Vojtěchov vsadil na větrníky: 32 let příjmů, nový vodojem i úspornější elektřina

V Německu mají takových vrtulníčků asi 30 tisíc a moc jim to nepomohlo. Ale na co bychom se zabývali fakty, že. Dojmologie postačuje. No jo no.

Pomohlo, bez nich by na tom byli MNOHEM hůře než aktuálně jsou.

Co to tady servírujete za šlichtu?

Mají víc čisté elektřiny a to dokonce i v zimě, kdy je jí zapotřebí. Ale na druhé straně to stojí hodně peněz na provozních dotacích.

Každý rok míň a míň, během pár let jim doběhnou drahé FiT smlouvy z před 20 let a pak budou vysmátí.

Poslední aukce na VtE v Německu byla za 50 €/MWh k tomu ale připočtěte příplatek za průměrnou rychlost větru:

Průměrná rychlost ve 100 m Typický CF Německý korekční faktor

8,0 m/s (sever Německa) 40–45 % 0,80–0,90

7,0 m/s 35–40 % 0,90–1,00

6,5 m/s 32–35 % 1,00–1,10

6,0 m/s 28–32 % 1,10–1,20

5,5 m/s 24–28 % 1,20–1,30

5,0 m/s 20–24 % 1,30–1,40

4,5 m/s 16–20 % 1,40–1,55

Třeba v článku uvedený Vojtěchov (průměr 6,1 m/s) by měl 1,15 a nejnižší platbu 55 €/MWh i při nulových, nebo záporných cenách elektřiny. Při vyšších, než 55 pak tu výšší cenu (třeba 200 €/MWh ve špičce).

Takže ani dle nejnovějších smluv nejsou Němci moc vysmátí z ceny elektřiny z VtE.

Příklad: Hünfeld, z 2021 (podpora do 2041), vítr obdobný, jako u nás na Vysočině, roční výroba 32,4 GWh, Tržby 2,78 mil €

Z toho cena 86 €/MWh.

Tedy podobná, jako z nového bloku Dukovan, ale na rozdíl od něho pořád nestálá produkce s dalšími náklady (například záložní plynovky s kapacitní platbou a drahá výroba v nich, když nefouká)

Nové Dukovany nikdy za 90 €/MWh vyrábět nebudou. To byla cena v roce 2024 při stavbě za jednu noc. Realná cena bude mezi 120-150 €/MWh při spuštění v roce 2036 viz níže.

Citace: Výsledná prodejní cena elektřiny z nových bloků v Dukovanech se po započtení financování a inflace odhaduje na 120 až 150 EUR za megawatthodinu (MWh), což v přepočtu při současném kurzu činí přibližně 3 000 až 3 800 Kč/MWh.Vláda České republiky při podpisu EPC smlouvy s korejskou společností KHNP deklarovala tzv. „čistou realizační cenu“ (overnight costs) bez financování pod hranicí 90 EUR/MWh (kolem 2 250 Kč/MWh). Jde však o cenu v konstantních cenách (bez vlivu inflace do roku 2036) a bez započtení úroků ze státních a komerčních půjček.

To není cena "za jednu noc", Bláho, to je strike-price rozdílového kontraktu, včetně "započtení financování", takže ať už ta "citace" pochází odkudkoliv, citujete pěkné blbosti.

Ale důkaz pro tvrzení, že cena 90 €/MWh je včetně "započtení financování" asi nemáte, že?

Samozřejmě mám, důkaz je úplně jednoduchý. Elektrárna za 30letou návratnost investice vyrobí cca 500 milionů MWh, kdyby se tedy počítalo pouze těch 400 miliard Kč samotné investice, rozpočítaly by se do těch 500 milionů MWh částkou 800 Kč/MWh, tj. pouze cca 33 €/MWh. Provozní náklady jsou přitom pouze dalších cca 30 €/MWh, do 90 €/MWh tedy chybí zhruba dalších 27 €/MWh, což jsou právě ty náklady financování. Ostatně jak nedávno uváděl Karel Havlíček, očekává náklady se započtením financování ve výši 600-700 miliard Kč, to odpovídá 1200-1400 Kč na MWh, tedy zhruba 50-58 €/MWh, se započtením těch provozních nákladů se dostáváme právě na zmiňovaných cca 90 €/MWh.

