Domů
Větrné elektrárny
Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

V pondělí 7. září začala v Marseille letošní konference o plovoucích větrných elektrárnách (FOWT). Na konferenci, na které se setkali experti a zákonodárci nejen z Evropy, se hovořilo rovněž o velkém potenciálu odvětví. Podle WindEurope by do roku 2022 mohlo být instalováno 330 MW v plovoucích turbínách, do roku 2030 potom až 7 GW.

Podle výkonného ředitele WindEurope, Gilese Dicksona, už technologie plovoucích větrných elektráren není nevýznamnou. Odvětví během posledních pár let vyspělo a dosáhlo významného snížení nákladů. Další zlevnění se nyní mají odvíjet od rozsahu instalací. Díky většímu počtu instalací by podle WindEurope mohla cena klesnout na hranici 40 – 60 EUR/MWh.

„Doba demonstračních projektů skončila. Odvětví plovoucích elektráren je nyní připraveno pro větší nasazení. Příspěvky, které jednotlivé státy provedly v rámci svých klimatických plánů, ukazují, že zájem o plovoucí elektrárny je vysoký. Jednotlivé národní klimatické a energetické plány nabízejí přehledné prostředí pro budoucí projekty a budou spouští pro nové investice. Odvětví je připraveno na zvýšení odbytu.“ – Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope

Evropa musí využít pozice průkopníka

S 30MW projektem Hywind ve Skotsku a 24MW Windfloat Atlantic v portugalsku je Evropa globálním lídrem v instalacích plovoucích větrných elektráren. Alespoň 7 států má konkrétní plány na instalaci plovoucích elektráren během následující dekády. Nové projekty jsou plánované ve Francii, Spojeném království, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku. Další rozvoj instalací bude zásadní pro využití potenciálu pro snížení nákladů. 

Evropa chce, aby přímořské větrné elektrárny pokrývaly 25 % výroby elektřiny do roku 2050. WindEurope analyzovala potenciál plovoucích elektráren v Severním moři, Atlantiku a Středozemním moři a vypočítala, že během následujících 2 let by bylo možné instalovat až 330 MW v plovoucích turbínách. Do roku 2030 by tento výkon mohl narůst na 7 GW.

Aby bylo dosaženo cílů EU, v roce 2050 by celkový výkon plovoucich elektráren mohl nárůst na 150 GW, což by znamenalo, že celá třetina všech přímořských větrných elektráren by byla plovoucí.

Dnešních 62 MW v Evropě stále představuje malý podíl na všech přímořských instalacích. Plovoucí elektrárny ale zvyšují potenciál pro výrobu elektrické energie z přímořských větrných parků. Zatímco turbíny ukotvené u dna jsou omezeny na pobřeží s malou hlobkou a vhodným dnem, plovoucí elektrárny mají zdánlivě neomezený potenciál pro růst. Rychle rostoucí zájem vlád po celém světě představuje obrovský potenciál pro evropský větrný průmysl.

„V dekarbonizujícím se světě jsou plovoucí přímořské větrné elektrárny podstatným zdrojem pro výrobu velkého množství zelené energie. Evropa musí využít své výhody průkopníka. Byli jsme průkopníky přímořských větrných turbín ukotvených u dna, a nyní jsme lídrem i v těch plovoucích. Následující měsíce budou zásadní pro přímořské elektrárny. Evropské fondy na obnovu ekonomik a fondy na zelené technologie by mohly pomoci vybudovat silné odvětví plovoucích větrných elektráren.“ – Giles Dickson

Zdroj úvodního obrázku: Ramboll

Komentáře

(23)

Emil

12. září 2020, 20:10

Řekl bych že k mořskému dnu jsou v pravém slova smyslu ukotvené právě hlavně ty plovoucí větrné elektrárny. Kdyby nebyly, tak by se hromadily na pobřeží...

Josef

12. září 2020, 21:10

ukotvené jsou, jenže pouze lany. Výhody jsou jasné VTE můžete postavit i v hlubokém moři tím se dramaticky zvedá potenciál využití větru. S touto technologií můžete vyrobit dost energie pro veškeré energetické potřeby lidstva, problém je jen cena. Navíc využití těch zdrojů je okolo 60%, takže téměř nikdy nestojí. Za mě super technologie, jenže opět je dražší než klasické off shore VTE....

Jan Veselý

13. září 2020, 08:29

Zatím, vzhledem k "pakárně", jakou je betonování základů na mořském dně, očekávám, že se nakonec plovoucí VtE proiterují k lepší ceně ve srovnání s offshore VtE s fixními základy. Plovoucí VtE mají rovněž další výhodu, kterou výrobci hodlají využít. Lze je celé sestavit v doku a následně jen odtáhnout na moře a ukotvit. Dost to usnadňuje práci.

Milan Vaněček

13. září 2020, 09:51

Je to úžasný pokrok v čisté energetice z větru. Je to synergie několika příčin: 1)technický pokrok ve strojařině, stavařině a silové elektrotechnice, 2)vhodná náhrada zanikajících pracovních míst v docích a v mořských vrtech pro naftu a zemní plyn, 3)klimatická změna.

