Průzkum: Většina Čechů podporuje větrnou energii, nejmenší zájem je o uhlí

Já tedy vidím velmi hlasitou, ale nepříliš početnou menšinu příznivců větrníků. Asi současná úroveň podpory za provoz větrníků je tak dobrá, že se vyplatí ovlivňovat veřejné mínění.

Přesně. A hnutí Duha je určitě etalon "nestranosti a objektivity".

Průzkum dělala agentu Focus

Ve vaší sociální bublině to klidně možné je.

A vy máte pocit, že běží nějaká masivní kampaň na "ovlivňování veřejného mínění" a mohl bych ji vidět?

Tu masívní kampaň není možné nevidět!! Dělá ji naprostá většina médií, včetně veřejnoprávních!

Novináři fungují jako bílí koně těch různých Fousků, Niedermayerů, Bursíků, Rovenských, Faktů o klimatu a dalších, kteří vydávají za fakta svá zbožná přání, aniž by je dokladovali nějakými fakty a zejména ne čísly. Žádný skutečný odborník na energetiku, žádné důležité a podstatné informace!

Čerstvě před chvílí dostal v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prostor prý „odborník na energetiku“ Jan Rovenský z hnutí Duha, aby o VTE „informoval“. Z jedné z málo případných otázek (na porovnání VTE na Baltu a v Česku) se vykroutil do ztracena a monolog zavedl k tomu, že „prý“ se VTE vyplatí i v Česku. K žádnému porovnání, natož pak k číselnému srovnání ročních faktorů na Baltu a v Česku, nedošlo.

Prý by VTE měly být efektivní v Krušných horách a na Vysočině, v nížinách nikoliv. Krušné hory mají prý problém s ochranou, měsíční krajina hnědouhelných dolů má spíš problém s malým větrem.

Obecné řeči - kdoví zda obsahovaly aspoň náklady na výstavbu versus, kolik toho vrtule vyprodukuje. Co s energetikou, když vůbec nefouká, co s energetikou, když náhle přestane foukat – to nepadlo ani náznakem. Žádná zmínka o nákladech na zálohovací Fouskovo úložiště (velkou UPS)!

Jestliže na Baltu má mít projekt Baltica 2 faktor 38%, který můžeme Polákům jen tiše závidět a bude k sobě vyžadovat nahodilou zálohu na dobu nejméně 5 400h v roce, jakou dobu zálohy k těm Rovenského vrtulím bude muset mít Česko? A kde ji Česko vezme, až v souladu s průzkumem a s tímto článkem Četky dojde k odstavení těch uhelných zdrojů? Kde to má Rovenský v té cenové kalkulaci?

Zkrátka z povolenek uhelných zdrojů postavit z dotací vrtule, někoho přitom nabalíkovat a o souvislosti se nestarat. A všechno kamuflovat údajnou levností energie z VTE. Kdo bude platit ty všechny související náklady? Vždyť neplatí ani ta údajná láce pořizovací ceny! Baltica 2 má z 1,5GW instalovaného výkonu produkovat ročně cca jen 5 TWh a stát bude 175mld Kč. Aby tento park vyráběl ročně jako jeden blok Temelína (8TWh), musel by mít 2400MW a stál by 280mld Kč. Investice na 30 let, bez započtení jakékoliv externality!

Osobně mám místo pohádek nějakého Rovenského z Duhy raději tu pohádku o Červené Karkulce.

"Aby tento park vyráběl ročně jako jeden blok Temelína (8TWh), musel by mít 2400MW a stál by 280mld Kč. Investice na 30 let, bez započtení jakékoliv externality!" U jádra nepočítáte financování a tradiční prodražení během výstavby. To by ten jeden blok vyšel na 1,5 bilionu. A to je realita všech jaderných projektů tohoto století v euroatlantické civilizaci. Tím nijak nevyvracím to, že do energetiky mluví řada ideologů. Ale nejsou to jenom ti zelení.

Docela rád bych, abyste mi zopakoval nějakou větu, kde v příspěvku píšu o nákladech na stavbu Temelína nebo nových Dukovan. To, že si do mého příspěvku projektujete veřejně známou cenu z korejské nabídky na nové Dukovany je čistě Váš problém neporozumění psanému textu!

V mém příspěvku srovnávám pouze roční produkci a o nákladech hovořím jen ve spojitosti s přímými i doprovodnými náklady na ten větrný park Baltica 2.

Je tedy na každém, aby si sám porovnal pro a proti obou řešení. To je nějaká ideologie?

