Domů
Větrné elektrárny
Nejvýkonnější offshore větrná turbína na světě se stala ještě výkonnější
Zdroj: GE Renewable Energy

Nejvýkonnější offshore větrná turbína na světě se stala ještě výkonnější

GE Renewable energy trhla nový rekord – výkon 14 MW – u své již celosvětově nejvýkonnějšího prototypu turbíny Haliade-X. Turbína může podle výrobce ročně vygenerovat až 74 GWh energie a bude hlavní součástí projektu větrného parku Dogger Bank, který se v roce 2026 stane největším offshore větrným parkem na světě.

Z 12 na 14 MW

Zpravodajský portál Renewable energy world informoval o nejnovějším úspěchu koncernu GE. Prototyp offshore větrné turbíny Haliade-X od společnosti GE Renewable Energy je nejvýkonnější větrnou turbínou ve své kategorii, která již disponuje fyzickým prototypem.

Tato turbína byla původně v roce 2019 certifikována pro maximální výkon 12 MW. Nicméně díky postupnému zlepšování se minulý rok turbína vyšplhala na výkon 13 MW, a jak společnost GE informovala toto úterý, prototyp Haliade-X dosáhl nového rekordu o hodnotě 14 MW.

"Když jsme poprvé uvedli do provozu náš prototyp Haliade-X o výkonu 12 MW v listopadu 2019, udělali jsme velký skok kupředu v našem oboru. Za poslední dva roky jsme se hodně naučili ohledně řízení a optimalizace výkonu naší turbíny Haliade-X, díky čemu jsme byli nyní schopni navýšit její výkon na 14 MW," sdělil technický ředitel společnosti GE Renewable Energy Vincent Schellings.

První turbína Haliade-X o výkonu 14 MW bude součástí offshore větrného projektu Dogger Bank C, který se nalézá na severovýchodním pobřeží Anglie. GE Renewable Energy celkově dodá 87 Heliade-X 14 MW turbín pro tento projekt.

Jedna turbína Haliade-X 14 MW má dosahovat hrubé roční výroby energie až 74 GWh. Silnější offshore turbíny přináší hned několik výhod a úspor. Kromě faktu, že bude potřeba méně turbín ve větrném parku, budou nižší kapitálové výdaje a bude jednoduší řízení a údržba větrného parku.

Závod o nejvýkonnější turbínu světa

Kromě společnosti GE Renewable Energy v posledních představili své prototypy obřích větrných turbín i další význační výrobci. Evropský výrobce Siemens Gamesa loni představil svůj návrh nové turbíny, která měla s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa. Podobně letos čísnký výrobce MingYang Smart Energy předtavil turbínu, která má dosahovat výkonu až 16 MW. Na rozdíl od GE Renewable Energy jsou však jejich projekty zatím v přípravě bez funkčního prototypu.

Největší větrný park na světě ve Spojeném Království

Offshore větrné projekty Dogger Bank A, B a C by v budoucnu měly vytvořit největší offshore větrný park na světě. Větrný park by měl být dle plánu dokončen v roce 2026 a ročně vyrábět na 18 TWh elektřiny, což je pro představu zhruba čtvrtina roční spotřeby České republiky.

Vláda Spojeného Království, světového lídra ve výrobě elektřiny z offshore větrných parků, plánuje do konce současné dekády zčtyřnásobit výkon instalovaný v offshore větrných elektrárnách u tamního pobřeží na hodnotu 40 GW.

Americký prezident Joe Biden nastavil cíl pro USA na dosažení offshore větrného výkonu o hodnotě 30 GW do stejného roku. Analytici nicméně odhadují, že instalovaný výkon bude spíše o zhruba 30 % nižší. Důvodem jsou údajně neadekvátní výrobní kapacity, nedostatek servisních plavidel a slabá přenosová síť.

Komentáře

(50)

Vinkler

7. říjen 2021, 16:32

A to myslí 5400 hodin ročně na plný vzduch?

Jan Veselý

7. říjen 2021, 18:21

Očividně ano.

