Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Petrofac neplatil včas, Orlen Litva zrušil kontrakt za téměř miliardu eur

Litevská sekce polské skupiny Orlen zrušila kontrakt v hodnotě jedné miliardy eur s britskou firmou Petrofac. Kontrakt se týkal opravy a renovace jediné litevské rafinerie ve městě Mažeikiai. Britský partner se totiž nachází ve finančních problémech.

Ke zrušení kontraktu došlo podle mluvčí Orlenu Litva v pondělí dopoledne z důvodu opakovaného pozdního placení ze strany britské firmy Petrofac. Subdodavatelé, kteří se na opravě podílejí, museli propouštět a snižovat kapacity, protože nedostávali zaplaceno. Orlen tvrdí, že projekt je hotov zhruba z 80 % a že už začal hledat nového partnera k jeho dokončení.

Celý článek najdete ZDE.

2. Výroba biometanu v EU rychle roste, ale na cíle REPowerEU to nestačí

Evropská unie i její členské státy v posledních letech výrazně posilují podporu výroby biometanu a bioplynu. Přestože produkce roste, stále citelně zaostává za ambiciózními cíli EU stanovenými do roku 2030, upozornil server Montel News.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 přišla Evropská komise s plánem REPowerEU, který má rychle omezit závislost Unie na ruských fosilních palivech a současně urychlit přechod k čistším zdrojům energie. Základem strategie je masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetických úspor a diverzifikace dodávek energetických komodit. Biometan je v této koncepci jedním z klíčových nástrojů.

Celý článek najdete ZDE.

3. EU přislíbila 15,5 miliardy eur na čistou energii v Africe, Čína mezitím pokračuje v investicích

Evropská unie oznámila, že v rámci kampaně „Scaling Up Renewables in Africa“ mobilizuje sumu 15,5 miliardy eur na rozvoj čisté energetiky na africkém kontinentu. Podle Evropské komise pochází 7 miliard eur přímo z nových závazků EU. Financování má podpořit vznik nových obnovitelných zdrojů a zajistit přístup k elektřině pro 17,5 milionu lidí. EU se tak vedle Číny a dalších snaží o větší rozvoj infrastrukturních investic na kontinentu. 

Afrika, alespoň co se týče přírodních zdrojů, je podle mnohých politiků regionem s obrovským potenciálem. Podle vybraných analýz disponuje přibližně 60 % světově nejlepších solárních lokalit, zejména v severní a jihovýchodní oblasti kontinentu.

Celý článek najdete ZDE.

4. EU schválila kompenzaci téměř 2 mld. eur pro LEAG za předčasné uzavření německých uhelných elektráren

Evropská komise schválila německou kompenzaci ve výši až 1,75 miliardy eur pro energetickou skupinu LEAG, která v rámci německého odklonu od uhlí předčasně odstaví své elektrárny. Kompenzace pokryje ztrátu zisku i sociální náklady spojené s restrukturalizací regionu a napomůže stabilizovat oblasti východního Německa, které jsou dlouhodobě závislé na těžbě hnědého uhlí.

Evropská komise umožnila Německu poskytnout státní pomoc v hodnotě až 1,75 miliardy eur společnosti Lausitz Energie Kraftwerke AG (LEAG) jako náhradu za předčasné odstavení jejích hnědouhelných elektráren. Kompenzace pokrývá ušlé zisky společnosti a sociální náklady na podporu zaměstnanců při přechodu na nová pracovní místa.

Celý článek najdete ZDE.

5. Dodávky plynu na Ukrajinu přes Řecko a Balkán rostou. Prosincová aukce potvrdila rostoucí roli Vertikálního koridoru

Listopadová měsíční aukce kapacity na trase Route 1 ukázala prudký nárůst zájmu o přepravu plynu z Řecka na Ukrajinu přes tzv. vertikální koridor. Na prosinec si tři obchodníci zarezervovali 13,68 GWh denně, což je více než dvojnásobek listopadových objemů, informuje server CeenergyNews.

Aukce na rezervaci kapacity měsíčních produktů otevřela cestu prvním komerčním dodávkám plynu z Řecka na Ukrajinu a výsledky prosincové aukce z 24. listopadu potvrzují rostoucí trend. Do aukce se zapojili tři účastníci a poptávka dosáhla 60 % celkově nabízené kapacity. Trasu společně zpřístupňují provozovatelé přepravních soustav DESFA v Řecku, Bulgartransgaz v Bulharsku, Transgaz v Rumunsku, VestMoldTransgaz v Moldavsku a GTSOU na Ukrajině.