Váš osobní názor a výpočet není žádný důkaz.

Já myslím skutečný důkaz, jasnou citaci KHNP, vládních představitelů, ČEZu atd.

Samozřejmě že to důkaz je, žádný svůj "osobní názor" jsem nepsal, pouze jsem uvedl veřejně známá čísla a jednoduchý výpočet na základě nich. Vy si myslete co chcete, vůbec mě to nezajímá.

Výpočet založený na známých číslech, ale zakončený spekulativním závěrem, není důkazem.

Opakovaně tu šíříte pěknou blbost.

Aha, prostý výpočet z veřejně dostupných dat je podle tzv. "Jardy" "spekulativní závěr" a "pěkná blbost", zatímco Bláhových z prstu vycucaných "120-150 €/MWh" ho nechává úplně v klidu. V lepší důkaz o "objektivitě" tohoto člověka jsem ani doufat nemohl.

To, že reaguji na vás a ne na někoho jiného, žádný důkaz o míře objektivity není.

Leda byste podle toho posuzoval i objektivitu svou.

Máme tu těsně pod sebou dvě naprosto odlišné hodnoty téhož. První vycucanou z prstu, druhou vypočtenou z veřejně dostupných dat. Že vás ta z prstu vycucaná hodnota nechává v klidu a naopak se ze všech sil snažíte zpochybnit tu vypočtenou (aniž byste ovšem k tomu měl jakýkoliv věcný argument), o té objektivitě vypovídá naprosto vše. Samozřejmě i to se můžete snažit zpochybňovat, jako ostatně naprosto cokoliv, ovšem s nulovým úspěchem. Víc k tomu nemám, obrázek si každý naštěstí udělá sám.

Vy také reagujete selektivně, takže jste poslední, kdo by to mohl někomu vyčítat.

Váš výpočet nic nedokazuje. Jeho závěr je pouze vaše spekulace, a to nelze popřít.

Konečně jste uznal, že k tomu žádný hodnověrný důkaz nemáte.

1) Opět si vymýšlíte, nikde jsem bez argumentů nezpochybňoval žádný výpočet, jako to tady děláte vy.

2) Žádnou spekulaci jsem nepsal, takže to lze popřít úplně snadno.

3) Nic takového jsem neuznal, jde o další váš výmysl.

P.S.: Jelikož diskuse s vámi končí jako vždycky, tj. od faktických argumentů k mlácení prázdné slámy, na další vaše plácání již nereaguji, pište si co chcete.

1) Ale ano a opakovaně.

2)Napsal zcela jasnou a průhlednou, už jen to, že vám tam chybí zahrnutí např. zisku.

3)Ale uznal zcela jasně: "Víc k tomu nemám"

Když se prokáže, že si vymýšlíte a nemáte důkazy, tak se schováváte za slámu, jak typické.

Jarda zase kecá a vymýšlí, aniž by si zkontroloval údaje.

Musím totiž trochu opravit příspěvek Emila z 21. září 2026, 08:02

On tam počítá provozní náklady v hodnotě "cca 30 €/MWh".

Ve skutečnosti jsou provozní náklady našich starších JE cca 15-20 €/MWh a zbytek do cca 30 €/MWh je právě zisk.

Jediné, co cenu zvedne nad 90 €/MWh je indexace (ale ne o hodnotu inflace, na to je jiný vzorec) a k hodnotám 120-150 €/MWh to bude mít daleko.

Navíc bude zdražovat vše, včetně elektřiny, takže jaderná elektřina bude stále jedna z relativně nejlevnějších, zvláště, když se to vezme jako vážený průměr z nových a starých bloků.

Opět se klasický Jarda. Když Váš postoj vezmu do důsledků:

1+1=2

Výsledek matematické operace 2 "nic nedokazuje", hodnota 2 je dle Vás jen spekulace.

Souhlasím s vámi, že 1+1=2, máte to dobře.

A pak, že čísla jiných neznávám.

Proč tedy neuznáváte podobný výpočet Emila, zvláště s mým dodatkem, že zisk tam započten je (což byla Vaše námitka).

A vy jste nějaké Emilovo alter ego?

