Čína zprovoznila největší zařízení pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu na světě

Barbora Zimová
12. březen 2026, 13:36
12 komentářů
cina-zprovoznila-nejvetsi-zarizeni-pro-ukladani-energie-pomoci-stlaceneho-vzduchu-na-svete

Ve střední Číně byl zahájen provoz největšího zařízení pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu na světě. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jedná se o další významný krok vlády k rozšíření kapacit pro akumulaci energie. Obdobné projekty se rozvíjejí i v Austrálii a USA.

S nárůstem podílu intermitentních obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetickém mixu Čína cílí na rozvoj flexibility. Na podzim minulého roku proto vláda představila plán zdvojnásobit instalovaný výkon zařízení pro ukládání energie do roku 2027 ze současných 100 gigawattů (GW) na 180 GW. Kromě investic do vývoje bateriových systémů vsadila i na ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu.

U tohoto způsobu ukládání energie se vzduch stlačuje do velkých zásobníků v podzemních jeskyních nebo starých dolech a je tam skladován pod vysokým tlakem po dobu měsíců. Při vypouštění expanduje v turbíně, kde znovu generuje elektřinu. Během stlačování se vzduch zahřívá a teplo se běžně ztrácí. Pokud se ale část tohoto tepla znovu využije, může účinnost technologie vzrůst až k 70 %.

Nové úložiště energie v Ťiang-su

V pobřežní provincii Ťiang-su ve střední Číně vyrostlo nedávno zařízení se dvěma 300MW jednotkami o kapacitě 2,4 GWh. První jednotka dosáhla plného výkonu v prosinci 2025, druhá byla uvedena do provozu letos v lednu. Odhadované pokrytí roční spotřeby odpovídá přibližně 600 tisícům domácností. Pro provincii s téměř 85 miliony obyvatel udávaných k roku 2020 představuje tedy spíše komplementární zdroj.

Společnost Harbin Electric Corporation, která v Číně projekt dodává, uvádí mezi výhodami řešení velkou skladovací kapacitu, vysokou bezpečnost a dlouhou životnost. Dále pak ekonomickou a ekologickou přívětivost a předpokládanou krátkou dobu výstavby.

Globální technologie

Také Austrálie a Spojené státy prozkoumávají cestu ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu. Menší zařízení s výkonem 5 MW realizuje pro australskou vládu americká společnost Hydrostor, která má proměnit nepoužívaný zinkový důl na podzemní úložiště energie. V Alabamě zase společnosti Siemens Energy a PowerSouth Energy Cooperative zahájily obnovu průkopnické elektrárny s výkonem kolem 110 MW.

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (12)

Jarda12. březen 2026, 13:58

Moc pěkné řešení, účinnost až 70% to už je hodně zajímavé.

Karel Valenta12. březen 2026, 16:35

Jardo, reálně velká bída, účinnost 42 %

"Poprvé bylo takové zařízení uvedeno do provozu v roce 1974 v německém Huntforfu. Využívají se zde dvě solné jeskyně v hloubce mezi 600 až 800 m o celkovém objemu 150 000 m3. Tlak se mění v rozmezí od 5 do 7,5 MPa. U této elektrárny trvá fáze komprese zhruba osm hodin. Plynová turbína pak dokáže dvě hodiny dodávat do sítě výkon 290 MW. Efektivně tak může v denním režimu pracovat na vykrývání diagramu produkce a spotřeby elektřiny. Její účinnost je 42 %."

Petr Holý12. březen 2026, 21:51

Ne nemá účinnost 70% to je účinnost se zachytáváním tepla při stlačování, to u tohoto projektu nevíme. Z článku je vidět jak celosvětově akumulace el. energie zaostává za rozvojem výroby el. energie z intermitentních zdrojů energie.

Miloslav Černý12. březen 2026, 14:16

Snad se dočkáme i u nás něčeho podobného, podmínky by se u nás obdobně našly taky.

Majkl12. březen 2026, 20:55

Smím vědět, kde předpokládáte, že by to v Česku mohlo být? Bývalé uhelné doly nejsou zrovna ideál (a přístup báňského úřadu k využívání už tuplem).

Pokud vhodný prostor je, tak v sočasné době možná radějí jako zásobník plynu, pokud dojde na ty plynové turbíny...

Miloslav Černý13. březen 2026, 00:11

Máme hlubiné opuštěné důlní díla ne jenom uhelné. Je to o odhodlání, tak jak začínaly mnohé prvotně slibné technologie.

Slavomil Vinkler13. březen 2026, 15:52

Většina důlních děl je netěsná, V uhelných je metan. teče do nich voda. V důlních dílech zimují netopýři...

Emil13. březen 2026, 16:22

Co jsou netěsnosti, tekoucí voda a netopýři proti odhodlání... :-D

Miloslav Černý15. březen 2026, 12:23

Otázkou zůstává do jaké míry lze tyto negativa eliminovat.

Richard Vacek12. březen 2026, 17:37

Pokud přebývají finance, je vhodné zkusit i slepé cesty. Z výzkumných důvodů.

Josef Sedlák13. březen 2026, 13:29

Takové zařízení s poloviční ukládací schopností než má naše PVE Dlouhé stráně je v čínské energetice pouhým plivnutím do moře. Tu účinnost 70% bych chtěl vidět. Něco jiného je cyklus rychlého využití den/noc, kde lze teplo relativně dobře rekuperovat. Účinnost 70% pro sezónní ukládání bude u toto typu zařízení jen z říše snů. Ať si to čínská strana a vláda klidně zkouší, alespoň to nebude muset zkoušet pionýr slepých uliček Jára Cimrman.

Jan Bokor13. březen 2026, 21:28

Když pominu jakékoli ztráty, tak to teplo budu potřebovat na ohřívání turbíny. Ale samozřejmě když počítám je s polovičkou "rovnice" tak se mohu radovat z vysoké účinnosti. Já jsem tímto ušetřil těsnění podzemního vzdušníku, výrobu či předělání turbíny a jsem ušetřen VELKÉHO překvapení, že mi turbína za chvilku provozu zamrzla.

Loading