Domů
Větrné elektrárny
Větrné elektrárny napříč Evropou zaznamenaly v únoru díky silnému větru rekordní výrobu
Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
Zdroj: Mainova

Větrné elektrárny napříč Evropou zaznamenaly v únoru díky silnému větru rekordní výrobu

Letošní zima v Evropě přeje provozovatelům větrných elektráren, které díky silnému větru pokořují rekordy ve výrobě elektrické energie. Díky výjimečně větrnému počasí tak větrné elektrárny v některých evropských zemích pokryly v únoru téměř polovinu poptávky po elektřině.

Evropské větrné elektrárny se v průběhu letošní zimy mohly těšit velmi silnému větru. Od loňského listopadu tak každý měsíc zaznamenaly rekordní výrobu. Silný byl především letošní únor, kdy větrné elektrárny vyrobily oproti únoru 2019 o více než 60 % elektrické energie navíc.

Největší výrobu zaznamenaly tradičně větrné elektrárny v Německu, které průměrně dodávaly do sítě 29,1 GW výkonu. Další v pořadí se umístily Spojené království s průměrným výkonem 9,6 GW a Francie s 8 GW.

{"url":"https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584537972.json"}

Co se týče podílu větrných elektráren na spotřebě elektřiny v jednotlivých zemích, největší část spotřeby pokryly v Dánsku, následovaném Německem a Irskem. V Evropském měřítku se poté větrné elektrárny v únoru podílely na výrobě elektřiny z 27 %.

K dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu pomáhá synchronní propojení jednotlivých zemí v rámci kontinentální Evropy, kdy ostrovní státy jako Spojené království jsou v horší pozici.

Podíl větrných elektráren na spotřebě elektřiny v jednotlivých evropských zemích v únoru 2020. Zdroj: powerengineeringint.com
Podíl větrných elektráren na spotřebě elektřiny v jednotlivých evropských zemích v únoru 2020. Zdroj: powerengineeringint.com

Kromě větrných elektráren počasí letos přeje i vodním elektrárnám, které oproti loňskému únoru zvýšily výrobu o více než čtvrtinu. Celkově tak výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů letos díky přívětivému počasí dosahuje významně vyšších hodnot než loni.

S relativně stabilní výrobu elektřiny z plynu tak výroba hnědo a černouhelných elektráren oproti loňskému únoru v Evropě klesla o zhruba 26 %.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
Vladimír Šťastný
16. březen 2020, 09:41

Až se jednou dočtu, že větrné elektrárny dodávaly celý rok energii podle předem sjednaného odběrového diagramu, pak zatleskám a smeknu. Jinak jsou tyhle články o tom, "že když foukalo, tak vyráběly", docela o exkrementu.

Jan Veselý
16. březen 2020, 11:55

Stejnou hodnotu má i váš příspěvek. Je to prostě jiné "zvíře" a nelze na něj aplikovat postupy vymyšlené před 80 lety pro provoz tepelných elektráren.

Milan Vaněček
16. březen 2020, 14:16

Pan Šťastný by se měl zamyslet nad faktem, že veškerá rostlinná výroba živící celé lidstvo je založena na tom "když bylo příznivé počasí tak se hodně urodilo", když ne tak byla lokální neůroda.

Výroba jaderných elektráren není žádný benchmark pro kvalitní energetiku, naopak nese ssebou řadu nevýhod.

Emil
16. březen 2020, 14:34

A pan Vaněček by se zase měl zamyslet nad faktem, že rostlinná výroba nemá s energetikou nic společného.

Čuro
17. březen 2020, 06:42

Pan Vaněček TROCHU pravdu má, pokud budou tarify upraveny tak, že v době nadprodukce (svítí/fouká) bude levná elektřina. Budeme se chovat podobně jako rostliny

Emil
17. březen 2020, 07:14

Rostliny si v zimě netopí např.