Je zřejmé, že tímto pokrokem již větrná (a totéž platí pro fotovoltaiku) energetika nemá žádná celosvětová omezení co se týče potřebného území či polohy

a že spolu s fotovoltaikou bude zajišťovat přes 50% světové spotřeby, nejprve světové spotřeby elektřiny (tak okolo 2050), později i celkové světové spotřeby energií.

A ještě jedna poznámka: Dánsko vsadilo nejdříve na výrobu a výstavbu VtE, je to stát jehož obyvatelstvo tvoří méně než 1 promile obyvatel světa a přitom již vyrobilo a převážně exportovalo již více než 1/10 výkonové kapacity všech instalací VtE na celém světě. TO JE VZOR PROZÍRAVÉ PRůMYSLOVÉ STRATEGIE.

PetrV

13. září 2020, 10:23

Josef

13. září 2020, 14:29

Nemyslím si, že budou levnější, protože musíte vyrábět plovák a tím spotřebujete příliš mnoho materiálu na rozdíl od klasické do dna ukotvené VTE. Jinak jak už jsem řekl více krát cena el. energie z OZE poroste , protože se budou používat stále dražší typy OZE a stále dražší řešení pro řízení sítě....

Jaroslav Novák

12. září 2020, 22:31

o to více bude potřeba nových kapacit PVE pro akumulaci v výhodných lokalitách Krušných hor a jeho zlomu severočeské i mostecké pánve až 32 GWh v denním cyklu posílí bezpečnost EPS...!!!!!!

PetrV

13. září 2020, 09:47

Přečtěte si tento článek proč nebudou další vetrniky z technickeho hlediska...jaky bude podil vetrniku rozhoduje poptavka po elektrine a přenosová soustava. Nikdo nestojí o blackouty...

https://www.osel.cz/11366-co-delat-prave-nyni-v-ceske-energetice.html

PetrV

13. září 2020, 09:43

Pravdivý clanek na oslovi:

https://www.osel.cz/11366-co-delat-prave-nyni-v-ceske-energetice.html

Je urcen i pro tento server a vysvetluje, proč vitr a solar je uz na konci. Toto zelené mozky nerady slyší...

Milan Vaněček

13. září 2020, 10:42

Stručné zhodnocení článku pana Wagnera na Oslu z pohledu tohoto článku o větrných elektrárnách na moři:

Pan Wagner nejprve recykluje všechny své staré dojmy o tom jaká je situace a pak navrhuje "rozumný mix" - to je pro něj vybudovat 2 nové jaderné bloky v Temelíně a 2 v Dukovanech. K tomu "přisypat špetku VtE a dvě špetky FVE".

Dánsko a Kalifornie jsou pro něj odstrašující případy.

Cena 4 jaderných bloků a vůbec financování všeho ho nezajímá, financování zajistí kouzelník.

Pro naše občany by ale měl být rozhodující celosvětový vývoj v energetice. A rozhodně Dánsko a Kalifornie v celosvětové ekonomice, v technickém pokroku i v moderní energetice už něco dokázaly a pro mě jsou vzor (jak píši i v diskusi pod dnešním článkem) a ne odstrašující příklad jako pro pana Wagnera.

PetrV

13. září 2020, 10:50

Za cenu solarniho tunelu bychom meli 4 bloky 1200 mw.

Nestrkejte hlavu do písku. Dánsko je čistý dovozce EE, protože když nefouká, tak dováží jak mourovate... obdobně kalifornie a vlastně i německo.

Milan Vaněček

13. září 2020, 10:55

Solární tunel a odsouhlasený model financování DukovanII jsou neobhajitelné tunely, nevím proč po realizaci jednoho tunelu usilovat o druhý.

Ale na počátku (časovém) všeho je to, co jsem zde nazval "velká Temelínská lež". Totiž že postavíme Temelín (1,2) a odstavíme stejné množství uhelných elektráren. Kdyby jsme to udělali, po roce 2002, neměli bychom naše současné problémy s uhelnou energetikou ....

Carlos

13. září 2020, 11:13

Asi tak.

Nehledě na to že ten největší problém tam přimíchali komunisti (limit meziročního poklesu výkupní ceny). A schvalovalo se to v době kdy Zelení ani v parlamentu nebyli. Ale ono to je asi stejné jako s jinými jevy v politice u nás kdy se škody záměrně připisují jiným než je napáchali.

PetrV

13. září 2020, 12:43

Nestrašte stále cenou.

Víte proč se čeká na zhotovitele? Protože jsou různé typy reaktorů. Jeden další byl v USA certifikován teď:

https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nuscale-prvni-spolecnosti-ktera-dokoncila-certifikaci-maleho-modularniho-reaktoru

https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-uzavrel-partnerstvi-s-americkou-firmou-nuscale.-spolecne-prezkoumaji-moznosti-malych-modularnich-reaktoru-67677

Odstavení malého reaktoru z 20 ti kusů v Dukovanech je jednodušší nežli odstávka velkého reaktoru.

