Způsobí boom švédských větrných elektráren kolaps trhu se zelenými certifikáty?

Není to podobný scénář jako u nás se soláry? Zelení komouši se do toho vecpali, načež se to firmám vyplatí stavět (skrze podporu/dotaci/certifikát) - jinak by to nestavěly - a teď najednou budou řešit jak to zastropovat, protože to využívá moc firem..

Klasická komunistická taktika.

A ještě jako bonus musí mít někde v záloze uhelku se stejným příkonem, aby pokryla propad když nebude foukat.

Profit!

Naprosté žvásty, jinak to nelze nazvat pane motyk. A jestli si myslíte že čeští zelení jsou vlastníky těch 2GW solárů u nás tak Vás už ta propaganda jaderníků a všehoschopných úplně desinformovala.

Jinak zastropování (nebo pokles dotace) je vždy účinná taktika pro stát, proto to nebylo u nás koncem roku 2009 použito.

Všimněte si že Švédové již brzy uvažují o zrušení dotací pro VtE (to je velmi pozitivní vývoj), VtE potřebují jako náhradu dosluhujícího jádra (nechtějí stavět nové JE).

Spíš to byl přesný opak Česka.

Švédský stát slíbil stavitelům větrníků zelené certifikáty, ale jelikož Švédsko je svou polohou a vodními elektrárnami pro větrníky ideální stát, tak se postupně stali s průdkým růstem ty zelené certifikáty skoro bezcenými.

Takže ti, co jim na to naletěli, a stavěli větrné elektrárny co nejrychleji předčasně ve větším množství a vysokou cenu teď směřují k bankrotu.

Hlavní dotační miliardy, co Švédsko teď utrácí, jsou za připojení vzdálených větrných parků z pustin do síťě, ale z toho stavitel větrníků přímo prachy nemá, a naopak to ještě dále masivně znevýhodňuje staré ještě nesplacené vůči novým.

Doporučil bych Vám se uklidnit a v klidu si, pokud to vaše znalost angličtiny dovolí, přečíst text na tom schématu fungování oněch certifikátů.

Ve zkratce, jsou to potvrzení o původu elektřiny. Co je na jejich existenci komouškého to nechápu.

Neco jako potvrzeni o delnickem puvodu.

P.S.: Uhelku? Ve Švédku? Nenechte se vysmát a radši se podívejte zdroje elektřiny ve Švédsku.

Uhelky asi přímo ne ale konvenčních tepelnejch zdrojů (jak to sami nazývaj ve statistikách) tam maj výkonově cca jak větrníků. Jestli letos zprovozní tolik větrnejch elektráren tak to samozřejmě bude jiný.

Podle oficiálních statistik za 2016 který se mi teď podařilo dohledat (2017 budou mít až někdy na konci listopadu moc s tím nespěchaj):

- vodní elektrárny - 16,5 GW / 61,7 TWh (včetně přečerpávaček ale těch tolik myslim nemaj)

- větrný elektrárny - 6,4 GW / 15,5 TWh

- jaderný elektrárny - 9,8 GW / 60,5 TWh

- konvenční tepelný - 7,5 GW / 14,6 TWh

Všechno čistý výkony a čistá výroba. U větrnejch elektráren je zajmavej nárůst výkonu oproti 2015 (2015 - 5,8 GW / 2016 - 6,4 GW) ale pokles výroby (2015 - 16,3 TWh / 2016 - 15,5 TWh) - asi málo foukalo. Tady odkaz - http://www.scb.se/contentassets/32c099cd9dab4db8999acc5e4401c871/en0105_2016a01_sm_en11sm1701.pdf

V nasej databaze mame pre Sweden cca 400 elektraren, z toho len 50 tepelnych, z nich je 40 CHP na biomasu, myslim 6 je spracovanie odpadu alen par, v priemyselnych zavodov ako rafineriach na plyn. Biomasa je Pride and Joy Svedska a velmi si potrpia na jej udrzatelnosti, Vyuzivaju takmer vylucne drevny odpad a popolcek sa vracia do prirody. V tomto smere sa ma aj Slovensko aj cesko este vela co ucit. U nas je obrovsky potencial pre biomasu. Staci na nevyuzitych plochach vysadit rychlorastuce dreviny a neriesit holoruby v narodnych parkoch a bolo by dost paliva. Miest kde by sa japonske topole alebo nieco podobne hodili je na nasom uzemi neurekom.

Dík za odkaz, bohužel tam tepelné elektrárny nerozdělují podle paliva. Takže těžko říct kolik z toho je biomasa, bioplyn, zemní plyn, odpadní plyny (třeba z produkce oceli), ropné látky, odpady a kolik z uhlí.