Martin Prokš
16. březen 2020, 15:00

Dobrý den,

Do teď o jaderné energetice nepadlo ani slovo, až Vy jste zase začal kázat plamenně o bestii jménem jádro. Pan Šťastný psal o nestabilitě a nepředvídatelnosti větrných elektráren, pan Veselý kontroval "zastaralostí" tepelných elektráren.

A k panu Veselému a jeho "jinému zvířeti". Kdo je tu pro koho. Jsou tu spotřebitelé pro elektrárny, nebo elektrárny pro spotřebitele?

Mě osobně je u zadele kdo a jak elektřinu vyrábí, "jaké zvíře" je která elektrárna. Hlavně když mám elektřinu k dispozici tehdy když chci a potřebuji, v kvalitě jak potřebuji, za akceptovatelnou cenu a bez ničení životního prostředí. A to větrné elektrárny ani jiné OZE (vyjma vody) fakt nedokáží.

energetik
16. březen 2020, 15:14

Pan Šťastný píše o kolísavé výrobě větrníků kterou lze velmi dobře předvídat a pan Vaněček zase o (ne)spolehlivosti jaderných centralizovaný zdrojů na kterou se nelze spolehnout. Každý má to své :-)

Mne a některým lidem a firem to ovšem není jedno kdo elektřinu vyrábí, za jakou cenu a jak moc škodí a neodškodňuje ty co poškodil a proto nejen u nás doma je energie výhradně z decentrálních OZE u kterých je velmi jednoduché předvídat výrobu a obchodník to tak může pozitivně promítnout do ceny.

Carlos
16. březen 2020, 16:33

Jednotlivě ne, ale pokud už je to součástí nějakého (eko)systému, tak ano.

Nejhorší co by se teď dalo udělat je obrat o 180° s dalším najížděcím obdobím dvaceti let, na to opravdu nemáme finanční ani lidské zdroje, ty zejména. Otázka také jestli je má ČLR, nebo kdokoliv jiný z průmyslových zemí, ono totiž během dvaceti let se nám ve všech změní populační trend na klesající. Lidová Čína kolem roku 2025, ČR kolem roku 2040, pokud se pamatuji.

Takže by bylo asi rozumné zvýšit na páteřních vedeních napěťové hladiny, při zachování proudu to bude nějakých 180% dnešní kapacity a pokračovat v propojování Evropy, optimalizaci sítí a postupném přechodu na OZE.

Jenže to bude vyžadovat koordinaci na úrovni EU a předání nějakých těch kompetencí na její úroveň. Což se asi mohlo s některými stát už dávno, možná by byly pak problémy menší.

Emil
16. březen 2020, 19:17

Kdyby u vás doma byla energie opravdu "výhradně z decentrálních OZE u kterých je velmi jednoduché předvídat výrobu", tak můžete "velmi jednoduše" předpovídat jedině to, že budete bez proudu. Jinak to vždy zachraňují ty "nespolehlivé" tepelné.

Vladimír Šťastný
17. březen 2020, 06:55

Energetik. Pane energetiku, pokud dosud věříte na pohádky, že vám váš dodavatel elektřiny dodává výhradně energii z OZE, tak s vámi nemá cenu moc diskutovat. A zkuste si změnit nick, nebo sem choďte pod vlastním jménem, je to čestnější.

Carlos
16. březen 2020, 16:16

Každá elektrárna má nějaké specifika, nějaké má jaderka, nějaké uhelka, a jinak se chovají větrníky, jinak soláry a jinak hydroelektrárny. Každý region pak má ale také svá specifika a tak by se dalo pokračovat. Chtít po něčem aby se to chovalo jako něco jiného je trochu hloupost, asi jako zkoušet jet dostih na pivovarském koni.

