<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.

Větrné elektrárny

Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

V <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060820-poland-to-suspend-operations-at-12-coal-mines-on-covid-19-outbreak">Polsku</a> bude dnes v důsledku šíření nákazy koronavirem dočasně uzavřeno 12 uhelných dolů. Celkem je v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků. Dodávky uhlí by neměly být ovlivněny. 
V důsledku šíření nákazy koronavirem bude v Polsku na tři týdny <a href="https://oenergetice.cz/uhli/reuters-polsko-uvazuje-o-zavreni-tri-dolu-v-pristich-mesicich">uzavřeno</a> 12 uhelných dolů. Uzavírka se bude týkat dolů Pniowek a Zofiowka vlastněných státní firmou <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/reditel-polske-statni-uhelne-firmy-jsw-byl-odvolan-akcie-klesaji">JSW</a> a dalších 10 dolů největší těžební společnosti v Polsku PGG.
<blockquote>„Dojde k dočasnému zastavení těžby ve všech uhelných dolech, kde se dnes ví o výskytu koronaviru a kde zaměstnanci nebyli na přítomnost koronaviru testováni. To znamená, že od zítra zastavíme těžbu ve dvou dolech JSW a v deseti uhelných dolech PGG.“ Jacek Sasin, ministr státních aktiv Polska</blockquote>
Podle Sasina budou všichni horníci během dočasné uzavírky pobírat mzdu v plné výši a dodávky uhlí zákazníkům nebudou ohroženy. Státní zásoby uhlí i zásoby společnosti PGG jsou momentálně velmi vysoké.
Během uplynulého víkendu došlo v Polsku k rekordnímu nárůstu nově nakažených koronavirem, a to zejména kvůli prudce se šířící nákaze v dole Zofiowka. S tímto dolem je spojeno 1 148 nově nakažených za víkend. Nejvyšší počet nakažených, 1 587 případů, je ovšem v <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">dole</a> Pniowek. V pondělí bylo v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků.

Uhlí

Dvanáct polských dolů bude dočasně uzavřeno v důsledku šíření nákazy koronaviru

Američtí senátoři oznámili tento týden návrh zákona, kterým budou dále rozšiřovat sankce na projekt Nord Stream II pod záštitou ruského Gazpromu, jelikož by se Evropa v případě dokončení projektu stala, dle jejich názoru, příliš závislá na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti. Jako alternativu navrhuje Trumpova administrativa „plyn svobody.“
Rozšíření <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dpa-senat-usa-schvalil-sankce-kvuli-plynovodu-nord-stream-2">legislativy</a>, která byla v loňském roce <a href="https://oenergetice.cz/plyn/trump-podepsal-zakon-uvalujici-sankce-na-plynovod-nord-stream-2">podepsána</a> prezidentem Trumpem a dávala si za cíl ochranu energetické bezpečnosti v Evropě, zahrnuje uvalení sankcí na společnosti, které se podílí na aktivitách spojených s pokládkou potrubí, nejen tedy na samotném pokládání potrubí, a dále pak na společnosti poskytující upisovací služby, pojištění a další.
Německý ministr Peter Altmaier v minulém týdnu <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/u-s-senators-to-announce-sanctions-bill-on-russias-nord-stream-2-gas-pipeline/">kritizoval</a> Washington za eskalaci hrozby sankcí a označili ji za extrateritoriální a v rozporu s mezinárodním právem.
Aby vešel návrh zákona v platnost, musí být nejprve schválen oběma komorami Kongresu a podepsán prezidentem Trumpem. Dá se ale předpokládat, že se tak stane, jelikož Trumpova administrativa se nechala slyšet, že dodávky amerického LNG představují alternativu k ruskému plynu, přičemž toky plynu do amerických exportních zařízení <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-se-kvuli-koronavirove-pandemii-propadl-vice-nez-tretinu">klesly na 13měsíční minimum</a> z důvodu slabé světové poptávky, což umocňuje tlak na schválení a podpis návrhu.  Zkapalněný zemní plyn pak americká administrativa <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/us-senators-move-to-tighten-sanctions-on-nord-stream-2-and-turkish-stream/">označila</a> za „plyn svobody.“
<h2>Rozkol mezi státy EU</h2>
Mluvčí společnosti Nord Stream II, Jens Mueller, prohlásil, že pokud potrubí nebude dokončeno, tak evropské domácnosti a průmysl zaplatí za plyn o „miliardy více“. Projekt je zvláště ze strany Německa silně podporován, jelikož výroba elektrické energie z plynu má spolu s obnovitelnými zdroji energie nahradit výrobu tamních postupně odstavovaných uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Rozhodnutí o energetické politice Evropské unie by mělo být ponecháno Evropanům,“ pronesl dále Mueller.</blockquote>
Plynovod Nord Stream II má ale své odpůrce také <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">mezi členy EU</a>, v čele s Polskem. Polsko také nedávno <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tranzitni-dohoda-ohledne-ruskeho-plynu-pres-polsko-nebude-prodlouzena">odmítlo prodloužit</a> smlouvu o tranzitu ruského plynu přes své území skrze plynovod Jamal, jelikož smlouva, dle jejich názoru, obsahovala příliš nízké tranzitní poplatky a byla pro Polsko nevýhodná.
<h2>Nejistý termín dokončení</h2>
Aktuálně platné sankce již <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">výrazně zpomalily</a> realizaci projektu Nord Stream II, protože přiměly švýcarsko-nizozemskou společnost Allseas ke stažení svých speciálně upravených lodí pokládajících potrubí.
Gazprom proto vyslal do oblasti vlastní loď Akademik Čerskij, která má dokončit výstavbu zbývajících 160 km. Loď byla začátkem května, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">dle zdrojů agentury Reuters</a>, spatřena v Baltském moři nedaleko přístavu Baltijsk.

