<p><strong>Technologický gigant Google provedl doposud největší nákup obnovitelné energie v historii. Celková hodnota kontraktu dosahuje 2 miliardy USD, a jde tak o největší investici svého druhu v oblasti technologických společností. Společnost tímto krokem následuje svou tradici ve využívání OZE a naplňuje svůj závazek být uhlíkově neutrální společností. Cílem je především podpora nových projektů OZE a jen minimální nákup zelených certifikátů. Novým projektům má pomoci i dvojice nových grantů zaměřená na USA a Evropu. </strong></p>
<p>Technologická společnost Google před nedávnem <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/our-biggest-renewable-energy-purchase-ever/">vydala prohlášení</a> o nákupu energie z obnovitelných zdrojů (<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje">OZE</a>) v celkové výši 2 miliard USD (47 mld Kč). Tímto krokem se Google stal, dle svých slov, největším korporátním nákupcem elektřiny z OZE na světě. Jde o balík 18 nových smluv na dodatečný výkon ve výši 1,6 GW.</p>
<p>Díky tomuto kontraktu naroste celkový nasmlouvaný výkon obnovitelných zdrojů pro Google na 5,4 GW. Samotná společnost pak daný výkon srovnává s instalací zhruba milionu fotovoltaických panelů na střechách rodinných domů. Navíc dodává, že zdroje vyprodukují více elektrické energie, než jaká je například spotřeba ve Washingtonu D.C. nebo v celé Litvě.</p>
<figure id="attachment_76122" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-76122" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Historický-přehled-celkové-kapacity-OZE-využívaných-společností-Google.-Zdroj-Google-512x316.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Historický-přehled-celkové-kapacity-OZE-využívaných-společností-Google.-Zdroj-Google-512x316.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Historický-přehled-celkové-kapacity-OZE-využívaných-společností-Google.-Zdroj-Google-768x474.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Historický-přehled-celkové-kapacity-OZE-využívaných-společností-Google.-Zdroj-Google-725x447.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Historický-přehled-celkové-kapacity-OZE-využívaných-společností-Google.-Zdroj-Google-800x494.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Historický-přehled-celkové-kapacity-OZE-využívaných-společností-Google.-Zdroj-Google.png 1000w" alt="Historický přehled celkové kapacity OZE, využívaných společností Google. Zdroj: Google" width="512" height="316" /><figcaption class="wp-caption-text">Historický přehled celkové kapacity OZE, využívaných společností Google. Zdroj: Google</figcaption></figure>
<h1>Projekty za 7 miliard dolarů</h1>
<p>Nové smlouvy dají vzniknout projektům OZE za 2 miliardy dolarů. Historicky již díky požadavkům Google na nákup elektřiny z OZE vznikly po celém světě projekty za více než 7 miliard USD (164 mld Kč). Díky Google tak již dnes funguje 52 projektů na 3 kontinentech. Jde převážně o <a href="https://oenergetice.cz/clanky/fotovoltaika">fotovoltaiku</a> a <a href="https://oenergetice.cz/clanky/vetrna-elektrarna">větrné elektrárny</a>.</p>
<p>Nově budou investice směřovat do projektů v USA, Chile a Evropě. V USA jde o solární projekty v Severní a Jižní Karolíně a Texasu, s celkovým výkonem 720 MW. Dalších 125 MW výkonu přibude v Chile, kde vznikne hybridní systém kombinující větrnou a solární energii. Evropské <a href="https://blog.google/around-the-globe/google-europe/unleashing-digital-opportunities-europe/?_ga=2.253696013.563639426.1569406897-132247568.1569406897">projekty</a> pak mají přidat celkem 793 MW výkonu. Jde o projekty ve Finsku (255 MW), Švédsku (286 MW), Dánsku (160 MW) a Belgii (92 MW).</p>