Kde jste psal dodatek o zisku?

Dával jsem tu ještě jeden příspěvek, asi je ve schvalování.

Krátce: Emilových "cca 30 €/MWh" ve výpočtu jsou provozní náklady + zisk v našich starších JE.

Když je ve schvalování, tak ho nemohu vidět, že.

A co s tím má společného "zisk v našich starších JE" ?

Není důvod, aby byl zisk (ale i provozní náklady) u nových a starých bloků JE byly nějak výrazně jiné. Když už, tak u nových bloků by měly být spíše nižší. Hodnoty stávajících bloků se dají použít jako vodítko i pro nové.

Nebo Vy snad máte poklady k jiným hodnotám provozních nákladů a zisku nových bloků, než uvedl Emil 21. září 2026, 08:02 (30 €/MWh) při svém výpočtu?

Až tak jiné (o 27 €/MWh), že by tam nebyly započteny ty náklady na financování v hodnotě 27 €/MWh?

A Havlíček také lhal, když uvedl: "Karel Havlíček, očekává náklady se započtením financování ve výši 600-700 miliard Kč, to odpovídá 1200-1400 Kč na MWh, tedy zhruba 50-58 €/MWh"?

Tak já vám dám několik příkladů:

- "staré" bloky jsou postavené a zaplacené, nové ani jedno

- staré bloky fungovaly většinu času za "staré" energetice, v té se dějí a budou dít velké změny

- ziskovost z minulosti a za jiných podmínek nezaručuje tu budoucí

Doufám, že si s Emilem na Havlíčka hned vzpomenete, až tu bude někdo opakovat nesmysl, že EDU II budou stát cca 407 mld. Kč.

Ty Vaše příklady jsou mimo:

1) Jestli jsou, nebo nejsou zaplacené nemá nic společného s provozními náklady a ziskem.

2) Provozní náklady a zisk v hodnotě cca 30 €/MWh jsou ze současnosti a ani za 10 let nebudou provozní náklady znatelně vyšší. Stejně tak nebude státem vlastněný podnik požadovat větší zisk. Bylo by to kontraproduktivní, když ze zisku dostane dle smlouvy jen polovinu, ale musel by to celé doplatit ze svého na CfD (protože Vy přece předpokládáte, že se bude doplácet).

3) ziskovost ze současnosti sice nezaručuje budoucí zisk, ale o to tu nejde. Bude to státem řízená firma a když nebude zisk (zisk není nutný, státu stačí, třeba z politických důvodů - nízká cena elektřiny, vyrovnaný rozpočet), tím spíše bude elektřina levnější.

Takže jestli nesouhlasíte s výpočtem Emila dejte svoje čísla a zdůvodněte je, proč jsou jiná.

P.s. Chtěl jste zdůvodnění těch 90 €/MWh nějakým prohlášením politika. Emil ho Vám dal hned na počátku (Havlíček rozpočítané náklady na stavbu včetně financování). Jen je třeba provést matematický výpočet na úrovni ZŠ. To Vám dělá potíže?

90-54 (střed)=36, což odpovídá obvyklým provozním nákladům a zisku u podobných JR cca 30, dokonce ještě s rezervou.

To máte ještě kontrolní výpočet k tomu Emilovu

2) "za 10 let nebudou provozní náklady znatelně vyšší" - vaše spekulace

3) "když nebude zisk" - Bobe, probuďte se, stát bude potřebovat peníze a ty budou i z ČEZu, že to přinese levnou elektřinu jsou pohádky pro naivky

Sám jsem těch 90 €/MWh níže vyvrátil.

*Oprava

Sám jste těch 90 €/MWh níže vyvrátil.

ad 2) Ony jsou ty provozní náklady v přepočtu na vyrobenou elektřinu v JE i tak nízké. V našich JE cca 20-30%, většina nákladů je kapitálová složka (investice, odpisy a financování)

Provozní náklady jsou v % ceny elektřiny:

Palivo 10-15%

provoz a údržba 15-20%

bezpečnost a regulace 3-5%

odpad a vyhořelé palivo 3-4%

provozní investice (modernizace) 5-10%

Jediné, co nemáme pod kontrolou a mohlo by výrazně vzrůst je palivo.

