Domů
Větrné elektrárny
Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW
WindFloat projekt plovoucí offshore větrné elektrárny společnosti EDP. Zdroj: EDP Renewables
Zdroj: EDP

Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 

Zahraniční server Greentech Media informoval o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.

Aby Spojené království dosáhlo svého ambiciózního cíle pro rok 2030 v podobě 40 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, musí být tento potenciál využitý alespoň z 60 %, jelikož aktuální instalovaný výkon v těchto zdrojích činí zhruba 10 GW.

Klíčový prvek dekarbonizace britské energetiky

Offshore větrné elektrárny by měly být jedním z klíčových prvků dekarbonizace britské energetiky. V loňském roce, kdy Spojené království dominovalo mezi evropskými státy ve statistice nového výkonu větrných elektráren, pokryly zhruba 10 % britské spotřeby elektřiny. Dalších 12 % pokryly větrné elektrárny instalované na pevnině, jejichž aktuální instalovaný výkon činí zhruba 14 GW.

Nový instalovaný výkon v onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope
Nový instalovaný výkon onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope

Vzhledem k omezenému potenciálu offshore větrných elektráren prověřuje Spojené království další možnosti výroby elektřiny na moři, a to zejména potenciál přílivových elektráren a plovoucích offshore větrných elektráren.

Podle zahraničního serveru Greentech Media pracuje v současné době britská vláda na podpoře přípravy a uvádění na trh u těchto projektů s cílem maximalizovat snižování nákladů a potenciál jejich rozvoje.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(51)
Martin Prokš
9. říjen 2020, 12:00

Dobrý den,

By mě tak jen zajímalo, jak budou vypadat ty oblasti, až tam těžba té elektrické energie jednou skončí. Jestli tam přijedou lodě a ty železobetonové lesy rozeberou a odvozí. A jestli vytrhají ze dna i piloty.

Nebo je tam nechají a na mapách to bude oblast na úrovni minového pole, protože na opuštěném moři nikdo nebude vědět kde co stálo a kde trčí jaký pilon těsně pod hladinou a čeká na dno lodě které by mohl rozpárat.

Jan Veselý
9. říjen 2020, 12:27
Josef
9. říjen 2020, 13:29

Já bych to viděl spíše tak, že časem budou existovat stabilní základy a na které se bude pouze montovat nová VTE. V každém případě těch 30GW do roku 2030 Anglie patrně postaví tím omezí produkci plynových el. a patrně i dovoz el. energie z EU. Emise CO2 jim ale tak rychle jako dříve klesat nebudou, protože el. energii dovážely a protože VTE patrně nahradí i část jaderných elektráren, které budou obnoveny jen z části a neposlední řadě také proto, že plyn má poloviční emise než uhlí , takže jeho nahrazování větrem už nemá takový efekt.

Rostislav Žídek
10. říjen 2020, 22:55

Posledni dobou tady od komentujich casto vidime ze se zapoctenim tezby a prepravy toho zemniho plynu se zda ze je CO2 stopa srovnatelna s uhlim.

Lubos Vozar
9. říjen 2020, 15:28

Pre offshore Vte platia rovnake pravidla ako pre Offshore Oil & Gas, Po ukonceni prevadzky sa dekontaminuje a vsetko co je mozne sa recykluje. Jedine zariadenia ktorym je dovolene zostat na mieste su GBS (Gravity Base Structures), ktore nie sme schopny dnesnymi technologiami odstranit a casti potrubi, ktore by pri odstranovani sposobili viac enviromentalnych problemov ako ked ich po dekontaminacii nechaju na dne.

Nieco k GBS Decommissioning:

www. shell. co. uk/sustainability/decommissioning/brent-field-decommissioning/gbs-structures.html

energetik II
9. říjen 2020, 13:26

Pokud už nyní 10 GW na moři pokrývá 10 % britské spotřeby , pak 40 GW roku 2030 pokryje zhruba 40 % , větrníky na pevnině nějakých 20 % , jádro ze dvou reaktorů Hinkley asi 13 % , slunce kolem 5 % , takže roku 2040 bude stačit vyrábět z uhlíkových zdrojů zbytek, tedy asi 20 %. A zde by bylo dobré si neznepřátelit Čínu papouškováním Trumpových nesmyslů a postavit s její pomocí 2 reaktory EPR-1750 v Sizewellu a 2 reaktory Hualong One v Bradwellu = asi 6 GW hrubého výkonu. Pak by bylo zcela reálné vyrábět roku 2050 všechnu elektřinu v Británii jen za pomoci OZE + jádra.