Navíc je až trapné, jak se jako kolovrátek neustále omílá „nutné zvýšení cen“ u realizací jaderných zdrojů (a ty bilióny), aniž byste možná věděl (nebo se vůbec zajímal) o ty důvody navýšení cen nových evropských JE a znal historii dodávek korejské firmy vybrané pro nové Dukovany.

Píšete nesmysly, aby "jeden blok vyšel na 1,5 bilionu" není žádná realita. Opět připomínám, že Olkiluoto 3 vyrábí elektřinu za 51 €/MWh, tak si laskavě nevymýšlejte.

To je ničím nepodložené Emilovo tvrzení. Hinkley C bude vyrábět za více než 150 EUR/MWh.

To je tvrzení podležené auditem společnosti Fitch. Hinkley Point C není "realita všech jaderných projektů tohoto století v euroatlantické civilizaci", je to realita projektu Hinkley Point C a žádného jiného.

tvo.fi/material/collections/20230522092126/HsYtSjJQF/Fitch_Fitch_Affirms_Teollisuuden_Voima_Oyj_at_BBB-_Outlook_Stable_-_19_May_2023.pdf

Hezký apríl. Olkiluoto byl úplně stejný průšvih jako ostatní stavby. Jenom se náklady skryly v Mankala modelu. Fakticky je zaplatily participující firmy.

Ne, není to žádný apríl, Olkiluoto byl průšvih pro dodavatele ale nikoliv pro investora. Fakticky to zaplatil francouzský dodavatel a nikoliv participující firmy, v Mankala modelu se nic neskrylo.

Já jsem svoje tvrzení podložil, takže není "ničím nepodložené", naopak tím kdo tu chrlí nepodložená tvrzení jste jedině vy sám.

Vy jste poslal odkaz na nic nedokazující dokument a prokázal základní neznalost.

Vůbec ne, právě naopak jsem poslal odkaz na dokument, který dokazuje přesně to co jsem psal, tedy že " Olkiluoto 3 vyrábí elektřinu za 51 €/MWh". Naopak základní neznalost jste prokázal vy, mj. když jste tvrdil že "To je ničím nepodložené Emilovo tvrzení", nebo když jste tvrdil že "se náklady skryly v Mankala modelu". Evidentně neskryly.

Tak si ten dokument přečtěte znova. Nic z toho, co tvrdíte, v něm není.

Tak si ho přečtěte znova sám, to co tvrdím tam samozřejmě je. Že vy jste to nepochopil je váš problém.

Lžete si do kapsy. Není.

Jediný kdo tu lže jste vy sám. Cituji: "Average production cost of TVO to increase to about EUR35/MWh as OL3 becomes operational, from about EUR20/MWh (with OL1 and OL2 only)". Z toho a z výroby těch tří bloků ve vlastnictví TVO lze těch 51 €/MWh velmi snadno vypočítat.

Takový výpočet je na úrovni žáka, který netuší nic o daném modelu financování.

No já žádnou masivní kampaň nevidím.

Jsou rozhovory s příznivci, stejně tak jsou i rozhovory s odpůrci VtE.

Stačí se podívat na vládní politiku.

To, že pro vás jsou příznivci jako červený hadr a daleko více je vnímáte, je přirozený fakt.

Navíc se žádná masivní výstavba v ČR nechystá.

Takže klidně poslouchejte pohádku o Červené karkulce, možná budete klidněji spát.

Je evidentní, že červeným hadrem je pro Vás už jen pouhé konstatování faktů a upozornění na obvyklé zaměření mediálních diskusí o energetice. Vy možná tak fungujete, já se jen snažím do debaty přinášet ta fakta. S vládní politikou současné vlády nemám a nechci mít nic společného.

Stejně tak s nějakými kampaněmi proti VE, které nejsou založeny na faktech.

Redaktoři totiž v naprosté většině zvou do rozhovorů o energetice ty různé Fousky, Niedermayery, Bursíky, Rovenské, členy Faktů o klimatu a další, kteří o fungování energetiky nemají a nechtějí mít nějaké skutečné znalosti a za fakta vydávají svá zbožná přání, aniž by svá tvrzení dokladovali nějakými skutečně ověřitelnými fakty a zejména ne čísly a statistikami. Žádný skutečný odborník na energetiku, žádné důležité a podstatné informace!

Ty zcela výjimečné případy, kdy je hostem například někdo z ČEZ bývají zase ze strany hosta zatíženy tendenčním informováním (cílené dávkování informací k veřejnosti se snahou o podporu cíle maximalizace následného zisku).

Čítankovým příkladem takového přístupu bývají například vystoupení Ing. Řežábka z ČEZu, který se obvykle snaží dehonestovat význam Capacity factoru jako takové „inženýrské zkratky“, protože OZE prý pracují ve skutečnosti déle a „jinak“.

