Instalovaný výkon evropských větrných elektráren překročil loni hranici 200 GW

Je jen dobře, že někdo zveřejnil statistiky o tom, jak si vede větrná energetika dobře, a že její rozvoj je dynamický. Trochu mě fascinuje, jak taková informace dovede navztekat jadernou mafii a její placené dezinformátory, kterí se snaží z posledních sil zachránit upadající jadernou energetiku. To jsou například ti dezinformátoři, kteří píší o tom, jak větrné elektrárny zastavují proudění vzduchu a tím brání srážkové oblačnosti dostat se od moře na naše území. Takové dezinformace už jsou opravdové zoufalství. Budoucnost je samozřejmě v obnovitelných zdrojích.

Ano, větrná energetika je v EU už stejně velkým zdrojem elektřiny jako uhlí.Jen tak dál, příštím cílem je dohnat a předehnat zemní plyn, následně obojí dohromady :-)

Příštím cílem by mělo být uskutečnění výrobců energie z VTE(potažmo i z ostatních OZE) zodpovědnými za dalším nakládáním s jejich produkcí. Jinak řečeno aby byli povinni si svou produkci ukládat a obchodovat s ní dál tak, jak to dělají tradiční výrobci. Byl by to vysoce užitečný počin ve smyslu toho, aby se výrobci z OZE stávali jen ti, kteří to dělají z přesvědčení, že konají dobrou a životaschopnou věc a nejsou to jen vyžírkové dotací a momentálních příležitostí, které jim dává současný, hodně vadný model.

Větrná energetika, pokrývá 2,5% celkové spotřeby v EU po 20 letech masivních dotací. V současné době to bohužel nevypadá, že by se vítr významně podílel na celkové spotřebě energie řekněme v horizontu 15 let. Jistě poroste , ale za mě to bude do 8% celkové spotřeby energie. To je přírůstek 1% za 3 roky. a je nutno poznamenat ,že dosáhnout současný malý podíl bylo mnohem snadnější než dosáhnout v budoucnu vyšší podíl, protože na to je třeba zvýšit podíl elektrické energie na spotřebě.

Řada zemí v EU se rozhodla si úplně zdevastovat krajinu. Nebuďme mezi nimi a žijme z turismu. Turisté zdaleka nedělají v noci takový hluk jako větrníky.

No to nevím, dost turistů sem jezdí jen na piatiky a ekonomika služeb je tu pro mnohé sprosté slovo. Tak bych to s tím žitím z turismu zase tak žhavě neviděl.

Ta vyhlídka ze zámku Jezeří, to je jasné lákadlo.

To vážně nikomu nedochází, že tahle zrůdnost je pro správné proudění vzduchu a stabilitu podnebí ta nejhorší věc co můžeme dělat ?

To proboha nedochází nikomu, že pokud odebereme i nepatrnou energii vzdušné mase, která pravidelně proudí v určitých místech a trasách a nějakou rychlostí z nějakého důvodu, tak tím ovlivňujeme počasí daleko víc, než jsou uhelné elektrárny ?

Na to nemusím být odborník, ale stačí mi 4 semestry meteorologie a dojde to i mně.

Pavel Za všechno mohou vrtule https://www.youtube.com/watch?v=7g_zPr8Yfj4

A stejně tak pokud narvete do atmosféry každou vteřinu 4GW a pár set litrů vody. Nebo pokud někde vyrobíte, nebo zničíte jezero... Pokud změníte energetickou bilanci Arktidy... V současnosti je s prouděním ten problém že severní jetstream se nahodile posunuje sever-jih, v současnosti místo hezkého proudění kolísajícího třeba o +-200km sever/jih si dělá kličky zcela nahodila a to většinou tak že klesá až k Azorským ostrovům a pak přes Afriku nahoru na Moravu a k Blatu, v USA si to taky trajdá daleko a divoce od míst kde to má být. To ale nedělají ani tak větrníky, jako mizející led v Arktidě a rostoucí teplota a tlak vzduchu, který toto důležité proudění deformuje.