Josef
9. říjen 2020, 13:35

No ono se to tak zdá jenže zdání je sen - těm VTE totiž kolísá výkon, při takovém nasazení máte nadvýrobu a podvýrobu. S nadvýrobou si poradíte , ale podvýrobu musíte sanovat z plynových zdrojů, takže ve skutečnosti bude potřeba plynu větší než je Váš odhad, ale i tak je to dobré. Nicméně když se na to podíváte z toho pohledu, že Francie dosáhla pomocí jádra prakticky bezemisní výrobu el. energie už někdy před 30 lety, pak už to není tak růžové.

energetik II
9. říjen 2020, 16:25

Otázkou je také, jak se během 30 let 2020-50 pokročí s technologií ukládání energie. Baterie by tak mohly část vykrývacích plynovek nahradit. 30 let je dlouhá doba pro technologický rozvoj. Třeba před 30 roky jsme neznali internet ani mobil, videopřístroj byl žhavá novinka, fotili jsme na 36 snímků ve foťáku a pak dávali vyvolat , a solární panely a větrné elektrárny byly spíše doménou teoretiků a snílků. Koho by napadlo před 30 roky, že třeba budeme mít očipované psy a platit u kasy budeme mobilem.

Josef
9. říjen 2020, 21:08

No to není přesné v roce 1990 už mobilní telefon existoval , byly PC 486 a lokální sítě na které se šlo připojit vytáčeným spojením. Přes vysílačku šly přenášet zprávy a fotografie na druhou stranu zeměkoule. video žádná novinka nebyla. To jak se to rozvinulo bylo zásluhou rozvoje polovodičové techniky a přínos byl úžasný, ceny padaly řádově a došlo k němu proto, že to bylo teoreticky možné a ekonomicky zajímavé. A v tom je právě zakopaný pes. My dnes víme jaká jsou teoretická maxima pro ukládání energie do baterií na bázi lithia. Přes to se nedostaneme zatím nejsou známé baterie , které by měly takové možnosti (ani teoreticky) dlouhodobě zálohovat spotřebu ekonomiky. Z tohoto pohledu je tedy jasné že během 20 let dojde jen k vylepšování současných technologií a pokud máme největší teoretickou kapacitu baterií lithium-síra 2600 Wh/kg přes kterou není možné se fyzikálně dostat, pak bohužel s bateriemi do kterých se budou zálohovat VTE vzhledem k tomu že počasí se mění spíš po týdnech než dnech nelze počítat. Vezměte si zálohu 1TWh což je asi 1,5% naší roční spotřeby el. energie která tvoří jen 17% naší konečné spotřeby energie tedy na zálohu v objemu 0,255% roční spotřeby energie na to potřebujete baterii o hmotnosti 384 000 tun a to by ta baterie musela dosáhnout teoretické maximální fyzikální účinnosti což není možné a tato baterie by pojmula energii, kterou naše ekonomika potřebuje 1 den. Jinými slovy bez průlomového objevu nebude zálohování energie do baterií hrát v budoucnu významnou roli.

Ivan Novák
10. říjen 2020, 00:26

Taky to může být tím, že zhruba za ty 4 hodiny lze ze studena rozběhnout blok již existující fosilní elektrárny. Nyní tedy ekonomika. Uvidí se, až vyhynou.

Jiří
10. říjen 2020, 11:22

Čím delší je záloha, tím menší je rozdíl mezi tím, za co se dá na trhu koupit a za co prodat. Při 4 hodinách ten rozdíl může být ještě velký, ale pak se rapidně snižuje a zisk se blíží nule při rozdílu 0,5 Kč/kWh. Příklad třeba pro PVE (nákup 1 Kč/kWh, prodej 1,5 Kč/kWh, účinnost 75 %):

Nákup 1,33 kWh/1,33 kWh -> prodej 1 kWh/1,5 Kč, zisk pouhých 0,17 Kč/kWh.

