Energetická skupina ČEZ začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Jde o součást strategie, kterou firma schválila loni. Po obdržení písemného potvrzení zájmu investorů je ČEZ vyzve k podání nezávazné nabídky. ČEZ o tom dnes informoval na <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-zahajuje-divestici-svych-aktiv-v-polsku-106066">webu</a>. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem ČEZ Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ale ČEZ prodal investičnímu fondu KGAL, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce letošního roku.
Prodej pěti polských firem je v souladu s novou strategií, kterou ČEZ schválil loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku.
ČEZ v srpnu oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák to ale v rozhovoru s ČTK o týden později nepotvrdil. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad začal koncem srpna znovu zkoumat záměr ČEZ, což ČEZ uvítal.

Elektrárny v Evropě

ČEZ začíná hledat zájemce o svých pět polských firem

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Plynárenství

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.
První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.
V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. &#8222;Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí,&#8220; píše se v jejím prohlášení.
Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.
Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.

Energetika v zahraničí

Polsko chce urychlit odklon od uhlí a do jaderné energie investovat 150 miliard zlotých

Poslední dobou se v médiích často řeší, zda proběhne dostavba Dukovan, a za jakých podmínek. Avšak situaci kolem dolu Turów se média věnují okrajově. Celá kauza postupně utichla ze dvou důvodů, koronavirus a čekání na vyjádření Evropské komise.
<h2>Historie</h2>
Hnědouhelná elektrárna a důl Turów leží sice v Polsku, ale výrazně zasahuje do prostředí českého i německého. Po válce si Poláci postavili vlastní uhelnou elektrárnu, ze které sice těží oni, ale víceméně negativní dopady si “užíváme” my v Čechách. Při počátečním vzniku dolu bylo odstraněno několik polských vesnic. V roce 1962 začal provoz elektrárny s výkonem 2016 MW, což můžeme přirovnat k výkonu našeho Temelínu.
Povrchový důl má hloubku 225 m a rozlohu 28 km². Dále se v něm těží kamenivo, hlína a jíl pro chemický průmysl. Od českých hranic je důl vzdálený pouze 20 km, proto představuje jedno z největších rizik pro české ovzduší. V podstatě se jedná o skoro největšího producenta CO2 sahajícího až do Prahy. Kromě toho, že nám Poláci znečišťují ovzduší, čerpají pro důl od nás i podzemní vodu.
Těžba v dole, který zásobuje elektrárnu, má probíhat až do roku 2044. Ovšem v lednu letošního roku polská vláda schválila rozšíření těžby směrem k českým hranicím, a zde začíná souboj o území táhnoucí se do dneška, a v podstatě i do budoucna.
<h2>Spory</h2>
Platnost těžby měla vypršet tento rok v dubnu, polské ministerstvo klimatu však prodloužilo koncesi o dalších šest let. Zároveň v lednu vydali Poláci povolení pro rozšíření těžby o 30 km², a do hloubky 330 m. Důl by se tak měl táhnout až k českým hranicím, z nichž nejblíže jsou obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Starostové obcí společně s Libereckým krajem se proti rozšíření ohradili, protože se bojí znečištění vod, hluku a prachu. Polákům je to zřejmě jedno. České požadavky ignorují a odmítají s námi komunikovat. Proto Češi hledají podporu u Evropské komise, zakládají internetové petice a protestují spolu s Němci na tzv. Trojmezí.
<h2>Česká vláda si za to může sama</h2>
Poláci výtky z české strany ignorují. Rozšíření tak může zabránit pouze žaloba u Evropského soudu. Donedávna ale osud Turówa vypadal jinak. Evropská Unie měla vynaložit na útlum dolu velkou finanční sumu, která by kompenzovala vzniklé škody spojené s potlačením těžby.
Evropská rada však rozpočet seškrtala, ubrala peníze z Fondu spravedlivé transformace a přidala je na zemědělských dotacích. Jak moc se na tom podílelo lobby Andreje Babiše zůstává otázkou. Babiš byl za to opozicí kritizován. Česká vláda si tedy paradoxně za situaci může sama.
<h2>Útlum těžby uhlí</h2>
Pozitivní zprávu do celé kauzy může vnést nedávné rozhodnutí polské vlády. Ta se zavázala definitivně ukončit těžbu uhlí mezi roky 2050-2060. Polsko je největším producentem energie z uhlí v celé Evropské unii. Krok k útlumu bude tedy pozvolný, a zároveň závisí na diskuzích polských představitelů se zástupci EU. Polsko se také přiklonilo k investicím do budování čistších zdrojů.
Jak tedy obě diskuze (ČR vs. Polsko a Polsko vs. EU) dopadnou, snad zjistíme v blízké budoucnosti.

Názory

Kauza uhelného dolu Turów

Polská paroplynová elektrárna Stalowa Wola byla v minulém týdnu připojena k síti. Zdroj o výkonu 450 MW měl být původně zprovozněn v roce 2016, dočkal se však řady zpoždění, to poslední pak bylo způsobeno pandemií koronaviru. Kromě elektřiny bude elektrárna dodávat také teplo do okolních oblastí.
Polským státem ovládaná <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/082420-taurons-450-mw-polish-gas-plant-synchronized-after-coronavirus-delay?fbclid=iwar1lwafz7v4fgkjjtosmbuevrepbwv9xqzjj45hkh4t3ysltm1iuopf29c8">společnost Tauron uvedla</a>, že 24. srpna dokončila připojení své paroplynové elektrárny Stalowa Wola o výkonu 450 MW k síti. Investici za 1,5 miliardy zlotých (8,9 miliardy Kč) realizovala <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-planuje-sjednotit-energeticke-spolecnosti">společnost Tauron se státní plynárenskou společností PGNiG</a>. Paroplynová elektrárna Stalowa Wola v jihovýchodním Polsku byla postavena, aby nahradila původní uhelnou elektrárnu.
<blockquote>„Synchronizace paroplynových turbín završila celou investici. Elektrárna nyní bude procházet fází optimalizace, ladění a testování,“ uvedl generální ředitel společnosti Tauron Wojciech Ignacok.</blockquote>
<h2>Čtyřleté zpoždění</h2>
Elektrárna měla být původně zprovozněna v polovině roku 2016. Ovšem když byl projekt dokončen z 85 %, společnost Tauron zrušila smlouvu se španělským stavitelem Abener Energia z důvodu nedodržení termínů. Projekt tak dokončilo konsorcium polských společností vedené Energopomiarem.
Podle posledních plánů pak měla být Stalowa Wola uvedena do provozu ve druhém čtvrtletí, ale nabrala poslední zpoždění kvůli pandemii koronaviru. Kromě dodávek elektřiny bude elektrárna zásobovat teplem obyvatele okolních oblastí. Podle vyjádření společnosti Tauron by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">měla elektrárna vypustit zhruba 360 kg CO2</a> na vyrobenou MWh.
Zdroj úvodní fotografie: Elektrociepłownia Stalowa Wola S.A.

V Polsku byla připojena k síti 450MW paroplynová elektrárna Stalowa Wola

Ministr zahraničí Spojených států amerických Mike Pompeo při návštěvě Polska <a href="https://biznesalert.com/nuclear-cooperation-deal-usa-poland-energy/">podepsal dohodu o spolupráci obou zemí</a> v oblasti jaderné energetiky. USA mají podle místních médií největší šanci, že se stanou vybraným dodavatelem pro jaderné elektrárny o výkonu až 9 GW. 
Nejen v České republice se ministr zahraničí USA Mike Pompeo věnoval energetice. Zatímco v České republice pouze varoval před volbou některých potenciálních dodavatelů, v Polsku rovnou podepsal dohodu o spolupráci v této oblasti.
V Polsku totiž mají Spojené státy americké podstatně lepší prostředí než v ČR. U Polska se totiž dá jen obtížně představit, že by jadernou elektrárnu stavěl ruský dodavatel. Obě země jsou si v energetice vzdálené, což se projevuje <a href="https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2020/06/Russian-Poland-gas-relationship-risks-and-uncertainties-Insight-70.pdf">především v plynárenství</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1597694254.json“}
Pro dodavatele se přitom jedná o mimořádnou zakázku. Polsko aktuálně plánuje postavit jaderné elektrárny o výkonu 9 GW. Všechny by přitom měl postavit právě jeden zájemce. Vzhledem k tomu, že jsou ve světě nyní ve výstavbě jaderné elektrárny o instalovaném výkonu 52 GW, jedná se o významnou zakázku, kterou si žádný z dodavatelů nechce nechat ujít.
Místní média informují o tom, že výstavba jaderných elektráren právě za pomoci <a href="https://biznesalert.com/nuclear-cooperation-deal-usa-poland-energy/">amerických dodavatelů je nejpravděpodobnější</a>.
Polsko již v roce 2019 podepsalo s USA memorandum o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. V té době se předpokládalo, že má být postaveno 6-9 GW instalovaného výkonu do roku 2043.
Polsko vidí jadernou energetiku jako příležitost k tomu, aby se zbavilo závislosti na uhlí. Z toho se aktuálně vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny v zemi. Podle posledních zpráv by měla země kompletně opustit výrobu z uhlí v roce 2060.

Jaderné elektrárny

Pompeo podepsal v Polsku dohodu o rozvoji jádra, USA jsou zde favoritem pro stavbu 9 GW

Polsko přišlo po vzoru německých energetik s myšlenkou spojit 3 energetické společnosti do dvou nových skupin – uhelné a neuhelné. Jedná se o PGE, Eneu a Tauron, které se zabývají výrobou, distribucí a dodávkou, přičemž jejichž většinovým vlastníkem je stát.
Místopředseda polské vlády Jasek Sasin <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2F51LU">oznámil</a>, že by rád transformoval stávající energetické společnosti vlastněné státem do dvou společností, a to do jedné zabývající se výrobou elektřiny z uhlí a jeho těžbou a druhé bezuhelné.
Polsko vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a jako jediná země EU zatím odmítla deklarovat uhlíkovou neutrálnost do roku 2050. Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost sice slíbila udržet výrobu z uhlí, nicméně v poslední době začíná více podporovat i obnovitelné zdroje a došlo i k uzavření několika dolů.
<blockquote>“Všichni jsme překvapení tempem změn politiky v oblasti klimatu … musíme dnes přehodnotit některé komentáře kvůli tomu, co se děje kolem nás,“ uvedl místopředseda polské vlády Jasek Sasin.</blockquote>
Sasin v souvislosti se stávající situací připouští, že je pravděpodobné, že Polsko přestane spalovat uhlí mezi lety 2050 až 2060. Myšlenka rozdělení divizí a společností na uhelnou a neuhelnou část není nová a například <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/reuters-ek-da-rwe-souhlas-s-koupi-aktivit-e-on-a-innogy">loni došlo</a> k velké výměně majetků mezi německým E.ON a RWE, kdy se RWE nyní profiluje jako významný hráč s obnovitelnými zdroji.
Polsko také plánovalo oznámit minulý týden větší škrty a uzavírání dvou dolů u největší těžařské firmy PGG. Tyto plány ovšem byly nečekaně odloženy a mají být během prázdnin ještě přepracovány. Sasin uvedl, že 2 doly, které bylo plánované uzavřít, jsou zodpovědné za 95 % ztráty skupiny PGG.

Polsko plánuje sjednotit energetické společnosti

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
UOKiK projekt Nord Stream 2 prověřuje již několik let. &#8222;Na začátku tohoto roku jsme Gazprom vyzvali, aby nám poskytl smlouvy sjednané jeho dceřinou firmou s dalším podniky financujícími výstavbu plynovodu Nord Stream 2,&#8220; uvedl dnes úřad. &#8222;Společnost tyto informace neposkytla,&#8220; dodal. Ruská firma se tak podle úřadu zřejmě úmyslně snaží mařit jeho postup.
Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Druhá polovina pak připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Té UOKiK již loni kvůli neposkytnutí požadovaných dokumentů a informací vyměřil pokutu 40 milionů eur (přes miliardu Kč), napsala agentura Reuters.

Elektrárny v ČR

Polsko vyměřilo Gazpromu pokutu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Brusel 14. července (zpravodaj ČTK) &#8211; Poslanci z petičního výboru Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v uhelném dole Turów poblíž českých hranic. Výbor projednal petici obyvatel Libereckého kraje, podle níž těžba připravuje lidi z nedalekých obcí o pitnou vodu. Většina zákonodárců se v diskusi shodla na tom, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva Evropské unie, proti se postavili polští vládní europoslanci.
Polsko přes výzvy českých úřadů i obyvatel kraje v květnu rozhodlo o prodloužení těžby v dole o dalších šest let. Podle právničky Petry Urbanové z kanceláře Frank Bold, která v případu zastupuje český kraj a petici dnes před europoslanci prezentovala, porušuje projekt unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby pitné vody. Petice podepsaná 13.000 lidmi proto žádá EK o bezodkladnou akci, k čemuž se dnes připojila též řada poslanců.
<blockquote>&#8222;Je to evidentní útok na práva obyvatel. Je velmi důležité, aby komise jednala rychle,&#8220; prohlásila španělská místopředsedkyně výboru ze socialistické frakce Cristina Maestreová Martínová.</blockquote>
Další poslanci podotýkali, že kromě porušování práv obyvatel jde rozšiřování dolu a prodlužování těžby uhlí proti unijní politice přechodu na čisté zdroje energie. Skupina PGE, které důl i přilehlá elektrárna patří, chce těžit až do roku 2044. Důl navíc plánuje rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních.
Podle řady europoslanců navíc polská strana selhala v tom, že neposkytla českým úřadům dostatek informací. &#8222;U podobných projektů poblíž hranic musí být podrobná výměna informací,&#8220; konstatoval německý člen výboru Peter Jahr z nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců. Nedostatek poskytnutých informací vytýká Varšavě i české ministerstvo životního prostředí. Ministr Richard Brabec koncem června prohlásil, že Polsko nedalo českým úřadům řadu požadovaných informací a zároveň porušilo zmíněné unijní směrnice.
Zástupce unijní exekutivy Aurel Dordea Ciobanu dnes konstatoval, že komise se na českou žádost snaží zprostředkovat dialog mezi oběma zeměmi. Česko by podle něj nyní mělo předložit požadavky, které má směrem k Polsku. Brusel má na celou mediační proceduru půl roku.
<blockquote>&#8222;Pokud by tento přístup správně nefungoval, nebudeme váhat využít všechny dostupné nástroje,&#8220; připustil Ciobanu, že EK nakonec k řízení pro porušení unijního práva může sáhnout.</blockquote>
Podle většiny poslanců je však půlroční doba na vyjednávání příliš dlouhá a komise by měla zakročit rychleji. Počínání Polska dnes kritizovala také řada českých zástupců. Zatímco lidovec Tomáš Zdechovský zdůraznil, že případ poškozuje jinak dobré česko-polské vztahy, pirátský poslanec Mikuláš Peksa vyzval polské kolegy, aby přijeli ochutnat vodu, jejíž kvalita se v souvislosti s těžbou v příhraničních oblastech zásadně zhoršuje. Komunistka Kateřina Konečná zase navrhla, aby EP uspořádal veřejné slyšení za účasti lidí z postižených obcí.
Ke shovívavosti vůči Polsku nabádala v diskusi více než desítky členů výboru a dalších poslanců najevo jen dvojice polských zákonodárců z konzervativní frakce, kteří patří k vládní straně Právo a spravedlnost. Poslankyně Anna Zalewská prohlásila, že Polsko má studii, podle níž studny v okolních obcích nepřicházejí o vodu kvůli dolu, ale kvůli dlouhodobému suchu. EP by podle ní měl vzít kromě české petice v potaz i petici polskou požadující pokračování těžby.

Rychlé zprávy

Europoslanci vyzvali EK k ráznějšímu postupu v kauze dolu Turów

<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.