Zajímavé ovšem je, že tepelné elektrárny znamená ve Švédsku z cca 1/3 výroba pro vlastní potřebu, typicky asi ve velkých průmyslových provozech (hutě - uhlí, chemické provozy - zemní plyn, rafinérie - topné oleje, ...), a cca 2/3 je kogenerace, počítám, že pro CZT. Kondenzační elektrárny a plynové turbíny se fakticky pouštějí je na pár hodin za rok, když je fakt zle nebo je potřebují roztočit, aby úplně nezarezly.

Podle Wikipedie, jsou ty kondenzační elektrárny na topný olej a na zemní plyn.

Podle jiného odkazu na Wikipedii je nejspíše drtivé většina paliva v tepelných elektrárnách buď biomasa nebo rašelina. Rašelina se ovšem často mezinárodně klasifikuje jako uhlí.

Jasný není zač, aspoň se můžem bavit o konkrétních číslech - škoda že to nemaj rozdělený ale samozřejmě jinejch zdrojů informací je taky dost. Osobně bych z velký části tipoval rašelinu, aspoň v sousedním Finsku jí taky celkem jedou - ale je to jenom tip. Kogenerace taky dává celkem rozum kvůli studenejm zimám. Ono když si člověk vezme kolik tam maj z jádra a dobře regulovatelný vody tak ani nemá smysl jet uhelky nebo jiný konvenční zdroje jak u nás nebo v Německu. Možná jen v zimě když je málo vody, jak začne tát sníh tak sou v pohodě (pokud není suchej rok).

Švédský plán je jasný , už jsem o tom psal před pár měsíci a citoval jejich vládní dokument. Potřebují navyšovat větrné elektrárny aby nahradili ty jaderné, až doslouží. Vodních elektráren mají dost a kogenerace též. Švédský přístup k energy transition a bezjaderné energetice je racionálnější a levnější než ten německý, mají výhodu ve vodních elektrárnách. Do roku 2040 toho dosáhnou, podobně jako Švýcaři.

Pane Vaněčku jasný je jednom jedno - Švédové nemusí vůbec s ničim spěchat. Teď si pěkně prodlouží životnost jadernejch bloků v elektrárnách Ringhals a Forsmark na dalších 20 let takže jádra maj dost do roku 2040. 20 let je hodně dlouhá doba sám vidite jak se za tuhle dobu změnily energetický sektory na celým světě. Protože maj jádra dost tak budou stavět větrný elektrárny a sami uvidí kolik pro ně bude optimální podíl na výrobním mixu. Pokud se jadernej sektor trochu vzpamatuje (doufám že teď nepřijde to néééééééééjde) tak si klidně můžou za 10 - 20 let postavit nový bloky. Rusové umí postavit blok klidně za 5 let a když se k tomu vezme různý papírování (bez obstrukcí) atd tak jim stačí nějaký rozhodnutí řešit kolem roku 2030. Rozumný je nechat si všechny cesty otevřený a nezatracovat některý zdroje kvůli ideologii. Navíc pokud se nepletu tak ste několik sám přiznal že jaderný bloky jsou vhodný pro severně položený země kde je nejvyšší poptávka po elektřině v zimě. Tím nijak netlačim jádro ve Švédsku za každou cenu ale jenom říkám že cest je vždycky víc, je lepší mít možnost volby a optimální mix je pro každou zem jinej.

Ano Švédská cesta by ČR vyhovovala, a to máme mnohem mírnější klima a velký potenciál pro fotovoltaiku. Ano, prodloužit životnost Dukovan a Temelína a řešit situaci tak deset let pře ukončením Temelína t j okolo 2040.

Jsem si jist že kdyby jsme nastoupili tuto Švédskou (či Švýcarskou) cestu tak uděláme nejlepší možné řešení pro českou energetiku.

Možná že v té době budou k disposici bezpečnější a levnější jaderné reaktory čtvrté generace. Já v to ale nevěřím, vědecký pokrok v jaderné energetice je malý, ale jsou lidé co tomu věří.

Bohužel současná jaderná loby se oprávněně bojí, že v příští dekádě už budou výhody OZE jasné každému a proto bojuje jako o život...

Na Švédskou cestu bych to v nás bohužel neviděl:

- Zaprvý jak už tady napsal pan Vrabec nemáme takový podmínky pro větrný elektrárny. Možná tak na horskejch hřebenech ale to sou vesměs chráněný oblasti (a mělo by to tak zůstat). Ve Švédsku je jich plno v pobřežních oblastech u Baltskýho moře kde bude foukat přece jenom trochu víc. S vodou na tom taky nejsme nijak skvěle.

- Fotovoltaika tady určitě nějakej potenciál má a souhlasím s váma že by to mělo být hlavně na střechách (ale je to bohužel o něco dražší jak velký farmy). Taky je tady pořád ta věc že fotovoltaiky vyrábí nejvíc v létě ale spotřeba elektřiny je u nás největší v zimě. Nějaký sezónní akumulaci P2G/P2L u nás taky moc šancí nedávám protože až (jestli vůbec) to bude někdy ekonomicky smysluplný tak se toho chytnou země na jihu Evropy který maj pro fotovoltaiku daleko lepší podmínky.