Náklady na stavbu 5000 Kč/kWh (když půjde vše hladce, to jsem počítal jen Dlouhé stráně + inflace), tedy návratnost za 30 tisíc cyklů a jelikož PVE dá 1 cyklus denně a to ani ne celý (viz Dlouhé stráně kapacita 3,9 GWh, ale denní průměr v nejlepším roce byl 1,9 GWh), vychází to na >100 let. A i když si dosadíte ideální čísla pro ~4hod. zálohu, tak to nevychází vůbec dobře, prostě to omezení 1 cyklu denně a účinnost to zabíjí, proto se nestaví.

pr
10. říjen 2020, 15:09

"..... zatím nejsou známé baterie , které by měly takové možnosti (ani teoreticky) dlouhodobě zálohovat spotřebu ekonomiky. ......"

Což nás nemusí trápit. Ekonomika je ekonomikou proto, že si zajisté ekonomicky poradí. My občané, kteří téměř nikdy nejednáme ekonomicky si ty baterie do sklepa neekonomicky avšak dle jiných preferencí nasoukáme.

Jiří
9. říjen 2020, 22:44

Nechápu, proč by měl vadit limit hustoty energie a v čem je problém vysoká hmotnost, vždyť přeci ty baterie jsou na zemi a nikam se nehýbou, tak je jedno jestli kolik váží.

Voda v PVE Dlouhé Stráně má skoro 3 miliony tun a taky to ničemu nevadí a rovnou můžeme porovnat i "plošnou hustotu" energie. Dlouhé stráně cca 250 MWh/ha plochy horní nádrže, Mepapack 3 MWh/11,5 m2, tedy 2,6 GWh/ha, ale potřebují mít okolo sebe nějaké místo, takže reálně tak 1 GWh/ha.

Problém by byl spíš ekonomický. Ideální záloha je na 4 hod., cokoli navíc to značně prodražuje kvůli malému koeficientu využití.

Bizon
9. říjen 2020, 22:55

Záloha nad 4 hodiny nemá principielně v síti tolik využití, nebo je to dané hlavně ze strany té ekonomiky? Protože 3-4 hodiny je přesně bod kde se protínají křivky náklady/uložená energie na PVE, Li-ion baterky a flow-baterky. To by docel vysvětlovalo proč se nové PVE moc nestaví, a dávalo zapravdu Li-ion prorokům.

Bizon
9. říjen 2020, 17:36

VE jsou opravdu nejlepší OZE po vodě. Kolísání výkonu je, ale relativně plynulé a předvítatelné. I koeficient, zvláště u off-shore, je solidní. Plyn bude potřeba ještě hodně dlouho, ale myslím že s rozprostřenýma VE a relativně malým objemem baterek by se dala spotřeba plynu solidně omezit.

Osobně taky považuji JE za potenciální OZE a Francii za bezemisní už před 30 lety, ale to si nechme do jiné diskuze.

Jan Veselý
9. říjen 2020, 18:07

Napíšu vám stejnou otázku, jakou jsem dal panu Wagnerovi, když se taky rozplýval nad jadernou Francií. Proč sami Francouzi už nechtějí stavět jaderné elektrárny? Po dokončení toho fiaska ve Flamannville už nemají v plánu vůbec nic. To asi svědčí o hodně.

A mimochodem. Mají ~60 GW výkonu JE, ale špičku spotřeby >100 GW. Že by taky potřebovali pružnou výrobu?

Petr
10. říjen 2020, 09:25

Francouzi nemůžou stavět doma nové jaderky, protože mají jádra hodně přez optimálních 50%, a drtivá většina jejich "starých" jaderek je ve výborném stavu a reálně sotva v polovině životnosti.

Zároveň v upadající Francii je těžké najít nějaké opodstatnění na zvyšování další spotřeby energie.

Jediná žravá oblast je, kdyby Francie začala stavět vodíkové chemičky a ocelárny, ale na to by potřebovala vodík produkující vysokoteplotní jaderky čtvrté generace, jenže ty nemůže stavět, když nezvládá na rozdíl od Číny a Ruska ziskově rozjet ani sériovou stavbu dnešních jaderek 3+ generace.

Milan Vaněček
10. říjen 2020, 10:46

Staré jaderné mocnosti (USA, Britanie, Rusko) vyrábí v JE maximálně 20% celkové výroby elektřiny.