Plynárenství

Američtí senátoři navrhují rozšíření sankcí vůči Nord Stream II, jako alternativu nabízí Trumpova administrativa "plyn svobody"

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) by mohl ruské plynárenské společnosti Gazprom vyměřit pokutu ve výši až 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při antimonopolním řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.
UOKiK v roce 2018 obvinil firmu vlastněnou Gazpromem a dalších pět podniků z financování výstavby plynovodu bez potřebného povolení. Letos pak uvedl, že Gazprom nedodal s případem související dokumenty. Úřad již loni kvůli neposkytnutí požadovaných dokumentů v kauze vyměřil pokutu 40 milionů eur francouzské společnosti Engie Energy, připomněla agentura Reuters.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu.

Polsko by mohlo pokutovat Gazprom kvůli plynovodu Nord Stream 2

Koronavirová pandemie nutí Polsko urychlit odchod z uhelného sektoru a země zvažuje, že v příštích měsících uzavře nejméně tři uhelné doly. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Polsko je největším těžařem černého uhlí v Evropské unii.
Polsko je jedinou členskou zemí EU, která odmítla slíbit, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Těžba uhlí má v Polsku dlouhou historii a je pilířem ekonomiky. V posledních letech však bylo odvětví často ve ztrátě a stát se je snaží finančně podpořit.
Mimo jiné vláda podle zdrojů uvažuje o uzavření dolu Wujek. Ten se zapsal do dějin protikomunistického odboje, když se v roce 1981 stal místem jednoho z nejkrvavějších protestů.
Ministerstvo státního majetku, které má dohled nad uhelným průmyslem, na žádost agentury Reuters o komentář nereagovalo.
V posledních pěti letech vláda sloučila několik dolů a také jich několik postupně uzavřela. Není však ochotná postupovat rychleji, protože se obává násilných protestů horníků, na které narazila v minulosti.
Podle zdrojů však nemoc covid-19 změnila strategické myšlení vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta se nyní snaží využít peníze na podporu ekonomiky zasažené omezeními, která měla zabránit šíření nemoci. Z pohledu veřejných financí si tak vláda nyní nemůže dovolit další financování těžby uhlí, protože koronavirová pandemie bude stát obrovské množství peněz, uvedl vládní zdroj.
Zavření dolů se má dotknout nejméně dvou dolů ve vlastnictví PGG, největší uhelné společnosti v zemi. Další uzavřený důl by měl patřit státní společnosti Tauron. PGG má osm dolů a Tauron tři. Obě společnosti se k informacím odmítly vyjádřit.
Uzavření dolů způsobí zrušení tisíců pracovních míst. Pravděpodobně bude oznámeno až pro prezidentských volbách, které se konají v červnu, dodal jeden ze zdrojů.

Reuters: Polsko uvažuje o zavření tří dolů v příštích měsících

Česko by uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v polském dolu Turów u českých hranic. Po dnešním jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu kvůli prodloužení těžby rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pro ČTK do konce června na základě právní analýzy.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
<blockquote>&#8222;Já jsem pana ministra požádal o lepší komunikaci v této záležitosti. Česko by uvítalo více detailnější informace o dalším vývoji,&#8220; poznamenal Petříček.</blockquote>
Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k evropskému soudu. K posouzení této možnosti dříve vyzval ministerstva životního prostředí a zahraničí také sněmovní výbor pro životní prostředí.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv na české území odmítá.

Petříček: Česko chce víc informací o vývoji v polském dolu Turów

Přeprava plynu z Ruska plynovodem Jamal přes Polsko a Bělorusko do Německa dnes klesla na nulu. S odvoláním na provozovatele německé části plynovodu Gascade to uvedla agentura TASS. Situace souvisí s tím, že dlouhodobá dohoda o přepravě plynu mezi Ruskem a Polskem vypršela 17. května, k tomu Varšava slaďuje předpisy v energetice s pravidly v Evropské unii a přerušuje desítky let trvající závislost na Rusku, upozornila agentura Reuters. Ruský tisk dává počínání vývozce plynu Gazprom do souvislosti s poklesem poptávky na evropském trhu.
Po vypršení dlouhodobého kontraktu na tranzit plynu začal polský provozovatel plynovodu Gaz-Systém prodávat kapacity Jamalu v aukcích. Už v neděli byla podle něj nakoupená kapacita výrazně nižší než dříve.
<blockquote>&#8222;Gazprom nevydržel a ventiloval svůj vztek po ztrátě monopolu na využívání tranzitního plynovodu v Polsku,&#8220; napsal polský list Gazeta Wyborcza.</blockquote>
Ruský plynárenský gigant podle něj snížil přepravu plynu k nule, když po vypršení staré dohody musel začít nakupovat kapacity tranzitu podle pravidel EU, nikoliv posílat plyn podle smluv, které byly uzavřeny v politických kabinetech a jejichž podmínky nikdy nebyly zveřejněny.
Plynovod ale nezůstane prázdný: na červen si jeden podnik &#8211; patrně Gazprom &#8211; zarezervoval 90 procent kapacit a 80 procent na třetí čtvrtletí. Za tyto kapacity bude muset podle polského deníku zaplatit i v případě, že je nevyužije. Podobné podmínky pro Gazprom platí i na Ukrajině.
<blockquote>&#8222;Prudké omezení přepravy ruského plynu přes Polsko ukazuje možný scénář po spuštění dalšího plynovodu Nord Stream 2, který vede po dně Baltu z Ruska do Německa,&#8220; varoval polský deník.</blockquote>
Dokončení tohoto plynovodu v závěru loňského roku na poslední chvíli zastavily americké sankce. Gazprom se ale nyní tento plynovod snaží dostavět vlastními silami.
Ruský prezident Vladimir Putin v lednu předpověděl, že projekt Nord Stream 2 bude dokončen nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku. Pokud se tak stane, plného výkonu by mohl dosáhnout na přelomu let 2022 a 2023, odkdy už Gazprom nebude tranzit přes Polsko potřebovat, dodala Gazeta Wyborcza.
Gazprom podle ruského listu Kommersant &#8222;vysušil potrubí&#8220; v Jamalu kvůli rekordnímu poklesu poptávky a cen plynu v Evropě, kde kvůli pandemii klesla spotřeba a zásobníky jsou plné.
Podle analytiků by letos mohla cena ruského plynu v Evropě klesnout hluboko pod 100 dolarů za tisíc metrů krychlových a podíl ruského plynu na evropské spotřebě klesnout z 39 na 34 procent.
Ruský koncern teď podle Kommersantu může krátkodobě šetřit výdaje na nákup kapacit v polském úseku Jamalu a zvýšit přepravu přes již fungující plynovod Nord Stream a také přes Ukrajinu, kde za kapacity už zaplatil.

Rusové zuří: Přeprava ruského plynu plynovodem Jamal byla zastavena. Kontrakt s Polskem vypršel

Provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS, má v plánu od roku 2025 umožnit českým výrobcům elektřiny účast v polských kapacitních aukcích. Aukce pro zajištění výkonu na rok 2025 má proběhnout již na konci tohoto roku.
Polský kapacitní mechanismus, který byl schválen Evropskou komisí v roce 2018, se má v první možný okamžik, tedy od roku 2025, otevřít i pro české subjekty. ČEPS společně s polským provozovatelem přenosové soustavy nyní vyjednávají o smlouvě, jejíž principy pak budou implementovány do národních pravidel (smlouvy) českého poskytovatele kapacity.
Zúčastnit se kromě výrobců elektřiny z České republiky i zájemci ze Slovenska, z německé přenosové soustavy 50Hertz, Švédska a Litvy. Maximální množství výkonu poptávaného z jednotlivých zón se bude vždy odvíjet od přenosové kapacity na hranicích s konkrétní zónou. Přesné hodnoty budou ze strany polského provozovatele přenosové soustavy zveřejněny ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Účastnit se budou moci zdroje o výkonu 2 MW a připuštěny budou i jednotky odezvy na straně spotřeby. Rolí společnosti ČEPS spolu s ostatními provozovateli přenosových soustav z tzv. synchronního profilu (SEPS a 50Hertz), bude především garance pravdivosti informací, předávání dat pro vyhodnocení účasti a spolupráce při ověřování způsobilosti a připravenosti českých účastníků.
Schéma kapacitního mechanismu bylo v Polsku schváleno zákonem již v lednu roku 2018 a o měsíc později bylo schváleno Evropskou komisí, která posuzovala, zda je navržené schéma v souladu s pravidly pro veřejnou podporu.
V České republice není kapacitní mechanismus zavedený a zatím se o něm nevedou ani vážnější debaty.

