Polsko pokračuje v budování vodíkového řetězce prostřednictvím projektu Central Hydrogen Valley

Central Hydrogen Valley (CHV) je jedním z několika „vodíkových údolí“, která by měla vznikat po celém Polsku. Jejich účelem je především vytvoření komplexní infrastruktury, která zemi napomůže dekarbonizovat klíčové odvětví průmyslu a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům.

Projekt CHV vychází z Polské vodíkové strategie, která počítá s vybudováním celkem osmi regionálních trhů pokrývajících výrobu vodíku, jeho spotřebu i další přepravu. Hlavním cílem projektu CHV je především dekarbonizace dopravního a těžebního sektoru.  Pro Polsko je prioritou zelený vodík, což je v souladu i s energetickou politikou Evropské unie.

Projekt CHV zahrnuje výstavbu asi 250 MW instalovaného výkonu vodíkových elektrolyzérů spolu s dalšími 2 GW větrných a solárních elektráren na území středního Polska. V rámci CHV má spolupracovat až 70 subjektů pocházejících ze středního Polska, což má pomoci jeho komplexní a všestranné realizaci.

Záměr realizace byl symbolicky stvrzen podpisem smlouvy v elektrárně Kozienice, která by od příštího roku měla projít modernizací na novou plynovou turbínu s kombinovaným cyklem. Tato technologie by měla v budoucnu umožnit spalování zeleného vodíku spolu se zemním plynem, což by významně snížilo produkované emise, vzhledem k tomu, že se jedná o druhou největší tepelnou elektrárnu v Polsku.

V souvislosti se snižováním emisí se předpokládá, že díky instalovanému výkonu bude možné ročně vyrábět až 54 tun zeleného vodíku a 4 TWh čisté energie. Tento nárůst by v budoucnu mohl snížit emise CO2 o 1,3 milionu tun ročně, což Polsku pomůže plnit své závazky ke zmírnění změny klimatu.

Polská vodíková strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2040 (PHS)

PHS je strategickým dokumentem polské vlády z roku 2021, který stanoví cíle vodíkového hospodářství a nástroje potřebné k jejich dosažení. Již v současné době Polsko produkuje cca 1,3 milionu tun vodíku ročně, což jej řadí na 3. pozici mezi evropskými producenty za Německo a Nizozemsko.

Nicméně pouze část pochází z obnovitelných zdrojů, a proto takovýto rozvoj vyžaduje zejména výstavbu nových obnovitelných zdrojů. Jedině tak bude pro Polsko možné dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, pod kterou dokument spadá.

Vodíková strategie sleduje 6 hlavních cílů, které prostupují napříč 3 prioritními sektory: energetikou, dopravou a průmyslem. Cíle úzce souvisí se zvolenými sektory, neboť se jedná například o využití vodíku v teplárenském odvětví či jako alternativního paliva v dopravě. Dalším z cílů je rozvoj účinného přenosu a skladování vodíku a již zmíněná dekarbonizace průmyslu. Pomyslným završením celého ekosystému pak bude vytvoření stabilního a regulačního prostředí, které podpoří postupný růst trhu.

Polsko tak má ambice být vodíkovým lídrem v regionu střední Evropy. To dokládá i další projekt Hydrogen Eagle, který byl zařazen na seznam IPCEI (Important Project of Common European Interest) a který realizuje polská společnost PKN Orlen. V rámci toho bude po území Polska, České republiky a Slovenska instalováno více než 100 vodíkových čerpacích stanic. Z toho více než polovina připadá na polské území.