Když si vezmeme mapu horstev, tak uvidíme že jedním z mála míst kudy se ten vzduch může rozlévat je právě směrem na Atlantik a přes Severní Ameriku tou neslavnou nálevkou která způsobuje tornádový pás.

Celkem rád bych ale viděl, abych si to ověřil, nějakou studii o vlivu změn rozlohy Aralského jezera a Kaspického moře na světové klima. Zatím jsem našel jenom studie zabývající se dopady změn na tato území ne jejich vliv na změny. Stejně tak by se dalo asi uvažovat o tom jaký vliv na klima má postupné vysoušení střední Asie. (Nebude to zcela uzavřený vodní systém), ale zase tam vodu dodává Volha pes výpar z Kaspiku) Další věc, která má vliv bude změna objemu vody v krajině v Evropě, jenom u nás jsme oproti první republice v mínusu asi 4 miliardy kubíků vody. Když vezmu že na jeden kubík a stupeň je to 4.18MJ, jsme na nějakých 16.7PJ, pokud by tato kapacita vody byla naplněna, pak reakce krajiny na jakýkoliv teplotní extrém bude pomalejší, ale tato nám teď chybí.

Já tedy nemám žádný semestr meteorologie, ale ty VTE máte v nízké nadmořské výšce - většina VTE v Německu. Když vezmete výšku těch elektráren typicky pod 200m a třeba naší nadmořskou výšku 400-500m pak my nás ty VTE nemohou ovlivnit příliš ovlivnit protože nízké proudění nad mořem se k nám stejně nedostane. Další věci je celková kapacita a dnes využívaná kapacita VTE v při pobřeží EU máte dost větru na to abyste mohl zásobovat el. energii celý svět a ještě by Vám polovina zbyla. Takže dnešní elektrárny využívají jen malý zlomek proudění a ještě nízko nad mořem, proto v přílišné ovlivnění podnebí u nás díky VTE nevěřím - zatím.

Josefe, dopouštíte se hned několika fatálních omylů. Předně ten vítr v Německých nížinách samozřejmě nemizel, i když je Česko průměrně výše, on k nám samozřejmě dofoukal, prostě se zvednul. Vítr, který fouká na šikmou střechu, tam také nezmizí, to za prvé. Za druhé srovnáváte celo pobřeží EU, jenomže většina celé Německé kapacity je soustředěna do pásu o šířce cca 400 km v severozápadním směru od Českých hranic (celkem i s Dánskem dnes přes 30 GW). A dále není ani pravda, že jde o malý zlomek proudění, ono totiž kriticky záleží na tom, jak moc zrovna fouká. Při rychlosti 6 m/s už dnes větrníky v severozápadním směru využívají prakticky veškerý dostupný potenciál. Samozřejmě při rychlosti 12 m/s ještě spousta energie zbývá. Takže už dnešní instalovaná kapacita se výrazně projevuje při nižších rychlostech větru, zanedbatelné už to zdaleka není.

Nemáte pravdu, víte co je to celkový potenciál větrné energie to je veškeré proudění, které existuje, větrná elektrárna má účinnost max 50% a jejich podíl na útlumu celkového proudění je zoufale malý. Dále pak není pravda že k nám ten pozemní vítr dofouká on se zbrzdí o povrch, prostě ho buďto využije elektrárna nebo třeba les a energie se zmaří třením. Opravdu si nemyslím, že současné množství VTE nějak zásadně mění naše počasí nakonec mraky jsou nejméně 1km nad mořem to je 5x výše jež VTE. Jinak vaše srovnání se šikmou střechou může vypadat trefně, protože nad střechou bude mnohem silnější vítr než před ní. Jenže kdyby to tak fungovalo, pak by u nás byl silnější vítr než u moře, není tomu tak, právě v důsledku tření, ta naše střecha totiž není dlouhá 10 metrů, ale 1000km....

