25. listopad 2023
EU představila seznam klíčových energetických projektů, dominují nová vedení a vodík

Evropská unie zveřejnila druhý unijní seznam projektů společného (PCI) a vzájemného (PMI) zájmu. Uvedené projekty mají za cíl modernizovat a rozvíjet energetickou infrastrukturu v celé Evropě a posunout EU blíže ke skutečné energetické unii. Nová propojení nejen napříč evropskými státy, ale i se sousedními zeměmi mohou sehrát strategickou roli při zvyšování konkurenceschopnosti, v podpoře dekarbonizace a posilování energetické bezpečnosti a soběstačnosti.
Seznam obsahuje 235 projektů – od elektrických sítí přes vodíkovou infrastrukturu až po přepravu CO₂. Kromě projektů propojení mezi členskými zeměmi je na seznamu i 25 projektů s Ukrajinou, Spojeným královstvím, Švýcarskem, zeměmi západního Balkánu, severoafrickými zeměmi, Norskem a Gruzií. Podle nedávné studie Evropské komise budou investiční potřeby do energetické infrastruktury v letech 2024 až 2040 téměř 1,5 bilionu eur. Všechny projekty musely prokázat významný přeshraniční přínos a podporu klimatických cílů do roku 2030.
Seznam projektů dle zaměření
113 projektů pro elektrickou energii, offshore sítě a chytré elektrické sítě, které pomohou začlenit více obnovitelných zdrojů.
100 vodíkových a elektrolyzérových projektů, jež urychlí integraci a dekarbonizaci energetického systému EU.
17 projektů přepravy CO₂, které podpoří vznik trhu se zachytáváním a ukládáním uhlíku.
3 projekty chytrých plynových sítí zaměřené na digitalizaci a modernizaci plynárenské soustavy.
- 2 dlouhodobé pokračující projekty, které propojují Maltu a Kypr s evropskou pevninskou plynovou sítí.
Projekty, které EU uzná jako PCI nebo PMI, získávají řadu výhod. Mají přednostní status a procházejí zjednodušeným povolovacím řízením s pevně stanovenou tříapůlletou maximální lhůtou. Čeká je také rychlejší a přehlednější posouzení vlivů na životní prostředí.
V každém státě je navíc provází jediný příslušný úřad fungující jako „one-stop shop“, a pro offshore sítě existují speciální kontaktní místa. Projekty mají k dispozici postup, který umožňuje rozdělit investiční náklady mezi členské státy podle toho, jak z projektu těží. Zároveň mohou žádat o finanční podporu z programu Connecting Europe Facility ve formě grantů na studie i samotnou výstavbu.
Evropská komise tento seznam přijímá od roku 2023 a podle nařízení TEN-E (2022/869) jej bude aktualizovat každé dva roky. Projekty společného zájmu (PCI) jsou klíčové investice pro dokončení vnitřního energetického trhu a podporují cíle EU v oblasti energetiky a klimatu. Projekty vzájemného zájmu (PMI) propojují EU se třetími zeměmi a přispívají k energetickým a klimatickým cílům na obou stranách.

ČR: Lepší propojení se sousedy i vodíková infrastruktura
Z projektů týkajících se České republiky lze vyjmenovat například interkonektory Hradec – Röhrsdorf (DE) a Otrokovice - Ladce (SK). ČR se má zároveň stát důležitým článkem středoevropského vodíkového koridoru, který má propojit Ukrajinu s Německem. Počítá se také s rozvojem a modernizací přenosových i distribučních soustav.
Studie EK odhadla, že evropská energetická infrastruktura (elektřina, vodík, sítě CO2) bude do roku 2040 vyžadovat investice až téměř 1,5 bilionu EUR. Komise proto v rámci CEF-Energy již dříve uvolnila finanční prostředky (včetně alokace 1,25 mld. EUR v únoru 2025 a následné výzvy 600 mil. EUR). V dlouhodobém výhledu navrhuje výrazné posílení rozpočtu CEF pro roky 2028–2034 až na 29,91 mld. EUR oproti současným 5,84 mld. EUR, což by umožnilo širší podporu PCI/PMI projektů. Skutečné financování a samotná realizace však závisí na konkrétních výběrových řízeních a zralosti projektů.
Seznam je nyní, jako delegovaný akt Komise, předložen Evropskému parlamentu a Radě, které mají dvě měsíce (s opcí prodloužení o další dva měsíce) na případné zamítnutí. Pokud nebude zamítnut, vstoupí v platnost a nahradí první listinu z roku 2023 (která obsahovala 166 projektů).
Mohlo by vás zajímat
29. listopad 2023
30. listopad 2023
29. březen 2024
15. květen 2024
17. červenec 2024
28. květen 2025
13. listopad 2025
Komentáře (1)
Tak teď nám zbyde jen čekat, zda EK a Ursula von der Leyenová, která o energetických dálnicích hovořila, bude mít snahu budovat ty energetické dálnice jen jako (AC technikou roku 1955) nebo doopravdy (páteřní HVDC sítě technikou 21.století). Obávám se, že zatím ve velké většině zvítězí krátkozraké řešení „jako“. Nějakou vizi, s jakou navrhoval v poválečných letech nová páteřní vedení 400kV profesor Antonín Veverka a kterou „oprašujeme“ dodnes, v současné době v Česku nikde neslyšíme. Pro aplikaci fyzikálně jasně opodstatněné techniky 21. století totiž i v EU chybí odpovídající ekonomická pravidla.






Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.