Rychlé zprávy

ČEPS má v plánu umožnit českým subjektům účast v polských kapacitních aukcích

Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CX3EF?fbclid=IwAR1f2YAGiZ36E_lQiTb5sC7TlMz409T4sJE9FmmpZ5OAefTLZYG6ttw_7X8">Informaci uvedla agentura Reuters</a>.
Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.
Ten na začátku měsíce května pořádal aukci na alokaci přepravní kapacity pro třetí kvartál letošního roku. Dle zástupců společnosti se povedlo jejich prostřednictvím zadat poměrně významnou přepravní kapacitu (asi 80 %). Účastníky, kteří v aukci zvítězili, však Gaz-System nezveřejnil.
Rusko by teoreticky mělo mít přístup k dodatečné přepravní kapacitě po dokončení podmořského plynovodu Nord Streamu 2. To se očekává počátkem příštího roku, prozatím je ale stavba <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni?utm_source=www.seznam.cz&amp;utm_medium=sekce-z-internetu">pozastavena, i kvůli americkým sankcím</a>. Přítomnost ruské speciální lodi v oblasti však dává naději, že by <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">pokládka posledních 160 km potrubí plynovodu mohla brzy pokračovat</a>.
V minulém týdnu však stavba<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/plynovod-nord-stream-2-nedostal-v-nemecku-vyjimku-z-pravidel-eu" target="_blank" rel="noopener"> nedostala výjimku</a> od německého regulátora, což s největší pravděpodobností způsobí další zpoždění v uvedení plynovodu do provozu.
Varšava opakovaně uvedla, že po roce 2022, kdy má skončit další dlouhodobá smlouva o dodávkách plynu, nebude již nakupovat žádný ruský plyn. Dle analytiků jsou neshody mezi Moskvou a Varšavou v souvislosti s dovozem plynu jen dalším produktem politického napětí mezi Ruskem a Evropou, které bylo vyvoláno především anexí Krymu v roce 2014. Očekává se, že vývoz Gazpromu do Evropy letos klesne přibližně o 17 % ve srovnání s rokem 2019.
Polsko, které více než polovinu své poptávky pokrývá plynem z Ruska, nyní rozšiřuje <a href="https://oenergetice.cz/plyn/infografika-jak-funguje-lng-terminal-ve-svinousti">LNG terminál v baltském Svinoústí</a>, staví také plynovod spojující Polsko a Norsko.

Tranzitní dohoda ohledně ruského plynu přes Polsko nebude prodloužena

Česká energetická investiční skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) nevyloučila možnost, že se stáhne z největšího soukromého dolu na uhlí v Polsku.
Zpravodajský server Reuters přišel s <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CV3V5">informací</a>, že skupina EPH, která nyní vlastní většinový podíl v důlní společnosti PG Silesia, zvažuje, že se vzdá svého podílu ve firmě. PG Silesia toto oznámila v polovině tohoto týdne, když mimo jiné uvedla, že kvůli souběhu více faktorů se stal provoz dolu neekonomickým navzdory velké podpoře investora a značným inovacím. Za posledních 10 let bylo do dolu<a style="font-size: 1rem;" href="https://www.wnp.pl/gornictwo/co-dalej-z-kopalnia-silesia-eph-przedstawia-swoje-warunki,393653.html"> investováno</a> téměř 1,5 mld. zlotých (zhruba 9 mld. Kč). 
Důl PG Silesia je polský největší soukromý důl a zaměstnává 1700 lidí a EPH nyní pravděpodobně nabídne svůj většinový podíl polskému státu, případně menšinovým akcionářům, kterými jsou zaměstnanci a odbory.  Představenstvo dále uvedlo, že se bude snažit udržet důl v provozu do roku 2021. Pokud by se EPH podílu zbavila, znamenalo by to odchod ze společnosti  PG Silesia po 10 letech.
<blockquote>“Každopádně to (prodloužení provozu) nebude možné bez projevení dobré vůle od zaměstnanců i od majitele. Majitel nevylučuje možnost převést svůj podíl, pokud o to budou mít zájem, minoritním vlastníkům nebo státu. Nicméně návrh na setkání s polskou vládou zůstává bez odpovědi. “ – z prohlášení PG Silesia</blockquote>
Agentuře Reuters se nepovedlo získat vyjádření ministerstva pro státní majetek, které by případně mělo být v problematice zaangažováno. PG Silesia, kterou vlastní EPH, má svůj <a href="https://www.epcoaltrading.cz/produkty/uhli-pg-silesia/">černouhelný</a> důl KWK Silesia zhruba 40 km od Českého Těšína a zásoby dolu momentálně převyšují 500 mil. tun nízkosirného černého uhlí.