Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.
MŽP ve zprávě dále uvedlo, že Česko také požádalo soud, aby žalobu projednal přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Záměr žalobu podat v pondělí schválila česká vláda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí následně podle televize TVN 24 vyjádřilo nad rozhodnutím české vlády údiv. Podání žaloby přivítaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu,&#8220; řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).</blockquote>
Pro ochranu českých občanů je v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které si Česko v souvislosti s ochranou životního prostředí na jeho straně hranice klade. &#8222;V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,&#8220; dodal Brabec.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.
Podání žaloby uvítali ekologové. &#8222;Jako obyvatelé regionu, kde se setkávají tři státy, nejsme z nutnosti podávat žalobu na jednoho ze sousedů nijak nadšení. Vzhledem k jednání PGE a jejímu obnovenému plánu těžit dalších 23 let ale bohužel nevidíme žádnou jinou alternativu,&#8220; uvedl člen Sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
<blockquote>&#8222;Kromě bezprostředního ohrožení nedostatkem vody nám záleží i na budoucnosti celého regionu &#8211; PGE svým přístupem blokuje jeho přístup k evropskému transformačnímu fondu, což může v kombinaci s rychle končícím uhelným průmyslem způsobit sociální škody na několik generací,&#8220; dodal.</blockquote>

Životní prostředí

Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

ČR podala žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów

Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Rozhodla o tom dnes vláda, informovalo ČTK ministerstvo zahraničí (MZV). Návrh podala ministerstva životního prostředí a zahraničí. Důvodem žaloby je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda, uvedlo MZV.
Žaloba k Soudnímu dvoru EU směřuje především na porušení práv českých občanů. Soudní dvůr se bude nejdříve podle ministerstva zabývat návrhem na předběžné opatření, které by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Spor může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v tiskové zprávě uvedl, že se dlouho snažil spor vyřešit bez soudu, nevedla k tomu ale ani jednání před deseti dny ve Varšavě. Těžba má podle něj negativní každodenní vliv na životy desetitisíců Čechů. Obává se protahování soudu. &#8222;Mezitím jim důl bude dál odvádět vodu a dál bude prach znečišťovat vzduch, který dýchají,&#8220; uvedl. Proto podle něj Česko podá i návrh na předběžné opatření. Pokud by mu soud vyhověl, těžba by se musela do vynesení rozsudku zastavit.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v tiskové zprávě uvedl, že pokračování těžby má závažné a nevratné negativní dopady na životní prostředí v ČR. &#8222;Takže podání žaloby, byť se jedná o tu nejkrajnější možnost řešení, je nevyhnutelné. Mezinárodní jednání na diplomatické i odborné úrovni s Polskem samozřejmě budou pokračovat. Pokud by Polsko přistoupilo na naše požadavky, žalobu lze stáhnout,&#8220; podotkl.
Podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolka, který je zároveň vládním zmocněncem pro zastupování ČR před soudním dvorem, žaloba směřuje především na porušení práv českých občanů. &#8222;Ti se nemohli zúčastnit ani povolovacího řízení rozšiřování dolu, ani soudního přezkumu tohoto rozhodnutí. Polsko české straně také neposkytlo potřebné dokumenty týkajících se těžby a nezohlednilo posouzení vlivů na životní prostředí,&#8220; uvedl v tiskové zprávě.
Podle ministerstva dostane Polsko možnost se nejprve k žalobě písemně vyjádřit, poté začne ústní část procesu. Následovat by mělo stanovisko generálního advokáta. Pokud soudní dvůr přistoupí na český návrh projednat věc přednostně, rozsudek by mohl vynést zhruba za jeden rok, uvedlo ministerstvo.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. České stížnosti týkající se mimo jiné vlivu těžby na zásoby pitné vody jsou ale podle EK vzhledem k předloženým důkazům a argumentům obou stran neopodstatněné.
Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí.