Ale i kdyby stouplo v příštích 10 letech na dvojnásobek (nepravděpodobné), na provozních nákladech by se to projevilo už daleko méně a v ceně elektřiny jen o cca 10-15%. Tedy o nějakých 10 €/MWh.

To u plynu a elektřiny na burze můžeme čekat daleko turbulentnější vývoj s větším zdražením. Zvláště při kombinaci Rusko, severní Korea, Irán, Trump, atd.

Jakože "Babišův" stát si neodepře zisk z elektřiny pro uklidnění občanů?

A proč tedy vzal na sebe platby za POZE?

Ze stejného důvodu by mohl snížit zisk z nových bloků zisk až k 0 a nechat jim jen na provoz.

Bobe, kolik vám je, že jste tak hrozně naivní?

Podle vaší logiky by dávalo smysl snížit některé daně na nulu pro blaho lidu.

Proč si stát bere tak vysoké dividendy z ČEZu?

Aby je mohl obratem dát na důchody a chlubit se, jak je úžasný.

Politicky je totiž daleko výhodnější lidem z jedné kapsy vzít, aby se do druhé mohlo s pompou dávat.

Spoustě lidí to totiž vůbec nedochází a ještě za to poděkují.

Zdravím

1) Zisk je zisk, je jedno jestli z nového nebo starého, (nebo ne?). Provozní náklady na nové auto bych očekával nižší než u starého (nemusí nutně být), mohou být podobné. Oddělme od sebe zisk, provozní náklady, náklady na výstavbu a náklady na financování a nebo je počítejme dohromady, ale nezaměňujme ty pojmy.

2) Staré bloky a nové bloky fungují stále na těch stejných tržních principech, velké změny jsou jen na straně zdrojů. - Jestli jsou staré bloky ziskové nyní (a to jsou) je jedno za jakých podmínek fungovali většinu času (v minulosti). Změny v energetice také mohou více než JE postihnout jiné zdroje (kdo ví?).

3) Ziskovost zajišťuje ta garantovaná cena, ne?

Nebo se pletu?

Také zdravím

2) Jak si můžete být jistý, že tržní principy, které platily v minulosti, budou platit i za 10 a více let?

3) To jistě, jde právě o výši garantované ceny.

Musí se z ní mimo jiné zaplatit půjčka včetně nákladů na financování, provoz a také vytvořit zisk, a to po dobu desítek let.

Výpočty oponentů měly dokázat, že cena 90 €/MWh bude dostatečná.

Jenže vstupní hodnoty mohou být jiné, a pak bude jiný i výsledek.

-

Jestli jste někde zaznamenal jasné prohlášení odpovědných osob, že garantovaná cena je skutečně neměnná za jakýchkoliv budoucích podmínek, pošlete ho.

Já bohužel nic takového nenašel.

Sice je to na p. Mikeše, ale odpovím:

- CfD pro nový Dukovanský reaktor je pevně daná smlouvou o CfD. Hodnota zveřejněna třeba v V rozhodnutí Evropské komise o podpoře nového bloku Dukovan (SA.58207).

- Nikdo netvrdil, že bude tato hodnota neměnná. Indexuje se podle vzorce, kde ale inflace má menší vliv a CAPEX se neindexuje (inflace v době výstavby se v ceně neprojeví). Největší vliv má OPEX.

- Ten vzorec je obdobný, jako u CfD v UK a tam bylo navýšení CfD o 0,5-1,5% ročně při inflaci 2-4%.

Za 10 let se dá očekávat CfD někde kolem 99 €/MWh, za 20 let 110 €/MWh, ale v té době stoupne i cena elektřiny na burze. Např. za posledních 20 let stoupala cena elektřiny podstatně rychleji (o cca 3% ročně), než je předpoklad zvyšování CfD (cca 1% ročně).

No konečně jsme se dopracovali k tomu, že to žádných 90 €/MWh nebude.

Děkuji

A kdo tvrdil, že bude CfD neměnné?

Ale má to daleko k alarmistickým hodnotám, co tu píší Vaněček, nebo třeba Svoboda: "120-150 €/MWh při spuštění v roce 2036 "

Naopak, zvláště vezmeme-li vývoj ceny elektřiny za posledních 10 let (a ne 20, jak jsem vzal výše) s opakujícími se krizemi, tak bude CfD cena elektřiny z nových bloků relativně k ceně na burze stále klesat.