V našem prostoru se dají přirozeně identifikovat tři regiony, "Alpský", "Panonský" a "Baltský" (nebo "Pruský"), ty se nám tu potkávají. Buď z toho můžeme těžit, nebo toho jako obvykle nevyužít a pak si stěžovat (Jako když se jezdí rychleji z Berlína do Vídně přes Mnichov). To co bude potřeba do budoucna, řekněme tak 10-25 let je zajištění postupného přechodu z energetiky parních elektráren na energetiku elektráren s proměnlivou výrobou, k tomu je třeba zajistit dostatek akumulačních a regulačních kapacit, jak dlouhodobých, tak krátkodobých. Stejně tak k tomu je třeba nastavit vhodné mechanismy pro fungování trhu s elektřinou a emisenkami.

To znamená třeba, nezatěžovat odběr PVE poplatky za OZE, energie v nich uložená pak platí poplatek 2x, jednou elektrárnou jednou odběratelem. Je třeba stanovit daň z elektřiny podle toho jak moc je zatěžující pro ŽP, nebo ji zrušit a nechat to jen na emisenkách, tím by se posunuly preference dále na nízkoemisní zdroje a akumulovanou elektřinu, což bude důležité k dalšímu vytlačení uhlí a plynu z trhu.

Z technologických opatření je pak třeba aby na existujících vodních dílech, kde to je možné, což jsou u nás Orlík, Slapy, potenciálně Lipno, případně ještě někde, vznikly přečerpávací elektrárny, podobně jinde v Evropě. Bude také třeba aby došlo k posílení přeshraničních a páteřních vedení, přešlo se u nich na vyšší napěťovou hladinu (ve světě je běžné mít až 750kV AC), ať už AC, nebo DC, tím se dá řešit problém nemožnosti přenosu výkonu. A pak samozřejmě vybudování nových velkých systémů PVE a nádrží, které by mohly poskytnout akumulaci na několik týdnů až měsíců. V některých případech by ta realizace nebyla ani nijak extrémně finančně náročná.

Ale tam ještě nejsme, v této fázi, kde se v Evropě nacházíme, je třeba prvně vybudovat menší PVE na existujících místech, kde to jde v řádu let a desítek milionů euro, stejně tak je třeba posílit vedení. V našem případě by se to asi týkalo zejména vedení Wielopole-Nošovice-Sokolnice-Bisamberg a Röhrsdorf-Hradec-Čebín-Sokolnice-Stupava. Uvnitř Německa je potřeba posílit vedení mezi severem a jihem, tam by se pak měla začít srovnávat cena a měla by poklesnout i potřeba parních elektráren na jihu.

Jan Veselý
16. březen 2020, 18:27

ad Prokš) Pan Šťastný psal o tom, že by chtěl požadovat po větrných elektrárnách, aby se chovaly jako tepelné elektrárny. A pokud ne, jsou asi pro něj bezcenné. Já psal o tom, že jeho požadavek je nesmyslný.

A k vám, pro spotřebitele tu není žádná jednotlivá elektrárna, pro spotřebitele tu je a má být systém kombinující různé druhy elektráren, přenosové a distribuční sítě a přeshraniční obchod s elektřinou. Tenhle systém se dá provozovat způsobem, jak se o tom psalo ve skriptech z elektronenergetiky v roce 1985 (viz diagramy) nebo taky jinak. Důležitý je ten žádaný konečný efekt pro zákazníka. Třeba ten německý měl v únoru spolehlivější dodávky elektřiny než ten český.

A být vámi dávám si pozor na to, že měníte významy slov a cizích výroků. Větrné elektrárny jsou velmi dobře predikovatelné, na několik dní dopředu líp než tepelné, říká se tomu předpověď počasí. Nestabilní je jen novinářské slovo, které nic neznamená a je zavádějící. A já jsem o zastaralosti tepelných elektráren nic nepsal, já psal o zastaralosti názoru, že by se vše mělo chovat jako tepelná elektrárna, aby to šlo řídit stejně jako za Husáka.

Ivan Novák
16. březen 2020, 19:21

Pokud vím, Sabine znepříjemnila život nejen českým odběratelům. Ale hlavně, úplné náklady na dodávku v soustavě se zdroji VTE+FVE+plyn jsou vyšší, než v soustavě uhlí+jádro. Možná jsou pro někoho únosné, ale zkrátka vyšší.