Uhlí

Česko podá na Polsko žalobu kvůli dolu Turów, chce zastavit těžbu

Švédský výrobce baterií <a href="https://northvolt.com/newsroom/Systems-Poland">Northvolt v pátek oznámil svůj záměr investovat 200 milionu dolarů do nového závodu na bateriové systémy.</a> Plánovaná továrna o rozloze 50 000 m2 má být vybudována poblíž polského Gdańsku, do provozu by měla být uvedena v roce 2022.
Plánovaná továrna má mít roční výrobní kapacitu přibližně 5 GWh, po realizaci druhé fáze by v budoucnosti mohla roční výroba vzrůst až na 12 GWh. Investice do nové továrny má Northvoltu umožnit dodávat kompletní řešení bateriových systémů hlavně dlouhodobým velkoodběratelům.
Nová továrna se má primárně soustředit na montáž samotných lithium-iontových bateriových systémů. Lithium-iontové články pro závod mají být dodávány z nové velké továrny na články Northvolt Ett ve Švédsku. Velkovýroba článků v této továrně má začít letos.
<blockquote>„Zajištění výroby bateriových článků v Evropě je klíčové pro její průmyslovou budoucnost, stejně důležitá je ale také schopnost průmyslově integrovat bateriových článků do konečných řešení. To je to, co bude nová továrna schopná dodat – sofistikované a udržitelné systémy skladování energie pro podporu transformace evropské elektroenergetiky a průmyslu.“ – Peter Carlsson, spoluzakladatel a výkoný ředitel Northvolt</blockquote>
<h2>Northvolt se chce stát světovým lídrem ve vývoji bateriových systémů</h2>
Výstavba nového závadu podle Northvoltu reflektuje jeho ambice stát se světovým lídrem v oblasti vývoje kvalitních a udržitelných bateriových úložišť, a významným dodavatelem těchto řešení na evropský trh. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-cina-dominuje-dodavatelskemu-retezci-li-ion-baterie-cesko-15-miste">V současné době přitom na poli výroby lithium-iontových baterií výrazně dominuje Čína.</a>
Nová továrna má navazovat na stávající továrnu v lokalitě, která začala s provozem v roce 2019. Příprava výstavby nového závodu již započala, podle Northvoltu by samotné stavební práce na první fázi závodu měly začít letos na podzim. K plánovanému zprovoznění první fáze by následně mělo dojít již příští rok. Spolu s novou továrnou má v lokalitě vzniknout i nové moderní centrum pro výzkum a vývoj. Celkem má díky novému komplexu vzniknout 500 pracovních míst.
<blockquote>„Společnost Northvolt v Polsku působí tři roky, jsme ohromeni profesionalitou a kvalitou techniků a výrobních pracovníků, se kterými zde spolupracujeme. Jsme nadšení z toho, že budeme moci přijmout dalších 500.“ – Emad Sand, prezident sekce bateriových systémů za Northvolt</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom#press-kit">Northvolt</a>