Ano, OZE pracují jinak a déle, než odpovídá jejich faktoru. Žádný energetický zdroj totiž nepracuje stylem plný jmenovitý výkon nebo nula (což zjednodušeně z definice faktoru zdánlivě vyplývá), ale má vždy ještě i fáze práce se sníženým výkonem. Faktor v sobě právě integruje i tu produkci se sníženým výkonem.

Ing.Řežábek totiž cíleně zamlčuje, že ten faktor v sobě obsahuje i ta období sníženého výkonu! Proto je Capacity factor celosvětově využíván podobně jako se v ekonomice používá HDP. Je to vlastně takové srovnávací objektivizační kritérium.

Pokud vás opravdu zajímají fakta, tak máte jistě k dispozici podrobnou rešerši pozvaných hostů a témat k OZE do relevantních zpravodajských medií za několik let zpětně.

Nebo pokud máte nějaká jiná měřitelná a publikovatelná data pro svá tvrzení "zaujatosti", tak se na něho rád podívám a v případě, že máte pravdu, tak svůj názor změním.

Nebo jaké jiné vstupy jste použil ke vzniku podezření na zaujatost medií k OZE?

Nepotřebuji si dělat žádnou rešerši. Za několik let zpátky jsem ještě neslyšel v Českém rozhlase debatu o energetice, kde by někdo vůbec zmínil nějaká reálná data o OZE (nebo se na nějaká odkazoval), nikdy nepadlo ani náznakem slovíčko o nákladech na budování OZE a o nutně souvisejících nákladech na záložní zdroje. Nehovořilo se nikdy ani o faktoru ročního využití. Vždy to byly jen obecné řeči, kde si v módních narativech (jaderná betonová lobby, levná energie z OZE apod) libovali jak host, tak i redaktor. Převážně poslouchám ČroPlus, jedinou stanici mluveného slova. Doplňkově Dvojku nebo Radiožurnál.

Navíc třeba i přednášky na YouTube. Většinu souvislostí o FVE skvěle vysvětluje jejich propagátor Antonín Fejfar (výhody, nevýhody i navazující problémy). Jeho přednášky někdy doplnil Ing. Řežábek z ČEZu svým PR pro ČEZ, v kterém uklidňoval sledující tím, jak dobře lze zpeněžit produkci fotovoltaiky s východním a západním směřováním, které vykompenzuje jejich nižší roční produkci (oproti jižní). ČEZu ano, domácnosti si ale těžko mohou orientaci volit, protože ji určuje orientace domu. O celkové výrobě z FVE ale od něj o ČEZ instalacích nepadla ani zmínka, protože by tím třeba rozkryl význam ročního faktoru, který dehonestuje s tendenčním komentářem jako „inženýrskou zkratku“.

Kdybych Vám zaslal ta kvanta individuálních (a leckdy pro spoustu redaktorů opakovaných) obsáhlých školení, kterými jsem reagoval na ty desítky zavádějících pořadů (a vždy se zasláním relevantních dat a s reakcí na konkrétní nepravdy u dalšího hosta), zahltil bych Vám zcela určitě mejlovou schránku. To mi věřte.

Reakce nejen na rozhlas, ale i na televizi, Seznam, Hrot, ještě i kvantum politiků…. Chcete-li, klidně Vám ty konkrétní reakce zašlu, když mi přes redakci dáte mejlovou adresu. Kdybyste si nastudoval alespoň zlomek z těch dat a pramenů, musel byste názor změnit zcela jistě.

Souhlas. Ekonomicky jsou větrníky naprostý propadák. Současné dotace do větrníků jsou investiční až 65 % a provozní nyní vypsané 3200 Kč/MWh, k tomu je třeba připočítat nutnost zálohování PPE s uvažovanými kapacitními platbami a tím celková cena elektřiny dále vzroste někam k 5000 Kč/MWh.

Toto potvrzuje nízké využití větrníků za rok 2025 – necelých 18 % a v zimních měsících to není o moc vyšší, pouhých 21,5 %. Ale situace s podporou OZE a GD se mění i v Německu, viz nedávná vyjádření kancléře Merze a bylo by vážnou chybou si zavádět podobný energetický mix i u nás.

Naopak FVE v současné době mají investiční dotace 25-30 % a žádné provozní a to považuji za přiměřené. Je proto nutné srovnat dotace do nízkoemisních zdrojů na tuto úroveň i pro větrníky a BPS a uvažovat i o investičních dotacích do jádra, kde by vzhledem k dlouhé životnosti JE mohly být 50-60 %.