Čína taky plánuje v 2050 zvýšit JE až na 20%.

Jen Francie představuje extrém, s více než 70%, které se snaží zredukovat na 50%. Ale Francie je jediná země, kde převažují JE v módu, který lze slušně regulovat.

Je jasné že Francie nyní doma staví jen svůj věčný jaderný pomník Flamanville 3 (podaří se jim to postavit do 20 let od zahájení??) a jinak jen FVE a VtE.

Ty jdou totiž s cenou stále dolů.

Teď jsem si zrovna uklízel staré papíry a vidím: předpověď poklesu cen fotovoltaických panelů z roku 2016, celkem správně předpovídají instalaci 1 TW fotovoltaiky ve světě někdy v roce 2023,

ale cena, to se netrfili: nyní měly být podle nich 0,7 USD/Wp, ale je mezi 0,2-0,4 USD/Wp.

Pokles je tedy mnohem rychlejší než staré předpovědi.

A jak víte, když jste si přečetli ten odkaz z

baywa-re.com

že panely u utility scale bezdotační fotovoltaické elektrárny v EU představují 47-46 % ceny celé elektrárny.

Tož tak je to.

Petr
10. říjen 2020, 21:37

I kdyby byly solární panely téměř zdarma, tak bude stále výhodnější je stavět na milionu jiných míst planety než v oblačném severním Česku.

pr
14. říjen 2020, 10:03

A tak mi prozraďte jak si tu energii z panelů do ČR z těch miliónů výhodnějších míst dostanete. Jo a kolik pozemků vlastníte v těch milionech jiných míst planety že tam chcete stavět FVE?

Bob
11. říjen 2020, 00:11

Ano Francouzi potřebují ke svým JE o výkonu 60 GW a špičkové spotřebě 100 GW 40 GW pružné výroby. Ta ale nebude CO2 free. Nebo lépe 40 GW z akumulace (PVE, baterky). Vzhledem k tomu, že výroba v JE je stálá, jedná se o předvídatelnou pravidelnou akumulaci v průběhu 24 hod. Stačí každodenně akumulovat noční nadvýrobu pro špičku spotřeby.

Kdyby to samé bylo třeba ve FVE (VTE jsou na tom trochu lépe), musela by mít ta akumulace výkon 100 GW (ve špičce nesvítí) a také ani při kombinaci FVE + VTE nestačí akumulace na 24 hodinový cyklus. Stává se, že nesvítí a nefouká (nebo jen minimálně) několik dní. Jako se to stalo nedávno.

Milan Vaněček
9. říjen 2020, 18:56

Odpověď je zřejmá, když si prostudujete následující odkaz

baywa-re.com/fileadmin/Rethink_Energy/src/documents/White-Paper_Grid-Parity_BayWa-re.pdf

Když si rozepíšete cenu vyráběné elektřiny z FVE Don Rodrigo u Seville, Španělsko tak vidíte že prvých 15 let (než se elektrárna zaplatí) je to cca 42 EUR/MWh

a pak dalších 15 let jen něco okolo 7-8 EUR/MWh. To je cena absolutně nedosažitelná jiným typem elektrárny!!! Nikdo nemůže mít tak nízké provozní náklady!!!

Frantíci, stejně jako všichni informovaní na západ od nás to už vědí,

proto se do dalších JE nehrnou. A kdyby to věděli už v době, kdy se rozhodli stavět Flamanville 3, tak by ho nestavěli.

Kamil Kubů
10. říjen 2020, 00:15

A víte co je zvláštní pane Vaněčku? Že předpověď vývoje ceny elektřiny na španělském trhu v uvedeném dokumentu s tak úžasným poklesem cen moc nepočítá. Ode dneška za třicet let by mělo být Španělsko narvané k prasknutí FVE s výrobními náklady okolo 7€/MWh a přesto stále bude na trhu její cena 7x vyšší.

Milan Vaněček
10. říjen 2020, 00:33

Ano, to by mělo být zajímavé i pro nás a ČEZ. Zatímco ČEZ počítá s nárustem ceny elektřiny skoro na trojnásobek současné, aby ukázal že se Dukovany II vyplatí, jiní říkají že to tak nebude.