Efektivita je lepší u velkého.

Navíc v Dukovanech i Temelíně jsou pomocné provozy- technická voda, chlazení apod apod.

Temelín má problém s odvedením výkonu vedením VN na místo spotřeby. Na jihu čech nejsou spotřebitelé, ti jsou ve středu čech.

PetrV

13. září 2020, 13:08

Uhelná energetika je stabilní energetika. Krom toho odpadní teplo mnohde vytápí v zimě domy. Solár nic nevytápí, protože v zimě nefunguje, větrník jakbysmet, protože hrozí námraza na lopatkách a jejich ulomení s doletem pár kilometrů.

Vylezte ze své teplé bubliny.

Nezávidím ČEPS řízení přenosové soustavy s OZE.

Co vím, tak OZE odpojují. Jak jsou to malé zdroje, nikdo u nich trvale nehlídá účiník, buďto za drahé peníze předělat a zautomatizovat nebo dispečink. Ten by se při tak malém zdroji nevyplatil. Tak je na dálku vypnou, protože dochází k zahřívání drátu a ztrátě výkonu sítě.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Din%C3%ADk

Řeším to s OZE stále.

Ivan Novák

13. září 2020, 19:57

Carlosi, tehdy to byl klasický případ, kdy naivní nadšenci nedohlédli, k čemu jsou jejich elán připraveni využít zloději, kteří se postarají, aby rozjetý dotační vlak nešel zastavit jen tak. A i slušní lidi si řekli "je to legální a myšlenka vlastně bohulibá, zkusíme to".

Jaroslav Novák

13. září 2020, 10:50

elektřina se vyrábí v místě spotřeby, vždy tak bylo a bude, dálkovým přenosem lze doplnit pouze část spotřeby,.......pouze pomatenci něco melou o světové energetice!!!

Jan Veselý

13. září 2020, 16:32

Tady furt nějaký pomatenec píše o nějaké jaderné výstavbě v ČR, stovky km od center spotřeby.

Jaroslav Novák

13. září 2020, 10:46

článek na www.OSEL.cz jenom potvrzuje výhodu PVE SEVER s kapacitou až 50 Wh denního cyklu 300km od mořských VtE, od FVE v SRN pouze do 100 km !!!

Carlos

13. září 2020, 11:04

Krom toho že si asi budu muset trochu psát se správcem serveru protože to formátování je děsivé, tak je tam zase pár dost velkých kopanců. Třeba "Odkazuje se sice možný principiální technický potenciál fotovoltaiky je 223 GW a větru 76 GW. Ovšem ten nepočítá s osídlením krajiny lidmi a jejími dalšími funkcemi. " Hraní na city a u FVE nepravda, plocha pro ně potřebná se pohybuje někde kolem 3% rozlohy ČR s přepočtem 1ha = 1MWp.

A nebo třeba v popularizačním textu používané politické nálepokování, nebo jiné hraní na city.

Nebo třeba Moorburg, s tou elektrárnou to bylo nahnuté už v době spuštění, pokud se pamatuji, navíc jsou s ní další problémy, takže to není projekt který by se zničeho nic ze super výhodného stal finanční katastrofou. To se občas stane. Navíc od plánů v první dekádě 21. století do jejího spuštění došlo k masivním změnám v oboru i mimo něj. Svého času koloval po internetu soubor kterým se argumentovalo "Podívejte kolik uhelných elektráren musí postavit aby nahradili jádro", jenže většina těch elektráren byla vymyšlena kolem roku 2005 a postavil se zlomek.

Jan Veselý

13. září 2020, 18:11

Ten zlomek byl 1/3. A přibližně za každý watt nového výkonu byly odstaveny 2 watty starých uhelných elektráren.

Josef

13. září 2020, 23:37

Ono když se podíváte dopředu, pak musíte vidět vývoj. FV panely tam je to jasné 7 měsíců 5,6x nižší výroba než 5 teplých měsíců , takže pro energetiku ,která má zajistit potřeby státu, prakticky nepoužitelné, jenže to neplatí u větru. Vítr fouká celoročně ve dne v noci. A když postavíte velké VTE dejme tomu 6MW a více na vysokých stožárech někde v horách pak i nás může tento zdroj (odpovídající akumulací samozřejmě) být významný nejméně jako velká jaderná elektrárna, ale spíše 2. Otázka tedy není jestli to lze, ale za kolik a jestli mají být kopce poseté větrnými obřími elektrárnami na 100 metrových stožárech , třeba i v chráněných krajinných oblastech nebo národních parcích a nebo toto nechceme a raději postavíme nejméně 4 jaderné bloky na víc. Jinak představy že zmizí elektrárny a nahradí je nějaké FV panely na střechách a pár záložních plynovek jsou absolutně mimo.

PetrV

13. září 2020, 13:10

Mimochodem, ten článek napsal pan Wagner i pro server oenergetice.cz. Zatím se tu neobjevil.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.