Emil
16. březen 2020, 19:22

"Větrné elektrárny jsou velmi dobře predikovatelné, na několik dní dopředu líp než tepelné" - už zase vyprávíte pohádky?

Vladimír Šťastný
17. březen 2020, 06:51

Jan Veselý..Pan Šťastný psal o tom, že by chtěl požadovat po větrných elektrárnách, aby se chovaly jako tepelné elektrárny. A pokud ne, jsou asi pro něj bezcenné. Já psal o tom, že jeho požadavek je nesmyslný....

Pane Veselý, zkusil jste si někdy položit otázku jak budou provozovány energetiky postavené na OZE, kde už byly vyhubeny ty jejich části(uhlí, jádro), na kterých OZE dosud parazitovaly a které vykrývaly jejich nestabilitu? Netvrdím, že to nejde a netvrdím ani že OZE jsou bezcenné, ale vybalancovat jejich výrobu do stabilní, nepřerušované dodávky, to bude skutečný technický ořech, který bude všechno možné, jen ne levný.

Martin Prokš
17. březen 2020, 12:18

Dobrý den,

Je jasné, že my dva se neshodneme. Nicméně opět říkám že mě je jedno jaký zdroj nebo mix zdrojů dodává do sítě. Já chci elektřinu tehdy když ji potrebuji já v množství v jakém potřebuji a s parametry jaké potřebuji (tedy stabilita napětí a frekvence) aby vše fungovalo jal má. A chci mít dobré životní prostředí. To s větrnými elektrárnami ani po doplnění o ostatní OZE nelze.

Proto se ptam kdo je tu pro koho? Jsou tu spotřebitelé pro výrobce, nebo jsou tu vyrobci pro to aby spotřebitelům dodali elektřinu dle jejich požadavků?

Já říkám, že elektroenergetika je tu pro to, abych si mohl kdykoli pustit televizi, zatopit pomocí plynového kotle (ten bez elektřiny také nefunguje), rozsvítit, tekla mi pitná voda z kohoutku (bez elektřiny nepojedou čerpadla), odlétali splašky (také čerpadla), nevytekla mi lednice a podobně. A v dílně pustit formátovací pilu, hoblovku, protahovačku, soustruh a další vybavení. A v práci bez počítačů by se dnes ani neuprdli - já bych ještě na prkně kreslit a konstruovat dokázal. To je ta stará elektroenergetika, nedostižný sen socialistického hospodářství, které i se svým centrálním plánováním přesto mělo regulační stupně a vypínalo celé vesnice na dlouhé hodiny. To se povedlo dotáhnout až v devadesátých letech.

Nebo tu máme to nestabilní OZE které je třeba 100% jistit horkou zálohou a to z podstaty věci bude (už je) velmi drahé a nespolehlivé. Regulační stupně se opět dostanou do popředí a elektřina bude jen někdy a jen někde a pěkně drahá. Zatím to ta stará elektroenergetika u nás ještě drží nad vodou. Taková Australie už je evidentně dále...

Milan Vaněček
17. březen 2020, 12:47

Slunce, voda, vítr, biomasa, doplněná plynem poskytne stabilní dodávky elektřiny, bez nebezpečného jaderného odpadu a ostatních rizik. Ale bude to trvat ještě tak 30 let ve vyspělých zemích, v ostatních pak ještě více. Nebude to hned jak "volá Gréta". Není třeba podléhat histerii.

Když se bude spěchat aby to bylo dříve, bude to drahé skoro jako jádro. Když se pojede rozumným tempem, jak píši výše, musí být elektřina levnější než dnes.

Milan Vaněček
17. březen 2020, 13:29

Ještě jednou zdůrazňuji: nepospíchat. Když se podívám na situaci v Polsku, tak Polsko bude mít ke konci roku 2020 (kontrolní bod slibů pro EU) mnohem více instalovaných GW fotovoltaických a větrných elektráren (dohromady) než ČR, a za mnohem levnější peníz.