Akumulace energie

Northvolt investuje 200 milionů dolarů do továrny na baterie v Polsku

Polská vláda dnes přijala novou energetickou strategii pro období do roku 2040, která zahrnuje postupný přechod země od uhlí k čistším zdrojům energie. Strategie s označením PEP2040 prošla řadou úprav, protože vláda ji musela přizpůsobit klimatické politice Evropské unie a zároveň překonat výhrady silných odborů z polského uhelného průmyslu, napsala agentura Reuters.
Mezi cíle vládní energetické politiky patří rozvoj jaderné energetiky a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Vláda však zároveň uvedla, že Polsko se bude snažit své vlastní zdroje energie, tedy zejména uhlí, využívat, dokud to bude možné.
Vládní strategie předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se do roku 2030 zvýší na minimálně 23 procent z nynějších zhruba 13 procent. Počítá rovněž se spuštěním první polské jaderné elektrárny s kapacitou až 1,6 gigawattu, píše Reuters.
Polsko v současnosti vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a je jedinou členskou zemí EU, která se nepřipojila k závazku dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Země argumentuje tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
<blockquote>&#8222;PEP2040 bude naším kompasem při přechodu k ekonomice s nulovými emisemi uhlíku,&#8220; uvedl dnes k nové energetické strategii polský ministr klimatu a životního prostředí Michal Kurtyka.</blockquote>
Největší polská energetická skupina, tedy státní společnost PGE, novou strategii přivítala. Ekologičtí aktivisté však tvrdí, že strategie je neadekvátní a že v zájmu odvrácení dalšího růstu teploty by EU a Polsko měly ukončit spalování uhlí do roku 2030.
<blockquote>&#8222;Zdá se, že ministr Kurtyka, ačkoli je zodpovědný za ministerstvo klimatu, zapomíná na sucha, povodně či hurikány, jež nás kvůli klimatickým změnám čím dál častěji postihují,&#8220; uvedla Joanna Flisowska z ekologické organizace Greenpeace Polska.</blockquote>
Česká republika již delší dobu vede s Polskem spory kvůli plánovanému prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. V prosinci dala Česku v tomto sporu částečně za pravdu Evropská komise, která dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy.

Energetika v zahraničí

Polsko přijalo strategii pro transformaci své energetiky. Rozvíjet chce OZE i jádro

Polské státem ovládané energetické společnosti PGE, Enea a Tauron, které v současné době vyrábějí většinu elektrické energie z uhlí, vyčlení svá uhelná aktiva, aby se mohly soustředit na investice do offshore větrných elektráren. S odvoláním na vyjádření polského náměstka ministra státních aktiv Artura Sobońa <a href="https://www.reuters.com/article/us-poland-energy/polish-utilities-will-shed-coal-assets-to-invest-in-offshore-wind-idUSKBN29N14X?fbclid=IwAR3Wx3XI-dEq4ejYdlZA85TkAwPKa9hksiHEFURy5E2QusKBWmaSEDHeew8" target="_blank" rel="noopener">to uvedl zahraniční server Reuters</a>.
Polsko vyrábí v současnosti většinu elektrické energie spalováním černého a hnědého uhlí. V roce 2020 dosahoval podíl uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v zemi 76 %. Pod tlakem Evropské unie se však Polsko začíná stále více orientovat na obnovitelné zdroje energie, a to zejména na offshore větrné elektrárny a solární elektrárny.
Jak připomněl zahraniční server Reuters, Polsko plánuje zprovoznění první offshore větrně elektrárny v roce 2025 a cílí na celkový instalovaný výkon v těchto zdrojích v oblasti Baltského moře ve výši 10 GW do roku 2040.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1611741430.json“}
Dalším krokem k realizaci plánovaného rozvoje offshore větrných elektráren je podpis dohody o spolupráci v této oblasti mezi společnostmi PGE, Enea a Tauron.
<blockquote>„Skutečnost, že dnes připravujeme transformaci, která bude zahrnovat vyčlenění uhelných aktiv z těchto tří společností, učiní financování offshore větrných projektů, které jsou pro všechny investory výzvou, snadnějším,“ uvedl Soboń na tiskové konferenci k podpisu dohody o spolupráci.</blockquote>
PGE a další energetické společnosti již oznámily plány na výstavbu offshore větrných elektráren v Baltském moři, většinou ve spolupráci se zahraničními partnery. PGE zvažuje společný projekt s dánskou společností Orsted, soukromá energetická společnost Polenergia zase spolupracuje s norským Equinorem.
<blockquote>„Tato dohoda o spolupráci bude o nových investicích. Myslím, že polské státní společnosti by měly tyto projekty vést,“ uvedl na uvedené tiskové konferenci Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel společnosti PGE.</blockquote>
Dabrowski dodal, že klíčovou roli polských uhelných elektráren při výrobě elektřiny by měly do budoucna převzít jaderné elektrárny doplněné právě o offshore větrné elektrárny.