Jinak nepleťte si provozní náklady a průměrné náklady za celou dobu výroby, ty průměrné jak vidíte na obr4 jsou 25 EUR/ MWh při 30 letech výroby (a splacení investice za prvých 15 let).

Kamil Kubů
10. říjen 2020, 12:00

Já si to samozřejmě nepletu, pane Vaněčku. Průměrné náklady na výrobu za celou dobu životnosti jsou jen uměle vypočtené číslo, které ekonomiku provozu nijak neovlivňuje. Skutečnost podle dokumentu bude taková, že ta FVE bude kompletně zaplacená, odepsana a náklady na výrobu budou 7€/MWh. A protože je to tak úžasně výhodný projekt, tak jistě nebude sám a takových zdrojů bude plné Španělsko.

Tak proč sakra je cena na trhu od 50€/MWh nahoru, když jsou všude kolem zdroje co vyrábějí za 7€?

Milan Vaněček
10. říjen 2020, 12:38

Pane Kubů, tak slunce zatím, bez akumulace, nedokáže vyrobit ani 100%, ani 50% elektřiny celoročně v EU. A potřebuje i jiné doplňkové zdroje a žádný zdroj není tak levný jako FVE po splacení investice.

Žádný, FVE dokáží odstranit polední špičku spotřeby, dokáží srážet cenu dolů, ale nedokážou zázraky (zatím). Musíte si počkat třeba na umělou fotosyntézu, na přímou výrobu vodíku či uhlovodíků ze sluneční energie (a vody a CO2).

Emil
9. říjen 2020, 20:19

Pane Veselý, jste na omylu. Francouzi mají v plánu 6 reaktorů EPR 2 ve třech lokalitách, finální rozhodnutí má padnout po roce 2022.

pr
10. říjen 2020, 15:53

Od studie k plánu je sakra dlouhá cesta, takže za mluvku jste zde vy, když zveličujete celkem normální rozhlížení se po možnostech za plán zrovna na jadernou energii.

Ach jo, kdy už to zkratkovité myšlení bude zakázáno výnosem nejvyššího pana železničáře?

Emil
10. říjen 2020, 17:53

Milé nebohé "pr", cituji Reuters: "The French government has asked power utility EDF to prepare plans to construct six EPR nuclear reactors over the next 15 years, Le Monde newspaper said on its website on Monday."

www. reuters. com/article/us-edf-nuclear-epr-idUSKBN1WT27T

Takže smůla, i tato hnojometná palba končí jako vždycky úplně mimo terč.

pr
11. říjen 2020, 09:34

Vy Emile píšete ".... mají v plánu 6 reaktorů .....". Potom když napíšu, že žádné plány nemají, tak kontrujete citátem který potvrzuje to co píši. Teprve požádali o vypracování plánu. Žádný plán tedy neexistuje.

Hnojometná palba teda nejenže cíl - tedy Vás zasáhla, ale ještě si v tom hnoji rochníte aby zapáchal co nejvíce. Gratuluji Emile.

Emil
11. říjen 2020, 09:48

Milé "pr", francouzská vláda určitě požádala EDF o vypracování plánů na výstavbu šesti reaktorů, protože žádné reaktory neplánuje. Zkuste občas použít to, co máte na krku.

Milan Vaněček
11. říjen 2020, 09:58

Pánové nehádejte se o slovíčka. Vždyť u nás je to podobné s kanálem Odra Labe Dunaj. Taky vláda žádá, dokonce už na to chce přiklepnout pár desítek miliard na rozběh, ale každý soudný člověk vidí, že by to byla naprostá pitomost a že to realizováno nebude.

I frantíci to vidí, vidí jak se "buduje" Flamanville 3, nejsou blbí.

Milan Vaněček
11. říjen 2020, 10:05

Pane pr, náš E.T. nechápe rozdíl mezi ...to prepare plans... a plánovat. ???? Vláda může začít plánovat až když (za pár let) ty plány dostane a posoudí....