<figure id="attachment_76125" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-76125" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Regionální-rozložení-zdrojů-OZE-po-dodatečném-nákupu.-Zdroj-Google-512x297.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Regionální-rozložení-zdrojů-OZE-po-dodatečném-nákupu.-Zdroj-Google-512x297.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Regionální-rozložení-zdrojů-OZE-po-dodatečném-nákupu.-Zdroj-Google-725x421.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Regionální-rozložení-zdrojů-OZE-po-dodatečném-nákupu.-Zdroj-Google.png 763w" alt="Regionální rozložení zdrojů OZE po dodatečném nákupu. Zdroj: Google" width="512" height="297" /><figcaption class="wp-caption-text">Regionální rozložení zdrojů OZE po dodatečném nákupu. Zdroj: Google</figcaption></figure>
<h1>Dlouhodobě zelený Google</h1>
<p>Společnost Google se již dlouhou dobu snaží být co nejudržitelnější společností, což historicky zapadá do (<a href="https://gizmodo.com/google-removes-nearly-all-mentions-of-dont-be-evil-from-1826153393">dnes již bývalého</a>) mota společnosti „Don’t be evil“. Společnost se například chlubí tím, že je uhlíkově neutrální již od roku 2007. Od roku 2017 pak společnost pokrývá celý objem <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/environment/meeting-our-match-buying-100-percent-renewable-energy/">své roční spotřeby elektřiny</a> pouze z obnovitelných zdrojů energie. V oblasti nákupu OZE navíc využívá <a href="https://static.googleusercontent.com/media/www.google.com/en//green/pdf/achieving-100-renewable-energy-purchasing-goal.pdf">vlastní politiku</a>, kdy nenakupuje zelené certifikáty z existujících zdrojů, ale podporuje vznik nových OZE.</p>
<p>Další rozvoj obnovitelných zdrojů energie je dle Google celospolečensky prospěšný. Společnost proto představila dva nové granty, kterými chce pomoci dalšímu rozšiřování OZE. Jeden z grantů má hodnotu 500 tisíc USD (11,7 milionů Kč) a druhý 500 tisíc euro (12,9 milionů Kč). První z grantů je zaměřen na trh USA a poskytován má být skrze nevládní organizaci Renewable Energy Buyers Alliance (<a href="https://rebuyers.org">REBA</a>). Druhý z grantů je zaměřený na Evropu a bude využitý platformou <a href="http://resource-platform.eu/">RE-Source</a>.</p>
<figure id="attachment_76123" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-76123" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Vybrané-projekty-OZE-které-dodávají-energii-pro-společnost-Google.-Zdroj-Google-512x265.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Vybrané-projekty-OZE-které-dodávají-energii-pro-společnost-Google.-Zdroj-Google-512x265.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Vybrané-projekty-OZE-které-dodávají-energii-pro-společnost-Google.-Zdroj-Google-768x397.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Vybrané-projekty-OZE-které-dodávají-energii-pro-společnost-Google.-Zdroj-Google-725x375.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Vybrané-projekty-OZE-které-dodávají-energii-pro-společnost-Google.-Zdroj-Google-800x414.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Vybrané-projekty-OZE-které-dodávají-energii-pro-společnost-Google.-Zdroj-Google.png 1000w" alt="Vybrané projekty OZE, které dodávají energii pro společnost Google. Zdroj: Google" width="512" height="265" /><figcaption class="wp-caption-text">Vybrané projekty OZE, které dodávají energii pro společnost Google. Zdroj: Google</figcaption></figure>


Obnovitelné zdroje

Google provedl historicky největší nákup obnovitelné energie za 2 miliardy USD

<p>Zelená osvědčení nebo také zelené certifikáty jsou obchodovatelná komodita dokládající, že je určitá elektřina vyrobena s využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE). Mohou mít garantované minimální ceny. S těmito osvědčeními lze obchodovat nezávisle na vyrobené elektřině.</p>