Větrné elektrárny

Polské státní energetické firmy budou společně budovat offshore větrné parky

Plánovaná elektrárna Ostroleka C, která by měla být vybudována na severovýchodě Polska, by měla nakupovat zemní plyn v podobě LNG přes terminál v Litvě. Země zatím nejsou přímo propojeny žádným plynovodem, avšak to by se do dvou let mělo změnit. Nový blok v elektrárně Ostroleka měl původně spalovat uhlí, později však byl projekt přehodnocen s tím, že místo uhlí by měl být využíván zemní plyn.
Polsko je v současné době zemí s největším podílem uhelných elektráren na výrobě elektřiny v Evropské unii, přičemž v posledních letech se stále diskutovaly projekty na výstavbu nových uhelných bloků. Jedním z nich měla být i elektrárna Ostroleka C s instalovaným výkonem 1 GW.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/vystavba-polske-elektrarny-ostroleka-byla-pozastavena-misto-uhli-mozna-bude-spalovat-plyn" target="_blank" rel="noopener">Na začátku loňského roku nicméně polské společnosti Energa a Enea projekt pozastavily</a>. Důvodem byly potíže s financováním i opatření evropské politiky v oblasti klimatu. Jelikož se právě kvůli rozporu s ekologickou politikou EU banky vyhýbají podpoře těchto projektů, neměly společnosti Energa a Enea projekt finančně plně zajištěný, ačkoliv příprava výstavby nového bloku již začala.
Projekt později převzala polostátní petrochemická společnost PKN Orlen, která již dříve uvedla, že do elektrárny bude investovat prostředky pouze v případě, že bude spalovat místo uhlí plyn. Na konci loňského roku poté společnost uzavřela s polskou polostátní energetickou společností PGNiG dohodu, na jejímž základě by měly společně vybudovat plynový zdroj o výkonu 750 MW do roku 2024.
<h1>Plyn pro elektrárny by měl proudit z Litvy, plynovod však zatím chybí</h1>
Polsko v posledních letech diverzifikuje dodávky zemního plynu, přičemž stále větší pozornost věnuje dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). <a href="https://www.reuters.com/article/poland-gas-idUSL1N2JW1I5" target="_blank" rel="noopener">Nyní se zdá, že by zkapalněný zemní plyn měl skrz litevský importní terminál Klaipėda zásobovat i plánovanou elektrárnu</a>.
<blockquote>„Podle plánů, elektrárna bude nakupovat plyn skrz terminál Klaipėda. Tím využije třetinu jeho kapacity,“ uvedl podle agentury Reuters během schůze parlamentní komise Dainius Kreivys, litevský ministr energetiky.</blockquote>
Společnost Klaipėdos Nafta, která LNG terminál provozuje, se nicméně k této informaci agentuře Reuters nevyjádřila.
V současné době nicméně plynárenské soustavy Polska a Litvy nejsou přímo propojeny. To by se však mělo do dvou let změnit, jelikož země má do roku 2022 propojit nový plynovod. Jeho výstavba byla zahájena na začátku loňského roku a přinejmenším litevská část <a href="https://ec.europa.eu/inea/en/news-events/newsroom/gas-interconnector-poland-lithuania-works-progress" target="_blank" rel="noopener">měla být ke konci loňského roku dokončena z přibližně 60 %</a>.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Ostroleka na severovýchodě Polska. Zdroj: Energa

Elektrárny v Evropě

Plánovaná polská elektrárna Ostroleka C by měla odebírat plyn skrz litevský LNG terminál