Dokonce tak, že se reálně můžeme dočkat toho, že JE budou vyrábět s přiměřeným ziskem a ještě k tomu doplácet dle CfD do státního rozpočtu rozdíl mezi tržní cenou a CfD.

2016 průměrná cena elektřiny na burze 28 €/MWh

2026 průměrná cena elektřiny na burze 87 €/MWh

Navýšení 3,1 krát.

Nejde oboje zároveň:

"dočkat toho, že JE budou vyrábět s přiměřeným ziskem a ještě k tomu doplácet dle CfD do státního rozpočtu rozdíl mezi tržní cenou a CfD."

nebo

"Ze stejného důvodu by mohl snížit zisk z nových bloků zisk až k 0 a nechat jim jen na provoz."

Když bude nízká cena elektřiny, tak lidé "ušetří", aby to obratem doplatili do CFD.

Tady není žádné win-win.

Jednak i pokud bude cena na burze výrazně výše, než na těch indexovaných (navýšených) 90, tak stát nebude hloupě navyšovat zisk. Protože nakonec by z toho měl jen polovinu. On ty peníze dostane jednodušeji a všechny jako rozdíl mezi burzovní cenou a CfD.

Kde jsem psal, že zároveň lidé ušetří?

Lidé vždy budou platit cenu burzovní (nebo obchodníkům cenu odvozenou z burzovní). Bez ohledu na hodnotu CfD.

Ušetří stát, případně velké firmy (ale i velcí obchodníci), co budou nakupovat přes dlouhodobé smlouvy přímo z JE přes PPA smlouvy, nebo přímo o něco níže než za cenu na burze. A tím zprostředkovaně i občané.

Ale pokud by se "něco zvrtlo" až tak, že výrobní cena se ziskem by byla např. o 10 €/MWh nad indexované CfD, tak z politických důvodů se klidně může stát zřeknout 10 €/MWh zisku a nikdo nebude nic doplácet. Win-Win řešení. Podobně, jako to udělal Babiš s poplatky za POZE, ale s tím rozdílem, že by stát nic neplatil (jako nyní POZE), jen by přišel o ten zisk.

Jak může současně ušetřit stát jako výrobce a občané na straně spotřeby?

Pokud se stát vzdá části zisku z prodeje elektřiny, promítne se to do nižších příjmů státního rozpočtu.

Kde přesně tedy vidíte to win-win řešení?

Politická kalkulace.

Už jsem psal: Proč Babišova vláda platí POZE - politické body.

Ostatně ona to tak úplně ztráta rozpočtu být nemusí.

Pokud se tím sníží cena elektřiny a posílí průmyslová výroba, nebo spotřeba občanů, tak se přinejmenším část vrátí na větších daních.

Politické body za cenu desítek mld. Kč ze státního rozpočtu, přijde vám to jako šetření?

2. odpověď:

No a kdyby náhodou v příštích 10 letech cena elektřiny klesla pod nynějších 87 €/MWh, což je ale velmi málo pravděpodobné, vzhledem k vývoji za posledních 20, ale hlavně posledních 10 let a stále častějším krizím a rostoucím povolenkám, tak nezapomeňte, že pořád budeme mít v provozu starší reaktory v poměru 4:1 a za 20 let a 4:2 podle instalovaného výkonu (a výroby). Takže i nějaký případný doplatek CfD by pořád bohatě kompenzovala velmi levná výroba v těch starších blocích.

Poznámka počítám jen s velkými bloky.

Když bude CFD kompenzovat ze starých bloků, tak o to z nich bude menší zisk.

Jsou to stále spojené nádoby.

Bude sice menší zisk, ale taky nižší hladina ceny elektřiny.

Ceny elektřiny sice zhruba určuje Lipská burza, ale při levnější výrobě a přímých kontraktech se ty kontrakty velkých odběratelů budou držet přece jen trochu pod burzou, zatímco při dražší výrobě by se držely naopak kousek nad burzou.