Milan Vaněček

7. říjen 2021, 18:49

Přesněji by to bylo jako 5285 hodin/rok "na plný vzduch", ve skutečnosti to bude mnohem víc hodin občas jen na "částečný vzduch", čili něco jako kdyby jsme to brali jako cca 10,5 MW turbínu s koeficientem využití trochu lepším než Temelín (0,8 v nejlepších letech). Určitě se to bude točit přes 10 měsíců v roce. Čím větší větrník, tím trochu slabší vítr stačí.

To není špatné, že ano?

Teď je ještě důležité, jak rychle bude klesat cena těchto offshore větrníků když budou vyráběny velkoseriově...

Jan Veselý

7. říjen 2021, 20:32

Velcí výrobci prý hodlají nabíhat postupně na systém, že se turbína sestaví v doku na pevnině a pak jí remorkér odtáhne na místa a ukotví se tam. Jen tahle finta tu výstavbu HODNĚ zlevní a zjednoduší.

Kamil Kubů

8. říjen 2021, 10:30

Právě to, jak dlouho a na jak moc "částečný vzduch" to jede je důležité. Jestliže je celkový kapacitní faktor 60% a třeba 20% času to jede na 100% a dalších 20% času to jede třeba na 90%, tak to znamená že po zbývajících 60% času to má kapacitní faktor 22%. Jasné, že se nedá rozložit rovnoměrně, protože někdy bude foukat víc někdy méně, někdy vůbec a někdy hrozně moc. A tím pádem po nějaké procento času bude podávaný výkon prostě nula.

Z rozložení podávaného výkonu napříč podílem provozní doby je možné pak odhadnout několik věcí. Kolikrát větší musí být instalovaný výkon než výkon 100% ovladatelného zdroje, aby bylo možné napájet v síti požadovanou zátěž. Za druhé, jak velký záložní výkon v jiných zdrojích musíte mít k dispozici abyste pokryli výpadky tohoto zdroje. Dokážete hrubě odhadnout kolik ty záložní zdroje budou moci dodat energie na trh a z toho odhadnout jejich kapacitní faktor a tím pádem ekonomické ceny jejich produkce.

V souhrnu se tak dostanete k tomu, že k zásobování sítě s konkrétní zátěží prostřednictvím dominantně intermitentních zdrojů potřebujete investice mnohonásobně převyšující investice do zdrojů, které svůj výkon dokážou řídit podle aktuální zátěže.

richie

8. říjen 2021, 12:17

tak podla ich (urcite optimistickych) predpokladov uvazuju ze kapacity faktor bude ~60% ... co je samozrejme pre veternik celkom slusna hodnota .. ale vyjadrenie vo forme "..Určitě se to bude točit přes 10 měsíců v roce. .." je len typicka "reklamnstina" .. pomaly na urovni " slnko svieti stale"

Zbyněk Poisl

7. říjen 2021, 19:30

Temelín totéž množství energie vyrobí za 36 hodin. Takže nic moc.

Milan Vaněček

7. říjen 2021, 19:53

Větrný park bude vyrábět mnohem víc než Temelín, 18 TWh ročně. Takže, co je nic moc, Temelín nebo Dogger Bank?

Josef

7. říjen 2021, 20:37

Je jasné že s výkonem roste i výška takové VTE a proto i stabilita výkonu. Proti JE tyto zdroje nepotřebují palivo nicméně mají vysokou materiálovou náročnost, nízkou životnost a nestabilní dodávku energie , přesto jsou tyto zdroje pro UK velmi důležité , protože dodávají energii celoročně ne jen v teplém období roku jako FV panely a není kvůli nim nutné vykácet statisíce hektarů lesa jako pro elektrárny na dřevo, které v UK také fungují. Z OZE jsou tyto zdroje nejlepší, ale jdou dražší tak to prostě je.

ldx

8. říjen 2021, 00:35

Je potřeba počítat se stejným výkonem z tradičních zdrojů jako záloha. V tomto případě ideálně přečerpávací elektrárny. Ale ten výkon musí být, jinak je veškerá obnovitelná energie jen časovaná bomba. S tím většina zelených bezmozků neuvažuje, vidíc jen čísla... Chudáci kteří radí ostatním, kteří v tom nemají vzdělání.

Celkově vzato, dnešní doba je šílená... řekl bych vzpoura hloupáků, v to počítajíc i většinu z tzv. střední třídy, kteří prostě fyziku nemají v paži, zato spoustu polodovzdělaných iluzí.

Zbyněk Poisl

7. říjen 2021, 20:45

Temelín vyrábí 15GWh ročně. Stabilně, nezávisle na počasí, na menší ploše a ve výsledku i levněji a ekologičtěji.

energetik

7. říjen 2021, 21:14

Na menší ploše určitě ne, ty všechny sloupy nezabírají na zemi ani plochu chladících věží. Navíc větrníky produkují skutečně čistou a bezemisní energii a hlavně nikoho neohrožují. Provozovatelé větrníků nemusí stát zbavovat zodpovědnosti aby byly schopni zaplatit pojištění a na míru upravovat zákony.

Zbyněk Poisl

7. říjen 2021, 21:36

Nejde o sloupy ale o celkovou plochu. A tvrdit, že jsou větrníky bezemisní a nikoho neohrožují je nehorázná lež a demagogie. Produkují obroské množství hluku, zabíjejí tisíce ptáků a likvidují podmořský život.

energetik

7. říjen 2021, 23:07

Zbyněk Poisl

Ano a celkovou zabranou plochu. Kolem sloupu větrníku je pole a půda roste tam tráva, žijí tam živočichové, vsakuje tam voda. Pod obrovskou plochou chladící věže, reaktorem je mrtvo v povrchových dolech na uran je mrtvo, podobně jako na haldách a odkalištích, zamořená spodní voda kyselinou sírovou v Ralsku je mrtvá, jezero Karačaj je mrtvé a zavezené jadernými odpadky, atd.... To jsou obrovské celkové zničené plochy nezodpovědným jaderným terorem.

Žádný větší hluk u větrníku než šumění lesa v dálce jsem neslyšel, to musel být nějaký vadný nebo starý větrník. To je mýtus který už dávno neplatí. Daleko hlučnější je padající voda v chladící věži u které jsem také stál. Generování hluku je ztráta energie, chyba v aerodynamice, snižovalo by to zbytečně účinnost. Když sem přiložil ucho na tubus tak slyšel jen bzučet generátor a transformátor.

Na některých větrnících na který jsem spolupracoval hnízdí v okolí ptáci, a na jedné konstrukci větrníku bývá každý rok několik hnízd. Ptáci to využívají jako orientační bod a nikdy jsem tam žádného zraněného nebo mrtvého nenašel. Nejsou tak blbý aby nalétávali do turbíny, a ve velkém větru vůbec nelítají. Nejvíce ptáků zabíjí doprava a prosklené plochy.

Emil

7. říjen 2021, 23:20

Ještě prosím tu o Budulínkovi a můžeme jít spát.

Jan Veselý

8. říjen 2021, 07:00

Emile, nemáte nějaké osobní trable nebo něco? Poslední dobou jste přestal argumentovat a začal jen urážet. Jsme sice názoroví oponenti, ale ani vám nepřeju nic zlého.

Emil

8. říjen 2021, 07:28

Pane Veselý, starejte se především o úroveň vaší vlastní argumentace a abyste neurážel v první řadě sám, což se vám dlouhodobě nedaří. Já tu snad kromě vaší ješitnosti nikoho neurážím a nikomu nic zlého rovněž nepřeju.

jozka

8. říjen 2021, 13:02

ad Kolem sloupu větrníku je pole a půda roste tam tráva, žijí tam živočichové, vsakuje tam voda.

A taky tam byva cedule at tam moc nelezete v zime, ze hrozi uraz padajicimi/odletujicimi kusy ledu.

zden Je

9. říjen 2021, 17:55

Dle vás je omezení proudění vzduchu, skutečně čistá energie. Takže změny proudění tj. třeba dosah srážek není ovlivněn. Pak se podívejte na základy fyziky proudění

petr

8. říjen 2021, 00:29

Jednoduchý dotaz, kolik ten větrák stojí a tedy za kolik Kč, euro či liber vyrobí 1 MWh ?

To jsem tam nějak nenašel...

ldx

8. říjen 2021, 00:37

Pokud se k tomu připočtou i náklady na nutnou zálohu ve stejném výkonu, tj. podíl z výkonu přečerpávací elektrárny, tak to bude nejspíš docela drahé.