Data za fotovoltaiku: Polsko teď v únoru má už instalováno 1,6 GW fotovoltaiky, za cenu ŠEST až SEDMKRÁT NIŽŠÍ než ČR v letech 2009-10.

Větrných elekráren má též mnohem, mnohem více, zde data nesleduji.

Takže to šílenství, ten tunel co tu proběhl za vlády Topolánka a Fišera nás přišel hodně draho a přesto budou Poláci, mnohonásobně před námi, mnohonásobně levněji.

A teď bychom je chtěli předehnat i v novém tunelu jaderném ???

st
24. březen 2020, 12:43

Tak tomu se říká zbožné přání. Nevrdím, že někdy něco takového nemůže nastat, ale prozatím je to čistá utopie. Lidé potřebují EE ne podle toho jaké je počasí (vítr, slunce), ale podle toho jaká je roční či denní doba.

Carlos
17. březen 2020, 14:02

Pane Prokši,

od Vás jsem ten stokrát omletý mýtus opravdu, ale opravdu nečekal. Opravdu ke 2GW FVE se nikde nemusí pálit uhlí na 2GW a teplo pouštět do vzduchu. Nebudeme-li se bavit o sekundových korekcích, které pochytají ano dnes stále ještě parní elektrárny (a to spíš když někde odpadne jiná parní elektrárna, nebo rozvodna), tak to chytají prvně do minut hydroelektrárny, do čtvrthodin to umí plyn. Ale to pak není horká záloha.

Navíc, pokud si stáhnete data z ČEPS, tak tam není nikdy výpadek FVE mezi čtvrthodinama takový aby se to nedalo předvídat. To stejné bude asi platit i pro vítr v Německu, navíc v řádu hodin jsou modely předpovědí počasí přesné na 5 minut pro dané místo. Akorát ještě asi není taková provázanost tohoto s energetickou burzou, máme tu pak omezení na vedeních mezi lokalitami, což zase je problém a pak tu chybí nějaký ekvivalent podzemních zásobníků plynu. Daly by se udělat, prvně krátkodobé, později i s větší kapacitou a na delší dobu. To ale bude potřebovat posílení EU a jejich pravomocí i co se TEN-E a jejich plánování a výstavby týče. To stejné platí pro TEN-T, tam selháváme v ČR celkem dost, řešení kritických míst je v nedohlednu, čeká se na megalomanská řešení atd.

Jak jsem psal nahoře, je třeba posílit kapacity pro přenos, budou potřeba akumulační... EU má ze severu na Jih asi 4 tisíce kilometrů, z východu na západ asi 2500 - 3000km, na tuto vzdálenost bude jednou potřeba elektřinu dopravovat, a to asi spíš dřív než později, potřebujeme ještě plně zaintegrovat Pobaltí a pak Skandinávii. A k tomu je třeba začít jednat ze strany EU, jde to, pořád je to řešitelné. Je potřeba aby se to začalo řešit brzy a došlo třeba i k dohodě že bude navýšeno postupně napětí na páteřních sítích ze 400kV na 750kV.

Milan Vaněček
16. březen 2020, 21:47

Parafráze úvodního výroku pana Šťastného:

"Až se jednou dočtu, že JADERNÉ elektrárny V JAPONSKU dodávaly celý rok energii podle předem sjednaného odběrového diagramu, pak zatleskám a smeknu. Jinak jsou tyhle články o tom, "že když VYRÁBĚLY, tak vyráběly", docela o exkrementu.

Plivnout můžete na cokoliv, pohádky můžete vyprávět o čemkoliv, v kapitalizmu investoři rozhodnou co bude součástí budoucího světového mixu výroby elektřiny.

Vladimír Šťastný
17. březen 2020, 06:57

Pane Vaněčku, i pro vás platí to, co jsem napsal panu Veselému.

Pepik
17. březen 2020, 09:23

Dotaz k parafrázi: „A vy jste se někde dočetl, že nedodávaly?“ Prosím o odkaz.