Celý článek najdete ZDE.

6. ČEZ chce ve spolupráci s obcemi postavit větrné elektrárny s výkonem přes 600 MW

Energetická společnost ČEZ plánuje ve spolupráci s obcemi postavit větrné elektrárny s celkovým výkonem více než 600 megawattů (MW). Dosud k tomu s obcemi uzavřela 41 smluv o spolupráci. Firma o tom dnes informovala ČTK. V závěru loňského roku činil výkon větrné energetiky v Česku zhruba 371 MW. Ve využití větrné energie ČR oproti jiným evropským zemím zaostává.

"Jsme rádi, že naše nabídka našla odezvu už ve více než čtyřiceti obcích po celé České republice. Celkový potenciální výkon větrných turbín v zasmluvněných lokalitách přesáhl 600 MW. Partnerství s obcemi je pro nás zcela klíčové, protože jen díky společnému postupu se bude dařit posouvat větrné projekty kupředu," uvedl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.

Celý článek najdete ZDE.

7. USA poskytnou miliardu dolarů na restart jaderné elektrárny Three Mile Island

Americká vláda poskytne půjčku na restart jednoho z bloků jaderné elektrárny v Pensylvánii, který má pomoci snížit rostoucí ceny elektřiny v regionu. Elektrárna má začít dodávat energii datovým centrům Microsoftu již od roku 2027. Projekt odráží rostoucí poptávku po elektřině spojenou s expanzí datových center.

Americké Ministerstvo energetiky poskytne půjčku ve výši jedné miliardy dolarů (přibližně 22 miliard Kč) na snížení nákladů na energii a znovuspuštění jaderné elektrárny v Pensylvánii. Jaderná elektrárna Three Mile Island je známá především havárií druhého bloku z roku 1979. První blok však zůstal nedotčen a pokračoval v provozu až do roku 2019. Tehdy byl odstaven nikoliv z technických důvodů, ale kvůli ztrátovosti.

Celý článek najdete ZDE.

8. ČEPS se chystá na analýzu odstavení uhelných zdrojů, posuzovat bude bezpečnost

Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS připravuje analytické postupy a procesy vyhodnocení možných dopadů uzavírání uhelných elektráren v Česku. Posuzovat bude zejména vliv odstavení zdrojů na bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. Samotnou analýzu zahájí až po obdržení oficiálního oznámení o uzavření uhelných elektráren. To zatím od energetické skupiny Sev.en společnost nedostala. ČTK to řekl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Firma Sev.en podnikatele Pavla Tykače dnes ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. "Společnost Sev.en ČEPS informovala o ekonomickém vyhodnocení provozu daných elektráren a nevyloučila možnost jejich uzavření, oficiálně nás však o ukončení provozu neinformovala," řekl dnes po poledni Hrabal.

Celý článek najdete ZDE.

9. HN: Tykačova skupina Sev.en uzavře v lednu 2027 své uhelné elektrárny

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala dříve. Důvodem je ztráta konkurenceschopnosti výroby elektřiny a tepla z uhlí v příštích letech, na kterou tlačí růst cen emisních povolenek.

Celý článek najdete ZDE.

10. Cena plynu po roce a půl spadla pod 30 EUR, trh bedlivě sleduje mírová jednání

Ceny zemního plynu na evropských trzích zažily v posledních dnech relativně rychlý a nečekaný pokles, a to navzdory mrazivému počasí. Hlavním důvodem jsou spekulace o pozitivním vývoji jednání mezi USA a Ukrajinou o mírové dohodě. Poklesu cen nicméně pomáhají i relativně pozitivní fundamenty, především krátkodobý výhled počasí. Další výrazný pokles by však podle analytiků mohla omezit silnější poptávka v Asii.

Přestože ceny zemního plynu v Evropě během posledních 2 let výrazně poklesly oproti rekordům z roku 2022, kdy šplhaly až do stovek eur za megawatthodinu, stále jsou relativně vysoké a mají negativní dopad na místní průmysl a rozpočty domácností. S nadcházejícím obdobím špičkové poptávky spojené s vytápěním v průběhu zimy tak trh sleduje řadu faktorů, které mohou mít zásadní vliv na cenotvorbu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu