Projekt Hornsea 1: Poslední větrné turbíny největšího offshore větrného parku byly instalovány
Společnost Ørsted oznámila dokončení instalace posledních ze 174 větrných turbín v lokalitě největší přímořské větrné elektrárny na světě, Hornsea 1, která se nachází přibližně 100 km od severovýchodního pobřeží Anglie. Elektrárnu nyní čeká fáze uvádění do provozu, podle plánu má být elektrárna uvedena do provozu v roce 2020.
Vykládka součásti turbín se prováděla v továrně společnosti Siemens Gamesa v městě Hull, v této továrně byla také vyrobena většina potřebných lopatek. Z této továrny bylo zapotřebí jednotlivé díly dopravit po moři přibližně 120 km do místa instalace. Působivá kombinace 174 turbín se rozkládá na ploše 407 km2 v Severním moři.
Komponenty na moři dopravovaly dvě speciální lodě, Bold Tern a Sea Challenger. Při jedné cestě byly tyto lodě schopny přepravit 4 turbíny. Mezi hlavní komponenty patří ocelová věž, tři lopatky turbíny a gondola, ve které jsou umístěny všechny komponenty potřebné pro výrobu elektřiny. Instalace jedné turbíny v průměru zabere asi 12 hodin práce. Použité 7MW turbíny se tyčí 190 metrů nad hladinou moře, jejich lopatky jsou 75 metrů dlouhé. Podle Ørstedu každá turbína vyrobí při každé otáčce energii srovnatelnou s denní spotřebou běžné britské domácnosti.
První offshore větrná elektrárna s výkonem přes 1 GW
Po oficiálním uvedením do provozu se elektrárna stane oficiálně první offshore větrnou elektrárnou, která překročila instalovaný výkon 1 GW. Instalovaný výkon elektrárny, který činí 1,2 GW, je tak srovnatelný s výkonem velkých jaderných reaktorů typu VVER 1200, nebo AP-1000.
„Dosažení milníku instalace poslední větrné turbíny pouhých 9 měsíců po vztyčení první turbíny je pouze malou částí tohoto rekordního projektu. Hornsea 1 skutečně položila základy pro další generaci přímořských větrných parků. V době počátku prací na tomto projektu se jeho rozměry a potřeba průkopnických technologií jevily jako herkulovská výzva. Díky ohromnému úsilí všech zúčastněných se ale tento působivý strojírenský zázrak stal novou normou.“ – Duncan Clark, programový ředitel pro projekt Hornsea 1 ve společnosti Ørsted
Na projektu pracovalo více jak 8000 lidí. Z důvodu relativně velké vzdálenosti od pobřeží se projektový tým nacházel přímo v lokalitě na palubě lodi GMS Endeavour a mohl tak lépe koordinovat výstavbu za dynamických povětrnostních podmínek.
Zdroj úvodního obrázku: Ørsted
Mohlo by vás zajímat:
A dlouhodoby dopad na klima, na vzdusne proudeni a srazky uz nekdo zkoumal? Ne takove ty plky, kde se za dlouhodoby povazuje 6 mesicu a jeste chybi polovina dat. Vzdusne masy jsou sice velke , ale zaciname z nich odebírat nemale mnozstvi energie a to zrovna v miste, ktere je kriticke pro podnebi stredoevropske...
Hornsea 1, výkon 1,2 GW, postaveno ne za 9 let ale za 9 měsíců. Hornsea 2, 3, 4 budou následovat. S ještě výkonnějšími větrnými turbinami.
Oproti tomu jaderný Hinkley Point C: žádné D, E, ... už nebude. Navýšení (již obrovských) nákladů o 3 miliardy liber, více než roční zpoždění (zdroj E15, 30.9.2019).
Myslím že investoři v UK již mají zcela jasno. A nejen v UK.
Jsou známy náklady na jednotu instalovaného výkonu?
Ano jsou. Můžeme si to tu znovu a zase připomenout, protože tady se na to velmi často zapomíná. Pouze ty investiční jsou 21,5 až 22,5 miliard liber při instalovaném výkonu 3,2 GW je to cca 7 miliard liber za 1GW. No a vypadá to že potom ještě možná budou další náklady, například na odškodnění postižených stavbou:
Vypadá to, že už se nebudou jakože odškodňovat likvidátoři a už i stavebníci. A je pouze stavba, která sama o sobě bez dalších nákladů nevygeneruje ani 1kWh.
