12. březen 2026
Čína zprovoznila největší zařízení pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu na světě

Ve střední Číně byl zahájen provoz největšího zařízení pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu na světě. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jedná se o další významný krok vlády k rozšíření kapacit pro akumulaci energie. Obdobné projekty se rozvíjejí i v Austrálii a USA.
S nárůstem podílu intermitentních obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetickém mixu Čína cílí na rozvoj flexibility. Na podzim minulého roku proto vláda představila plán zdvojnásobit instalovaný výkon zařízení pro ukládání energie do roku 2027 ze současných 100 gigawattů (GW) na 180 GW. Kromě investic do vývoje bateriových systémů vsadila i na ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu.
U tohoto způsobu ukládání energie se vzduch stlačuje do velkých zásobníků v podzemních jeskyních nebo starých dolech a je tam skladován pod vysokým tlakem po dobu měsíců. Při vypouštění expanduje v turbíně, kde znovu generuje elektřinu. Během stlačování se vzduch zahřívá a teplo se běžně ztrácí. Pokud se ale část tohoto tepla znovu využije, může účinnost technologie vzrůst až k 70 %.
Nové úložiště energie v Ťiang-su
V pobřežní provincii Ťiang-su ve střední Číně vyrostlo nedávno zařízení se dvěma 300MW jednotkami o kapacitě 2,4 GWh. První jednotka dosáhla plného výkonu v prosinci 2025, druhá byla uvedena do provozu letos v lednu. Odhadované pokrytí roční spotřeby odpovídá přibližně 600 tisícům domácností. Pro provincii s téměř 85 miliony obyvatel udávaných k roku 2020 představuje tedy spíše komplementární zdroj.
Společnost Harbin Electric Corporation, která v Číně projekt dodává, uvádí mezi výhodami řešení velkou skladovací kapacitu, vysokou bezpečnost a dlouhou životnost. Dále pak ekonomickou a ekologickou přívětivost a předpokládanou krátkou dobu výstavby.
Globální technologie
Také Austrálie a Spojené státy prozkoumávají cestu ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu. Menší zařízení s výkonem 5 MW realizuje pro australskou vládu americká společnost Hydrostor, která má proměnit nepoužívaný zinkový důl na podzemní úložiště energie. V Alabamě zase společnosti Siemens Energy a PowerSouth Energy Cooperative zahájily obnovu průkopnické elektrárny s výkonem kolem 110 MW.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
16. duben 2026
23. duben 2026
23. duben 2026
25. duben 2026
25. duben 2026
24. duben 2026
24. duben 2026
Komentáře (12)
Moc pěkné řešení, účinnost až 70% to už je hodně zajímavé.
Jardo, reálně velká bída, účinnost 42 %
"Poprvé bylo takové zařízení uvedeno do provozu v roce 1974 v německém Huntforfu. Využívají se zde dvě solné jeskyně v hloubce mezi 600 až 800 m o celkovém objemu 150 000 m3. Tlak se mění v rozmezí od 5 do 7,5 MPa. U této elektrárny trvá fáze komprese zhruba osm hodin. Plynová turbína pak dokáže dvě hodiny dodávat do sítě výkon 290 MW. Efektivně tak může v denním režimu pracovat na vykrývání diagramu produkce a spotřeby elektřiny. Její účinnost je 42 %."
Ne nemá účinnost 70% to je účinnost se zachytáváním tepla při stlačování, to u tohoto projektu nevíme. Z článku je vidět jak celosvětově akumulace el. energie zaostává za rozvojem výroby el. energie z intermitentních zdrojů energie.
Snad se dočkáme i u nás něčeho podobného, podmínky by se u nás obdobně našly taky.
Smím vědět, kde předpokládáte, že by to v Česku mohlo být? Bývalé uhelné doly nejsou zrovna ideál (a přístup báňského úřadu k využívání už tuplem).
Pokud vhodný prostor je, tak v sočasné době možná radějí jako zásobník plynu, pokud dojde na ty plynové turbíny...
Máme hlubiné opuštěné důlní díla ne jenom uhelné. Je to o odhodlání, tak jak začínaly mnohé prvotně slibné technologie.
Většina důlních děl je netěsná, V uhelných je metan. teče do nich voda. V důlních dílech zimují netopýři...
Co jsou netěsnosti, tekoucí voda a netopýři proti odhodlání... :-D
Otázkou zůstává do jaké míry lze tyto negativa eliminovat.
Pokud přebývají finance, je vhodné zkusit i slepé cesty. Z výzkumných důvodů.
Takové zařízení s poloviční ukládací schopností než má naše PVE Dlouhé stráně je v čínské energetice pouhým plivnutím do moře. Tu účinnost 70% bych chtěl vidět. Něco jiného je cyklus rychlého využití den/noc, kde lze teplo relativně dobře rekuperovat. Účinnost 70% pro sezónní ukládání bude u toto typu zařízení jen z říše snů. Ať si to čínská strana a vláda klidně zkouší, alespoň to nebude muset zkoušet pionýr slepých uliček Jára Cimrman.
Když pominu jakékoli ztráty, tak to teplo budu potřebovat na ohřívání turbíny. Ale samozřejmě když počítám je s polovičkou "rovnice" tak se mohu radovat z vysoké účinnosti. Já jsem tímto ušetřil těsnění podzemního vzdušníku, výrobu či předělání turbíny a jsem ušetřen VELKÉHO překvapení, že mi turbína za chvilku provozu zamrzla.