- Poslední věc je že nemůžem v klídku vyčkávat 10 až 20 let protože tady jedem hodně z uhelnejch zdrojů který to můžou mít za pár let těžký. Nejen že jsou některý dost starý ale pak tady máte pořád přísnější limity, dražší povolenky atd. Stejně tak tady sou nějaký limity těžby.

Česko si teda musí najít nějakou vlastní cestu ale to nechám na zkušenějších lidech.

Ondro, cokoliv si myslím o větrných elektrárnách, nedávno zveřejněná tabulka s dost opatrným předpokladem lehce nad 2 GW instalovaného výkonu vypadala celkem věrohodně, pokud si člověk dohledá mapu intenzity větru pro Česko. Jsou tam oblasti mimo národních parků a CHKO - hřebeny Krušných hor, Nízký Jeseník, Vysočina - kde by větrovky měly šanci. Už i ve Skandinávii vítr může posloužit jako spořič vody v akumulačních vodních elektrárnách - některé norské přehrady mají nyní jen 60-70% naplněnost a výhled není nijak optimistický.

Švédsko má z konzervativních koncepcí skladby zdrojů nejlepší kombinaci pro severskou zemi - vodu a jádro. A do budoucna snad flotilu druhově rozrůzní a jádro posunou do 4. generace, aby po sobě uklidili odpad/zdroj další energie.

Rok 2016 si ve větru prostě zafluktuoval směrem dolů. Celkem to platí pro 18 zemí, že výroba v r. 2015 byla vyšší než v r. 2016(bez ohledu na zvyšování instalací). Tedy podle Eurostatu.

Milan Vaňeček - Švédská cesta není vhodná pro ČR. Nemáme tu tak větrno, velké řídce obydlené plochy a hlavně nemáme podmínky pro stavbu dalších přehrad které by sloužili k vyvažování sítě nárazové produkce větru a slunce.

Náš soused, Německo, odpojuje jádro a spolu s tím roste jeho produkce CO2 a to navzdory faktu že mají ve větrných a fotovoltaických elektrárnách stejný ne li větší výkon než je špičková Německá spotřeba. A taky jim to výrazně zdražilo elektřinu.

Kecy, kecy, kecy. Zkrátka podle Vás to nejde, Vy nevíte jaký má (zatím jen spočítany na základě meteorologických mnohaletých dat) potenciál vítr a slunce v ČR. A do roku 2052 kdy doslouží i Temelín bychom jistě stihli v rámci rekultivací zdevastované podkrušnohorské uhelné pánve vybudovat zde přečerpávací vodní elektrárny.

Němci platí více za elektřinu (ale stále je to jen polovina naší ceny když vezmeme v úvahu jejich 3,5 násobný plat) ale získali to co chtěli: silný OZE exportní průmysl a zbaví se urychleně JE jak přes 80% jejich obyvatelstva požadovalo.

Jinak se vzdělávejte v OZE aby jste věděl co je to špičkový výkon a co je optimální instalovaný nameplate výkon a kolik Vám to dá TWh v různých ročních obdobích.U fotovoltaiky jsem to už tady mnohokrát vysvětloval

Pan Vaněčku, budete přesvědčivější, když se naučíte lépe mateřštinu. Vazba "aby jste" svědčí o tom, že jste s gramatikou na štíru. Časovat "abych, abys, aby, abychom, abyste, aby" jsem se učili už na měšťance, tedy někdy v 6. nebo 7. třídě (počítáno po komunistické školské reformě).

Zdraví

Kalaš

Chybička se vloudila, mě i Vám. Už jsem si to nastudoval, teď i Vy to udělejte.

Ale jsem rád že jsem přesvědčivý ve své argumentaci i když bych, jak říkáte, mohl být ještě přesvědčivější.

Švédové mají velmi dobrou energetickou koncepci. Poměrně masově se tam rozšiřují tepelná čerpadla , která nahrazují olej a přímotopy. Je to země , která tradičně využívá zejména ropu , ale její spotřeba klesá a za takových 10 let budou mít spotřebu ropy stejnou jako my a jinak nebudou používat téměř žádná fosilní paliva. Vítr má své limity a rozhodně nenahradí jádro, ale část konvenčních el. a taky poslouží jako dobrý zdroj pro pohon tepelných čerpadel. Těch se ve Švédsku instaluje desetitisíce ročně. Jinak samozřejmě velikost země a počet obyvatel nahrává pro využívání OZE - větru , vody a dřeva. Proto také mají cíl, že okolo roku 2040 bude Švédsko využívat fosilní zdroje většinou jen u dosluhujících nákladních a osobních vozů - pokud se tedy nerozhodnou vyrábět všechno palivo synteticky.