Doplácet na CfD ze státního rozpočtu, nebo dokonce zvláštní platbou jako je POZE bude pro vládu politicky velmi nepopulární. Pokud to bude možné (třeba oželením části, nebo i celého zisku z nového bloku), bude se tomu snažit vyhnout. Politicky průchodnější bude si to vybrat na výrazně ziskových starších blocích. Pokud tomu říkáte kompenzace CfD, tak dejme tomu, ale ne přímá, ale skrytá.

V každém případě cena ze všech (nových + starých) bloků bude velmi příznivá.

A pořád zapomínáte, že dle smlouvy dostane stát ze zisku jen polovinu. Takže pro stát není výhodné získávat peníze z nového bloku přes zisk.

Ale nic nenasvědčuje, že by cena elektřiny měla tak klesnout, aby byla levnější, než aktuální CfD v době spuštění nového bloku.

Naopak nás čeká výrazné zdražování a to dokonce i kdyby se už zítra situace v Hormuzu vyřešila.

P.s. Ještě se mi včas v minulých týdnech podařilo na 2 roky zafixovat elektřinu a plyn pro sebe.

"Politicky průchodnější bude si to vybrat na výrazně ziskových starších blocích" - "výrobní" ČEZ je jen jeden, zisk z něho také

"dle smlouvy dostane stát ze zisku jen polovinu" a kdo dostane tu druhou?

"výrobní" ČEZ" nebude jen jeden. Jedna firma budou jen nové bloky Dukovan (případně SMR) a druhá firma stávající bloky Temelína + Dukovan a všechny ostatní zdroje (elektrárny).

Dle smlouvy v případě, že bude dodatečný zisk (budou prodávat za víc, než je CfD), tak polovina připadne vlastníkovi (státu) a polovina provozovateli.

Stát jako vlastník může třeba celý rozdíl investovat do stavby dalšího (6) bloku.

Nebo, jak jsem psal, ty samé peníze (ne jen 1/2) má možnost získat výhodněji.

Např. odsouhlasí vyšší dividendu, nebo udělí zvláštní daň z mimořádných zisků (to může udělat i u nového bloku) a pak nedostane jen 50% rozdílu, ale všechno.

A obě firmy budou 100% vlastněné státem, je to tak?

Takže polovina připadne vlastníkovi, tedy státu.

A druhá polovina provozovateli, tedy taky státu.

A jak si přesně představujete, že bude státní podnik vyplácet dividendu a komu?

Tak jednoduše to nefunguje, v podniku bývají podnikoví patrioti a ti si vždy najdou nějaký důvod (investici, zvýšení platů, atd), aby tu "svou" polovinu nedali (nebo aspoň ne celou) státu na dividendách.

Ale je potřeba rozlišovat, jestli by zisk byl za situace, že z CfD by peníze plynuly do rozpočtu, a nebo naopak by se muselo doplácet.

Pokud by se muselo doplácet, byl by zisk zcela kontraproduktivní.

1) Politicky je špatně už to, že by se doplácelo

2) stát by z jedné strany bral zisk, a z druhé by stejně musel to samé, nebo ještě více platit. To nedává smysl.

3) A pak politicky nejhorší nápad: Zavést ekvivalent POZE plateb občanům a firmám a jen část z toho dostat do rozpočtu. To už je výhodnější někde skrytě zvýšit nějaké stávající daně.

Podnikoví patrioti žádnou polovinu nevlastní.

Stát bude mít 100 %, takže bude rozhodovat on.

Na tom není vůbec nic složitého.

Když bude stát doplácet v rámci CfD, bude peníze posílat svému ČEZu.

Když bude mít ČEZ výnosy nad úrovní CfD, naopak je odvede státu.

Stát tak figuruje na obou stranách, jde jen o různé hromádky peněz.

Stát dle smlouvy dostane 50% zisku z přebytků oproti CfD a 50% zůstane ve firmě. Stát sice rozhodne, na co se to ve firmě použije, ale ty peníze nedostane do svého rozpočtu.

Kdežto formou zvláštní daně si může vzít třeba celý zisk z nových bloků.

Nebo může z druhého podniku se starými reaktory přes dividendy "vytáhnout" peníze a nemusí se o ně dělit 50/50.

A proč by dělal zvláštní daň u nových bloků, když si může celý její zisk vzít formou dividendy?

Co přesně mu v tom má bránit, nějaký odkaz?

Zapomněl jsem: U starých bloků může stát přes dividendy dostat vše, ale u nových je ta klauzule o 1/2 zisku.

Takže přes dividendy u nových bloků by to bylo pro stát nevýhodné.

Stále nevím, kam se ztratí ta druhá 1/2 zisku, když stát bude vlastník a zároveň provozovatel.

Zůstane v tom podniku, stát ho nemůže převést do svého rozpočtu

Viz moje odpověď z 24. září 2026, 18:01

Proboha, jaka klauzule?

120-150 EUR/MWh by bylo ještě zlatých.

Typický Jarda. On žádná čísla od jiných, než on neuznává, ale sám jiná nedá, jen kritizuje. A když náhodou něco konkrétního dá, najde trochu jiný údaj (protože různí zdroje nedávají stejný výsledek) i když ten rozdíl mezi zdroji je násobně menší, než aby něco mohl změnit na jím kritizovaném tvrzení.

Speciálně odmítá čísla od těch účastníků diskuse, co se mu nelíbí.

To se Bobe pletete.

Já uznávám čísla jiných, ale nesmí být chybná, jako třeba ta vaše.

Pokud narážíte na spotřebu plynu per capita, tak data, která jsem použil k argumentaci neshody těch čísel s vyzněním článku (3 státy), byla od počátku správná.

Jojo, ČR bude první zemí euroatlantické civilizace, kde se bloky v tomto století postaví za očekávanou cenu. Nebude to ten typický 2-3násobek.

1) Zjevně jste vůbec nepochopil o čem jsem psal, nic o "očekávané ceně" to nebylo. Vyvracím pouze nesmyslné tvrzení, že v uváděné ceně 90 €/MWh nejsou započtené náklady financování. Zkuste si to nejdřív pořádně přečíst a pochopit, když už máte potřebu na to reagovat.

2) Že se nějaký projekt prodraží ještě neznamená, že se to prodražení projeví ve výsledné ceně elektřiny, o které je tu řeč. Záleží kdo na tom prodražení nese vinu, pokud je to vina dodavatele, jak to u těch pár projektů v "euroatlantické civilizaci v tomto století" převážně bylo, do ceny elektřiny se takové prodražení nepromítá. Příkladem může být třeba finské Olkiluoto, které i přes extrémní prodražení vyrábí za cenu 51 €/MWh, protože dodavatelem vyvolané vícenáklady zaplatil dodavatel, nikoliv investor.

Cena 90 €/MWh je jen vlhký sen fandů JE. Nové bloky rozhodně nevyrobí za 30 let ani terioticky 500 TWh. Teoretický jsou schopny vyrobit 450 TWh, ale reálně, kvůli silnému omezování v budoucnu od jara do podzimu kvůli mnohem levnější výrobě z OZE, se počíta, že za 30 let vyrobí jen 330-380 TWh. Provozní náklady na 30 let po započetení inflace dosáhnou minimálně 500 miliard. A ohledně financování to vidíme u letošního rozpočtu, kdy vláda na příští rok na nové bloky počítá, že si půjcí na příští rok 30 miliard, díky růstu úrokové sazby v letošním roce zaplatí jen za těchto 30 miliard o 7 miliard víc.

"Vlhký sen" jsou leda ta vaše vymyšlená hausnumera, Bláho. Výroba 500 TWh není teoretická, je daná předpokládaným kapacitním faktorem, běžným u moderních bloků. Žádné "silné omezování" nehrozí, protože elektrárna bude prodávat elektřinu převážně na dlouhodobých trzích, kde OZE vůbec nepůsobí. A pokud se elektrárně přesto vyplatí prodanou elektřinu nevyrobit, naopak to její ekonomiku zlepšuje a nikoliv zhoršuje. Podstatné pro ekonomiku elektrárny ovšem nejsou nějaké krátkodobé výkyvy na spotových trzích ale dlouhodobá cenová hladina základní zatížení.

Ty nesmysly o 7 miliardách úroků z 30miliardové půjčky (znamenající úrok 23,3 % p.a.) to celé jen krásně dokreslují.