Nechápu násilné tlačení větrníků do ČR, kde proto nemáme přírodní podmínky a proto musí být dotace do nich tak obrovské. Jde nám především o dekarbonizaci a né o výdělky různých pseudoinvestorů.

Bych se připojil k Petrovi níže. Musel by se udělat férový průzkum. Venkov a města samostatně. A jestli jsou např. Pražáci nadšenými fandy VE ať si je postaví třeba na Petříně. A že v lokalitách, kde se VE postavily, roste počet lidí, kteří je akceptují? To je jasný argumentační faul. Co mají dělat, cena nemovitostí spadla, někde jsou neprodejné. Všechny provozní dotace na občasné zdroje, přímé i nepřímé, okamžitě zrušit. Investiční dotace jen se zálohou alespoň na večerní špičku a určitě ne 60% jako na VE.

VTE ja jejich dopad : do 500 metrů v okolí velké VTE máte zdravý škodlivý prostor - nedá se tam žít. 500-1000 metrů obtěžující zdravotní komplikace u některých lidí. 1000-2000 metrů teoreticky jen slabý hluk v závislosti na povrchu spíše jen obtěžující bez zdravotních komplikací. 2000 metrů a dále pouze vizuální narušení. Problém je v tom , že v ČR je málo míst kde 2000 metrů od nich nikdo nebydlí. VTE jsou často považovány za ekologický zdroj , ale není to tak , proto je také zakázána stavba VTE v CHKO. Měly by se stavět v okolí velkých měst tam žijí lidé co o ně stojí , jinak každý normální člověk nechce bydlet od VTE na menší vzdálenost než 2km.

Jsou normy, vyhlášky, posuzování, kontrolní měření a mnoho dalšího, co musí VtE splnit.

Pokud je VtE neplní, tak je na správních orgánech státu, aby to napravili.

Jenže akcelerační zóna nemá žádný limit vzdálenosti od obydlí. Klidně může začínat "za Vaší zahradou". A u stavby VtE v akcelerační zóně se už vzdálenost taky neřeší.

V akcelerační zóně proces povolování je zrychlený, některé překážky se neposuzují (např. územní plán, krajinný ráz v tradiční podobě). Zóna hluk a bezpečnou vzdálenost neřeší.

Kontrolní měření se provádí až na postavené VtE a po několika dotazech na AI je výsledek:

No právě, jak probíhá měření na plný výkon a při směru větru od VtE k obydlí (největší hluk)? To nastává velmi zřídka.

Realita je taková:

1) Laboratoř přijede v termínu, který vyhovuje investorovi

Nečeká se týdny na ideální směr větru.

2) Pokud vítr nefouká směrem k obydlí, měření se stejně provede

A výsledek je pak: nižší hluk, splněné limity, „vše v pořádku“.

3) Měření se provádí jen několik hodin Ne dny, ne týdny.

Naměřený hluk se přepočítá na referenční podmínky.

Reálně se nejhlučnější scénář většinou neměří — jen se dopočítává.

modelace je nepřesná, korekce jsou jen statistické, skutečné extrémní situace (inverze + správný směr větru) se často vůbec nezachytí,

a přesto se vydá závěr, že „hluk je v normě“.

To znamená, že:

Pokud je turbína příliš blízko obydlí, může být v reálu hlučnější než v měření.

V jiných státech je to přísnější.

Dánsko: měří se dlouhodobě a turbíny mají automatické omezení výkonu.

Německo: dlouhodobé měření, obce mohou požadovat opakované měření

Rakousko: Jiná objektivnější metodika (nord2000)

Velmi přesně popsáno, díky za komentář.

Jeden tip bych pro Vás měl:

Je to lokalita, kde by se měly stavět nové VtE o kterých jsme spolu už diskutovali. V zaniklé osadě Annín u obce Kobylá nad Vidnávkou. Obec tam má v územním plánu možnost výstavby nových RD. Mimochodem je to obec, kde při minulé povodni 1 mrtvý, železniční trať ještě neopravena. Jedna z mála okolních obcí, která má takové povodněmi neohrožené místo. Bývalé spolupracovnice tam kdysi bydlela babička, je pravděpodobné, že tam stále historicky vlastní lidé stavební parcely. Ale nyní tam žádné obydlí není.

Pravděpodobně bude vyhlášeno akcelerační zónou, takže obce, ani občanů se už nikdo nebude ptát (přestože referendum stavby odmítlo) a postaví tam 130 m vysoké VtE.

Doporučuji Vám, koupit si tam parcelu za cenu stavebního pozemku s vizí budoucí výstavby RD, když Vám tam mezi tím v okruhu 500 m postaví ty VtE. Potom to nikdo nebude chtít "ani zadarmo".