Vladimír Šťastný

8. říjen 2021, 07:29

petr

Kolik stojí tento offshore nevím, výrobci se s tím příliš nevytahují. Ty onshore 2MW stojí okolo 4 mio euro, tedy na naše asi 100 milionů. Ten offshore může být za 2-3 násobek, ale největší cenová brutálka je ta stavba na moři.

jozka

8. říjen 2021, 08:19

Odhaduje se na 9 miliard liber, zivotnost 25 let.

Milan Vaněček

8. říjen 2021, 08:34

Fotovoltaika byla v době kdy se začínaly stavět velké FVE dražší a předpokládaná životnost byla nižší. A kde je teď: je to nejlevnější zdroj elektřiny na té části zeměkoule, kde žije většina obyvatel.

Oblast severního moře bude energetickou základnou EU, je to politicky stabilní oblast.

Pro fotovoltaiku to mohlo být okolí středozemního moře, ale nestabilita afrických břehů a migrace to znemožňují.

Vzhledem k seriovosti výroby VtE a velkými zkušenostmi s výstavbou mořských těžebních plošin by cenová learning curve měla být obdobná fotovoltaice i bateriím,

tedy zase nás čekají bezkonkurenčně levné ceny za 20 let.

jozka

8. říjen 2021, 08:41

No, pokud uz zkusenosti jsou, tak asi learning curve nic moc, ze?

Jan Veselý

8. říjen 2021, 09:35

Co máte proti ceně 3 EUR/W? Při koeficientu využití >60% je to super cena. Tohle už je na výstavbu levnější než uhelná elektrárna (ty mají průměrný koeficient využití okolo 50%) i než optimisti předpokládají pro jaderné elektrárny (i když se zohlední o polovinu vyšší koeficient využití). Provozně je to následně teprve levnější.

A potenciál dalšího poklesu cen tam je ještě veliký.

Jan Veselý

8. říjen 2021, 09:39

A pokud není learning curve, že během pár let šly offshore VtE s cenou skoro o polovinu dolů a zároveň stoupl koeficient využítií o polovinu nahoru, tak co už?

Emil

8. říjen 2021, 09:52

A že ta uhelná elektrárna má průměrný koeficient využití okolo 50 % proto, že pracuje v režimu sledování zátěže, což větrník z principu nemůže, a tím pádem srovnáváte jablka a hrušky, to vás nenapadlo?

Milan Vaněček

8. říjen 2021, 10:06

Koeficient využití je hrozbou jen pro jaderné elektrárny, ty s jeho snižováním (když v určitých obdobích ceny elektřiny velmi poklesnou) jsou zcela finančně ruinovány, na rozdíl třeba od investičně velmi levných elektráren plynových.

Emil

8. říjen 2021, 10:20

Pravý opak je pravdou, jaderné elektrárny prodávají elektřinu na dlouhou dobu dopředu za pevně stanovenou cenu bez ohledu na nějaké náhlé poklesy. Naopak mohou v období extrémně nízkých cen snížit výrobu a nakoupit místo své prodané produkce elektřinu za zápornou cenu, a ještě víc na tom vydělat.

Ohrožovat by je mohlo jedině to, že by se dlouhodobě vyplácelo nakupovat levněji za spotové ceny než dopředu baseload. Současná situace ale ukazuje, že kdo na toto vsadil, těžce splakal nad "výdělkem" a příště si to asi dobře rozmyslí.

energetik

8. říjen 2021, 10:32

Emil

Máte to popletené. Větrník musí regulovat výkon pro předcházení poruchových stavů sítě a sledovat (frekvenci i napětí v síti), ale tepelné elektrárny i KGJ regulovat výkon nemusí a zvláště ne v případě že by museli omezovat dodávku tepla. Pro ně je to pouze dobrovolné a smluvní. A v případě průseru se od sítě odpojují dříve, protože ty jejich synchronní generátory neumí a nesnesou to co střídače které musí v síti zvládat větší výchylky napětí a frekvence a stabilizovat ji.