Nemáte pravdu, víte co je to celkový potenciál větrné energie to je veškeré proudění, které existuje, větrná elektrárna má účinnost max 50% a jejich podíl na útlumu celkového proudění je zoufale malý. Dále pak není pravda že k nám ten pozemní vítr dofouká on se zbrzdí o povrch, prostě ho buďto využije elektrárna nebo třeba les a energie se zmaří třením. Opravdu si nemyslím, že současné množství VTE nějak zásadně mění naše počasí nakonec mraky jsou nejméně 1km nad mořem to je 5x výše jež VTE. Jinak vaše srovnání se šikmou střechou může vypadat trefně, protože nad střechou bude mnohem silnější vítr než před ní. Jenže kdyby to tak fungovalo, pak by u nás byl silnější vítr než u moře, není tomu tak, právě v důsledku tření, ta naše střecha totiž není dlouhá 10 metrů, ale 1000km....

Nezlobte se, ale myslím, že zatím jste nepředložil nic konkrétního k tomu, že odběr elektřiny větrnými elektrárnami v severozápadním směru k ČR lze z hlediska dopadů zanedbat. Vítr se samozřejmě brzdí o povrch třením, to je pravda, ale jak můžeme vidět každý den, tak k nám stejně "dofoukne", jenom je slabší než u Severního moře. Potud normální stav, jenomže větrníky ho při nižších rychlostech dál výrazně přibrzdí. Ta účinnost 50 % v praxi znamená, že z větru 6 m/s máte 2 m/s. Mimochodem sami provozovatelé větrných parků si začínají stěžovat, že se parky vzájemně ovlivňují. Mraky jsou samozřejmě v kilometru, jenomže nižší rychlost větru při zemi se jistě přenáší i do vyšších vrstev atmosféry, protože její vsrstvy se opět třou o sebe. Navíc pokud sám hovoříte o drsnosti povrchu, který vítr brzdí, tak větrníky budou mít podobný efekt, tedy jakoby drsnost povrchu mezi ČR a Severním mořem dramaticky stoupla. Mávat nad tím rukou je už dnes nerozumné, a to se má ten výkon už do roku 2030 v Německu dále zdvojnásobit. Neudělejme s větrem stejnou chybu jako sovětští inženýři s Aralským jezerem a nebo alespoň pak nesvádějme důsledky na CO2.

Už tady máme jednu větrnou bouři za druhou, milion kubíků dřeva popadaného, a tady v "proti-OZE bublině" se prefabrikují fake news, jednou proti větru, jindy proti solárům, ...

Kdyby ti zastánci jádra a uhlí aspoň něco dělali pro technický pokrok ve svých odvětvích. Ale oni raději prefabrikují a recyklují fake news.

A kola "biznisu" se točí dál, vše směřuje víc a víc v energetice k OZE plus plyn. A k velmi pozvolnému nástupu elektromobility (to zase bude trvat tak 30-40 let než bude polovina elektromobilů a jestli jich vůbec bude víc, to je otázka). Ale budou a budou levnější. Technický pokrok nezastavíš, jen technický pokrok může pomoci přírodě v přelidněném světě.

Pane Vaněčku, je to trochu jinak. S tím, jak se z fotovoltaiky a větrníků stalo průmyslové odvětví jako každé jiné, tak jsou vidět i dopady tohoto průmyslu na životní prostředí a objevují se logické otázky, na které bude tento údajně zelený průmysl muset najít odpovědi. Samozřejmě fundamentální problém odběru energie z větru, který potřebujeme, větrná energetika vyřešit neumí, tak jako fosilní energetika neumí vyřešit emise CO2.

Pane Hájek, z přírodovědeckého hlediska je energie větru i vody stejně jen z energie slunečního záření dopadajícího na Zemi. Slunce zemi zahřívá, nerovnoměrně (vznik tlakových výší a níží a odpovídajících větrů) a současně odpařuje vodu z oceánů (moří) a vítr ji žene nad pevninu.

Energie dopadající na Zemi je skoro desettisíckrát větší než energie kterou vyrábí VŠECHNY elektrárny světa.

V pořadí podle klesající důležitosti": Sluneční záření, albedo Země, rotace Země, mraky a nakonec i skleníkové plyny - to určuje skoro vše (ještě přitažlivost měsíce dělá příliv a odliv a radioaktivní rozpad uvnitř Země ještě něco málo tepla přidá..).

Nesrovnávejte slona s komárem.

Ma to asi taky vplyv ako moj prd. Dalej nepiste ze VE zabijaju vtaky. Tie su mrtve vdaka polnohospodartvu , mackam doprave velkym oknam, adt . VE maju na svedomi urcite menej ako 1%

V Kanade robili na toto studiu. Napr. vrabce su ohrozene v Skandinavii uz niekolko desatroci.

Pro pana Vaněčka pana Kochjara. Ze slunečního záření se na energii větru přemění přibližně pouhá 2 %, je to tedy ve skutečnosti velmi vzácná energie. Valná většina této energie je navíc k dispozici nad oceány, kde je zcela nevyužitelná (prosím rozlišujme oceán a mělké Severní nebo Baltské moře) a nad Antarktidou, kde také moc využití nenajdeme. A samozřejmě toto globální hledisko neříká vůbec nic o ovlivnění například srážek ve střední Evropě větrníky, které Německo staví do cesty převládajícímu směru větru, který nám nosí srážky. Ano, větrné elektrárny zabíjejí nejen ptáky, ale také netopýry, a jejich provoz je kvůli tomu leckde omezován a nejen zelená hnutí třeba u nás v Krušných horách vůbec nechtějí jejich rozvoj, ale to samozřejmě s počasím nijak nesouvisí.

Pane Hájek ta ošidná procenta. Vždy záleží na základu z kterého je počítáte. 2% z desettisíckrát větší hodnoty než je energie vyráběná VŠEMI elektrárnami světa je hodně a ten podíl větrných elektráren světa z toho je nepatrný a i kdyz bude třeba za 50 let třetinový stejně to bude málo.

Pane Vaněčku, když potrénujete porozumění psanému textu, tak zjistíte, že vůbec netvrdím, že lidstvo v globálním měřítku využíváním větrné energie může nějak zásadně ovlivnit globální prodění. Ale lokálně v rozměru střední Evropy, ho jistě ovlivnit může a už také ovlivňuje. Můžeme nad tím ještě nějakou dobu zavírat oči a tvářit se, že vítr je zcela nevyčerpatelný zdroj energie, ale pak možná dopadneme jako sovětští inženýři s Aralským jezerem.

Pane Hájek, lokálně ovlivníte spoustu věcí, nejen v našem regionu.

Lokální teplotní ostrov máte okolo Prahy. Žiju zde na jednom místě již 75 let, tak mohu srovnávat dostatečně dlouhou časovou řadu. Co se týče sucha zde, po dvou velkých povodních se mi to moc nezdá, že by nám lokálně hrozilo, to spíš na jižní Moravě a okolo Dukovan.

Kůrovec a devastované lesy, to už zde taky máme.

Ale že by nám zde míň foukalo (po roce 2000), o tom si dovoluji silně pochybovat. Máte nějaká data z Libuše? Tím nemyslím tu věštkyni, ale nedalekou meteorologickou stanici Praha-Libuš.

To jako vetru se nechce ,,delat,,tak si obejde vrtuli jinym smerem? U vetrnych parku to bude asi trosku jine. V cesku jich zas tolik nemame a ani mit asi nebudeme...

Přesně tak, existují studie které dávají do souvislosti výskyt sucha s instalacemi větrných parků. Nakolik jsou data relevantní, těžko říci. Záleží na tom, v čím zájmu ty studie vznikly. Zkusím je najít, už jsem je do některé z diskuzí vykládal

Ještě že nežijeme v 16 století, to se kvůli změnám klimatu upalovaly čarodějnice…

To asi preto su tie zaplavy v DK .

Něco je zde...https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag?

Já osobně dávám při vysvětlování sucha v Česku přednost klimatologům. Pánové Tolasz a Trnka demonstrují na datech co může za sucho.

Neviditelný pes fakt není odborné periodikum.

To taky nikdo netvrdí. Článek je pouhým výtahem z originálních zpráv a studií včetně odkazu na příslušné zdroje.