Jihokorejská společnost LG plánuje do své továrny na baterie pro elektrická auta v Polsku investovat téměř 303 milionů eur (7,9 miliardy Kč). Továrna LG je nyní největším závodem na baterie pro elektromobily v Evropě a firma se z ní chystá udělat největší takovou továrnu na světě. Uvedl to polský ekonomický list Puls Biznesu, který se odvolává na informace státní Agentury pro průmyslový rozvoj (ARP).
Závod se nachází ve městě Kobierzyce nedaleko Vratislavi. Po dokončení projektu by celková investice do továrny měla podle ARP činit více než 3,1 miliardy eur a počet zaměstnanců 10.000. Továrna by tak byla největším závodem vyrábějícím baterie pro elektrické vozy na světě s kapacitou 100 gigawatthodin, což stačí k uspokojení asi 60 procent současné poptávky v Evropě.
<blockquote>&#8222;Ohlášené výdaje jsou 302,9 milionu eur,&#8220; řekl listu Puls Biznesu mluvčí ARP Milosz Marczuk.</blockquote>
&#8222;Společnost se zavázala, že do 31. prosince 2022 zaměstná nejméně 500 nových pracovníků,&#8220; dodal. LG dostane také státní podporu zahrnující daňové úlevy.
Korejský koncern zahájil první investici do továrny na baterie pro elektromobily v Polsku v roce 2016. Kvůli růstu poptávky po bateriích začala další fáze rozvoje továrny v roce 2017 a třetí etapa výstavby byla zahájena na jaře 2019. Tato etapa by měla být dokončena na konci letošního roku. Loni firma požádala o podporu čtvrté etapy. Baterie z továrny kupuje automobilka Volkswagen, která je používá mimo jiné pro model Škoda Enyaq.

Elektromobilita

Bateriový systém využívaný ve vozidlech BMW i3. Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lithium-Ion_Battery_for_BMW_i3_-_Battery_Pack.JPG

LG chce investovat 303 milionů eur do továrny na baterie v Polsku

Polsko zaznamenalo v roce 2020 rekordní hodnotu čistého dovozu elektrické energie ve výši 13,2 TWh, a to i přesto, že spotřeba elektrické energie klesla v důsledku opatření spojených s pandemií COVID-19 meziročně o 2,3 %. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/011421-polands-2020-power-demand-down-23-imports-at-new-record" target="_blank" rel="noopener">Uvedl to zahraniční server Platts s odkazem na data zveřejněná polským provozovatelem přenosové soustavy PSE</a>.
Spotřeba elektrické energie v Polsku klesla v loňském roce meziročně o 2,3 % na 165,5 TWh. Uvedený pokles nezvrátil ani prosincový nárůst spotřeby o 4,3 % ve srovnání s prosincem 2019. Nicméně meziroční růst spotřeby v listopadu a prosinci ukázal, že dopad pandemie COVID-19 na spotřebu elektřiny v zimních měsících není v Polsku tak výrazný.
Na straně výroby zazanamenalo Polsko meziroční pokles o 4 % na 152,3 TWh, což v finále vedlo k rekordní hodnotě čistého importu elektřiny ve výši 13,2 TWh. Import tak pokryl téměř 8 % spotřeby elektřiny. Pro srovnání, v roce 2019 to bylo 6,3 %.
<h2>Pokles podílu uhelných elektráren</h2>
Podle zveřejněných dat došlo loni v Polsku k poklesu podílu uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny o tři procentní body na 72 %. V prosinci však došlo k téměř 11% meziročnímu nárůstu podílu černouhelných elektráren.
Meziroční růst podílu na celkové výrobě elektřiny loni v Polsku zaznamenaly větrné elektrárny, jejichž podíl činil 9,3 % (v roce 2019 to bylo 8,8 %), elektrárny spalující zemní plyn s 9,1 % podílem (v roce 2019 to bylo 7,6 %) a také ostatní obnovitelné zdroje (zejména fotovoltaické elektrárny) s 1,4% podílem (v roce 2019 to bylo 0,3 %).
Zdroj úvodní fotografie: pxhere.com