Jiným zdrojům není vstup na tento smluvní regulační trh v ČR zatím dovolen a to ani akumulačním systémům. Více se dočtete v připojovacích podmínkách pro výrobny, PPDS příloze 4 a energetickém zákoně. No v energetickém zákoně vlastně moc ne, ten akumulaci energie a poskytování těchto stabilizačních služeb díky teplárenské loby stále úspěšně ignoruje.

Emil

8. říjen 2021, 10:44

Sám to máte popletené, rádobyenergetiku. O frekvenci ani napětí vůbec řeč není, řeč je o sledování zátěže. V tomto režimu větrníky z principu nepracují. Nikde jsem nepsal nic o tom, že by sledování zátěže bylo povinné, ani jsem nepsal nic o kogeneraci. Píšu o elektrárnách s koeficientem využití 50 %, u kterých je ten koeficient tak nízký právě z důvodu, že snižují a zvyšují výkon podle potřeby a aktuálních cen elektřiny.

Vaše tradiční velebení střídačů a hejty na synchronní točivé stroje komentovat nebudu, zvlášť když je to úplně mimo téma.

richie

8. říjen 2021, 11:23

to Milan Vaněček

takze znova sklzavame do PR kecov..

"Fotovoltaika byla v době kdy se začínaly stavět velké FVE dražší a předpokládaná životnost byla nižší. A kde je teď: je to nejlevnější nahodnuy/nestabilnyzdroj elektřiny na té části zeměkoule, kde žije většina obyvatel..."

ciste FVE sa uz aj v medzinarodnych odhadoch nakladov uvadza v samostatnej kolonke "non-dispatchable technologies"

co sa tyka ceny tak odhad pre systemy zaradene do prevadzky v 2026 su nasledovne

paroplyn 34$/MWh (87%capacity factor)

FVE standalone (utility) 31$/MWh (30%capacity factor)

FVE Hybrid (4h, utility) 45$/MWh (30%capacity factor)

Wind offshore 115$/MWh (45%capacity factor)

teda aj to vyjadrenie "najlacnejsie" je dost nadsadene

"..Vzhledem k seriovosti výroby VtE a velkými zkušenostmi s výstavbou mořských těžebních plošin by cenová learning curve měla být obdobná fotovoltaice i bateriím, tedy zase nás čekají bezkonkurenčně levné ceny za 20 let..."

tak a teraz odhad na rok 2040

paroplyn 36,3$/MWh

FVE standalone (utility) 29,9$/MWh

FVE Hybrid (4h, utility) 43,7$/MWh

Wind offshore 90,8$/MWh

teda financnici to nevidia tak ruzovo

PS: a este doplnok, stale zabudate k FVE zapocitavat cenu zalohy, alebo akumulacie co je minimalne nekorektne (v horsom pripade umyselne zavadzanie/klamanie)

cenu baterkovych zaloh o cca 20rokov - teda pre systemy uvadzane do prevadzky v r. 2040 odhaduju na cca 110$/MWh - co stale nie je superlacne

JD

8. říjen 2021, 11:40

@Emil

Stabilní dodávky energie si na delší dobu můžete zajistit i jinak.

https://www.en-former.com/en/daimler-vw-et-al-how-car-manufacturers-are-sourcing-their-electricity/

A vzhledem k tomu, že tyhle technologie neustále zlevňují, během příštích dvou dekád to bude čím dál více otázka ceny. Což bude neúprosná realita, před kterou si jaderná energetika bude muset položit základní otázku své konkurenceschopnosti (nejen) na evropském trhu (namísto otázky zelenosti, bezpečnosti či národní soběstačnosti). V případě ČR na tuhle otázku bude hledat odpověď i daňový poplatník a spotřebitel, kterému zůstane v ruce černý petr, a který se stal bez svého vědomí risk manažerem státní banky, přes kterou se bude elektřina z nového jaderného zdroje vykupovat, a snad nějakému zájemci i prodávat (pokud tedy najde nějaké, kteří si nezvolí nějaké podobné výše uvedené řešení). Tak doufejme, že tenhle kšeft vyjde, a občané a spotřebitelé v ČR si nebudou za 20 let klást tu samou otázku, kterou si teď kladou u solárního boomu - kdo to tenkrát vymyslel ?

Ale samozřejmě tohle vše je jen věštba.