<p>Hlavní charakteristikou systému zelených osvědčení je, že je elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů certifikovaná. Tato osvědčení přitom mají dva účely. Zaprvé mohou sloužit jako účetní mechanismus v případě nutnosti plnit povinnosti stanovené vládou, nebo jako doklad, že bylo vyrobeno určité množství obnovitelné energie, určený pro zákazníky vyžadující zelenou</p>
<figure id="attachment_58541" style="width: 190px" class="wp-caption alignleft"><img class="size-full wp-image-58541" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2011/01/Green-Certificates-CZ.png" alt="Zelené certifikáty" width="190" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Zelené certifikáty</figcaption></figure>
<p>elektřinu. Zadruhé napomáhají zelená osvědčení vzniku trhu se zelenými osvědčeními, který funguje nezávisle na trhu s elektrickou energií jako komoditou.</p>
<h2>Vydávání zelených certifikátů</h2>
<p>Výrobci elektřiny dostávají osvědčení za každou předdefinovanou jednotku elektřiny vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, která putuje do sítě. Odběratelé elektřiny mají stanoveny cíle odběru nebo prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aby ukázali, že stanovené cíle plní, musejí tito odběratelé v určeném čase odevzdat příslušná osvědčení. Pokud nejsou schopni svým závazkům dostát, bude jim vyměřeno penále. Odběratelé tak mají důvod nakupovat od výrobců osvědčení a tato osvědčení získávají na hodnotě. Očekává se, že konkurence mezi výrobci a rostoucí nabídka zelených osvědčení povedou k poklesu ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je systém zelených osvědčení považován za ekonomický způsob, jak dosáhnout cílů v oblasti obnovitelné energie.</p>
<h2>Obchodování se zelenými certifikáty</h2>
<p>Aby odběratelé dosáhli stanovených cílů, zaplatí za osvědčení určitou cenu. Tato cena bude určena trhem, tzn. poptávkou (která je daná stanoveným cílem) a nabídkou. Při nízké nabídce zelených osvědčení bude cena vysoká, což bude motivovat další výrobce k poskytování obnovitelné elektrické energie. Teoreticky bude navíc obnovitelná energie zajišťována efektivně, protože ti výrobci, kteří dokáží nabídnout obnovitelnou elektrickou energii za nejnižší ceny, dokáží lépe prodat svou značku.</p>
<h2>AIB (Association of Issuing Bodies)</h2>
<p>AIB (Asociace vydavatelských subjektů) si klade za úkol vývoj, využití a rozšiřování standardizovaného systému pro výměnu certifikátů EECS (European Energy Certificate System). Unicorn organizaci AIB podporuje a úzce s ní spolupracuje již od roku 2016.<br />
Systém EECS je postaven na strukturách a postupech, která zajišťují spolehlivé využití mezinárodních certifikačních schémat. Tato schémata naplňují kritéria objektivity, nediskriminace, transparentnosti a nákladové efektivity, aby tak usnadnila mezinárodní výměnu certifikátů a osvědčení.<br />
Za účelem dalšího zjednodušení mezinárodní výměny energetických certifikátů provozuje AIB aplikaci nazývanou Hub pro komunikaci mezi registry.</p>
<h2>Aplikace HUB vyvinutá a podporovaná společností Unicorn</h2>
<p>Aplikace HUB představuje ústřední komunikační bod pro výměnu certifikátů mezi registry. Její transakční systém zpracování zpráv zajišťuje spolehlivost, integritu a bezpečnost přenosu osvědčení a certifikátů.¨</p>
<p>O autorovi článku: <i>Václav Suda pracuje v Unicornu přes 3 roky. Začínal jako Business Analytik na  projektu AIB Hub, který je postaven na výměně zelených certifikátů a jejich zpracování. Na tomto projektu nyní zastává pozici Project Managera.<br />
Kontakt: <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:vaclav.suda@unicorn.com">vaclav.suda@unicorn.com</a></i></p>