Carlos
11. říjen 2020, 13:31

No DOL, osobně si myslím že ten krátký kousek do Ostravy smysl mít může, jsou to 4 kilometry kanálu přes Polsko z Ratibořské přehrady, pokud se pak postaví další jez v hraničním úseku pod odbočením kanálu tak že jeho vzdutí dosáhne přinejmenším k jezu v Přívoze a napojí se jezera kolem, tak to mysl mít může, navíc to bude poskytovat jakousi další regulaci, nádrž by měla rozlohu asi 230 ha. Problém ale bude jak dostat z Ostravy to zboží dál. Dráha je neskutečně zkostnatělá instituce a celé její řešení problémů spočívá v kreslení mapek, obrázků, vzývání VRT a absolutním nezájmu o cokoliv jiného než režijky. Jo a tedy ještě odůvodňování proč to nejde... Gitlab na ně!

Třeba skrz Ostravsko je spodek připravený na tři koleje a přestože je to v zásadě jedno nádraží od Svinova po Bohumín, tak 0. TK je ostantativně nepoložena. Stejně jako jim je za těžko osadit výhybku navíc nebo položit o 400m kolejí více. Víte, skrz SŽ a zkostnatělost není už deset let kapacita na několika kritických místech a jediné řešení jsou podle nich koncese, tedy omezení poptávky. Vymyslet posílení kapacity, odstranit úvrati, to je mimo jejich mentální možnosti, dozvíte se proč to stejně bude na ho (ne to neznamená home office). Mezi Moravou a Čechami jim chybí asi 20km tratě pro pokrytí poptávky, jedno jestli přes Třebová - Ústí (4 koleje) - Letohrat - Žamberk, nebo to střihnou přes Dolní Černou a Lanškroun, nebo kdyby postavili stoupací trať Brněnska na Bítešsko, všechno kolem těch 20km sice, ale se zdvoj- až ztroj-násobením normativu hmotnosti. Ale to ne, oni raději budou experimentovat s něčím co jim přetěžuje a zasekává obstarožní ZZ. (Jo a pro přetíženost koridoru jim pak vychází rychlíkové tratě z něj vycházející jako neperspektivní protože se tam vlaky nemají jak dostat).

Jan Veselý
9. říjen 2020, 20:37

Aha, takže možná za 2 roky budou mít něco v plánu.

Jan Veselý
9. říjen 2020, 20:42

Tak jsem si to našel. Podle WNA požádali ministři energetiky a životního prostředí EDF o studii možnosti vybudovat oněch 6 reaktorů. Tohle nejsou žádné reálné plány. Ty možná začnou vznikat až někdy v tom roce 2022, nebo taky ne.

Emil
9. říjen 2020, 21:03

Přesně tak, vláda požádala EDF o vypracování plánů na stavbu šesti nových reaktorů, což je evidentně v rozporu s vaším tvrzením, že "po dokončení toho fiaska ve Flamannville už nemají v plánu vůbec nic."

Josef
9. říjen 2020, 21:15

Ze stejného důvodu proč nepěstují GMO - je to levnější a ekologičtější než pěstování plodin vyšlechtěných klasickým způsobem. Prostě zelená ideologie a na ní navázané dotace EU. Jinak Vaněček s levnými OZE je opět mimo mísu stačilo by zrušit provozní dotace celé odvětví OZE okamžitě krachuje.

pr
10. říjen 2020, 16:01

Tak to jste si zase ucvrnknul touhu. Po odeznění provozních dotací minimálně FVE pojedou dokud bude kula prát. Na rodinných a bytových domech si to už nikdo nenechá sebrat. A s postupující masáží ČEZu jak drahá jaderná energetika bude vlastně levná těch domácích instalací bude přibývat. A tu jadernou energii ať si platí podnikavci, když potřebují 200% záruky. (bo co neni na 100% to mne vždycky skoli .....)

Josef
10. říjen 2020, 21:54

Ale prosím Vás bez dotací se u nás celý trh s FV panely okamžitě zhroutil až teď když zase stát začal dotovat , tak se staví. To, že se neostaví už postavené FV elektrárny je jasné. Nicméně pokud vím pak tržní cena el. z FV panelů je něco okolo 0,4kč - to jsou aktuální výkupní ceny....

Milan Vaněček
10. říjen 2020, 22:05

Pane Josef, říkáte naprostý žvást, mimo realitu. Lidi a firmy si pořizují fotovoltaiku i třeba elektromobily bez dotací, ale bez státní pomoci by jaderná energetika úplně zanikla a žádná nová elektrárna by se nepostavila.

pr
11. říjen 2020, 09:55

Milé Josefe, dotace byly zaříznuty od 1.1.2014. Přesně v okamžiku kdy náklady klesly na úroveň ceny EE + distribuce. Ano v roce 2014 to bylo šul nul a logicky stavěli jen nadšenci. Nyní, kdy cena EE z panelu je 0,35 Kč/kWh by si minimálně ohřev vody nepostavil pouze ekonomický diletant. (cena panelu pro koncáka: shop gwl eu/Solar-PV-Systems/Solar-panel-GWL-Sunny-Poly-285Wp-60-cells-ESP285-Pack-4-pcs.html?cur=2)

Jenže co chcete po Češích, kteří se bojí být nazýváni "solárními barony" a kteří jsou neustále masírováni nesmyslem o "nejcennější zemědělské půdě zničené FVE". Co se ekonomiky týče vždy jsme (Češi) pomalejší v myšlení. O tom, že Češi neumí být vlastníky a neustále se chovají jako nájemníci jsem psal už jinde. (a to přes to, že mají záznam v rejstříku katastru nemovitostí)

Josef
11. říjen 2020, 13:09

To pr.

Ekonomika FV elektrárny bez dotace ke v troskách. Při ceně 1KWh v topné sazbě okolo 2,3 kč je FV el. nenávratná i s dotacemi. Co se týče ohřevu TUV. Pak já jí ohřívám pomocí kolektorů od roku 1997 - to jste ještě patrně tahal kačera, když já stavěl solární systém. Účinnost mého solárního ohřevu je více než dvojnásobná oproti systému ohřevu pomocí FV panelů a regulátoru. Za těch 23 let jsem získal tak prostou návratnost investice bez zohlednění ceny peněz a to jsem si to stavěl svépomocí. Samozřejmě jsem to nestavěl pro peníze, ale chtěl jsem zkusit jak ta technologie funguje. Dnes je návratnost prakticky stejná cena el. energie sice vzrostla , ale cena solárního systému také. Jediné co se změnilo, že dnes jsem zkušenější, výrobců je více, takže bych to postavil výhodněji a fungovalo by to lépe.

Milan Vaněček
11. říjen 2020, 13:47

Fotovoltaika je v troskách jen pro pana Josefa, celý svět to vidí jinak.

Co se sazeb za elektřinu týče, tak normální spotřebitelé dotují to, co chce ČEZ prosadit. Po dostavbě Temelína to byly přímotopy (pamatujete?), teď je to cokoliv co jim zvýší odběr elektřiny (největší nepřítel ČEZu jsou úspory elektřiny).

pr
11. říjen 2020, 21:24

Tak čekal jsem od Vás Josefe cokoli, jen ne představení knížete Ignora. Napíši 0,35Kč/kWh z panelů (když se investice do panelů rozpočítá na dvacetiletou výrobu), Vy přiznáte 2,3Kč/kWh náklady na energii od distributora. A napíšete že jde o nenávratnost. Horší manipulaci jsem nezažil. Očekával bych např. argument o konstrukci pod panely, která může být cenově různá. Očekával bych argument ceny kabeláže. Ovšem ničím jiným dalším už argumentovat nejde. To je vše co je zapotřebí. Jinak - při ceně EE z distribuce kterou uvádíte je čistá návratnost odkazovaných panelů 3,1 roku. No jo, až taková je dnešní finanční FV realita.

A k tématu účinnosti - kolik volného místa je k dispozici? Proč jej nevyužít celý? Proto při dostatku prostoru nižší účinnost není argument. Naopak účinností v zimních měsících FV drtí FT.

Antonín Mikeš
12. říjen 2020, 11:31

"Napíši 0,35Kč/kWh z panelů.."

To je samozřejmě cena na svorkách panelu, ta zákazníka vůbec nezajímá, stejně jako koncového odběratele nezajímá cena na patě elektrárny.

Já ale nevím ať počítám jak chci, nemůžu se dostat pod 2 kč/kWh a to ani při 100% využití vší energie (velmi nepravděpodobné kvůli letním přebytkům). V odkazovaném výpočtu není započítán žádný servis ani náhrada dosloužilých částí systému, tak kde dělám chybu?

Moje výpočty

100% využití energie z FV - https://ibb .co/xmx92PG

80% využití energie z FV - https://ibb .co/TLwwKyD

Cena reálné instalace je tedy alespoň šestinásobek ceny panelu.

Milan Vaněček
12. říjen 2020, 17:07

Pane Mikeš, to jsou Vaše dojmy a výpočty. Oproti tomu reálná data, daná zkušeností ze stavby gigawattů solárních elektráren (firma BayWa, kterou jsem citoval) říkají, že pro utility scale FVE tvoří panely v průměru 46% ceny.

Pro střešní instalace je to méně, závisí to na střeše, velkosti instalace a samozřejmě v ČR i na tom, zda si část práce zvládnete udělat svépomocí.

Je ještě řada faktorů, které stavbu prodražují například vůči Německu, i když cena práce v Německu je mnohem vyšší.

Kamil Kubů
12. říjen 2020, 21:06

Je také otázka, čemu u takových panelů věřit při výpočtech, když i samotný datasheet od výrobce tak trochu kecá.

Tak třeba ty odkazované Sunny Poly 285 mají v datasheetu uvedené maximální výkon 285 Wp. Nicméně v elektrické specifikaci je Imp=9,05 a Vmp=31,5. Jenže takový bod na grafu uvedený není. Fajn, graf je asi pro jiný panel, třeba ESP 260, který má méně efektivní celly. Jenže ani pro něj na grafu nenajdete ten správný bod.

Jak to tedy zjistit jinak. Mechanická specifikace udává rozměr buňky 156x156 mm a 60 buněk na panel. Pro ESP 285 udává elektrická specifikace účinnost 17,5%. To všechno při iradiaci 1000 W/m2. Suma sumárum 156*156*60*17,5% = 255,5 W. To je rozdíl nějakých 10,5% udávané hodnoty.

Když kecají v tomhle, na co se tedy člověk má spolehnout.

pr
12. říjen 2020, 22:52

Mikeši, Mikeši děláte z nás ty co seno žerou?

2,7KWp - co to je za cenu těch 122 litrů? Jste spadnul na hlavičku? Cca. tolik mne stála FVE 4,6KWp (pravda tehdy bez DPH) v roce 2013 a to včetně síťového měniče, který pro ohřev vody v bojleru nepotřebujete!

Takže se probuďte z Vašeho bludu roku 2010! Obyčejní ovčané nejsou na rozhazování peněz ala ČEZ zvyklí, oni investují do toho, co opravdu potřebují, ne maximum toho co jsou schopni u ERÚ obhájit a zároveň to šoupnout kámošům.

Mimochodem Josef zde srovnával s FT kterou si stavěl sám. Na to jsem cílil. Na to potřebujete Panely, konstrukci pod ně, bleskojistky a kabeláž. To je vše a napojíte to do bojleru a lipa. Co nenahřeje slunce, dohřeje nízký tarif. A jste na 100% využití a tedy maximální návratnosti.

Kamile K.- když kupuji panel, tak se orientuji tím co je na štítku a to s deklarovanými 285Wp sedí. Není důvod nevěřit, záruka běží.

Ivan Novák
9. říjen 2020, 21:16

Informace o pružnosti francouzské výroby nabízí např. zdejší energostat, řečnické otázky klást netřeba.

Bizon
9. říjen 2020, 22:44

Uvidíme. Můžou jen hrát na ekologickou strunu protože je to populární. Podle mně jsou v hodně dobré pozici. Už dekády mají téměř bezemisní elektro-energetiku, schopnost stavět nové jaderky rozhodně upadla a je zjevné že se do toho nehrnou. Jestli se do pár let ukáže praktická levná spolehlivá OZE cesta tak můžou jít po ní, a jestli nebudou přesvědčeni tak se můžou vrátit k dražšímu ale prokazatelně funkčnímu jádru.

Většina nových a některé starší JE ve Francii, stejně jako v Německu, jsou stavěné na schopnost rychlého manévrování, 5% za minutu je u nich standard, umí i víc. Není to reaktor z ponorky, ale stejně mi to příjde solidní. Jasně že ekonomika takového provozu je horší, ale technicky to jde, prakticky jde hlavně o přebytek reaktivity kvůli otravě reaktoru (iódová/xenonová jáma)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516