Milan Vaněček

8. říjen 2021, 11:41

ad Emil: ano, ČEZ staré jádro předprodával, na letošek a napřezrok pod 50 EUR/MWh. Neměl Vaši křišťálovou kouli. Nové bude muset předprodávat zakolik??? Podívejte se.

Ivan Novák

8. říjen 2021, 13:42

Pane JD, to, na co odkazujete, je PR nepodložené celkem reálného světa ale jen vybranými zeleně se tvářícími návnadami, které novinář buď naivně spolkl a vylučuje, nebo sám využívá ke správnému přibarvení svého kabátu. Mexické certifikáty ... podobných zpráv o úspěších a perspektivách jsem si před 40 lety užil dost při poslechu hesel v prvomájovém průvodu, četbě Rudého Práva při PŠM atdatp.

V r. 1986 jsem se ocitl na PVDNCh v Moskvě, měli tam realistický kartónový model elektrárny s magnetohydrodynamickým generátorem, průvodkyně bez mrknutí oka tvrdila, že stavba už probíhá na Sibiři a nákladová cena proudu z toho bude nižší, než ze stávajících zdrojů.

Milan Vaněček

8. říjen 2021, 14:01

ad Ivan Novák: power purchase agreement s FVE a VtE u velkých firem, to už je v EU i USA i jinde realita. A samozřejmě se ta realita používá v reklamě.

PPA má v čisté energetice budoucnost. Třeba se najdou i firmy, co uzavřou PPA s nějakou novou JE ??

Emil

8. říjen 2021, 14:23

ČEZ bude nové jádro předprodávat za tolik, kolik bude dohodnuto ve smlouvě o výkupu elektřiny z nového jádra. Obě strany počítají s cenou kolem 60 €/MWh v závislosti na parametrech kontraktu a návratné finanční výpomoci.

JD, ty stabilní dodávky ve vašem odkazu zajišťují plynové turbíny, které tedy rozhodně není možné označit za zdroj, který neustále zlevňuje, a ani to není příliš perspektivní zdroj, protože není nízkoemisní. Kromě toho se obávám, že daňový poplatník ani spotřebitel po současných zkušenostech nebude úplně nakloněn zvyšování závislosti na zemním plynu.

PPA samy o sobě žádné stabilní dodávky elektřinu nezajišťují, pouze fixují cenu. A rámec pro jistou formu PPA nedávno uzákonil český stát na výkup elektřiny z nových jaderných zdrojů. Třeba ve Finsku jadernou elektrárnu firmy přímo spoluvlastní a mají nárok odebírat elektřinu podle svého podílu na ní.

JD

8. říjen 2021, 14:37

@Ivan Novák

V pořádku. S poetikou sobě vlastní se snažíte říci, že tento zdroj považujete za nedůvěhodný, a že uvedené není pravda (resp. to co bude či nebude někdy v budoucnu).

Dá se tedy zjistit, jak v současné době vypadá struktura energetických zdrojů např. německých automobilek, a jaké s tím mají plány ?

A myslíte si tedy, že si německý průmysl nepoložil otázku, co bude, až bude dokončeno odstavování jaderných zdrojů, později uhelných zdrojů a někdy v budoucnu i plynových ? A jak to bude i v mezidobí ?

Ivan Novák

8. říjen 2021, 17:55

@JD

Lze poznat, co pravda není, přinejmenším ne úplná, přičemž o tu úplnost, tj. vyrovnání bilance v každém okamžiku, v elektrizační soustavě právě jde. Co je pravda nevím, ptal se na to kdysi už jistý Pilát na nejvyšších místech, bez úspěchu, a že to úplně zjistit nejde dokázal taky už dost dávno K. Gödel. (Konec oslích můstků.)

Německý průmysl nebude zpochybňovat německou vládní politiku. Občas se objeví jakýsi "minority report", ale to je vše, v jednotě je národní síla. Myslím, že spoléhají na to, že plynové období může trvat tak dlouho, dokud nebude jiný systém dávat ekonomický smysl bez státní podpory, tj., třeba na neurčito. A ani jejich domácí uhlí neskončí, jestli ho nezahubí standardní ekonomika, ze dne na den, lomy pro Neurath, Boxberg aj. mají povoleno fungovat dlouho, mezitím se může stát spousta věcí.