Komoditní trhy

Zelené certifikáty

<p><strong>Česko platí v průměru na jednu MWh nejvyšší dotace na obnovitelné zdroje. Vyplývá to ze zprávy Sdružení evropských regulátorů (CEER), která srovnává jednotlivé systémy podpory OZE napříč Evropou. Elektřina z dotovaných zdrojů reprezentuje přibližně desetinu veškeré elektřiny vyprodukované v Česku. Nejvíce dotované elektřiny pak ve sledovaných zemích vyprodukovalo Německo (187 TWh), což bylo třiadvacetkrát více než v ČR (8 TWh). </strong></p>
<p>Sdružení evropských regulátorů energií (<a href="http://www.ceer.eu">CEER</a>) vydalo <a href="https://www.ceer.eu/documents/104400/-/-/80ff3127-8328-52c3-4d01-0acbdb2d3bed">Zprávu o způsobech podpory OZE v Evropě</a>, jejímž cílem je přinést srovnatelná data napříč 27 zeměmi (členové CEER). Zpráva podává informace o způsobech (přímé a nepřímé) podpory pro různé technologie <a href="http://oenergetice.cz/clanky/oze">OZE</a> a také o objemu výdajů na tuto podporu.  Dále přináší informace o využívání obnovitelných zdrojů pro pokrývání vlastní spotřeby, výskytu síťových omezení spojených s OZE a současný stav naplňování doporučení dle <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52014XC0628(01)">EEAG</a> (Doporučení pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky). Data byla sbírána za roky 2016 a 2017.</p>
<h2>OZE v Evropě zlevňují, v ČR jsou ale nejdražší</h2>
<p>Zajímavé údaje přináší srovnání váženého průměru výše podpory (napříč typy podpory i technologiemi). Mezi lety 2015 a 2017 došlo u 25 sledovaných zemí ke snížení průměrné ceny dotace o 12,6 % (z 110,22 €/MWh na 96,29 €/MWh). Nejlevnější je průměrná dotace v Norsku (12,8 €/MWh), nejdražší pak v Česku (198,29 €/MWh). Podpora obnovitelné energie pak průměrnou domácnost v Evropě stojí 13 % z celkového účtu za elektřinu.</p>
<p>V Česku přitom elektřina z dotovaných OZE reprezentuje pouze 9,3 % <a href="http://oenergetice.cz/energostat">celkové produkce</a> elektřiny, což nás řadí na 11 příčku od konce. Průměr sledovaných zemí je 16,7 %. V roce 2016 například dotované obnovitelné zdroje v ČR vyprodukovaly 7,725 TWh a v roce 2017 pak pouze o 6 % více.</p>
<figure id="attachment_58696" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-58696" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Vážený-průměr-dotací-placených-na-jednotku-vyprodukované-energie.-Zdroj-CEER-512x327.png" alt="Vážený průměr dotací placených na jednotku vyprodukované energie. Zdroj: CEER" width="512" height="327" /><figcaption class="wp-caption-text">Vážený průměr dotací placených na jednotku vyprodukované energie. Zdroj: CEER</figcaption></figure>
<h2>Nejvíce elektřiny z Německa, největší procento v Dánsku</h2>
<p><span style="font-size: 1rem">Německo vyprodukovalo (ze sledovaných zemí) n</span>ejvíce dotované elektřiny z OZE. V roce 2016 šlo o 161 TWh, což je přibližně čtvrtina z veškeré Německé <a href="http://oenergetice.cz/energostat">produkce elektřiny</a>. V 2017 pak německé dotované OZE vyprodukovaly dokonce 187 TWh, což je meziročně 16% nárůst.</p>
<p>Největší podíl dotované elektřiny z OZE na celkové produkci v dané zemi připadá Dánsku. Dotovaná elektřina zde výrazně převažuje a tvoří celých 63 % z veškeré produkce (v roce 2016). Jako druhá ze zemí je pak Litva, s výrazně menším podílem, konkrétně 35 %. Nejméně elektřiny z dotovaných zdrojů je pak v Norsku (pouze 3 %). I přesto, že Norsko produkuje téměř veškerou svoji elektřinu z OZE (především vodní elektrárny), většina těchto zdrojů je provozována bez dotací.</p>
<figure id="attachment_58695" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-58695" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Seznam-zemí-s-nejvyšší-produkcí-dotované-elektřiny-z-OZE.-Zdroj-CEER-512x331.png" alt="Seznam zemí s nejvyšší produkcí dotované elektřiny z OZE. Zdroj: CEER" width="512" height="331" /><figcaption class="wp-caption-text">Seznam zemí s nejvyšší produkcí dotované elektřiny z OZE. Zdroj: CEER</figcaption></figure>
<h2>OZE platí především zákazníci ve fakturách za energie</h2>
<p>Od dřívějšího průzkumu  se výrazně nezměnila struktura příjmu pro účely dotace. Ve většině zemí zůstávají jako hlavní zdroj nedaňové zdroje příjmu (příplatky za OZE v ceně elektřiny). V ČR pak jde o kombinaci příplatku v ceně elektřiny (nedaňového) a platby ze státního rozpočtu (daňový).</p>
<p>Jednotlivé národní systémy podpory jsou odlišné, ale ve většině zemí spolu fungují způsoby přímé i nepřímé podpory. Mezi přímou podporu patří výkupní ceny (FIT &#8211; Feed-in tariffs), zelený bonus (FIP &#8211; Feed-in premium), zelené certifikáty (GC &#8211; Green certificate) nebo investiční pobídky (grants). Způsoby nepřímé podpory pak bývají nejčastěji <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsti-regulatori-volaji-zruseni-prioritni-vyroby-oze/">přednostní výkup elektřiny</a>, přednost připojování do sítě, nižší síťové poplatky (připojovací /za použití sítí).</p>
<figure id="attachment_58694" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-58694" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Podíl-dotované-elektřiny-z-OZE-na-celkové-produkci-elektřiny.-Zdroj-CEER-512x341.png" alt="Podíl dotované elektřiny z OZE na celkové produkci elektřiny. Zdroj: CEER" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl dotované elektřiny z OZE na celkové produkci elektřiny. Zdroj: CEER</figcaption></figure>
<h2>Pomalu dochází k přechodu na tržní způsoby</h2>
<p><a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/velke-solarni-parky-bez-podpory-spanelsku-velke-britanii-se-objevuji-uz-i-italii/">Tržní</a> způsoby podpory se v Evropě teprve rozvíjí. Největšími změnami je za sledované období nástup zelených bonusů (příplatek k tržní ceně) místo využívání výkupních cen a dále pak rozvoj <a href="http://oenergetice.cz/clanky/aukce">aukcí kapacit</a> (tenders). Zpráva zmiňuje, že se postupně zvyšuje podíl OZE, které mají, stejně jako klasické zdroje, povinnost vyrovnávat odchylku (obvykle pouze nad určitý instalovaný výkon). Postupně roste i význam vlastni spotřeby a ve většině zkoumaných zemí je zaveden nějaký typ net-meteringu.</p>
<p>Historicky první evropskou legislativou, zaměřenou vyloženě na oblast OZE, byla v roce 2009 Evropská směrnice o OZE (<a href="https://ec.europa.eu/energy/en/topics/renewable-energy/renewable-energy-directive">Renewable Energy Directive</a> &#8211; RED). Za tu dobu prošly obnovitelné zdroje obrovským vývojem a letos v listopadu vstoupil v platnost <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52016PC0767R%2801%29">nový dokument</a> Evropské Komise, revidující RED. Od roku 2021 se tak počítá s novými evropskými pravidly pro dotace obnovitelných zdrojů. Změny se rovněž očekávají i po schválení legislativy k Electricity Market Regulation. Obojí je pak součástí tzv. &#8222;<a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/eu-reforma-trhu-elektrinou-neschvalena-zbytek-zimniho-balicku-ano/">zimního balíku</a>&#8220; (Clean Energy Package).</p>


Česko platí v průměru na 1 MWh nejvyšší dotace na obnovitelné zdroje v Evropě

<p><b>Švédsko v letošním 1. pololetí uvedlo <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/europe-adds-4-5-gw-of-wind-energy-in-first-half-of-2018/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">do provozu 88 MW pevninských větrných elektráren</a>, přírůstek za celý rok však má být téměř desetkrát vyšší. Letos tak má meziroční růst dosáhnout hodnoty 12%. V roce 2019 má dle </b><a style="font-weight: bold" href="https://svenskvindenergi.org/wp-content/uploads/2018/07/Statistics-and-forecast-Svensk-Vindenergi-20180703.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Švédské asociace pro větrnou energii</a> <b>(SWEA) dojít dokonce k meziročnímu růstu instalovaného výkonu o 24 %. Očekávaný růst instalovaného výkonu švédských větrných elektráren ovšem může ohrozit stabilitu tamního trhu se zelenými certifikáty.</b></p>
<p>Švédsko má za sebou slabší první pololetí letošního roku, pokud jde o instalace nových pevninský (onshore) větrných elektráren (VtE). Dle SWEA však ve Švédsku během následujících 18 měsíců budou uvedeny do provozu větrné elektrárny o instalovaném výkonu více než 2,5 GW. Švédsko se tak velmi pravděpodobně zařadí mezi 3 státy s největším růstem výkonu v onshore větrných elektrárnách v Evropě. V letošním prvním pololetí však přitom bylo až na 8. místě.</p>
<figure id="attachment_53848" style="width: 343px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-53848 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/Wind-Installations-H1-2018-343x512.jpg" alt="Přehled instalovaných výkonu větrných elektráren v Evropě za první pololetí 2018. Zdroj: windeurope.org" width="343" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled přírůstků instalovaných výkonu větrných elektráren v Evropě za první pololetí 2018. Zdroj: windeurope.org</figcaption></figure>
<h2>Cíl pro rok 2020 bude díky VtE splněn letos</h2>
<p>V roce 2012 si Švédsko a Norsko stanovily společný cíl <a href="http://www.energimyndigheten.se/en/sustainability/the-electricity-certificate-system/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">navýšit roční výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020 o 28,4 TWh</a>. Švédský parlament se vloni usnesl na navýšení cíle o 18 TWh do roku 2030.</p>
<blockquote>
<p><em><strong>“Navýšení cíle pro rok 2030 bylo impulzem k rozhodnutí o výstavbě nových větrných elektráren pro mnoho investorů. Počet větrných elektráren ve Švédsku tak v následujících letech výrazně vzroste. V současnosti jsou ve výstavbě obnovitelné zdroje, které budou ročně vyrábět 15,2 TWh, z čehož 11,6 TWh představují větrné elektrárny. Společný cíl 28,4 TWh pro rok 2020 bude překročen zhruba o 10 TWh. Pro dosažení cíle v roce 2030 tak bude potřeba přidat ještě 8 TWh,” </strong>vysvětluje Markus​ Selin, analytik Švédské energetické agentury.</em></p>
</blockquote>
<p id='energostat'>{&#8222;country&#8220;:&#8220;SE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;V současné době Švédsko vyrábí většinu své elektřiny ve vodních a jaderných zdrojích.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}</p>
<p>Jen samotné švédské větrné elektrárny však mají dle SWEA v roce 2020 vyrábět 27 TWh. Díky nárůstu instalovaného výkonu švédských onshore větrných elektráren tak má být dosaženo cíle pro rok 2020 již koncem letošního roku.</p>
<figure id="attachment_53854" style="width: 919px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-53854 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/sweeden-wind-power-overview-forecast-2018.jpg" alt="Očekávaný vývoj instalovaného výkonu a výroby větrných elektráren ve Švédsku. Zdroj: svenskvindenergi.org" width="919" height="540" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný vývoj instalovaného výkonu a výroby větrných elektráren ve Švédsku. Zdroj: svenskvindenergi.org</figcaption></figure>
<p>Cíl pro rok 2030 by pak podle ředitelky SWEA Charlotte Unger Larsonové měl být dosažen již v roce 2021. Prudký nárůst výroby OZE však může mít negativní dopad na stabilitu trhu s obnovitelnými zdroji, upozorňuje Charlotte Larsonová.</p>
<h2>A co bude se zelenými certifikáty?</h2>
