné v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

U části zdrojů v tomto segmentu je při výrobě spalováno hnědé uhlí společně s uhlím černým. V případě Energetiky Třinec a Synthesie Semtín je hnědé uhlí pouze doplňkovým palivem při majoritním podílu černého uhlí.

Spotřeba v tomto sektoru je pro rok 2013 a 2014 téměř totožná a pohybuje se kolem hodnoty 8,5 mil. tun.

Střední zdroje se dále dělí na 2 skupiny – střední zdroje většího rozsahu a malé střední zdroje. V současnosti je odhadována roční spotřeba přibližně 300 tis. tun ve 40 středních zdrojích většího rozsahu a přibližně 70 tis. tun v malých středních zdrojích.

Odběratelé tříděného uhlí (domácnosti) využívají lokálních topenišť spalujících hnědé uhlí. Počet těchto zdrojů výrazně klesá. V roce 2009 bylo v provozu přibližně 500 tis. těchto zdrojů a v roce 2013 už pouze 308 tis. Ministerstvo životního prostředí uvádí ve statistikách z roku 2013 spotřebu hnědého uhlí v tomto segmentu na úrovni 1 618 tis. tun.

Zdroj úvodní fotografie: martinpavlik.cz

Pracovní nabídky od společnosti Skupina ČEZ a.s.

Auditor procesu výroby dodavatelů

ČEZ, a. s., Temelín

Více

Koordinátor strojního oddělení

ČEZ, a. s., Praha

Více

Vědecko-technický pracovník/pracovnice

ČEZ, a. s., Plzeň

Více

Dalších 124 nabídek od Skupina ČEZ a.s.