Ještě jednou k diskusi s panem Hájkem, k článku v Neviditelném psu a především k originální publikaci v časopise Joule (L M Miller, D W Keith).

Je to efekt slabý (i kdyby veškerá energie pro USA byla generována z větru tak je mnohonásobně menší než efekt klimatických změn-vyjádření autorů).

Je to efekt lokální (to panu Hájkovi neberu, ale vinit Německé větrníky 700-1000 km od jižní Moravy za sucho zde - takhle lokalitu autoři studie nechápou, u nich lokalita=bezprostřední okolí).

Autoři uvádějí že aspoň 10 krát menší efekt má fotovoltaika (=v tomto je lepší), když ji srovnáme s větrníky, jak je to třeba ve srovnání s vlivem chladících věží JE, když by měly dávat 100% elektřiny, autory nezajímalo.

Na závěr jedna věta z této práce: "Second, the direct climatic impacts of wind power are predominantly local to the wind farm region, while the benefits of reduced emissions are global".

Tož tak.

Též zcela amatérsky: třeba se projevuje efekt mávnutí motýlích křídel. Bilance velmi mocných atmosférických sil a energií je velmi napjatá, a proto se tlakové útvary nad severním Atlantikem a Evropou vlivem i relativně "malé" změny drsnosti povrchu a promíchání proudění nad ním začínají chovat jinak (najdou si občas trochu jinou Nashovu rovnováhu), než bylo zvykem dříve. Pravda, kdysi byla Evropa víc zalesněná, na druhou stranu jsou větrníky daleko vyšší než stromy. A s teplotou a vlhkostí tropí taky něco jiného, než chladicí věže ... der Teufel soll den Kerl buserieren!

Dobrý večer,pan Josef se trochu plete, nejsou to 2,5 % ale po tom šílení nepatrně více jak 13 %.

Podotýkám, pokud by výkon nových JE byl totožný s Vte pak by podíl takto zbudovaných elektráren vyrobil cca 55 % elektřiny a rozhodně by to nestálo to co ty šílené investice do OZE v rámci celé EU.

Pak by EU měla CO2 stopu obdobnou Francii, tedy fosilní energetika by vyráběla cosi pod 10 %....

Pletete si spotřebu elektrické energie a celkové energie. Vítr se podílí asi cca 14% na spotřebě elektrické energie v EU a ta zase na celkové spotřebě 18% 0,13x 0,18 = cca 0,025 tedy 2,5% na celkové spotřebě energie. Proto píšu že bude těžké zvedat podíl VTE, protože na to je třeba zásadně zvýšit podíl el. energie na konečné spotřebě. Při 8% podílu větru na celkové spotřebě energie by při současném malém podílu el. energie na konečné spotřebě by musel vítr dosahovat celkového podílu 44%. Jenže to není možné, protože VTE by dosahovaly běžně vyššího výkonu než je aktuální spotřeba a el. energie by musela být rozváděna na velmi dlouhé vzdálenosti což je velmi nákladné a ztrátové.

nepletu se myslel jsem podíl na výrobě elektřiny, tedy zhruba oba máme pravdu a tedy není to 18 % ale asi jen 15%, celkem ale je to málo jak píšete...

Jinak pochvala za článek, odborně vcelku dobrý, děkuji

Energie pro pohyb vzduchových mas vzniká nad oceány (teplé oblasti). Pokud se tato plocha zakryje je tento ohřev nedostatečný. Tyto oblasti planety jsou značně znečištěné. Na hladině plující odpadky mění parametry všeho. Neohřívá se vzduch, mořské proudy jsou teplejší se všemi následky. Pohled ma změnu barvy oceánu u jižní Ameriky je opravdu skličující. Nikdo to neřeší. Hlavně USA a tam sídlící organizace včetně OSN.

Jen menší srovnání :Evropa loni dosáhla na výkon 205 GW a přidala 15,4 GW za rok. V Číně celkově 210 GW a přidáno 25,7 GW za rok. Výkon podobný, Čína ale rychleji stavěla.