Německé VTE letoc výrobí přibližně 150 TWh, stejné množství energie vyrobí Dukovany + Temelín za 5 let.

Naopak. Vzhledem k výkupní ceně 3,2 Kč za kWh z větrníků se jedná o nejlepší počinek pro zdražování elektřiny.

Přesně tak VTE je nástroj pro drahou elektřinu pro všechny kromě majitele VTE. , kdežto FVE žádné provozní dotace nemá a zlevňuje elektřinu jak majiteli tak všem ostatním.

Po odstavování JE (bylo jim "moc horko" a nemohli je chladit) teď bude zase přicházet dunkelflaute. Jenom to sluníčko nás nikdy nezklame.....

Bohužel kromě zimy nás zklame ještě každý den i v době večerní a ranní odběrové špičky.

Těch 1,2 Kč (spíše 1,3) kč/kWh ale není cena za větrnou elektřinu. K tomu musíte připočíst ještě příplatek za rychlost větru a ten součet je minimum, které dostanou (i když je třeba cena zrovna v záporu).

Ve skutečnosti je ta cena podstatně vyšší. U jedné konkrétní Německé VtE jsem to uvedl v jiném příspěvku.

Jste objevil, že v létě u Severního moře fouká míň? Gratuluju. Za pár týdnů je tam začnou navštěvovat tlakové níže od Atlantiku a začne to pravé tóčo.

Super. Za par tydnu bude foukat! Za par tydnu zase prestane svitit. A pak? Bude foukat v kuse az do kdy? Do jara, do leta? To abychom vedeli, do kdy muzeme povypinat uhelky a plynovky, obsluhu poslat na neplacenou dovolenou .....

Zjevně máte problém porozumnět psanému textu a mezery v zeměpise.

Budou prodávat zákazníkům, kteří potřebují elektřinu za každého počasí (většina zákazníků) a ne jen když jsou zrovna přebytky.

Vycházet je třeba z poměrů za X let a to může ovlivnit spousta dnes neznámého. A protože energie má rozhodný ekonomický vliv, spoléhat na střelbu jenom od pasu, se nám může ekonomicky značně vymstít. Ještě jsme se nevymanili s fotovoltaického tunelu a hrneme se do dalšího. Nepoučitelnost je naší slabou stránkou.

Za X let nebude většina zákazníků potřeboval elektřinu za každého počasí?

Souhlasit se dá s tím, že nepoučitelnost je vaší slabou stránkou.

Jednoduchá pomoc. Prvotně investovat do kvalitativně významného posílení přenosových schopností české i evropských sítí (nikoliv jen ty oprašovací záměry ČEPSU bez nějaké vize).

Když se mohlo socialistické Československo dohodnout s kapitalistickým Rakouskem na zimní dodávky elektřiny do Rakouska a na letní barter v importu dvojnásobného množství elektřiny z Rakouska a když se Rakousku pro tuto výměnu následně vyplatilo vybudovat GK Dürnrohr (tehdy 550MW HVDC se ztrátami 1,4%....1983 až 1996), mělo by se v současnosti výrazně více vyplatit v rámci celé ENTSO-E posílit přenosové schopnosti páteřními HVDC-VSC přenosy.

Zužitkovaly by se jak dánské VTE přebytky, španělské FVE přebytky, tak i ty čistě teoretické JE přebytky Česka, resp. by to vedlo k významně lepšímu využití všech energetických zdrojů.

Vyrovnaly by se tak lokální i časové rozdíly. Například v Severním moři již teď celý týden fouká (Dánsko), zatímco na Baltu zatím ještě moc ne (Polsko).

Investovat do OZE by se mělo rozhodně racionálně – tam, kde to dává největší smysl a užitek.

Významné navýšení přenosových schopností by přineslo určitě větší užitek než budovat VTE v místech, kde budou dosahovat nízkého ročního faktoru využití.

Pomoc by to byla, ale ne všespasitelná a rozhodně ne jednoduchá. A taky hodně drahá.

Jak třeba přimějete třeba Německo, aby pro nás (a další státy) postavilo dost kapacitní propojení na severských VE a VtE? Když nejsou schopni zajistit ani propojení svých VtE ze severu na jih?