<p>V souvislosti se stanovením společného cíle pro výrobu elektřiny OZE začal v roce 2012 ve Švédsku a Norsku fungovat také společný trh s tzv. zelenými certifikáty. Zelené certifikáty jsou jedním ze zdrojů příjmu pro výrobce z řad obnovitelných zdrojů.</p>
<figure id="attachment_53861" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-53861 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/Sweeden-norway-green-certificates-principle-1024x571.jpg" alt="Popis principu fungování trhu se zelenými certifikáty ve Švédsku a Norsku. Zdroj: http://www.energimyndigheten.se" width="1024" height="571" /><figcaption class="wp-caption-text">Popis principu fungování trhu se zelenými certifikáty ve Švédsku a Norsku. Zdroj: http://www.energimyndigheten.se</figcaption></figure>
<p>Právě očekávaný nárůst výroby elektřiny z OZE může ohrozit stabilitu trhu se zelenými certifikáty. Dle informací serveru <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1487247/sweden-meet-targets-nine-years-early" target="_blank" rel="noopener noreferrer">windpowermonthly</a> se nyní očekává meziroční pokles ceny zelených certifikátů v roce 2021 až o 70 %, což negativně ovlivní ekonomiku dříve realizovaných projektů. Ve Švédsku tak aktuálně intenzivně zkoumají možnosti, jak stabilizovat trh se zelenými certifikáty.</p>
<p>Aktuálně je ve hře možnost zastropování objemu podporované elektřiny z OZE, nebo stanovení termínu, po kterém již nové projekty nebudou mít na certifikáty nárok, případně kombinace těchto variant. Studie popisující možné varianty řešení je k dispozici <a href="http://www.energimyndigheten.se/contentassets/ece219b271c642c7a843d5414a3d636c/inspel-memo-from-thema-consulting.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>. Rozhodnutí o způsobu stabilizace trhu má být známo do konce letošního roku.</p>


Větrné elektrárny

Způsobí boom švédských větrných elektráren kolaps trhu se zelenými certifikáty?

<p><strong>Evropská komise <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-821_en.htm">schválila podporu výroby OZE</a> v Belgii. Systém zelených certifikátů pro elektřinu vyrobenou z OZE a vysoce účinné kogenerace ve Vlámském regionu v Belgii je v souladu s pravidly státní podpory EU.</strong></p>
<p>V říjnu 2017 Belgie oznámila, že hodlá zavést dvě opatření, která budou podporovat výrobu z obnovitelných zdrojů a kogenerace a to pomocí vydávání certifikátů. Tento systém podpory OZE funguje například v Rumunsku.</p>
<p>Evropská komise prověřovala, zda podmínky nastavené Belgií odpovídají pravidlům EU pro státní podporu. Jejich schválením Komise potvrzuje, že certifikáty přispívají k dosažení cílů EU v oblasti energetiky a životního prostředí a zároveň zachovávají hospodářskou soutěž.</p>
<p>V rámci systému zelených certifikátů provozovatel OZE obdrží za každou vyrobenou MWh jeden zelený certifikát. V případě jednotek kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) obdrží provozovatel certifikát za každou MWh uspořené energie, která vznikne použitím zařízení KVET. Certifikáty jsou obchodované odděleně od elektřiny a tak provozovatelé mohou prodat certifikáty na burze a utržit z nich dodatečné výnosy.</p>
<p>Belgie má národní cíl podílu OZE na konečné spotřebě energie do roku 2020 nastaven stejně jako Česká republika ve výši 13 %. Belgie je s Českou republikou v oblasti energetiky srovnatelná – má podobný počet obyvatel i energetický mix, který je převážně tvořen fosilními palivy s cca 20 % výroby z jádra. Na rozdíl od ČR zaostává Belgie za svým cílem podílu OZE. Ten ještě v roce 2015 <a href="http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7905983/8-14032017-BP-EN.pdf/af8b4671-fb2a-477b-b7cf-d9a28cb8beea">dosahoval</a> necelých 8 %.</p>
