GasNet vstoupil do vodíkového klastru na severní Moravě
Moravskoslezský kraj patří k průkopníkům vodíkových technologií v České republice. Vzniká tady komplexní projekt vodíkového údolí, který řeší výrobu, distribuci i konkrétní využití tohoto obnovitelného zeleného plynu v průmyslu nebo dopravě. Ke klastru se připojil i největší český distributor plynu, skupina GasNet.
Moravskoslezský vodíkový klastr sdružuje zástupce kraje, univerzit i soukromých společností. Jeho strategickým cílem je v horizontu 10 let v regionu vytvořit fungující ekonomický systém výrobního a distribučního řetězce vodíku. Soustřeďuje v sobě veškeré činnosti od výroby vodíku, přes skladování a distribuci až po jeho spotřebu. Do klastru nyní vstoupil největší český distributor plynu, skupina GasNet, která v Moravskoslezském kraji provozuje veřejnou distribuční síť plynu a zajišťuje svými plynovody jeho dopravu ke koncovým odběratelům.
„Evropa jde cestou dekarbonizace. V roce 2050 se chce stát klimaticky neutrální a my toto směřování vítáme. Náš plán je postupně zemní plyn nahradit vodíkem. Je to čistá a obnovitelná energie. Navíc jde o plyn, který je skvělým médiem pro její uchování a přenos,“ říká Alexander Lužný, který v GasNetu řídí inovační oddělení.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj letos podepsaly společné vodíkové memorandum. GasNet ve všech třech krajích, které se řadí k lídrům vodíkové revoluce v Česku, už připravuje své vlastní projekty spojené s vodíkem. Ať už jde o plánované připojování výroben vodíku na distribuční plynovody nebo o pilotní projekty vstřikování vodíku k zemnímu plynu do běžné distribuční sítě.
„Aktuálně v rámci spolupráce s dalšími členy klastru připravujeme v Moravskoslezském kraji dva projekty, které se týkají lokální výroby vodíku a jeho následného přimíchávání k zemnímu plynu v distribuční síti,“ doplňuje Alexander Lužný z GasNetu.
Zelená budoucnost plynárenství
V dlouhodobé strategii největšího distributora plynu hraje vodík klíčovou roli. Představuje zelenou a obnovitelnou podobu českého plynárenství. Bez plynu se totiž česká energetika neobejde. Pro své vlastnosti je tento plyn nepostradatelný pro český průmysl, a tím i pro celou českou ekonomiku.
Novela energetického zákona platná od ledna navíc uvedla vodík mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou.
„Vodík je nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Je to jasný signál státu pro všechny hráče na trhu, že se s vodíkem počítá a že je možné začít s výraznějšími investicemi do využívání tohoto nízkoemisního plynu, bez kterého se v dlouhodobém horizontu zkrátka neobejdeme,“ říká Pavel Dočekal, který má v GasNetu na starosti legislativní záležitosti.
GasNet dlouhodobě investuje do modernizace celé své plynárenské sítě. Díky tomu zvládne už dnes distribuci 20% příměsi vodíku v zemním plynu. V budoucnu se ale chce dostat až na 100 % a vodíkem tak zemní plyn zcela nahradit. Největší český distributor už připravuje pro výrobny vodíku připojovací proces.
Vodík pro průmysl i dopravu
Ve výrobě vodíku se na severu Moravy uvažuje taky o využití odpadních surovin, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny nebo uhelné kaly – tedy odpad, který se dnes většinou neefektivně spaluje a zatěžuje životní prostředí.
Mezi členy klastru je přes třicet subjektů, mezi nimi například společnosti ČEPRO, Hyundai, strojírny Vítkovice, chemička BorsodChem, Tatra, město Ostrava nebo České dráhy.
Například zdejší Tatra už veřejnosti představila svůj nákladní vůz poháněný vodíkem. Ostrava se mimochodem stala i prvním místem v České republice, kde byla otevřena veřejná plnicí stanice pro vodíkové automobily. Kromě dopravy se ale transformace uhelného regionu na vodíkové údolí zaměřuje hlavně na průmysl nebo teplárenství, které si bez plynu neporadí. Právě tam je připravenost distribuční soustavy klíčová – je nutné dostat vodík z výrobny do místa jeho spotřeby
Mohlo by vás zajímat:
Ostrava pamatuje na zadní kolečka. Nemusí dopadnout stejně bledě, jako Severní Čechy, kde ne velký nedostatek pracovních příležitostí a vybydlená krajina. K průmyslovému využití zelného voíku je ale dlouhá cesta. Musí hlavně zlevnit výroba a jak jsem se díval, tak s plnící infratrukturou to není taky žádná hitparáda. Naplnění nádrže vodíkem trvá 20 minut až hodinu. To jsou času srovnatelné s nabíjecími časy BEV. Budoucnost vodíku bych viděl spíše v průmyslu a energetetice než v osobní dopravě. Co nákladní doprava a vlaky, tam se ještě uvidí, ale je potřeba zapracovat na elektrolyzérech a zlevnit výrobu.
P.S. Existuje i způsob jak anorganicky vyrábět vodík z vody za přítomnosti jen katalyzátoru. Energii dodá sluneční záření. A jsou i další moznosti. Organické a biologické. VŠB je hodně progresívní univerzita. Mohla by s tím pomoci.
Náhrada zemního plynu vodíkem není příliš vhodné řešení. Molekuly vodíku jsou mnohem menší takže bude unikat ve spojích trubek kde zemní plyn neuniká. Když hoří není to okem vidět. Hlavně je mnohonásobně výbušnější ( má mnohem větší rozsah výbušnosti) oproti zemnímu plynu...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se