JD

8. říjen 2021, 21:16

@Ivan Novák

Ano, Pilát se pravdy nedobral. A pak udělal to, o čem si myslel, že je správné, nebo co si myslel, že musí udělat. Nicméně nejvyšší místa to po celé anabázi vyřešila zjevením pravidel, ve kterých bylo řečeno, kdo je pravda, láska, atd. Jak si ta pravidla vzali adresáti k srdci, to už je jiná kapitola. Včetně toho, jak se chovali a chovají k sobě a k tomu, co nejvyšší místa stvořila.

Podle Aristotela je pravdivé říci o něčem, co je, že to je, a o něčem, co není, že to není. Možná, že ten exponenciálně se zvyšující objem kontraktů na PPA v Evropě je, a možná není.

https://resource-platform.eu/news/a-record-breaking-year-for-corporate-renewable-energy-sourcing-in-europe/

Pokud tyto a další trendy ontologicky jsou a budou tímto tempem pokračovat i v dalších letech, mohla by se tak projevit Akvinského pravda ve smyslu shody skutečnosti s poznáním.

Takové poznání může být pro někoho příliš tvrdé a příliš pozdě. Čímž by se mohlo ukázat, že pravdu měl Spinoza, když tvrdil, že pravda je poznaná nutnost, a je dobré mít tudíž respekt a pokoru před těmito poznanými a tudíž nutnými zákonitostmi.

A nikde není řečeno, že nutnost vyrovnané bilance může být v budoucnu alespoň nějak řešena klidně nadbytkem produkce OZE na kontinentální úrovni v rámci propojeného trhu s pomocí částečné krátkodobé zálohy v podobě různých typů akumulace. Jaderné zdroje to apriori nevylučuje, akorát si v takovém systému musí najít svoje místo. A to i ekonomicky. S čímž souvisí to, proč si některé země zvolily raději plyn. Ale to se také stát nemusí, a země, které mají moře a vhodné podmínky, si díky těmto trendům časem pořídí již teď nejlevnější technologie klidně pod ideou národní jednotné síly, od čehož se bude odvíjet cena energií. S takovou situací se bude muset vypořádat náš energetický axiom.

Ale stejně tak je pravdou, že se nedá jistojistě odhadnout, co bude. Takže dopředu lze tak nějak podle Sokrata konstatovat, že víme, že nic nevíme. A takový cyklus oslích můstků je lepší opravdu ukončit, aby se jeden nedastal do mentálních končin, ve kterých se ocitnul právě Gödel a jiní velikáni.

V takových časech se ovšem hodí jedna věc - pružnost, resp. schopnost reagovat na takové nové trendy.

Kromě výstavby FVE, chystaného tendru na EDU2 apod. by se také možná hodila v české energetice i větší transparentnost, otevřenost, slušnost, upřímnost a méně arogance. Jednak směrem k veřejnosti, která platí daně, účty za energie a vlastně ani neví, co se bude dít. A také k potenciálním partnerům a investorům, kteří se raději obloukem vyhnou zemi, ve které panuje chaotická a nejasná politická podpora těchto nových trendů.

Pokud jde o to uhlí, tak už tady bylo řečeno dost o setrvačnostech v energetice, a nikdo soudný snad nechce, aby skončilo ze dne na den. Tyhle typy narušení probíhají o dost delší dobu (narušení je počeštěný termín, který se nepoužívá, ale někteří se tu pozastavovali nad použitím "d" slova a ptydepe, tak raději takhle).

Zbyněk Poisl

8. říjen 2021, 08:24

@ energetik. Hluchý energetik nemusí být nutně katastrofa. Energetik co popírá aerodynamický hluk větrného rotoru, je buď prolhaný demagog nebo fyzikální analfabet.

energetik

8. říjen 2021, 10:57

Zbyněk Poisl

Hlučná může být snad v případech když ho stav sítě nutní snižovat výkon a tak musí přebytek energie buď aerodynamicky mařit natočením lopatek nebo trochu odlehčí turbínu a ta se více roztočí a nepracuje v optimálním bodě výkonu na tím také klesne výkon. Obojí může způsobovat zvýšený hluk, ale je to daň za regulační služby které musí povinně poskytovat nekvalitní síti. A primární problém je v síti. Každopádně to je nic oproti chladící věži nebo když tepelná elektrárna začne vypouštět přebytečnou páru při potřebě rychlého snížení výkonu nebo poruše, ten řev slyšíme i několik desítek km daleko.