Milan Vaněček
17. březen 2020, 11:00

Z 54 jadernych elektráren nedodávalo od jara 2011 všech 54, nyní, rok 2020, t j po 9 letech dodává (když nestojí z důvodů soudních rozhodnutí či technických problémů) jen 9.

Naprosto nespolehlivý zdroj elektrické energie.

Emil
17. březen 2020, 11:10

Těch devět ale dodává podle předem sjednaného odběrového diagramu, a o tom je řeč. Nebo máte nějaký zdroj, že nedodává? O to totiž žádal "Pepik".

Milan Vaněček
17. březen 2020, 11:38

Snad Japonci postavili 54 reaktorů aby dodávaly elektřinu, a když to už 9 let neplatí a po 9 letech je jich jen 9, to se opravdu není čím chlubit.

A ani těch 9 není jistých, proti několika běží soudní spory místních komunit, které je chtějí zastavit.

Zkrátka pro Japonce se jádro ukázalo jako nejméně spolehlivý zdroj elektrické energie.

Emil
17. březen 2020, 13:04

Jako obvykle, řeč není o tom, čím je nebo není se chlubit, ale o plnění odběrového diagramu, k čemuž zjevně nemáte co říct, takže přichází tyto tradiční oslí můstky.

Že se Japonci rozhodli po Fukušimě odstavit všechny reaktory a postupně některé uvádět do provozu nemá co do činění se spolehlivostí technologie, ale čistě s tím, že dramaticky zvýšili požadavky na odolnost proti zemětřesení a především tsunami oproti době před Fukušimou.

Milan Vaněček
17. březen 2020, 13:19

Obyvatelstvo v Japonsku vede proti znovuzprovoznění řady JE soudní spory. Jak vyrobíte (sjednáte) "odběrový diagram" když nevíte zda a kdy Vám soud zakáže provoz, nebo nepovolí provoz který plánujete?

Jen s křišťálovou koulí .....

To už věřím více předpovědi počasí ...

Emil
17. březen 2020, 13:28

Odběrový diagram sjednáte ve chvíli, kdy máte pravomocné rozhodnutí soudu, že můžete elektrárnu provozovat, pochopitelně. Kolik bylo v Japonsku případů, že soud zastavil běžící jadernou elektrárnu?

Pepik
17. březen 2020, 12:20

Tak se asi přece jenom dočkáme vašeho potlesku a smeknutí, pane Vaněčku. Podle článku na tomto webu z 29.11.2018 (https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsko-7-let-fukusime-9-reaktoru-jiz-bezi-dalsi-cekaji-spusteni) reaktory, kromě fukušimských, pracovaly i nadále až do plánovaných odstávek, po nichž už neobnovovaly činnost. To probíhalo v letech 2013 až 2015. Myslíte že po ta léta nedodávaly energii podle předem sjednaných odběrových diagramů?

Milan Vaněček
17. březen 2020, 17:59

Pepíku, Pepíku, Vy jste nějak málo informovaný. Zeptejte se Emila, ten Vám to objasní. Já už to tady nechci rozmazávat.

Emil
17. březen 2020, 18:22

Když mě o to tak žádáte, tak to samozřejmě Pepikovi objasním rád, takže Pepiku: pan Vaněček o plnění odběrových diagramů jaderných elektráren v Japonsku nemá ani tušení, ale nepromarní jedinou příležitost si do nich kopnout, ať už je od nich článek sebevíc vzdálený. Vidí v nich takový bezpečný přístav, kam se uchyluje v případě, že nemá žádné argumenty k tématu.

Carlos
17. březen 2020, 20:40

Emile,

co vím, tak tam mají od jistého stupně zemětřesení automatické vypnutí, je-li zemětřesení nahodilým jevem, stejně jako porucha, tak tam JE nikdy nebudou plnit domluvený diagram. Ale to každý stroj, pokud jej necháme běžet dostatečně dlouhou dobu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se