Pane Šťastný, nevím. Ale cenové srovnání jsme již diskutovali 3. října zde na serveru pro jiný větrný park v UK. Vyšlo to mnohem laciněji pro vítr.
Milan Vaněček. To je právě ono. Investoři offshore větrných parků náklady staveb zásadně nesdělují a pokud, je také otázka, jestli jsou v nich započteny další náklady na připojení, případně na přenosové linky. Uvítal bych více transparentnosti, bez ní se budeme jen neustále hádat, co je levnější.
Máte pravdu je tam spousta tajností. Nedávno byl dokument o tom jak vysidlovali okolí Dukovan nebo Temelína a některým vyhrožovaly vyvlastněním když nepřistoupí na tu mizernou nabídku.
A také stále nevím co stála a stojí Orlíková záloha a záložní linky do Temelína a Dukovan, jaký je tam smluvený příkon a kolik se za něj platí.
Když jsem chtěl záložní linku po mého zákazníka, tak po něm distributor chtěl poplatky za obě linky i za tu záložní. A když jsem přišel s tím že ta druhá linka bude od jiného distributora, tak vydal stanovisko že nesouhlasí s tím měl dva distributory a požaduje se odpojit od jejich sítě. Tak bych si tedy rád zkontroloval jestli jsou tedy ty podmínky na trhu rovné a "náš" takzvaný "nezávislý" regulační úřad spolu se SEI to správně hlídají, od čeho by tu jinak byly a platili bychom je, že?
Mimochodem sdělovat to asi nemusí pokud šlo o čistě komerční projekt (tam to asi není jako v ČEZkém blbákově kde musíte při vyřizování licence na výrobu elektřiny doložit kolik vás zdroj stál a kolik hodláte vydělat, atd...), nebo pokud šlo o veřejně podpořený projekt tak např. stát vydal nějaké pomníky a přihlásit se mohl kdokoliv, rozhodně to nebyla připravená podpora a zakázka pro jednu vybranou firmu jak to stále vidíme v ČEZku. A pokud investor podmínky splnil, tak kolik za to utratil je jeho problém.
To energetik:
1. náležitosti každého připojení k soustavě jsou popsány ve vyhlášce o podmínkách připojení. Žiji v dobré víře, že ta vyhláška platí a má/bude se rovně plnit jak pro Váš problém, tak i pro Temelín či Dukovany.
2. k Vámi zmiňovanému Orlíku - s jeho pomocí jde např. i spustit "ze tmy" elektrárnu Chvaletice, jak bylo, neklame-li mne paměť, vyzkoušeno, a popsáno před pár lety v nějakém časopise. Jde prostě o využití možností soustavy, když už ji máme, a ne o náklady extra.
Ivan Novák, znám ovšem to platí jen pro někoho. V reálném světě v ČR může distributor zákazníka odmítnout připojit, nebo mu dokonce nařídit ukončení smlouvy s obchodníkem a odpojení od DS. Důvod může být třeba jen ten že si zákazník pořídí zdroj (třeba nouzový) který nepracuje paralelně s distribuční sítí a není k ní připojen a přifázovaný. Prostě když si někdo v hobby marketu koupí třeba elektrocentrálu a přípojí k ní spotřebič který připojuje i do distribuční sítě. Jak se to často dělá pomocí přepínače sítě - ATS a různých záskokových automatů.
Nově je to totiž porušení pravidel PPDS přílohy č.4 a ERÚ to tak distributorům schválil.
Takže je hezké že tu máme energetický zákon a třeba i vyhlášku o připojení, ale když si distributoři a ČEPS píší vlastní pravidla které jim ERÚ posvětí a které jsou tak gumové a v určitých výkladech i v rozporu třeba s tou vyhláškou a energetickým zákonem, tak je to celkem k ničemu.
A ERÚ při schvalování posledních PPDS už odmítl i veřejné připomínkování. Takže se můžete odvolávat třeba k Bohu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se