Bob

8. říjen 2021, 19:27

"primární problém je v síti"

Ona ta mrška síť nechce hodně odebírat když hodně fouká a naopak snížit odběr, když nefouká. Připomíná mi to ten vtip z dob minulých: zemědělci mají jen 4 nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu.

Chladící věž za hranicí elektrárny uslyšíte těžko. Pokud se jedná o vypouštění páry, tak to souhlasím. Nyní se tak nejčastěji děje, když náhle zasvítí (slunce vyjde z mraků) na velkou FVE, nebo na mnoho menších, což je to samé.

JS

8. říjen 2021, 12:18

Přidám osobní zkušenost z Vrchu Tří pánů v Krušných horách: v zimě jsme tam běžkovali a ty tři turbíny v blízké chatové osadě na kraji Nového města prostě hučí. Podle měření v mapách je to asi 0,5 km. Doporučuji vyzkoušet na vlastní uši.

Jaroslav Loudil

8. říjen 2021, 10:08

Dnes se jen plácáme jako kapr na suchu. Západní civilizace ztrácí dynamiku. Papírujeme , schůzujeme , hlasujeme, kecáme atd. a skutek utek. Trochu připomenu. 27 letý inženýr Jan Perner jako šéf stavby 250 kilometrů dlouhé železnice Olomouc- Praha zahájil stavbu 4.září 1842 a první vlak po nové trati přijel z Olomouce do Prahy dne 20.srpna 1845. Doba stavby ?? Necelé 3 roky. Co mohl použít ?? Elektřina nebyla, spalovací motory nebyly, dynamit ještě nebyl vynalezen - mohl využít koňskou a lidskou sílu. Přesto v době, kdy mu ještě nebylo ani 30 let postavil 250 km nové železnice v čase pod 3 roky. Nebo třeba stavba Stavovského "Nosticova" divadla pro 1000 diváků v Praze. Stavěno v 18 století. Od poklepání na základní kámen do prvního hraného divadelního představení uběhla doba 1 rok 10 měsíců !!! Kam se dnes hrabeme !

Jan Veselý

8. říjen 2021, 11:58

Loudile, pořád dokola nechápete jednu věc. Když umožníte investorskou cochcárnu, staví se sice rychle, ale taky to generuje průsery. Třeba vámi zmíněné divadlo tehdy postavil kníže Nostitz přímo uprostřed hlavní dopravní tepny na Starém městě. Až do zbourání hradeb o pár desítek let později to divadlo způsobovalo vážné dopravní potíže.

A ta rychlá stavba železnic pak měla za následek státní bankrot.

jozka

8. říjen 2021, 12:24

S tehdejsim pristupem ovsem souvisi i dalsi veci. Napr. smrt samotneho Pernera.

Jan Veselý

8. říjen 2021, 12:36

ad Emilovo: "A že ta uhelná elektrárna má průměrný koeficient využití okolo 50 % proto, že pracuje v režimu sledování zátěže, což větrník z principu nemůže, a tím pádem srovnáváte jablka a hrušky, to vás nenapadlo?"

Napadlo. Znamená to, že offshore VtE mají v merit orderu i v ceně přednost před uhelnými, na ty zbyde to, co se jim nechá, ještě nějaký čas budou užitečné jako doplňkový zdroj. Taky je z toho patrné, že kolem Severního a Baltského moře nikdo, kdo umí do 5 napočítat, uhelné elektrárny už stavět nebude.

Emil

8. říjen 2021, 12:54

Takže jablka a hrušky srovnáváte vědomě.

Kdyby se větrné elektrárny řídily merit orderem, tak by nebyly záporné ceny elektřiny, protože by se jim při záporných cenách nevyplatilo vyrábět. Protože jsou ale v Británii financované rozdílovými kontrakty a ceny na trhu je absolutně nezajímají, tak se jich ani žádný merit order netýká.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.