elektrické vedení, sloupfree zdroj: https://pxhere.com/en/photo/131747

Polsko dovezlo v loňském roce rekordní množství elektrické energie

Polská státní uhelná společnost Polska Grupa Górnicza (PGG) své doly uzavře do roku 2049. Bude se tak držet svého původního plánu navzdory tomu, že Evropská unie v prosinci zpřísnila své klimatické cíle. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na šéfa PGG Tomasze Rogalu.
Hornické odbory, vláda a představitelé společnosti dnes znovu jednali o harmonogramu, podle něhož PGG zavře své doly postupně do poloviny století. Tento časový plán byl schválen už v září.
Polsko je jedním z největších evropských producentů uhlí, jehož spalování notně přispívá k tvorbě skleníkových plynů. Země s pomocí tohoto fosilního paliva generuje téměř 80 procent své elektrické energie.
<blockquote>&#8222;Zpřísnění emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent tento harmonogram nijak neovlivní. Jsem si vědom obav veřejnosti, že by se tento plán mohl kvůli tlaku EU urychlit,&#8220; řekl Reuters Rogala.</blockquote>
<figure id="attachement_42803" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg" alt="Uhelný důl. zdroj: www.mining.com" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Prezidenti a premiéři členských zemí v první třetině prosince podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent oproti roku 1990. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emise o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální.
Rogala též uvedl, že harmonogram PGG bude muset schválit Evropská komise. Její souhlas nebude podle kritiků snadné získat. Šéf polské státní uhelné společnosti by rád stanovisko EK znal před koncem prvního pololetí. Podle agentury Reuters však není jasné, zda polská společnost o schválení svého časového plánu formálně požádala.
Těžař PGG za uplynulý rok vykázal ztrátu dvě miliardy zlotých (přes 11,5 miliardy Kč). Tento rok má v plánu vytěžit 24 milionů tun uhlí.

Polská PGG uhelné doly zavře do roku 2049, navzdory cílům EU

Ačkoli se zástupci všech států Evropské unie, a to včetně Polska, na jednání Evropské rady <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030" target="_blank" rel="noopener">shodli</a> na navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030, Polsko hodlá i nadále podporovat těžbu uhlí na svém území. Jak informovat server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/opinion/poland-goes-all-out-on-coal-rescue-against-eus-higher-climate-goal/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>, polská vláda nyní usiluje o zajištění další dotační podpory pro svůj uhelný průmysl, a to až do roku 2049, kdy má Polsko naplánovaný svůj uhelný phase-out.
Polsko chce, dle současných plánů, s těžbou a využíváním uhlí pokračovat alespoň do poloviny století, což ale <a href="https://www.dw.com/en/polands-coal-phaseout-plans-fact-or-fiction/a-55102698" target="_blank" rel="noopener">dle některých</a> nesleduje cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Zástupci odborových svazů a polské vlády se v září tohoto roku dohodli na záchranném plánu pro polskou těžební společnost PGG, která je největší uhelnou těžební firmou v Evropě. Cílem této dohody je zachování těžby až do roku 2049, čemuž má napomoci státní podpora na financování provozu PGG.
Polská vláda v prosinci zahájila prenotifikační jednání s Evropskou komisí, jelikož půjde o státní podporu, která podléhá jejímu schválení.
Evropská komise v současnosti pracuje na revizi své energeticko-klimatické legislativy tak, aby byla v souladu s cíli Evropské zelené dohody. V září oznámila své <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/vestager/announcements/green-deal-and-competition-policy_en" target="_blank" rel="noopener">plány</a> na to, jak co nejlépe sladit cíle Dohody s politikami ochrany hospodářské soutěže.
Rámec pro státní podporu má být revidován v průběhu příštího roku. Mnozí tak mají pochybnosti o možnosti schválení státní podpory ze strany Polska, které navíc v nadcházejících desetiletích bude čerpat <a href="https://www.climatechangenews.com/2020/07/21/poland-bails-coal-yet-wins-access-eu-climate-funds/" target="_blank" rel="noopener">značné prostředky</a> z evropských fondů určených na transformaci energetiky.
Dle některých je již nyní navzdory dotacím polský sektor těžby černého uhlí trvale nerentabilní a výnosy z těžby již léta klesají. Polský nejvyšší kontrolní úřad odhaduje, že celková podpora odvětví těžby uhlí v Polsku v letech 2007–2015 činila 14,8 miliard eur. PGG pak přitom trvale vykazuje ztráty.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons